Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy použít oslovení „slečno“ a kdy „paní“. Existují pro to nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí společenské konvence. Obecně lze říci, že oslovení „slečno“ se užívá při komunikaci s dívkou či (velmi) mladou, zpravidla neprovdanou ženou. Naproti tomu oslovení „paní“ lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav, je chápáno jako zcela neutrální. Navíc se užívá i tehdy, je-li žena nositelkou vysokoškolského titulu („paní inženýrko“, „paní docentko“), vykonává-li nějakou funkci („paní ředitelko“) apod.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Jaký význam má pro pacientky zavedení inhibitoru v péči(,) ukazuje každodenní praxe.“
Klíčové slovo:
jaký
Odpověď:
Podřadně připojené vedlejší věty uvozené vztažnými zájmeny je třeba od řídících vět, popř. řídících výrazů, oddělit čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
2.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 4 – Podřadná spojení vět – vztažná zájmena (kdo, který apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vídám psáno sociálně politický jako dvě samostatná slova. Myslím si, že tak to není správně, že by to mělo být buď dohromady (sociálněpolitický), nebo se spojovníkem (sociálně-politický). Ale nevím, jak to přesně zdůvodnit.
Klíčové slovo:
sociálněpolitický; sociálně-politický
Odpověď:
Máte pravdu. Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcných znalostí. Obvykle je zdůvodnění jednoznačné, v některých případech však můžeme zápisem signalizovat různé významy.
Psaní se spojovníkem (sociálně-politický) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a politickou. Takový význam lze předpokládat např. ve formulaci hospodářský a sociálně-politický vývoj země po 2. světové válce (= hospodářský, sociální a politický vývoj).
Velice často toto složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální politika. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno politika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpolitický, např. moderní sociálněpolitické myšlení.
Bez znalosti širšího kontextu je však bohužel někdy obtížné rozlišit, o který z významů v textu jde.
Zvažované varianty:
sociálněpolitický
sociálně-politický
sociálně politický
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení pracovně-lékařské péče? Znám pravidla pro psaní složených přídavných jmen, proto bych to nepsala zvlášť (i když to někdy v textech vídám). Ale váhám, co to vlastně znamená. Asi bych to psala se spojovníkem, protože by to mohla být pracovní a lékařská péče. Možná to může znamenat, že jde člověk za lékařem na nějakou prohlídku kvůli práci.
Klíčové slovo:
pracovnělékařský
Odpověď:
Složená přídavná jména se podle platných zásad nemají psát jako dvě samostatná slova. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Zápis se spojovníkem se užívá tehdy, jestliže jsou složky přídavného jména v souřadném vztahu – pracovně-lékařský znamená pracovní a lékařský. V tomto případě však přídavné jméno neznamená pracovní a lékařský, ale odkazuje ke slovnímu spojení pracovní lékařství (to souvisí s označením pracovní lékař). Takováto podřadná spojení jsou východiskem pro složené přídavné jméno zapisované dohromady. Náležitá podoba je tedy pracovnělékařská péče.