Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Magistrát i městské části by mohly povolit“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět složený ze jména rodu mužského neživotného („magistrát“) a jména rodu ženského („části“). V přísudku je proto třeba napsat tvrdé y. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by bylo součástí několikanásobného podmětu jméno rodu mužského životného, např. „starosta“.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem zájmena ve vedlejší větě. Souvětí zní takto: „Výrobek je určen pro kojence, které trpí zažívacími obtížemi“ Je tu zájmeno „které“ použito správně?
Klíčové slovo:
kojenci
Odpověď:
Nikoli. „Kojenec“ je jméno rodu mužského životného a tvar zájmena se s ním musí shodovat. Správně je tedy: „Výrobek je určen pro kojence, kteří trpí zažívacími obtížemi.“
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno tepelně izolační vlastnosti. To přece není správné, protože jde o teplo a izolaci a mělo by se to tedy psát dohromady: tepelněizolační. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (tepelně izolační materiál) není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Máte rovněž pravdu, že bychom slovo tepelněizolační měli psát dohromady. Není to však proto, že jde o teplo a izolaci (dvě souřadně spojené složky by vedly k zápisu se spojovníkem: tepelně-izolační). Složené přídavné jméno je odvozeno ze slovního spojení tepelná izolace. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: tepelněizolační vlastnosti.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
tepelně izolační
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je mezititulek „tepelně vlhkostní pohoda v domě“. Mají to zvlášť. Další věta je „Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách mění“. Je zápis tepelně vlhkostní správně? Nebude to spíš dohromady, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
tepelně-vlhkostní
Odpověď:
Pochybnost je oprávněná. Psaní složených přídavných jmen zvlášť (tepelně vlhkostní) není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Protože následuje věta „Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách mění“, je velice pravděpodobné, že autoři nemají na mysli tepelnou vlhkost (z tohoto slovního spojení by se odvodilo adjektivum tepelněvlhkostní), ale teplo a vlhkost. Jde o dvě souřadně spojené složky, proto složené přídavné jméno zapisujeme se spojovníkem: tepelně-vlhkostní.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Mám takové dilema, s nímž bych potřebovala poradit. Pracuji s textem, který napsalo osm žen, tedy samé autorky. Vím, že když k nim odkazuji, mělo by být v příčestí minulém tvrdé y, ale mně zkrátka připadá, že to vypadá divně. Musím zde skutečně důsledně dodržovat ypsilon, nebo na to existuje nějaká výjimka?
Klíčové slovo:
autorky
Odpověď:
V Internetové jazykové příručce (v kapitole Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený) k této problematice uvádíme toto: „Jedním z typů textů, v nichž se setkáváme s nevyjádřeným podmětem, jsou například publicistické a odborné články. Pro mnohé pisatele je řešení shody podle podmětu rodu muž. živ. přijatelné i v případě, že článek napsaly ženy. Z čistě jazykového hlediska by se však shoda měla řídit ženským rodem, pokud je jednoznačné, že jsou podmětem „autorky“. V případech, ve kterých to jednoznačné není, je vhodné zvolit shodu podle rodu muž. živ.“ Formálně čistým řešením je tedy ve vašem případě skutečně zvolit ypsilon. Pokud je pro vás tento způsob nepřijatelný a budete trvat na měkkém i, je třeba počítat s tím, že někteří čtenáři mohou toto řešení vnímat negativně.
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.