Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možné použít sloveso vysypat ve spojení „(televizní) vstup se mi vysypal“ ve významu ‚přišla jsem o data ze vstupu‘?
Klíčové slovo:
vysypat
Odpověď:
Slovníky u slovesa vysypat podobný význam nezachycují. V daném spojení se sloveso vysypat možná používá jako slangový výraz (konkrétní spojení „vstup se vysypal“ v ČNK doloženo není), možná jde ale jen o okazionální, tzn. ojedinělé jazykové užití. V textu určeném širší veřejnosti bychom ho doporučili nahradit, protože nemusí být srozumitelné.
Poslední užití:
2.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám tu heslo na vlasovou řadu produktů „pro viditelně silnější, regenerované vlasy“ a přemýšlím, zda by nebylo vhodnější použít spíše přídavné jméno zregenerovaný, tzn. „pro viditelně silnější, zregenerované vlasy“.
Klíčové slovo:
regenerovat vs. zregenerovat
Odpověď:
V daném kontextu je možné použít jak přídavné jméno regenerovaný, tak přídavné jméno zregenerovaný. Slovesa regenerovat, zregenerovat, od nichž jsou odvozena přídavná jména regenerovaný, zregenerovaný, se liší svým videm: regenerovat je sloveso obouvidé, sloveso zregenerovat dokonavé. Pomocí obou odvozených přídavných jmen tak lze vyjádřit konečný výsledek. V úzu se přitom užívá obojí: jak regenerované vlasy, tak zregenerované vlasy.
Zvažované varianty:
regenerovaný
zregenerovaný
Poslední užití:
30.7.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo regenerovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla regenrovat; zregenerovat
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Oponuji bakalářskou práci z oboru psychologie, v jejímž textu se objevilo slovo koerze. Tento výraz zřejmě vychází z anglického coercion a má znamenat ‚donucení‘, nicméně podle mého názoru počeštělý ekvivalent koerze neexistuje.
Klíčové slovo:
koerze
Odpověď:
Výraz koerze nezachycují ani české všeobecné výkladové slovníky, ani slovníky psychologie. Není doložen ani v úzu – žádné doklady nelze dohledat jak v Českém národním korpusu, tak na internetu. Slovo koerze tedy v českém jazyce podle všeho neexistuje.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Vhodnost/správnost víceslovného pojmenování
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v textu na následující větu: „Výzkum dokumentoval archeologický projev jedné z usedlostí zmíněné osady v jejím vývoji od 14. až do 20. století.“ Je v pořádku spojení archeologický projev?
Klíčové slovo:
archeologický projev
Odpověď:
Spojení archeologický projev se užívá v úzce odborných archeologických textech a znamená jakoukoliv hmotnou i nehmotnou pozůstatkovou stopu lidské činnosti, která se dochovala do současnosti a je předmětem archeologického výzkumu. Jakožto termín je v odborných archeologických textech v pořádku, v textech určených širších veřejnost by bylo třeba užít opis nebo daný termín vysvětlit.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení generálního tajemníka OSN A. Guterrese? Záleží na tom, zda se vychází z evropské versus z brazilské portugalštiny?
Klíčové slovo:
Guterres
Odpověď:
Politik António Guterres (celým jménem António Manuel de Oliveira Guterres) pochází z Portugalska, narodil se přímo v Lisabonu, takže při stanovování výslovnosti jeho jména je náležité vycházet z evropské, nikoli např. z brazilské varianty portugalštiny. Do češtiny adaptovaná původní zvuková podoba jména by tedy zněla [guteriš], protože skupina písmen -es se na koncích slov vyslovuje jako [iš]. Jak však vyplývá z analýzy nahrávek (zejména profesionálních mluvčích z českých médií), v češtině jsou nejvíce rozšířeny varianty [guteréš] a [gutereš]. Ty sice respektují portugalské koncové [š], avšak předcházející samohláska zde odpovídá grafice (přičemž kolísání délky vokálů je u přejímek z cizích jazyků zcela běžné). Lze tedy předpokládat, že posluchači jsou již navyklí na zcela převládající výslovnost [guteréš] či [gutereš] a originálu nejbližší podoba [guteriš] by je mohla překvapit. Domníváme se však, že by ani tak nedošlo k nedorozumění. Doporučit naopak nelze varianty [guterés] a [guteres], respektive [guťeréš] a [guťereš], které byly ve zkoumaném vzorku zastoupeny pouze minimálně a odrážejí neznalost pravidel výslovnosti portugalštiny, případně aplikaci zásad pro její brazilskou variantu, což v případě tohoto jména není namístě.
Poslední užití:
24.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jakou stylovou charakteristiku má slovo akorát? Autorka překladu, který reviduji, toto slovo používá i na vypravěčské rovině, v níž je jinak užíváno spisovného jazyka. Neposunula se stylová platnost tohoto slova?
Klíčové slovo:
akorát
Odpověď:
Výraz akorát hodnotí jako obecněčeský nejen Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, ale charakteristiku kolokviální, tzn. nespisovné, typické pro každodenní vyjadřování, u něj uvádí i nejnovější Akademický slovník současné češtiny. Stylová platnost výrazu akorát se tedy neposunula, v daném překladu bychom doporučili nahradit jej jiným výrazem.
Poslední užití:
28.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Které z daných spojení je nejvhodnější: „podkopat / poškodit / oslabit důvěryhodnost“?
Klíčové slovo:
poškodit; podkopat; oslabit důvěryhodnost
Odpověď:
V Akademickém slovníku současné češtiny jsou v příkladové části u hesla důvěryhodnost uvedena dvě nejobvyklejší spojení „podkopat důvěryhodnost“ a „poškodit důvěryhodnost“. Vyjádření „podkopat důvěryhodnost“ je expresivnější, roli zde hraje přenesený expresivní význam slovesa podkopat. Vyjádření „poškodit důvěryhodnost“ považujeme za neutrální. Spojení „oslabit důvěryhodnost“ je podle dat z korpusu SYN v13 nejméně užívané, a zřejmě proto jej slovník v příkladové části nezachycuje. Užít lze nicméně všechna tři uvedená slovní spojení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč Internetová jazyková příručka nezachycuje výraz ťápa ve významu ‚medvědí tlapa‘, který se objevuje ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
ťápa
Odpověď:
Výraz ťápa ve významu ‚tlapa‘ je již ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého hodnocen jako řidčeji užívaný a expresivní. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho už nezachycuje a stejně tak Internetová jazyková příručka. Ze současných psaných textů se toto slovo vytrácí, jak lze soudit na základě Českého národního korpusu SYN v13, v němž lze dohledat pouze jeden jeho výskyt. Nemůžeme pochopitelně vyloučit užívání slova ťápa v mluveném jazyce (zde by se ovšem užívalo rovněž příznakově), nicméně není důvod jej zachycovat v Internetové jazykové příruce, která slouží především jako pravopisný a tvaroslovný slovník.
Poslední užití:
20.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jdeme na pohřeb sousedovi a objednáváme za celý dům kytici. Nejsme si přitom jisti, zda na stuhu napsat sousedé, spolubydlící nebo zda by se hodil jiný výraz.
Klíčové slovo:
soused
Odpověď:
V popsaném kontextu je nejvhodnější uvést na stuhu smuteční kytice „sousedé“.
Zvažované varianty:
sousedé
spolubydlící
Poslední užití:
26.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Používá se v současné češtině slovo establishment?
Klíčové slovo:
establishment
Odpověď:
Starší slovníky slovo establishment neobsahují, zachycuje ho až Akademický slovník současné češtiny ve významu ‚skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu‘. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (SYN v13), nalezneme zde téměř 10 000 výskytů tohoto slova, zejména v publicistice a oborové literatuře. Z grafu četnosti výskytů v jednotlivých letech vyplývá, že zatímco v 90. letech obsahovaly české texty tento přejatý výraz ojediněle, v současnosti je v českých textech rozšířený.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo establishment
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova neurologie a neurověda synonymní?
Klíčové slovo:
neurověda; neurologie
Odpověď:
Slova neurověda a neurologie synonymní nejsou. Zatímco neurologie označuje ‚lékařský obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením onemocnění nervové soustavy‘, výraz neurověda (obvykle se v množném čísle neurovědy) se užívá pro označení mezioborového vědeckého směru studujícího nervovou soustavu z nejrůznějších perspektiv jednotlivých oborů (chemie, biologie, informatika, lékařství, psychologie, ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurologie
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Zaujalo mě slovo neurověda. Připouští čeština, aby se ve složeniných výrazech objevovaly vedle sebe výrazy české a přejaté?
Klíčové slovo:
neurověda
Odpověď:
Výraz neurověda označujíci mezioborový vědecký směr studující nervovou soustavu se užívá poměrně nově. Objevuje se však ve spisovných formálních kontextech včetně oborové literatury. Utvořený je správně, v češtině mohou vznikat složeniny z domácího a cizího základu – označujeme je jako hybridní kompozita (např. elektrospotřebič, retrozábava, novogotika, vysokofrekvenční ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hybridní kompozitum
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Na produktech uvádíme, že obsahují olej ze semen hroznového vína. Je možno napsat, že obsahují olej ze semen hroznů či ze semen hrozna?
Klíčové slovo:
hroznové víno; hrozny; hrozno
Odpověď:
Současná podoba nápisu na produktu, tzn. že obsahuje olej ze semen hroznové vína, je podle našeho názoru nejvhodnější. Je přesná a neutrální. Podstatné jméno hrozen má více významů a vedle ‚kuželovitého souboru bobulovitých plodů révy vinné‘ může označovat také ‚kuželovitý soubor květů či plodů‘. Lze si tak představit semena hroznů jiných plodů. Nicméně spojení „olej ze semen hroznů“ je podle našeho názoru rovněž přijatelné. Hromadné podstatné jméno hrozno je pak podle Akademického slovníku současné češtiny užíváno zejména v obchodním slangu, tzn. že je příznakové. Hrozí proto, že by popis „olej ze semen hrozna“ nezáměrně strhl pozornost spotřebitelů ke svému jazykovému ztvárnění.
Zvažované varianty:
hroznové víno
hrozny
hrozno
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hrozen
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné označovat hroznové víno jako hrozno?
Klíčové slovo:
hrozno
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny je hrozno, s významem ‚plody vinné révy, hrozny‘ hromadné podstatné jméno rodu středního, které proniká do češtiny ze slovenštiny a které se užívá zejména v obchodním slangu. Tomuto tvrzení odpovídají též výskyty v ČNK SYN v13, v nichž se nezřídka tematizuje právě příznakovost slova hrozno. Toto slovo proto nedoporučujeme užívat v neutrálních, spisovných komunikačních situacích.
Poslední užití:
27.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hrozen
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně slovo dovolenka a od něj odvozené výrazy? Nedávno jsem ve zpravodajství zaslechl spojení dovolenkový provoz.
Klíčové slovo:
dovolenka
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má slovo dovolenka tři významy: 1. ‚dočasné uvolnění ze služby‘, 2. ‚tiskopis s potvrzením dovolené‘ a 3. ‚strávení doby pracovního nebo služebního volna, zprav. odpočinkem, mimo domov nebo cestováním‘. Užití, které uvádíte, odpovídá významu 3, v tomto významu ovšem slovo dovolenka není neutrální, je hodnoceno jako kolokviální vyšší. Jako kolokviální vyšíš jsou hodnocena slova, která se vyskytují převážně v komunikačních situacích, v nichž je přednostně užívána spisovná češtiny. V těchto situacích však působí jako méně formální, stylově nižší.
Poslední užití:
27.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dovolenka
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat 3. pád ukrajinského jména Danylo ve spojení s příjmením typu Dostojevskij, Danylu nebo Danylovi?
Klíčové slovo:
Danylo
Odpověď:
Kratší tvar vlastního jména s koncovkou -u využíváme zejména v kombinaci s příjmeními zakončenými koncovkou -ovi, aby nenásledovaly bezprostředně za sebou dva tvary se stejnou koncovkou. Ve vašem případě tedy můžete použít tvar Danylovi, nicméně tvar Danylu (Dostojevskému) je z gramatického hlediska rovněž v pořádku.
Zvažované varianty:
Danylovi
Danylu
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen → Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů ve 3. (6.) p. j. č.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V jedné televizní relaci jsem zaslechl zajímavý slovní obrat. Moderátorka řekla, že něco můžeme napoutat. Je slovo napoutat správné?
Klíčové slovo:
napoutat
Odpověď:
Daný výraz žádný slovník neobsahuje. V ČNK SYN v13 jsou doloženy jednotky výskytů z různých oblastí (např. Umí kraj napoutat své památky?, Viry jsou tak malé a lehké organismy, že se dokážou napoutat na vzduchové částice.). Není jasné, co sloveso napoutat ve zmíněném kontextu znamená, jeho užití je zde na hranici srozumitelnosti. Moderátorka zřejmě užila tzv. okazionalismus, tzn. příležitostný jazykový prostředek, který mohl vzniknout například chybnou záměnou předpony.
Poslední užití:
31.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.