Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Na výrobku je uvedeno: „lahev z 97 % z recyklovaného plastu“. Nebylo by vhodné doplnit tam sloveso, tedy „lahev je z 97 % z recyklovaného plastu“?
Odpověď:
Na etiketách výrobků bývají nevětné popisky, elipsa slovesa je v tomto případě přípustná. Pokud byste však raději použila variantu se slovesem, z jazykového hlediska je to zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
lahev z 97 % z recyklovaného plastu
lahev je z 97 % z recyklovaného plastu
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, jaké i/y psát ve větě. Je to taková hádanka. „Na zahradě u našeho domu jsme měli staré bidlo, na tom jsme klepali koberce. Jednou přiletěl ptáček a zřídil si tam svoje bydlo. Náhle přišla bouře a zničila obě b-dla."
Klíčové slovo:
bidlo, bydlo
Odpověď:
Jde o oblíbenou starou slovní hříčku, která nemá přímočaré řešení. Větu můžeme vyslovit, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jde o homofony, tedy slova zvukově shodná, ale graficky odlišná. Každé z nich se jinak píše a má jiný význam, proto je nelze shrnout pod jeden kompromisní pojem. Žádné z i/y nemá v tomto případě přednost. Nabízí se řešení užít lomítko (obě bidla/bydla spadla nebo obě bi/ydla spadla), ale ani to nepovažujeme za vhodné, protože užití množného čísla neodpovídá původnímu zadání. Řešením by byl zápis „spadlo bydlo i bidlo“, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla
bydla
Poslední užití:
7.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Aplikace na výuku češtiny jako cizího jazyka tvrdí, že je správně věta: „Kateřinu já můžu poslouchat celý den.“ Mně se však nelíbí slovosled této věty, domnívám se, že by mělo být: „Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.“ Co si o ní myslíte?
Odpověď:
Čeština má volný slovosled, obě varianty jsou tedy přijatelné (ovšem ve větě „Kateřinu já můžu poslouchat celý den." dochází ke zdůraznění vlastního jména). Poněkud neobvyklé je užití zájmena já. V češtině osobní zájmeno běžně vypouštíme, na nevyjádřený podmět odkazují koncovky sloves. Užití zájmena může být motivováno např. potřebou zdůraznit informaci (já, nikoliv někdo jiný). Vzhledem k tomu, že se věta objevila ve výukové aplikaci, nemůžeme vyloučit ani možnost, že za užitím zájmena stojí didaktické důvody.
Zvažované varianty:
Kateřinu já můžu poslouchat celý den.
Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí zařízení pro těžbu – je to těžní, nebo těžební zařízení?
Odpověď:
Slova těžní a těžební lze chápat jako synonyma. Některé slovníky jim sice přisuzují netotožné významy (těžní podle nich znamená ‚sloužící, určený k těžbě‘ a těžební ‚týkající se těžby‘), jiné však uvádějí, že jejich významy můžou být i totožné (sice říkají, že těžební znamená obecně ‚týkající se těžby‘, ale slovu těžní přisuzují užší význam ‚sloužící, určený k těžbě‘). I v prvním, netotožném případě je však první význam ‚sloužící, určený k těžbě‘ jen specifičtější součástí obecnějšího významu ‚týkající se těžby‘ (co je k těžbě určené se jí samozřejmě i týká). Obě přídavná jména lze tedy užívat v zásadě záměnně, pouze je třeba brát ohled na to, že s některými podstatnými jmény se bude pojit spíše podoba těžní, s jinými spíše podoba těžební (a s některými stejně dobře a ochotně obě dvě přídavná jména). V případě slova zařízení svědčí doklady z úzu (databáze ČNK syn v8) o poměrně silné tendenci pojit ho s podobou těžební (poměr těžební : těžní zařízení = 505 : 161, tj. cca 3 : 1). Doporučujeme tedy použít spíš spojení těžební zařízení (ovšem s tím, že vyloučeno není ani spojení těžní zařízení).
Zvažované varianty:
těžní
těžební
Poslední užití:
4.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžba
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky těžní zařízení a těžební zařízení
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda (město v okrese Praha-východ)? Je to odolský, nebo vodolský?
Klíčové slovo:
odolenovodský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda má ve spisovném jazyce správnou podobu odolenovodský. (Podoby odolský, nebo spíš vodolský vycházejí z místního úzu, v běžné, každodenní komunikaci, nebo nanejvýš ještě v kontextu lokální komunikace (např. lehčí rubriky místního zpravodaje) jsou v pořádku i ony, ve spisovném jazyce, příp. v textech určených do nadregionálních kontextů a souvislostí (noviny, smlouvy, tiskové zprávy) je však třeba užít uvedenou spisovnou podobu odolenovodský.)
Zvažované varianty:
odolský
vodolský
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Odolena Voda a odolenovodský
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.