Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že slovo subsaharský se píše dohromady. Nebo ne? Viděla jsem to i se spojovníkem.
Klíčové slovo:
subsaharský
Odpověď:
Ano, slovo subsaharský doporučujeme psát v českých textech dohromady, komponent sub- tvoří první část mnohých složených slov, např. subtropický, subalpínský, subdodávka, subkontinentální.
Zvažované varianty:
subsaharský
sub-saharský
Poslední užití:
5.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se zatímco dohromady, nebo zvlášť zatím co?
Klíčové slovo:
zatímco; zatím co
Odpověď:
Jsou možné obě možnosti. Spojka zatímco má význam mezitímco, tedy v téže době, kdy se děje něco jiného (zatímco jsme spali, začalo pršet), nebo také kdežto (dvě růže rozkvetly, zatímco třetí zvadla). V časovém významu je možné i psaní zvlášť, např. listoval časopisem, zatím co se oblékala / listoval časopisem, zatímco se oblékala. Psaní dohromady jednoznačně převažuje. Korpus SYN v 12 zachycuje více než milion dokladů psaní dohromady a necelých 6 tisíc dokladů psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
zatímco
zatím co
Poslední užití:
12.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Uvažuju správně, že úzkostně-depresivní porucha napíšu se spojovníkem, protože jde o úzkosti a deprese?
Klíčové slovo:
úzkostně-depresivní
Odpověď:
Ano. Pro psaní složených přídavných jmen jsou potřebné věcné znalosti. Tato smíšená porucha se podle internetových zdrojů vyznačuje jak některými příznaky úzkostné poruchy, tak příznaky deprese. Pokud jde o souřadné spojení dvou složek, které by mohly být spojeny spojkou a (v tomto případě tedy úzkostný a depresivní), pak se přídavné jméno píše se spojovníkem: úzkostně-depresivní (porucha). Psaní dohromady (úzkostnědepresivní) by znamenalo, že východiskem je podřadné spojení úzkostná deprese, což neodpovídá skutečnosti.
Poslední užití:
8.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o slovo odvozené od pojmu klinická psychologie. Píše se tam spojovník: klinicko-psychologický? Nebo je to jinak?
Klíčové slovo:
klinickopsychologický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Od ustáleného slovního spojení klinická psychologie odvozujeme složené přídavné jméno klinickopsychologický. Složená přídavná jména podřadná píšeme dohromady (srov. občanské právo – občanskoprávní). Spojovník (klinicko-psychologický) signalizuje, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (klinický a psychologický). Jak však sama říkáte, neodpovídá to skutečnosti.
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „ze/se strany druhostupňového orgánu“?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „ze strany druhostupňového orgánu“.
Zvažované varianty:
ze strany
se strany
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo správně psát slovo raný ve spojení „v Augustinových raných dialozích“? S jedním -n-, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
raný
Odpověď:
Ve slově raný s významem ‚brzký, časný, počáteční‘ je náležité psát pouze jedno -n-. Protože uvedené slovní spojení označuje Augustinovy dialogy, které byly vytvořeny v počátcích jeho filozofické kariéry, je náležitý zápis s jedním -n-, tj. „Augustinovy rané dialogy“. Užití přídavného jména ranní se dvěma -nn-, které má význam ‚vztahující se k ránu‘, tedy v tomto případě není namístě.
Zvažované varianty:
rané dialogy
ranné dialogy
Poslední užití:
1.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní n – nn: 2 Psaní jednoho n; heslo raný
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Mělo by se příslovce raně ve spojení raně moderní psát s jedním -n-, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
raně; dvě n
Odpověď:
Příslovce raně je utvořeno od přídavného jména raný, které má význam ‚brzký, časný, počáteční‘ a jež se píše s jedním „n“. V souladu s obecným pravidlem tvoření slov se v příslovci žádné další „n“ nepřidává.
Zvažované varianty:
raně moderní
ranně moderní
Poslední užití:
19.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegou shodnout, jestli máme v naší elektrofirmě psát rozvaděč, nebo rozváděč.
Klíčové slovo:
rozvaděč, rozváděč
Odpověď:
Můžete užít obě možnosti, obě najdete v IJP. Starší zdroje (Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny) uvádějí pouze podobu rozváděč. V uživatelské praxi je však varianta rozvaděč natolik rozšířená, že se prosadila i do spisovného jazyka. V korpusu SYN v12 najdeme 7359 dokladů zápisu rozvaděč a 4738x zápis rozváděč.
Zvažované varianty:
rozvaděč
rozváděč
Poslední užití:
8.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Proč se liší slova absorbovat a absorpční? Proč je tam b a p?
Klíčové slovo:
absorbovat; absorpce
Odpověď:
Slova se neliší pouze v češtině, rozdíl je už v latině, z níž jsou slova přejata. Sloveso absorbovat je z latinského absorbēre, zatímco podstatné jméno absorpce je přejato z latinského absorption; p zachovává i odvozené přídavné jméno absorpční.
Případů slov přejatých z latiny, u nichž se sloveso a odvozené podstatné či přídavné jméno se od sebe hláskově liší, najdeme v češtině více, např. preskribovat – preskripce, transkribovat – transkripce, redigovat – redakce, abstrahovat – abstrakce.
Zvažované varianty:
absorbovat
absorpce
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z kterého jazyka pochází slovo diplomat?
Klíčové slovo:
diplomat
Odpověď:
Slovo diplomat (‚pověřený zástupce svého státu; obratný vyjednavatel‘) pochází z francouzštiny, konkrétně z francouzského diplomate od přídavného jména diplomatique (‚týkající se (úředních) listin‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka pochází slovo relikvie?
Klíčové slovo:
relikvie
Odpověď:
Slovo relikvie (‚ostatky svatých; vzácná památka‘) pochází z latiny, konkrétně ze slova reliquiae (‚zbytky, ostatky‘). To bylo odvozeno z přídavného jména reliquus (‚zbylý‘), které pochází z relinquere (tvar od slovesa relīquī s významem ‚zanechat, opustit‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka se do češtiny dostalo slovo bronz?
Klíčové slovo:
bronz
Odpověď:
Slovo bronz (‚slitina mědi s cínem, popř. s jiným kovem‘) se do češtiny dostalo přes německý výraz pro bronz Bronze z italského bronzo téhož významu. Další původ je nejistý, možná pochází z perského pirinǧ, birinǧ (‚měď‘).
Poslední užití:
13.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo hamburger?
Klíčové slovo:
hamburger
Odpověď:
Slovo hamburger je přejímkou z angličtiny (hamburger ve významu ‚hamburský řízek‘). Později se využila shoda začátku slova s anglickým slovem ham (‚šunka‘) a začaly se tvořit složeniny jako cheeseburger (‚sýrový hamburger‘) a podobně.
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo gauner?
Klíčové slovo:
gauner
Odpověď:
Gauner (‚darebák, lump‘) pochází z německého Gauner, které je ze staršího Joner (‚falešný hráč‘). To má původ asi v jidiš, ve slově jowen s významem ‚Řek‘. Podle Českého etymologického slovníku byla totiž Řekům přisuzována zvláštní obratnost při falešné hře v karty.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého výrazu vzniklo slovo naděje?
Klíčové slovo:
naděje
Odpověď:
Slovo naděje je odvozeno od slovesa nadít se (‚pojmout nebo mít naději, doufat, očekávat‘). Nejstarší doklad slova naděje pak podle Českého etymologického slovníku pochází již ze 13. století.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Pochází slovo holt z němčiny, nebo se jedná o slovo domácí?
Klíčové slovo:
holt
Odpověď:
Slovo holt (‚zkrátka a dobře, inu, tedy, ovšem‘) bylo přejato z německého halt (‚inu, zrovna‘), které pochází ze středohornoněmeckého, respektive starohornoněmeckého halt (‚víc, spíš‘), jehož původ není jasný.
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.