Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské lokality Šmukýřka, respektive jména ulice Na Šmukýřce?
Klíčové slovo:
Šmukýřka
Odpověď:
Tato ulice byla pojmenována podle bývalé usedlosti Šmukýřka. Jak uvádí Pražský uličník: „Název usedlosti je odvozen z řemesla některého z majitelů.“ Šmukýři byli výrobci ozdobných věcí, zejména zdobených klobouků, a to v barokní době. Dodejme, že v 1. díle Pražského uličníku je kvůli tiskové chybě mylně napsáno slovo „mušketýři“ místo „šmukýři“, což je v opravách ve 2. díle uvedeno na pravou míru.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské ulice V Jirchářích?
Klíčové slovo:
V Jirchářích
Odpověď:
Název vychází ze skutečnosti, že v dané lokalitě byli usazeni jircháři. Zastaralý výraz jirchář označuje výrobce jirch či dělníka pracujícího s jirchou, tj. s jemně vyčiněnou kůží. Jak uvádí Pražský uličník: „Jircháři zpracovávali kůže jako koželuhové, používali podobné technologické postupy. Vyčinovali usně z jehňat, kůzlat nebo z vysoké zvěře. Jejich práce je jemnější. Například rukavičkáři.“ Dále se z tohoto zdroje dozvídáme, že „od 14. až do 18. století udržoval se název Smradaře nebo V Smradařích, což vystihovalo nevoňavé jirchářské řemeslo, ale také se zde říkalo V Kalabrii, protože se udržovalo vědomí, že Karel IV. pozval jirchářského mistra právě z tohoto italského města.“
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské ulice Na Opyši? Co je to Opyš/opyš?
Klíčové slovo:
Na Opyši
Odpověď:
Zastaralý výraz opyš zde označuje sklánějící se výběžek návrší. Jak uvádí Pražský uličník: „Opyš znamená ohon nebo ocas, čímž je míněn konec skalního ostrohu, na němž je vybudován Pražský hrad. Takhle byla nazývána vinice, která patřila samotnému sv. Václavovi.“
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu brněnské ulice Veveří?
Klíčové slovo:
Veveří
Odpověď:
Jak potvrzuje např. i internetová encyklopedie dějin Brna, je ulice Veveří nazvána podle směru z centra Brna k hradu Veveří (nejedná se tedy o „veverčí“ ulici).
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ zeměpisného jména Červená Píska?
Klíčové slovo:
Červená Píska
Odpověď:
Původ názvu této základní sídelní jednotky nelze v žádných příručkách dohledat. Na základě konzultace s onomastickým oddělením ÚJČ lze pouze konstatovat, že šlo původně zřejmě o pomístní jméno. Setkáváme se zde totiž s lidovou podobou množného čísla (podobně jako např. *Hradčana místo Hradčany), která se ovšem dostala do oficiální podoby místního jména (v souladu se spisovným jazykem by byl spíše tvar Červené Písky). Původ daného jména tedy pravděpodobně souvisí s výskytem červeného písku.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název hory Čerchov? Může souviset se zkomoleným německým názvem daného vrcholu Schwarzkopf?
Klíčové slovo:
Čerchov
Odpověď:
Jak uvádí příručka Pomístní jména v Čechách, název Čerchov byl utvořen příponou -ov od osobního jména Čerch, šlo tedy pravděpodobně o Čerchův vrch, les atp.; více viz článek L. Olivové-Nezbedové: Výklad oronyma Čerchov, Onomastický zpravodaj ČSAV, roč. 26, 1985, s. 459–463. Díky konzultaci s onomastickým oddělením ÚJČ můžeme vámi uvedenou motivaci vyloučit, respektive zde může být zcela opačná souvislost.
Poslední užití:
1.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Souvisí nějak příjmení Palasová s Pallas Athénou?
Klíčové slovo:
Palasová
Odpověď:
Nikoli. Ačkoli původ příjmení Palas, od něhož je přechýlená ženská podoba Palasová utvořena, lze vyložit více způsoby, tato souvislost je z jazykového hlediska zcela vyloučená. Dodejme, že příjmení Palas může vycházet ze slezského obecného jména palas ve významu ‚vinopalník‘, dále z obecného jména pala ‚silná hůl‘ (ve slezském nářečí se tímto slovem navíc označuje člověk s velkou hlavou), případně vzniklo z osobního jména Pavel.
Poslední užití:
17.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Palasová?
Klíčové slovo:
Palasová
Odpověď:
Původ příjmení Palas, od něhož je přechýlená ženská podoba Palasová utvořena, lze vyložit více způsoby. Může vycházet ze slezského obecného jména palas ve významu ‚vinopalník‘, dále z obecného jména pala ‚silná hůl‘ (ve slezském nářečí se tímto slovem navíc označuje člověk s velkou hlavou), případně vzniklo z osobního jména Pavel.
Poslední užití:
17.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu obce Chyňava?
Klíčové slovo:
Chyňava
Odpověď:
Podle slovníku A. Profouse Místní jména v Čechách jméno Chyňava zřejmě vzniklo příponou -ava ze slovesa chyniti (s významem ‚oklamati, přetvářeti se, lichotiti se‘), avšak mohlo se jednat také o přenesení jména podle prvního usedlíka (srov. existenci příjmení Chyňava).
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Má název Borová Lhota (u Pyšel) něco společného s borovicemi a kdy toto pojmenování přibližně vzniklo?
Klíčové slovo:
Borová Lhota
Odpověď:
Příručka Místní jména v Čechách zmiňuje, že tato Lhota měla původně přívlastek Březná podle své polohy u březových lesů. Ty byly časem nahrazeny lesy borovými, a proto byla ves přejmenována. Tamtéž se uvádí první doklad na pojmenování Borová Lhota z roku 1654, starší doklady jsou na Březnou Lhotu.
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.