Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #95 [Výklad vlastních jmen].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/18, položky: 1-5/90
Stav:
#14764
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výklad jména
Konkrétní dotaz: Na internetu jsem si přečetl článek, že v Olomouci dostal letošní vánoční strom jméno Floriánek podle Florcentra Olomouc, kde vyrostl. Pojmenovávají se vánoční stromy i na jiných místech republiky? A na základě čeho obvykle získávají svá jména?
Klíčové slovo: Jména vánočních stromů
Odpověď: Tradice pojmenovávání vánočních stromů je u nás poměrně nová, setkáváme se s ní až po roce 2000, a to nejčastěji v kraji Olomouckém. Kromě města Olomouc si výběrem jména vánočního stromku zpestřují předvánoční čas například v Prostějově, Přerově, Litovli, ale také třeba v Bruntále, který leží v kraji Moravskoslezském. Motivace pojmenování vánočních stromů bývají různorodé. V odborné literatuře bychom tato pojmenování řadili k tzv. fytonymům (konkrétně dendronymům), tedy vlastním jménům rostlin (respektive vlastním jménům stromů). Jména vánočních stromů jsou nicméně v rámci tohoto typu poměrně specifická. Na rozdíl například od pojmenování památných stromů se při tvorbě jejich jmen uplatňuje velká míra kreativity (podobně je tomu například při vymýšlení jmen v anketě Strom roku, viz článek Michaely Boháčové: Černá dáma a Hugo z Lednice. Příspěvek ke studiu fytonym, který vyšel v roce 2022 v časopise Acta onomastica, ročník 63, číslo 1, s. 55–68: https://asjournals.lib.cas.cz/actaonomastica/article/uuid:61b79fc9-4a52-42f6-b8f7-b3e34b04bf05). V Olomouci jména vymýšlejí děti v rámci výtvarné soutěže, v dalších městech pak může prostřednictvím ankety hlasovat kdokoliv. Motivace jména nemusí být (přinejmenším pro čtenáře, kteří nepochází z daného místa) na první pohled zřejmá. Jediným způsobem, jak zjistit, na základě čeho daný vánoční strom získal své jméno, často bývají místní deníky nebo informace z webů měst. Tak se například lze dočíst, že strom Standa, který stál v roce 2023 na náměstí v Prostějově, pocházel z ulice Stanislava Suchardy. Bambulínek, zdobící olomoucké náměstí v roce 2023, získal své jméno podle výtvarného návrhu dětí z MŠ, které vytvořily vánoční stromek z bambulí. A přerovský vánoční strom roku 2017 Matyášek nesl jméno po malém osiřelém chlapci, aby mu udělal radost. Původ jména může být průhlednější například u jmen jako Bruntalásek (2011, Bruntál), Hanáček (2021, Olomouc) nebo Naděje (2020, Olomouc – pojmenování tematizuje naději v konec pandemie covidu). Jak je z uvedených názvů patrné, jednou z častých motivací pojmenování bývá místo původu, kde vánoční strom vyrostl, ať už jde o jednotlivý objekt (Pohodář pocházející ze zahrady domova pro seniory Pohoda), ulici (Křovínek z ulice V Křovinách), nebo třeba město (Světluška ze Světlé Hory). Vánoční strom může nést i jméno svého původního majitele (Jan z Roudna), být pojmenován podle významné události (Jubilant odkazující na výročí uplynulých 800 let od založení města Bruntál) nebo konkrétní osoby (podobnou motivaci pojmenování jako Matyášek měl i strom Kryštůfek). Jméno ale také může být výsledkem humoru (Švihák bruntálský) nebo zvlášť u výtvarných návrhů dětí z olomouckých škol výsledkem dětské představivosti (příkladem mohou být stromy Štístko nebo Snílek). Dodejme, že uvedený výčet motivací jistě není v případě vánočních stromů konečný. Zajímavé jsou rovněž návrhy jmen, které se nakonec nestaly vítěznými. Nová kreativní pojmenování pak mohou přinést rovněž vánoční svátky následujících let, a to jak z měst, kde se vánoční stromky pojmenovávají již několik let, tak z míst, do nichž se tato novodobá tradice může časem rozšířit.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14759
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výklad jména
Konkrétní dotaz: V knihách Jaroslava Foglara vystupuje postava nazvaná Široko, narazila jsem však i na zápis Širokko. Nevíte, proč se objevuje tahle varianta a s čím toto jméno souvisí? S přídavným jménem široký asi nejspíš ne, že?
Klíčové slovo: Široko; Širokko
Odpověď: Co je nám známo, Jaroslav Foglar pojmenoval svou postavu podle italského výrazu pro středomořský vítr, scirocco (řidčeji sirocco). Postava tajemného strážce ježka v kleci dostala své jméno nejspíš proto, že dotyčný byl mrštný a „létal“ přes střechy domů jako vítr. Z dostupných výkladových slovníků zahrnují dané pojmenování větru jen Nový akademický slovník cizích slov a Příruční slovník jazyka českého, který vycházel v letech 1935–57, přičemž vedle podoby scirocco PSJČ uvádí i počeštělou variantu široko. Kartotéka Novočeského lexikálního archivu dokládá, že vedle zápisu s(c)irocco se v literatuře 19. století objevovala i (z dnešního hlediska nesystémová) podoba sirokko (… vroucí sirokko mžikem přelétnul sněžné Alpy – a se vychladil!). Ve svém románu Stínadla se bouří (poprvé knižně v r. 1947) zvolil Jaroslav Foglar počeštěný zápis Širokko, jenž zohledňuje výslovnost, avšak zároveň se díky skupině kk odlišuje od běžného českého výrazu široko. V dalších vydáních knihy editoři toto autorské řešení zachovávali, později byla podoba jména zjednodušena na Široko, a uvedena tak plně do souladu se zásadami pro počešťování přejatých slov.
Zvažované varianty:
Široko Širokko
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14709
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výklad jména
Konkrétní dotaz: Ráda bych požádala o pomoc s původem jména zaniklé obce Zátory, která je známá spíše pod názvem Staré Holešovice. V neodborných publikacích jsem dohledala tvrzení, že je odvozeno od pojmenování místa, kde se v minulosti zadíraly ledové kry, protože Vltava tehdy nebyla regulovaná. Je to pravda? A kdy tento název vznikl?
Klíčové slovo: Zátory
Odpověď: Název osady v oblasti dnešní pražské čtvrti Holešovice je poprvé doložen v zakládací listině Vyšehradské kapituly datované k roku 1088, a to v podobě Nazatore. V publikaci Místní jména v Čechách IV (Praha 1957, s. 738) je místní jméno Zátory vyloženo na základě polského podstatného jména „zator“ s významem ‚ucpání řeky, záplava, tůň, hlubina s bahnitým nánosem, nové řečiště‘. Slovo „zátor“ s podobnými významy je doloženo i z českých nářečí; bylo utvořeno od slovesa třít a označovalo místo vyhloubené silným třením. Tento výklad je všeobecně přijímaný a je třeba zdůraznit, že se nemuselo zdaleka jednat pouze o ledové kry, ale jakýkoli materiál, který vodní tok přinesl. Obdobný původ má i název obce Zátor na Krnovsku, kterému byl v roce 2002 věnován jazykový sloupek v časopise Vesmír (viz https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2002/cislo-7/osemetne-jmeno-zator.html). V tomto případě jde o názornou ukázku, jak věrně mohou zeměpisná jména odrážet realitu – tato obec, ležící na řece Opavě, byla totiž opakovaně silně poškozena při povodních (zejména v letech 1997 a 2024).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14530
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výklad jména
Konkrétní dotaz: Jaký je původ příjmení Hujer?
Klíčové slovo: Hujer
Odpověď: Příjmení Hujer (stejně jako např. Hojer) patří do početné skupiny příjmení, která vznikla podle povolání či zaměstnání svého nositele, tedy do skupiny příjmení jako Kovář, Krejčí, Mlynář, Pekař, Zedník atp. Pochází z německé nářeční podoby obecného jména Häuer, tedy horník. Toto příjmení je pozoruhodným svědectvím toho, jak výrazně jsou některá příjmení spjata s určitým regionem. Ze statistických údajů Ministerstva vnitra České republiky totiž vyplývá, že nápadně velké množství jeho současných nositelů žije v severních či severovýchodních Čechách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 51

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14527
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výklad jména
Konkrétní dotaz: V naší zemi existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze zjistit, co toto pojmenování znamená a jak takové názvy vznikají?
Klíčové slovo: názvy obcí začínající na vše-
Odpověď: Mnoho místních jmen tohoto typu bylo utvořeno k původnímu prvnímu pádu množného čísla výrazu vši ve významu ‚všichni‘. Za něj se pak připojuje další element, srov. Všechlapy: všichni chlapi (tj. nešlechtici, poddaní, sedláci, prostí lidé); Všepadly: všichni padli (tj. místo, kde všichni padají/padli); Všestary: všichni staří (tj. pojmenování podle toho, jako by ve vsi byli všichni staří); Všetaty: všichni + jinak nedochované podstatné jméno tatь čili ‚zloděj‘ (tj. vesnice, kde všichni kradou, kde jsou samí zloději) atp. Některá místní jména začínající na vše- však mají původ v osobních jménech, srov. Všeboř: Všeborův dvůr (od osobního jména Všebor); Všechov: Všechův dvůr (od osobního jména Všech); Všemily: ves Všemilů, tj. rodiny Všemilovy (od osobního jména Všemil) atp. Komponent vše- však i v těchto staročeských osobních jménech pochází z praslovanského vьsь, tj. všechen. Etymologie náslovného vše- je u obou skupin stejná; rozdíl je v motivaci – přezdívková obyvatelská místní jména versus jména odvozená z osobních jmen.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj: Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 92–93

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.