Dotaz:
Jiný
Konkrétní dotaz:
V některých textech se objevuje na konci slova písmeno -ť. Mám na mysli slova jako uslyšánať je modlitba, žádnémuť jsme neublížili (text Bible kralické). Najde se to ale i v modernější češtině, jen teď nemám konkrétní doklad, ale viděl jsem třeba mámť já... Zajímalo by mne, kde se -ť vzalo a z čeho vzniklo. Pokud by Vás to moc neobtěžovalo, rád bych to věděl. Ptal jsem se i učitelů češtiny, ale nezabrali.
Klíčové slovo:
postfix -ť
Odpověď:
Zmíněné -ť a rovněž -ž byly tzv. příklonné částice připojované na konec slova (podobně jako dnes např. morfém -s v kontextech jako Tys tam byl? Byls tam?), které se běžně vyskytovaly ještě v češtině 19. století. Jejich funkcí bylo zesilovat význam slova nebo věty. Klasický doklad, který mnohého čtenáře podnítí k pátrání po významu a původu této částice, je část verše z Máchova Máje: Dalekáť cesta má! Příruční slovník jazyka českého doplňuje řadu dalších příkladů z beletrie, mezi jinými např. Ještěť je pán bůh živ, Aj pakli půle bude má, toť bude druhá taky. Postfix -ž má téměř totožný význam, pojil se ovšem spíše se slovesy v imperativu: Dokonejmež vědecké vzdělání mateřštiny své v tomto encyklopedickém díle, podobně věziž, dejž, setřiž, prosímž tě atd. Dodnes se dochovala v ustálených spojeních s některými příslovci a zájmeny: což, cože, jakýže, jakž, jakže, kdeže, kdož, pročež atd.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Alomorfie
Konkrétní dotaz:
Jsou příbuzná např. slova pych, pyšný nebo býk a býčí, když paní učitelka říká, že slova příbuzná mají stejný kořen? Řekla bych, že tato slova příbuzná jsou, na druhou stranu ale nemají stejný kořen. Jak je to?
Klíčové slovo:
příbuzná slova, kořen, alomorfie
Odpověď:
Dvojice slov typu pych, pyšný nebo býk, býčí (a další obdobné dvojice) tvoří slova příbuzná. Jejich kořen je stejný, jen se v různých slovních tvarech vyskytuje ve svých různých variantách. Tomuto jevu se říká alomorfie a je v češtině velmi běžný. Každý kořen je vlastně tvořen množinou svých možných realizací (někdy je jednoprvková), tyto jednotlivé realizace se označují jako alomorfy či varianty téhož kořene. Z uvedeného plyne, že definice je nepřesná, příbuzná slova nemusejí mít kořen realizovaný stejnou variantou (jako je tomu u dvojice býk, býkův), ale „jen“ variantami téhož kořene (např. býk, býčí).
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, bod 1.2 Pojem morfému