Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Připravujeme klíč k učebnici pro třetí třídu ZŠ a máme otázku: Jsou slova úvod, závod a návod příbuzná?
Klíčové slovo:
úvod, závod, návod
Odpověď:
Ano, slova úvod, závod a návod jsou příbuzná, mají stejný kořen -vod-, který je ve slovese vodit. Jde o variantu kořene -vés- ze slovesa vést (vedu, vedeš atp.), který je z původního praslovanského *ved-ti – -dt- se tu změnilo v -st-. Jako školní úloha je tato otázka ovšem velmi nevhodná. Kořen -vod- je sice ve všech třech slovech dobře patrný, každá z předpon ho však významově modifikuje do té míry, že je (zejména pro děti, navíc na prvním stupni ZŠ) obtížné identifikovat u něj v daných slovech stejný, invariantní význam.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla závod, vést
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Mají slova výbava a nejzábavnější stejný kořen -bav-?
Klíčové slovo:
výbava, nejzábavnější
Odpověď:
Ano, obě slova mají stejný kořen -bav-, jak z hlediska historického, tak nejspíš (k tomu viz dále) i z hlediska současné češtiny. Slova výbava i zábava (> zábavný > nejzábavnější) pocházejí ze stejného praslovanského slovesa *baviti (sę), které znamenalo ‚způsobovat bytí‘. Tento význam je méně zřetelný – dost možná proto, že je abstraktní, a tak špatně postižitelný –, nicméně patrný i v řadě odvozenin, tak např. vybavit (si) znamená ‚způsobit, že něco je‘, a výbava pak tedy ‚to, co tímto působením vzniklo‘, zatímco zabavit znamenalo původně ‚způsobit, že je něco vzadu‘ (‚způsobit, že bytí je za‘), a zábava je pak tedy ‚to (pěkné), co zůstalo před tím (ošklivým), co jsme nechali vzadu‘ – jakési ‚ponechání špatného za námi‘. Vzhledem k abstraktnosti těchto společných významů bychom však byli, zejména ve školní praxi, tolerantní i k tomu, chápat kořeny -bav- ve slově výbava a zábava jako dva různé, ale homonymní kořeny.
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla bavit, zábava, vybavit
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo pozadí příbuzné se slovem pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se)? Co je kořen těchto slov?
Klíčové slovo:
pozadí, pozdě
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná, přímočará odpověď. Slovo pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) pochází z praslovanského *pozdě, které má v první části pokračování indoevropského *pos s významem ‚za, po‘ a ve druhé pak nejspíš odvozeninu z indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam tedy byl zhruba ‚v položení po (určitém čase)‘). Slovo pozadí pak obsahuje stejný kořen -zad-, jako je ve slově záda, jež pochází z praslovanského *zadъ, které je tvořeno předložkou za a odvozeninou od indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam je tedy zhruba ‚co je položeno vzadu‘). Jak je vidět, obě slova obsahují stejný indoevropský kořen *dhē-, ‚položit‘, a v tomto smyslu je lze považovat za historicky příbuzná. Formální i významová souvislost mezi slovy pozdě (> zpoždění, opoždění, zpozdit se) a záda (> pozadí) však přestala být zřetelná už v praslovanštině, předchůdkyni dnešní češtiny. Jako kořen slov záda a pozadí je dnes nutné chápat -zad-, zatímco u slova pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) celé pozd-. Velmi stará, historická příbuznost mezi oběma slovy je tedy detekovatelná, ze současného hlediska (a vlastně i z hlediska historické slovanské srovnávací jazykovědy, souvislost byla zřetelná naposledy v indoevropštině) však o příbuzná slova nejde.
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla záda a pozdě
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Má slovo hovět si něco společného se slovem hovězí? Jsou příbuzná?
Klíčové slovo:
hovět si, hovězí
Odpověď:
Ne, slova hovět si a hovězí pocházejí historicky z jiného kořene, příbuzná tedy nejsou, nijak spolu formálně ani významově nesouvisí. Slovo hovět si pochází z praslovanského *gověti, které formálně i významově odpovídá latinskému favēre ,hovět, být nakloněn, zachovávat (mlčení), být zbožný‘, zatímco slovo hovězí pochází z praslovanského *govęd’ь (s nímž souvisí dnešní hovado ‚kus dobytka‘), v němž segment gov- odpovídá např. něm. Kuh a angl. cow a má zřejmě zvukomalebný základ (v napodobení kravského bučení).
Poslední užití:
9.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla hovět, hovězí a hovado
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova dlouhý a délka příbuzná?
Klíčové slovo:
dlouhý, délka
Odpověď:
Z historického hlediska jsou slova dlouhý a délka příbuzná, v praslovanštině měla stejný kořen. Slovo dlouhý pochází z praslovanského přídavného jména *dьlgъ (*dъlgъ), z nějž se vyvinulo (tzv. metatezí likvid, kontrakcí dlouhého tvaru a změnou g > h) staročeské dlúhý a z něj (změnou ú > ou) dnešní české dlouhý. Dnešní kořen dlouh- měl tedy původně podobu *dьlg- (nebo *dъlg-). Slovo délka pak pochází z praslovanského kořene *dьl-, což je nerozšířená podoba praslovanského kořene *dьlg- (*dъlg-), které má i slovo dlouhý (v češtině je od této nerozšířené podoby utvořen komparativ delší; v některých slovanských jazycích je naopak ekvivalent českého slova délka utvořen od původní, rozšířené podoby, srov. např. polské długość či slovinské dolgóst). Z této nerozšířené podoby kořene dьlg- (nebo *dъlg-), tj. z *dьl-, vzniklo staročeské slovo dél, z nějž je pak odvozen dnešní výraz délka. Jak je vidět, historické poměry jsou značně komplikované, lze nicméně říct, že slova dlouhý a délka jsou příbuzná, protože mají stejný kořen *dьlg- (byť slovo délka je utvořena z jeho nerozšířené podoby *dьl-). Problém nastává s tím, jak příbuznost slov hodnotit z hlediska současné češtiny (když i etymologický slovník probírá obě slova v samostatných heslech). Formální příbuznost obou slov je pro současného uživatele češtiny jistě zcela neprůhledná; na druhou stranu spolu obě slova jasně významově souvisí – je mezi nimi obdobný vztah jako mezi dvojicemi typu hluboký–hloubka, široký–šířka atp. Z toho důvodu by je snad bylo možné chápat jako příbuzná i z hlediska současné češtiny. Pokud by však žáci či studenti (kvůli jejich synchronní formální nespojitelnosti) odpovídali, že slova dlouhý a délka příbuzná nejsou, dává to smysl a není možné je za takovou odpověď v žádném případě trestat, např. srážkou bodů, sníženou známkou atp.
Poslední užití:
19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla délka a dlouhý
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo kázeň (káznice, ukáznit) příbuzné se slovem zkáza?
Klíčové slovo:
kázeň, zkáza
Odpověď:
Ne, slovo kázeň (káznice, ukáznit) podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se slovem zkáza nesouvisí. Podle slovníku se „obvykle vykládá“ jako související se slovesem kázat, příp. kát se. Ať tak, nebo tak, obě slova mají tedy různý kořen (slovo zkáza nesouvisí se slovesem kázat, ale kazit), a nejsou tak příbuzná.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo odkaz (rozkaz, příkaz, výkaz atd.) příbuzné se slovem zkáza?
Klíčové slovo:
odkaz, zkáza
Odpověď:
Ne, slovo odkaz (rozkaz, příkaz, výkaz atd.) se slovem zkáza příbuzné není. Slovo odkaz souvisí se slovem kázat, kořen těchto slov -káz- (ve variantách -káz- a -kaz-) má obecný význam ‚dělat něco slovy‘, zatímco slovo zkáza souvisí se slovem kazit, kořen těchto slov -kaz- (s variantami -kaz-, -káz-, -kaž- (zkažený)) má obecný význam ‚ničit, klesat na kvalitě‘.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla kazit a kázat
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Jsou vodník a podvodník slova příbuzná (jak tvrdí paní učitelka na ZŠ)?
Klíčové slovo:
vodník, podvodník
Odpověď:
Slova vodník a podvodník příbuzná nejsou, mají jen homonymní, tj náhodou stejné kořeny. Slovo vodník má totiž kořen -vod- s významem ‚voda‘, zatímco slovo podvodník má sice také kořen -vod-, v jeho případě však jde o variantu kořene -ved-, např. ze slova ved-u. Tento kořen má velkou řadu variant (-vád-: podvádět, -vod-: podvodník, -veď-: veďte, -voz-: navozený atp.) a znamená ‚vést‘. Jak je z výkladu snad dobře vidět, tato úloha je pro žáky ZŠ zcela nevhodná.
Poslední užití:
24.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova obchod a chodit příbuzná? Mají stejný kořen?
Klíčové slovo:
obchod, chodit
Odpověď:
Ano, slova obchod a chodit jsou opravdu příbuzná. V obou se nachází kořen -chod-. Slovo obchod je utvořeno od slovesa obcházet, tj. obcházet se zbožím různá místa a nabízet ho tam k prodeji.
Poslední užití:
17.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)