Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
průzkum vs. výzkum
Odpověď:
Obě slova mají podobný význam: průzkum znamená ‚prozkoumá(vá)ní (zprav. odborného rázu)‘; prozkoumat má význam ‚důkladně prostudovat, prohlédnout, probádat‘. Výzkum má význam ‚(organizované) vědecké zkoumání a bádání, zejm. na podkladě pozorování a pokusů‘.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Překlad z/do češtiny
Konkrétní dotaz:
Lze anglický výraz mentee přeložit do češtiny jako mentorovaný?
Klíčové slovo:
mentorovaný
Odpověď:
Tento překlad může být částečně problematický, protože sloveso mentorovat má podle Nového akademického slovníku cizích slov spíše negativní konotace: ‚(při každé příležitosti) poučovat, kárat, napomínat‘. Takto se sloveso v praxi také často používá, viz např. „Snažíme se čtenáře hlavně neobtěžovat, nepoučovat, nementorovat“. Vedle toho se však pod vlivem anglického slovesa mentor objevují také výskyty neutrální s částečně posunutým významem: ‚vést, předávat rady a zkušenosti někomu méně zkušenému‘. Výraz mentorovaný jako překlad anglického mentee tedy lze použít, je však třeba počítat s tím, že ne všichni posluchači musejí být s aktuálním významovým posunem obeznámeni a pro některé z nich může toto slovo mít negativní nádech.
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Lze použít sloveso rozkládat ve významu ‚vykládat‘, např. ve větě „Táta o něčem nadšeně rozkládal“?
Klíčové slovo:
rozkládat
Odpověď:
Tento význam je zastaralý, Slovník spisovného jazyka českého jej definuje takto: ‚(obšírně, důkladně něco) vysvětlovat, vykládat, objasňovat; vůbec široce vykládat; řečnit, kázat‘.
Poslední užití:
12.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Zahrnuje význam slova zvýšený údaj o tom, kolikrát je něco zvýšené? Jestliže je např. hodnota spotřeby šestkrát vyšší než obvykle, může se ještě jednat o „zvýšenou spotřebu“, nebo už jde o „vysokou spotřebu“?
Klíčové slovo:
zvýšený
Odpověď:
Význam slova zvýšený je v tomto ohledu nespecifický, má obecnou povahu: ‚vyšší než normální; zvětšený‘. Označovat šestkrát vyšší spotřebu jako zvýšenou je velmi neobvyklé a matoucí, ale přesná hranice mezi zvýšeným a vysokým v jazyce neexistuje.
Poslední užití:
2.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Je „příští neděle“ tato neděle, nebo až neděle následující po této neděli?
Klíčové slovo:
příští
Odpověď:
Výraz příští má význam ‚(nejdříve, nejblíže) následující; hned po tomto nejbližším následující, další‘. Spojení „příští neděle“ tedy může v různých situacích označovat buď nejblíže následující neděli, nebo neděli následující po této nejbližší neděli. Z důvodu této potenciální nejednoznačnosti proto doporučujeme užívat raději jednoznačné výrazy „tuto neděli“ nebo „příští týden v neděli“.
Poslední užití:
27.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Označuje spojení „příští sobotu“ nejbližší následující sobotu, nebo až sobotu následující po této sobotě?
Klíčové slovo:
příští
Odpověď:
Výraz příští má význam ‚(nejdříve, nejblíže) následující; hned po tomto nejbližším následující, další‘. Spojení „příští sobotu“ tedy může v různých situacích označovat buď nejblíže následující sobotu, nebo sobotu následující po této nejbližší sobotě. Z důvodu této potenciální nejednoznačnosti proto doporučujeme užívat raději jednoznačné výrazy „tuto sobotu“ nebo „příští týden v sobotu“.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
Jak lze vysvětlit spojení „pravdu díš“?
Klíčové slovo:
pravdu díš
Odpověď:
Výraz díš je tvar 2. os. j. č. knižního a zastaralého slovesa dít, které má význam ‚říkat, říci, povídat, povědět, pravit‘. Spojení „pravdu díš“ má tedy význam ‚říkáš pravdu‘.
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.