Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #83 [Význam].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/12, položky: 1-10/114
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13499
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam frazému
Konkrétní dotaz: Jaký je význam frazému jednou za uherský rok? Je to ‚nikdy‘, nebo ‚skoro nikdy‘?
Klíčové slovo: uherský
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny) vykládají tento frazém jako ‚velmi zřídka‘.
Poslední užití: 30.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13497
Užití:
1 1 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovy determinant a determinanta?
Klíčové slovo: determinant, determinanta
Odpověď: Podle budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) sdílejí výrazy determinant a determinanta společný význam ‚determinující, určující, rozhodující složka, činitel, faktor‘. Slovo determinant má v ASSČ ještě druhý význam, užívaný v matematice, konkrétně v lineární algebře, který označuje ‚číslo nebo funkci přiřazenou prvkům čtvercové matice‘. Vydáním starší Akademický slovník cizích slov ještě u hesla determinant uvádí význam z oblasti psychologie: ‚souhrn činitelů určujících a spoluvytvářejících psychický vývoj jedince v době jeho dospívání‘; u hesla determinanta týž slovník zmiňuje další význam, a to z oblasti ekologie: ‚organismus, který svým působením výrazně ovlivňuje okolní prostředí‘.
Poslední užití: 15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13490
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Znamená slovo vposledku (psáno též jako dvě slova „v posledku“) ‚nakonec‘ nebo ‚v poslední době‘?
Klíčové slovo: vposledku
Odpověď: Spojení podstatného jména posledek a předložky v uvádí v rámci heslového odstavce (posledek) Slovník spisovného jazyka českého. Vykládá je pomocí výrazů ‚ke konci, na konec‘. Tři záznamy pro spřežku vposledku pak zachycuje ještě Novočeský lexikální archiv (jde o výskyty z novin a díla V. Havla z let 1967, 1969 a 1989). Výskyty v korpusu KonText (řada syn, verze12) pak dokládají, že v současnosti se spřežka a dané slovní spojení užívají jak ve významu časovém, tj. stejně jako příslovce nakonec vyjadřuje výraz vposledku význam ‚v závěrečné fázi‘ (např. připravit národ na zřejmě dlouhou a nákladnou operaci, která nemá jen vojensky svrhnout Saddáma, ale vposledku zrekonstruovat Irák jako stát i politický národ), tak ve funkci modální částice s významem ‚konečně, celkem‘ (např. Veškerá askeze je vposledku láska k sobě).
Poslední užití: 19.12.2023
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13489
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova viabilita? Je to ‚schopnost přežít‘ jako v angličtině?
Klíčové slovo: anglicismus
Odpověď: Současné výkladové slovníky heslo viabilita neobsahují. Patrně proto, že jde o úzce odborný výraz, který se užívá zejména v medicínských oborech, konkrétně v prenatální medicíně (častými spojeními jsou pak např. viabilita plodu nebo viabilita těhotenství), popřípadě v biologii (viabilita viru). V kontextech, které nalezneme v korpusu KonText (řada syn, verze12), se někdy uvádí jako význam slova ‚životaschopnost‘. Vhodnost takového českého ekvivalentu pro zmiňovaný původem cizí odborný termín potvrzuje Velký lékařský slovník online, který sice nezachycuje slovo viabilita, ale u přídavného jména viabilní uvádí výklad ‚životný, schopný života‘.
Poslední užití: 5.9.2023
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13445
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V práci jsem se v souvislosti s přípravou nového pořadu setkala s větou „Chystáme novou sérii podcastů“. Myslím si, že by to měla být spíše „série dílů jednoho podcastu“, případně že by autor měl jednoduše napsat „Chystáme nový podcast“. Je podle vás přípustné, aby se výraz podcast v češtině užíval také pro označení jednoho dílu, nikoli celého pořadu?
Klíčové slovo: podcast
Odpověď: Z výkladových slovníků anglického jazyka, z něhož byl výraz podcast přejat, vyplývá, že v současné angličtině má toto slovo vcelku široký význam, v různých kontextech může nabývat různých významových odstínění. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci slovní zásoby českého jazyka se jedná o výraz relativně nově přejatý, jeho významové užívání ještě není plně ustáleno a ani slovníky současné češtiny toto heslo zatím neobsahují. Lze jej ale již nalézt v IJP. Zde se můžeme dozvědět, že podcast je pořadem, který se skládá z jednotlivých zpětně dostupných zvukových (popř. i obrazových) záznamů. Tím se v češtině pojem podcast odlišuje například od širšího pojmu audiozáznam (popř. videozáznam), označujícího jakýkoli záznam určený k poslechu (popř. i ke zhlédnutí). Mnohé doklady korpusu SYN v11 svědčí o tom, že výraz podcast lze užít kromě významu celého pořadu i k označení jednoho dílu (např. Malé divadlo natočilo čtvrthodinový podcast Robot a drak; Rozesílal konzultatntům krátké podcasty obsahující rady; poslechnout si nejnovější podcast anebo se podívat na nový díl přírodopisného seriálu). Jde patrně o metonymické přenesení pojmenování celku na část, které v češtině není nikterak neobvyklé. Považujeme tedy za přípustné říci např. jak „Pustila jsem si dnešní díl podcastu“, tak „Pustila jsem si dnešní podcast“. Ve vaší větě se však přikláníme k variantě „Chystáme nový podcast“, protože formulace „Chystáme novou sérii podcastů“ je významově nejednoznačná. Čtenář, který toto slovo užívá výhradně k označení celého pořadu, by ji totiž mohl pochopit tak, že se chystá série několika pořadů, nikoli série jednotlivých dílů.
Zvažované varianty:
‚pořad‘ ‚díl pořadu‘
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13444
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový posun slova
Konkrétní dotaz: V práci se s kolegou přeme o význam slova odoperovat. On tvrdí, že odoperovat ruku znamená ‚amputovat‘, já si myslím, že význam odoperovat je stejný jako u slova operovat. Kdo má pravdu?
Klíčové slovo: odoperovat
Odpověď: Podíváme-li se do výkladových slovníků, zjistíme, že Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i starší Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) uvádějí u slovesa odoperovat význam ‚operativně oddělit, odstranit‘ a SSJČ jej doplňuje příkladem odoperovat prst. To potvrzuje mínění vašeho kolegy, že je sloveso odoperovat významově shodné se slovesem amputovat, které – dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (3. vyd. 2003) i podle PSJČ a SSJČ – znamená ‚chirurgicky odejmout, odnímat část těla‘.  Ke slovníkovým výkladům je však užitečné doplnit příklady ze současného užívání daného slovesa, které najdeme v korpusu SYN v11. Ty totiž ukazují dva významy, v nichž se dané sloveso používá. Mezi vyhledanými výskyty najdeme nejen význam 1. ‚amputovat‘ (např. Jakmile jimi ledvinu odoperuje, vloží ji do sáčku; V 60. letech minulého století musel sám a bez anestezie odoperovat slepé střevo v divokých podmínkách Antarktidy), ale i význam 2. ‚provést operaci‘, přičemž sloveso odoperovat v takovém užití funguje jako vidový protějšek nedokonavého slovesa operovat (‚provádět operaci‘). Např.: odoperovat více než 3500 pacientů; Nebyl lékař, který by takový mnohahodinový zákrok zvládl odoperovat. Mezi významově jednoznačné doklady lze zařadit i tento: Před Vánocemi odoperoval poraněnou ruku tenistky Petry Kvitové, neboť lze ověřit, že sportovkyni skutečně nebyla ruka amputována. Než svou odpověď uzavřeme smířlivým zhodnocením, že ani vy se ve svém úsudku zásadně nemýlíte, musíme doplnit, že u druhého významu slovesa odoperovat (tj. ‚provést operaci‘) je třeba ještě zvážit jeho stylovou platnost. Zkušební zjišťování, které jsme v Českém národním korpusu provedli, totiž naznačuje, že užívání daného významu proniká do širšího úzu z profesní mluvy, slangu, a proto je někteří uživatelé češtiny mohou vnímat jako stylově nižší a pro formální a psanou komunikaci jako nevhodné.
Zvažované varianty:
‚amputovat‘ ‚provést operaci‘
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13443
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jedné knize byla popisována situace, kdy mladík vezl na koloběžce dívku a ona se mu „tváří opírala o hrudník“. Trochu mě to zmátlo – dívka stála před mladíkem, nebo za ním? Pokud by stála vepředu, asi by se mu špatně řídilo. Ale pokud stála vzadu, neměla by se mu spíš opírat o záda?
Klíčové slovo: hrudník
Odpověď: České výkladové slovníky definují hrudník následovně: starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) jako ‚horní část trupu‘, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) specifikuje, že jde o ‚hořejší část trupu tvořenou žebry; hrudní koš‘, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) hovoří o ‚části trupu mezi krkem a břichem‘. Pro úplnost dodejme, že trup je zmíněnými slovníky shodně definován jako ‚část těla mezi hlavou a končetinami‘.  Ve vztahu k umístění je tedy nejobecnější definice výrazu hrudník v PSJČ, která nezmiňuje, zda je daná část těla vepředu, či vzadu, pouze uvádí, že je v rámci stavby trupu „nahoře“. SSJČ umístění hrudníku ohraničuje žebry. (Ta mají tvar oblouku a jsou umístěna jak v přední, tak v zadní části trupu.) SSČ umisťuje hrudník mezi krk a břicho (přičemž definice slova břicho v SSČ zní: ‚přední a boční část těla mezi hrudníkem a pánví‘), hrudník by se tedy v pojetí SSČ nacházel (nahoře nad břichem) ve přední a boční části trupu. Bedra, která jsou stejně jako hrudník a břicho součástí trupu, pak SSČ a nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) definují jako: ‚úsek zad mezi pánví a hrudníkem‘. Výklad významu výrazu bedra tak pracuje s umístěním hrudníku (také) na zadní části trupu. Potvrzení, že výraz hrudník ve slovníkové definici pokrývá přední i zadní část trupu, přináší výklad slova hruď, který v SSJČ a SSČ zní: ‚přední část hrudníku; prsa‘.  Podíváme-li se však do korpusu SYN, verze 8, jak výraz hrudník ve vztahu k jeho umístění chápou uživatelé češtiny, zjistíme, že jej až na výjimky situují do přední části trupu. To dokládají výskyty slova hrudník ve spojení s předložkami s místním významem, konkrétně např.: o hrudník (80×), na hrudník (1800×), před hrudník (36×). S ohledem na slovní okolí si u vyhledaných výskytů totiž jen stěží představíme, že by měli pisatelé korpusových textů na mysli i (z anatomického pohledu) zadní část trupu, např.: spojte ruce jako při modlitbě před hrudníkem; je tu málo místa pro nohy, volant se nepříjemně tyčí před hrudníkem; brada směřuje celou dobu na hrudník atd. Širší prostorové vymezení hrudníku ve slovníkových definicích je pravděpodobně zapříčiněno vlivem anatomické terminologie, jelikož tvar hrudníku je v odborné literatuře popisován jako „komolý kužel“, ohraničený kostrou hrudníku, jež je tvořena hrudními obratli, žebry a hrudní kostí. V odborné terminologii tak hrudník zasahuje i do oblasti, kterou laická veřejnost vnímá a nazývá jako záda. Výskyty slova v běžné komunikaci zároveň svědčí o jednoznačném umístění hrudníku pouze do přední části trupu. Ale vraťme se k otázce, zda dívka jela na koloběžce před mladíkem, nebo za ním. Z pohledu výkladových slovníků, tj. z terminologického hlediska mohla jet vepředu i vzadu, z hlediska běžné komunikace však stála před mladíkem, neboť za ním by se mu opírala nikoli o hrudník, ale o záda.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13439
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V nedávné době jsem v médiích narazil na slovo suchovod. Co znamená? Vede snad sucho?
Klíčové slovo: suchovod
Odpověď: Slovo suchovod pozornost jazykovědců už v minulosti upoutalo (psala o něm Hana Prokšová v Literárních novinách), žádný výkladový slovník češtiny ho však neobsahuje. Podle české wikipedie je to požární potrubí, které najdeme obvykle ve výškových budovách. Není trvale připojen na vodovodní síť, ale může nahradit velkou část délky hasičských hadic, které by jinak byly potřeba, a přivést vodu blízko k místu požáru. Slovo je zajímavé napětím mezi jeho významem a formální utvářeností. Úvaha, že suchovod vede sucho, je založena na analogii s podobnými, známějšími slovy. Téměř všechna ostatní nevlastní složená slova se spojovacím morfémem -o- a druhou částí složeniny -vod totiž skutečně mají význam ‚potrubí / zařízení / část těla vedoucí něco‘, přičemž ono „něco“ je právě to, co v podobě kořenu do slova vstupuje jako první část složeniny. Máme tedy ropovod, plynovod a jiné produktovody, dále vodovod, parovod nebo kouřovod, metaforicky založený penězovod, pod českobudějovickým Piaristickým náměstím vede dokonce pivovod. Také anatomické termíny žlučovod, vejcovod nebo chámovod uvedenému principu odpovídají. Jiná jsou jen pojmenování osob, jako jsou lodivod, veslovod nebo psovod. Pokud víme, z potrubí či obecněji zařízení se právě jen suchovod od ostatních odlišuje. Jak nebo kdy přesně slovo vzniklo, nevíme, ale jisté opodstatnění pro něj nalézt přece jen lze. Zaprvé: Přestože je to potrubí určené k rozvodu vody, jeho význam je specifičtější, nelze tedy mluvit o vodovodu. Zadruhé: Sucho (které naštěstí bývá obsahem potrubí po většinu času jeho existence) najdeme i v obdobných pojmenováních v dalších jazycích. V angličtině je vedle jiných výrazů dry riser, ve francouzštině colonne sèche a třeba v rumunštině coloană uscată. Každopádně je suchovod zajímavým dokladem toho, že uplatňování požadavků logiky na jazyk někdy selhává.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12532
Užití:
1 1 0
Dotaz: Konkrétum vs. abstraktum
Konkrétní dotaz: Je slovo vláda ve frázi „za vlády Lucemburků“ abstraktum? Mně přijde, že když jsou tam přímo zmíněni Lucemburkové, tak je to konkrétní.
Klíčové slovo: vláda
Odpověď: Slovo vláda má podle Slovníku spisovné češtiny několik významů, ale pro tuto otázku jsou podstatné první dva: 1. ‚nejvyšší výkonný orgán státní moci, sbor ministrů s předsedou‘ (s příklady jako „předseda vlády“; „sestavit, jmenovat vládu“; „jednalo se o tom ve vládě“) a 2. ‚řízení státu, země, moc‘ („vzít vládu do svých rukou“; „za vlády Karla IV.“). V prvním významu lze vládu chápat jako konkrétum, protože obvykle označuje skupinu reálně existujících osob. To však není případ formulace „za vlády Lucemburků“. Tu bychom mohli parafrázovat jako „v období, kdy byli u moci Lucemburkové“ – jde tu tedy o druhý uvedený význam. V něm slovo vláda neoznačuje skupinu osob, je zřetelně abstraktum.
Poslední užití: 1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12437
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Kdo je „košpeta“? Slyšel jsem to užito o člověku – „to je košpeta“.
Klíčové slovo: košpeta
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny heslo „košpeta“ neobsahují, ale pár indicií k jeho významu se najít dá. Slovo je zachyceno na jednom excerpčním lístku v Novočeském lexikálním archivu v úryvku beletristického dialogu z roku 1935 „Nemyslíte, mistře?“ – „Nemyslím, stará košpeto, ...“. Z bezprostředně předcházející části textu románu Vladimíra Drnáka Španělská rapsodie je zřejmé, že výraz „košpeta“ je užit jako pojmenování muže, jenž se nechává portrétovat, jeho ústa se mu na malbě zdají příliš velká a je charakterizován jako jeden z nadutců, oblečených „v drahou maškarádu svátečních šatů“. Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta (1878–1893) uvádí u hesla „košpeta“ jakožto podstatného jména mužského rodu význam ‚ošklivec‘. A Jarmila Skřivánková-Šimerková ve svém článku Odchylky a zvláštnosti řeči v Plzni a na Plzeňsku (Český lid, 1924) píše, že košpeta je „neuctivý, ale ne zle míněný výraz pro koketu, zvláště pro méně hezkou, nebo dokonce starší“. Význam slova tedy není zcela jasný, ale zdá se, že jde o výraz expresivní, negativně hodnotící a týkající se (snad) vzhledu označované osoby.
Poslední užití: 25.1.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.