Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaký je rozdíl mezi slovy popojíždění a pojíždění.
Klíčové slovo:
pojíždět; popojíždět
Odpověď:
Podle výkladových slovníků češtiny je mezi výrazy popojíždění a pojíždění určitý významový rozdíl. Sloveso popojíždět, od něhož je podstatné jméno popojíždění odvozeno, slovníky vztahují k výkladu významu jeho dokonavého protějšku popojet, definovaného jako ‚o kousek dál ujet‘, viz Slovník spisovné češtiny (SSČ), např. Jaký je rozdíl v exhalacích při popojíždění a při plynulé jízdě, je zřejmé. Naproti tomu SSČ u slovesa pojíždět uvádí význam ‚jezdit sem tam‘, např. Jízda nabízí komfort první třídy bez ohledu na to, zda se jedná o krátké pojíždění ve městě, několikasetkilometrové jízdy nebo přejezdy nezpevněného terénu. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) sloveso pojíždět vykládá rozšířeně (‚jezdit z místa na místo, sem a tam‘) a oproti SSČ zachycuje i další významy: ‚pohybovat (se) sem a tam‘, ‚jezdit po něčem‘, ,jet, jezdit vůbec‘. SSJČ užívání slovesa pojíždět ve významu ‚popojíždět‘ s příkladem Letadlo pojíždí do hangáru uvádí mezi nimi, avšak hodnotí je jako řídké. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, z něhož čerpáme příklady pro tuto odpověď, zjistíme, že pojíždění je skutečně užíváno především v oblasti letectví, a lze tedy říci, že má oproti slovu popojíždění i terminologický charakter.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V románu Petra Stančíka Mlýn na mumie vystupuje postava, která je nazývána jako autarkický detektiv. Co znamená slovo autarkický?
Klíčové slovo:
autarkický
Odpověď:
Je pravda, že výkladové slovníky češtiny včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny přídavné jméno autarkický neobsahují. Devět dokladů výskytu slova je zaznamenáno v kartotéce novočeského lexikálního archivu, kde je význam tohoto výrazu vykládán jen na třech kartách (z přelomu 30. a 40. let 20. století), a to ve spojeních jako autarkický význam (‚soběstačný‘), autarkické snahy (‚o soběstačnost‘) a autarkické jízdní kolo (‚cele zhotovené z látek domácích‘).
Pro význam ‚soběstačný‘ svědčí výklad příbuzného slova autarkie v Novém akademickém slovníku cizích slov, který uvádí, že jde o knižní a odborný výraz pro ‚soběstačnost‘. Na základě téhož slovníku lze ještě doplnit, že slovo autarkie se užívá ve filozofii, kde pojmenovává ideální vyrovnanost, klid mudrce nezávislého na vnějších věcech a lidech, a také v ekonomii, kde se užívá jako označení systému hospodářské politiky, jehož cílem je vytvoření relativně uzavřeného a ekonomicky nezávislého celku. Týž slovník navíc uvádí, že od slova autarkie je vedle přídavného jména autarkický odvozeno ještě synonymní autarkní. To se oproti podobě autarkický v dokladech z úzu objevuje častěji (korpus SYN v11 uvádí 62 dokladů výrazu autarkní oproti 27 podobám výrazu autarkický).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Je každé malé ptáče kuře? Nebo je tam nějaký rozdíl a označení kuře automaticky neznačí jakékoliv mládě od jakéhokoliv ptáka?
Klíčové slovo:
kuře
Odpověď:
Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí jako první význam slova kuře tento výklad: ‚mládě kura domácího • mládě některých druhů zejména hrabavých ptáků (např. bažanta, koroptve, perličky, pštrosa)‘. Podle Slovníku spisovné češtiny znamená kuře také ‚mládě kura‘. Kurovití jsou jiným označením pro rod hrabavých (lat. Galliformes). Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako příklady: bažantí, koroptví, tetřeví kuře. Pro ostatní ptačí mláďata tvoříme v případě potřeby názvy odvozené ze jmen dospělých jedinců příponou -e/-ě. Tedy kose, papoušče, pštrose, tučňáče, supě, sůvě atd. Často volíme opisné pojmenování (mládě sýkorky).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
Co znamená, když se říká „Fouká tu jako na vidrholci?“
Klíčové slovo:
vidrholec; vídrholec
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého označuje vidrholec/vídrholec (obě podoby jsou možné) ‚osamělé, opuštěné, pusté, zpravidla větrné místo‘. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se prý původně jednalo o název lesa na cestě z Českého Brodu do Prahy, který býval skrýší loupežníků. Původ jména je nejasný, pochází zřejmě z němčiny, základem druhé části je výraz Holz (dřevo). Na dnešní význam možná působila i lidová etymologie – asociace se slovy vítr a holý.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
Co znamená, když někdo řekne „Máš řečí čtyřiapadesát“?
Klíčové slovo:
čtyřiapadesát
Odpověď:
Ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky 3 (Praha 2009) se dočteme, že mít řečí čtyřiapadesát znamená ‚mnohomluvně a důkladně vykládat nebo zdůvodňovat své odmítnutí‘. Člověk má řečí čtyřiapadesát podle slovníku ‚zvláště při teoretizování, uvažování o možnostech a způsobech, jak něco provést apod., obvykle v kontrastu ke skutečnému výkonu nebo v reakci na příkaz, úkol‘.
O původu rčení mít řečí čtyřiapadesát najdeme zmínku v článku Jaroslava Poráka O neurčitém významu u číslovek určitých v časopise Naše řeč (ročník 41, 1958, s. 241–251). Na s. 248 se v poznámce č. 9 píše: „Prof. Vl. Šmilauer mě upozornil, že rčení mít řečí čtyřiapadesát, popř. moc řečí čtyřiapadesát, vzniklo podle snáře, kde se na ‚moc řečí‘ radilo vsadit do loterie číslo 54.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova mezitímní? Ve stanovách Burzy cenných papírů se totiž hovoří o mezitímní účetní uzávěrce (viz např. článek 46 – Účetní uzávěrka: Řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popř. úhradu ztrát předloží burzovní komora k přezkoumání dozorčí radě a k ověření auditorovi).
Klíčové slovo:
mezitímní
Odpověď:
Výraz mezitímní je zachycen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) jako synonymum slov zatímní, prozatímní, předběžný (poslední dvě se užívají běžně). Podle slovníku se výraz uplatňuje v odborných textech, např. v účetnictví (mezitímní kalkulace, rozvaha); v právních textech (mezitímní opatření, rozsudek). Tomu odpovídají i doklady v Českém národním korpusu (SYN verze 13 zahrnuje přibližně 400 dokladů): mezitímní účetní uzávěrka, mezitímní rozhodčí nález, mezitímní verdikt rozhodčího senátu, mezitímní rozsudek. Jde tedy o výraz zřídka užívaný a vázaný jen na určitý typ textu. (V SSJČ a Příručním slovníku jazyka českého je u slova mezitímní uveden ještě i řídce užívaný význam ‚mezi něčím jsoucí‘. Jeho užití ilustruje příklad z textu J. Nerudy: Rozbije se tržiště od Dunaje až do vnitřního města, všemi mezitímními ulicemi a náměstími.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem: Při četbě knihy B. Hrabala Perlička na dně jsem narazila v kapitole Večerní kurs na výraz hemy („Ale dříve než otočíte klíčkem, odříkáte mi zpaměti všecka pravidla křižovatek, jinak si za vás nesednu. Ovšem vy budete jezdit dobře, nemáte hemy. Čím jste?“). Je mi známo, že Hrabalova díla se vyznačují slangy a mluvou lidu. Bohužel si nedokážu asociovat, co přesně výraz hemy znamená. Je to Hrabalův výmysl nebo je to slangové označení věci?
Klíčové slovo:
hem; hemy
Odpověď:
Žádné slovníky spisovné češtiny tento výraz neuvádějí, napomoci by nám ale mohly slovníky nářečí. Slovník valašského nářečí od Silvestra Kazmíře uvádí výraz hem s významem ‚brzda‘, publikace Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové k výrazu hem přiřazuje význam ‚součást vozu‘. Ani jedno se nezdá v kontextu Hrabalovy věty jako nesmyslné, význam ‚brzda‘ však podporuje v několika nářečních slovnících uváděné sloveso hemovat, které znamená ‚brzdit‘. U něj uvádí Český jazykový atlas původ v německém slovese hemmen (‚brzdit, zadržet‘).
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova outěžek?
Klíčové slovo:
outěžek
Odpověď:
Podle českých výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého a Příručního slovníku jazyka českého) slovo útěžek/outěžek znamená ‚břímě‘, přeneseně pak ‚ plod‘ (tj. nový organismus vyvíjející se v děloze matky). Obvykle se však vyskytuje především ve spojeních chodit s útěžkem/outěžkem; být (s) útěžkem/outěžkem; být v útěžku/outěžku, která znamenají ‚být těhotná‘. Kromě Jungmannova slovníku (1835–1839) zaznamenává daný výraz ve stejném významu i Malý staročeský slovník. Jde tedy o slovo používané v tomto významu už ve staré češtině.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
V odborné literatuře jsem se dočetl, že pro analýzu byla použita energiově disperzní analýza. Je význam slova energiový stejný jako význam slova energetický, nebo je jiný?
Klíčové slovo:
energiový; energetický
Odpověď:
Slova energiově, energiový dostupné příručky neuvádějí, ale v odborných textech jsou celkem hojně doložena, přídavná jména o málo hojněji než příslovce. Nejsme sice odborníci na problematiku, o níž se v příslušných textech pojednává, avšak po pečlivém prostudování dokladů můžeme říci, že přídavné jméno energiový se používá jako obecně vztahové přídavné jméno k podstatnému jménu energie, a je tedy synonymní se zažitým, častějším přídavným jménem energetický užitým ve vztahu k energii, nikoli k energetice. Výraz energiový je slovo správně utvořené a jeho užití je patrně motivováno nevýhodností dvojvýchodného přídavného jména energetický, jež se vztahuje k energii i k energetice. Slovo energiový má tedy výhodu jednoznačnosti, neboť ho lze spojovat pouze s podstatným jménem energie. Stejný je vztah příslovcí energiově – energeticky.
Musíme se rovněž dotknout další polohy Vašeho dotazu, která z něj nepřímo vyplývá. Ačkoli můžeme říci, že energiový/energiově = energetický/energeticky (k energie), nedokážeme posoudit, zda je výraz energiově (popř. energeticky) správně použit v označení uvedené analýzy. To dokáží posoudit pouze odborníci z oboru.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Při čtení článku jsem narazil na pro mě neznámé slovo, o kterém jsem jak na internetu, tak ve slovníku nemohl nic najit. Můžete mi prosím pomoci a poradit mi, co slovo sepsul znamená? Bude to něco ve smyslu kritizoval, ale jaký přesně má význam, to netuším.
Klíčové slovo:
sepsout; zepsout
Odpověď:
Význam slova sepsul jste odhadl správně. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i Pravidla českého pravopisu uvádějí toto expresivní nespisovné slovo s předponou ze-: zepsout; varianta sepsout se podle slovníku užívala dříve; zachycuje ji Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Slovo má význam:
1. ‚(důkladně) vyhubovat, vyčinit někomu; zkritizovat, ztrhat, pohanit (důstojník vojáka namístě zepsul; noviny film zepsuly); zavrhnout (zepsout všechno staré)‘;
2. ‚pokazit, překazit, zmařit, zkazit (zepsout někomu život, štěstí)‘.
Přestože příručky dnes doporučují psát zepsout, je varianta sepsout stále užívána. V dokladech z databází psaného jazyka Českého národního korpusu, řada SYN, verze13, jsou dokonce podoby sepsul (sepsula, sepsuli) výrazně frekventovanější (takřka 1 200 výskytů) než podoby se z- (130 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.