Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč se zabíjačkové polévce říká prdelačka?
Klíčové slovo:
prdelačka
Odpověď:
Slovo prdelačka vzniklo pravděpodobně žertovným zkomolením (zvulgarizováním) výrazu trdelačka, jinak též trdelnice (zkomoleno též na prdelnice), trdlovka, trdelná/trdlová polévka apod. Heslo trdelnice uvádí např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Kottův Česko-německý slovník. Existuje více teorií, jak pojmenování trdelnice vzniklo. S první přišel Václav Machek v článku Několik názvů jídel, vážných i posměšných (Naše řeč, roč. 29, 1945, s. 158). Podle něj nelze hledat žádnou souvislost mezi trdlovkou/trdelnicí a výrazem trdlo (nástroj určený ke tření). Podle jednoho nářečního záznamu z Kyjovska autor soudí, že dříve se polévka jmenovala podhrdlena, *podhrdlovka (odvozenina od slova podhrdlí ve významu ‚vepřový podbradek, ovar‘; srov. slovenské podhrdlina ‚ovar‘), z čehož vznikl výraz *potrdlovka, který byl dále hláskově redukován. V dalším roce vyšel od stejného autora dodatek k výše zmíněnému článku, který reaguje na četné čtenářské poznámky a námitky (V. Machek: Dodatek o názvech jídel, Naše řeč, roč. 30, 1946, s. 96–99). Jeden z reagujících předchozí výklad neodmítá, avšak je přesvědčen, že slovo trdlo mělo na utváření podoby daného pojmenování nemalý vliv. Podle něj se do polévky přidává mnoho pepře, majoránky a jiného koření roztlučeného trdlem v hmoždíři. Onen čtenář napsal: „Šetrné hospodyně pak moždíř vymývají polévkou, a tu ovšem lijí zpět do kotle. Rovněž tak čistí trdlo od zbytků koření naspodu nalepeného. Odtud je pak lidové spojování této polévky s představou trdla.“ Motivaci pojmenování prdelnice pak onen čtenář vysvětluje tak, že v trdelnici se vaří, citujeme: „prdelovi jelita = klosti jelita, tj. jelita z tlustého střeva, kterým se říká též kača“. Jiný čtenář pak píše, že prdelačka „za stara znamenala špínu v trokách (neckách), která vznikla opařováním, oškrabováním a otíráním zabitého prasete“. Škádlivě se prý pak říkalo, že se rozdává prdelačka, ve skutečnosti to však byla ona zabijačková polévka. Podle našeho názoru nejsou předchozí výklady z jazykového pohledu příliš přesvědčivé. Po etnologické konzultaci jsme dospěli k jiné hypotéze. Vznik slova trdelačka byl přímo motivován slovem trdlo. Při vaření se zabijačková polévka musí neustále míchat, aby nedošlo ke sražení krve. Souvislost mezi mícháním a prací s trdlem lze hledat v rotačním pohybu. Výraz trdlo totiž označoval kromě paličky určené ke tření ještě také váleček na válení, mandlování prádla a dřevěný rožeň k pečení trdelníků (otáčení válce při pečení trdelníků je možné v současné době spatřit na leckterém trhu, pouti apod.). Podobnou motivaci můžeme nalézt u slovesa trdlovat ve významu ‚tančit, točit se nemotorně dokola‘, od toho pak trdlovačka ‚tancovačka‘. Obdobnou motivaci lze také vidět u slova trdlovec (‚vysoký dort ve tvaru sukovatého kmene připravený z jemného litého těsta pečeného na otáčejícím se válci‘), které uvádí Slovník spisovného jazyka českého. Bohužel se nám nepodařilo najít žádný zdroj, který by tuto teorii potvrzoval, případně vyvracel. Jde tedy pouze o naši – jakkoli si myslíme, že pravděpodobnou – domněnku. (Odpověď na tento dotaz byla publikována již v roce 2012 v publikaci jazykové poradny Jsme v češtině doma?)