Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #81 [Původ výrazu].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/25, položky: 1-10/242
Stav:
#14555
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jaký je původ spojení starý paprika?
Klíčové slovo: starý paprika
Odpověď: Slovní spojení starý paprika obecně označuje staršího, usedlého muže a má dvě možná vysvětlení původu. Nový akademický slovník cizích slov obsahuje výraz paprika s významem ‚starší, příliš usedlý muž‘ a uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a že do češtiny se dostalo přes maďarštinu. Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které ve významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka, které zase podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním ke slovesu prdět.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14500
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jak vzniklo spojení „hrát tužku“?
Klíčové slovo: hrát tužku; hrála tužku; hrál tužku; hraje tužku
Odpověď: O původu i významu daného spojení se můžeme dočíst v publikaci Jsme v češtině doma? V ní se uvádí, že „hrát tužku“ znamená ‚hrát při (nějakém sportu) špatně, strnule‘. V podobném významu se též říkává, že je někdo dřevěnej, dřevák či tuhej, užití slova „tužka“ v daném spojení tak může vycházet právě z výrazu „tuhej“. Publikace však nabízí ještě jedno možné vysvětlení: podle Velkého slovníku hantencu a Slovníku nespisovné češtiny se tužka užívá též jako pojmenování pro ‚hlupáka, blbce, omezence, naivního člověka‘. Dané spojení tedy mohlo vzniknout následujícím způsobem: hrát hloupě, blbě > hrát jako tužka > hrát tužku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14492
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jaký původ má rčení „mít řečí čtyřiapadesát“?
Klíčové slovo: mít řečí čtyřiapadesát
Odpověď: O původu rčení „mít řečí čtyřiapadesát“ se zmiňuje Jaroslav Porák ve svém článku O neurčitém významu u číslovek určitých (Naše řeč, roč. 41, s. 241–251). Autor v deváté poznámce pod čarou píše: „Prof. Vl. Šmilauer mě upozornil, že rčení mít řečí čtyřiapadesát, popř. moc řečí čtyřiapadesát, vzniklo podle snáře, kde se na ‚moc řečí‘ radilo vsadit do loterie číslo 54.“ Podle Etymologického slovníku české frazeologie je tento výklad podpořen v románu Tchán Kondelík a zeť Vejvara od I. Hermanna z roku 1906. Slovník však s odkazem na článek Vlastimila Styblíka Původ rčení „máš moc řečí – čtyřiapadesát“ (Český jazyk a literatura, roč. 35, 1984/1985, s. 281) uvádí ještě jednu teorii. Původ rčení spojuje s filmem na motivy románu K. Poláčka Dům na předměstí. V jedné scéně filmu z roku 1933 se hokynář věnuje účetnictví, počítá a zároveň říká své manželce: „Máš moc řečí.“ Následně pokračuje v počítání, a proto říká: „Čtyřiapadesát.“ Rčení se tak může zakládat na spojení těchto dvou nesouvisejících vyjádření.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14460
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaké je původ slova vidrholec?
Klíčové slovo: vidrholec; vídrholec
Odpověď: Možný původ slova vidrholec (dle Internetové jazykové příručky též vídrholec) zaznamenává J. Jungmann ve svém Slovníku česko-německém. V něm se nacházejí tři podoby slova: vidrholec, fidrolec a fidrholec. Původně se tak prý jmenoval les na Kouřimsku, ležící mezi Českým Brodem a Prahou, v němž se skrývali loupežníci. (Ostatně i dnes nese několik lesů v ČR jméno Vidrholec.) Podle Českého etymologického slovníku není původ slova zcela jasný, nicméně jeho autor považuje za pravděpodobnou souvislost s německým Holz ‚dřevo‘. Přesnější výklad přináší publikace Jsme v češtině doma? Ta uvádí jako východisko slova německé Witerholz, složeninu z výrazu Witer (dnes Gewitter) ‚bouřka, vichřice, hromobití‘ a již zmíněného Holz. Závěrem dodejme, že dnešní význam slova mohl být ovlivněn tzv. lidovou etymologií, spojující vidrholec/vídrholec se slovy vítr a holý.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14459
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Zajímal by mě původ slova světští ve významu ‚lidé světem jdoucí‘ (nikoli opak slova duchovní). Jak toto slovo vzniklo a odkdy se používá? A souvisí s ním nějak i slovo světák?
Klíčové slovo: světský; světák
Odpověď: Kdy přesně se ‚lidé potulní, jdoucí světem‘ začali označovat jako světští, se z žádné jazykové příručky nedozvíme. Význam ‚jdoucí světem, potulný, kočovný‘ zachycuje u hesla světský z výkladových slovníků pouze Příruční slovník jazyka českého, který zachycuje slovní zásobu přibližně od roku 1870. Starší Jungmannův slovník slovo světský v tomto významu neuvádí, najdeme zde však heslo světák s širším významem ‚tulák, světoběžník‘ (vedle prvního uvedeného ‚člověk světa plný, dle světa žijící, nepobožný‘). V Malém staročeském slovníku a Slovníčku staré češtiny je výraz světský (příp. též v podobě svěcký) vyložen pouze jako ‚laik‘, přímý odkaz k potulným lidem ve starší češtině proto doložit nemůžeme. Zajímavou informaci přináší čtvrté vydání Slovníku nespisovné češtiny z roku 2020. Podle něj je světský mj. ‚člověk žijící v prostředí provozovatelů pouťových atrakcí, někdy též označení lidí z cirkusového prostředí; člověk „od kolotočů“, komediant‘. Slovník zde odkazuje na heslo světák s podobným významem ‚kočovný člověk‘. Obě označení užívali i sami jejich nositelé, kteří tak prý signalizovali svou nadřazenost nad hloupými, nezkušenými obyvateli, kteří žili dlouhodobě na jediném místě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14435
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se zabíjačkové polévce říká prdelačka?
Klíčové slovo: prdelačka
Odpověď: Slovo prdelačka vzniklo pravděpodobně žertovným zkomolením (zvulgarizováním) výrazu trdelačka, jinak též trdelnice (zkomoleno též na prdelnice), trdlovka, trdelná/trdlová polévka apod. Heslo trdelnice uvádí např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Kottův Česko-německý slovník. Existuje více teorií, jak pojmenování trdelnice vzniklo. S první přišel Václav Machek v článku Několik názvů jídel, vážných i posměšných (Naše řeč, roč. 29, 1945, s. 158). Podle něj nelze hledat žádnou souvislost mezi trdlovkou/trdelnicí a výrazem trdlo (nástroj určený ke tření). Podle jednoho nářečního záznamu z Kyjovska autor soudí, že dříve se polévka jmenovala podhrdlena, *podhrdlovka (odvozenina od slova podhrdlí ve významu ‚vepřový podbradek, ovar‘; srov. slovenské podhrdlina ‚ovar‘), z čehož vznikl výraz *potrdlovka, který byl dále hláskově redukován. V dalším roce vyšel od stejného autora dodatek k výše zmíněnému článku, který reaguje na četné čtenářské poznámky a námitky (V. Machek: Dodatek o názvech jídel, Naše řeč, roč. 30, 1946, s. 96–99). Jeden z reagujících předchozí výklad neodmítá, avšak je přesvědčen, že slovo trdlo mělo na utváření podoby daného pojmenování nemalý vliv. Podle něj se do polévky přidává mnoho pepře, majoránky a jiného koření roztlučeného trdlem v hmoždíři. Onen čtenář napsal: „Šetrné hospodyně pak moždíř vymývají polévkou, a tu ovšem lijí zpět do kotle. Rovněž tak čistí trdlo od zbytků koření naspodu nalepeného. Odtud je pak lidové spojování této polévky s představou trdla.“ Motivaci pojmenování prdelnice pak onen čtenář vysvětluje tak, že v trdelnici se vaří, citujeme: „prdelovi jelita = klosti jelita, tj. jelita z tlustého střeva, kterým se říká též kača“. Jiný čtenář pak píše, že prdelačka „za stara znamenala špínu v trokách (neckách), která vznikla opařováním, oškrabováním a otíráním zabitého prasete“. Škádlivě se prý pak říkalo, že se rozdává prdelačka, ve skutečnosti to však byla ona zabijačková polévka. Podle našeho názoru nejsou předchozí výklady z jazykového pohledu příliš přesvědčivé. Po etnologické konzultaci jsme dospěli k jiné hypotéze. Vznik slova trdelačka byl přímo motivován slovem trdlo. Při vaření se zabijačková polévka musí neustále míchat, aby nedošlo ke sražení krve. Souvislost mezi mícháním a prací s trdlem lze hledat v rotačním pohybu. Výraz trdlo totiž označoval kromě paličky určené ke tření ještě také váleček na válení, mandlování prádla a dřevěný rožeň k pečení trdelníků (otáčení válce při pečení trdelníků je možné v současné době spatřit na leckterém trhu, pouti apod.). Podobnou motivaci můžeme nalézt u slovesa trdlovat ve významu ‚tančit, točit se nemotorně dokola‘, od toho pak trdlovačka ‚tancovačka‘. Obdobnou motivaci lze také vidět u slova trdlovec (‚vysoký dort ve tvaru sukovatého kmene připravený z jemného litého těsta pečeného na otáčejícím se válci‘), které uvádí Slovník spisovného jazyka českého. Bohužel se nám nepodařilo najít žádný zdroj, který by tuto teorii potvrzoval, případně vyvracel. Jde tedy pouze o naši – jakkoli si myslíme, že pravděpodobnou – domněnku. (Odpověď na tento dotaz byla publikována již v roce 2012 v publikaci jazykové poradny Jsme v češtině doma?)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14434
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký má původ kocovina?
Klíčové slovo: kocovina
Odpověď: Původ kocoviny můžeme hledat v nadměrné konzumaci alkoholu, původ slova kocovina pak v Českém etymologickém slovníku J. Rejzka. Slovo se v češtině užívá od 19. století, bylo utvořeno ze slova kočičina žertovnou obměnou založenou na jméně Kotz (čteme [koc]), tak se totiž jmenoval mladoboleslavský hejtman, proti němuž protestovala veřejnost v revolučním roce 1848. Ostatně slovo kocovina původně znamenalo ‚výtržnost‘. Dnešní význam ‚stav po požití většího množství alkoholu projevující se bolestí hlavy, nevolnostmi, citlivostí na světlo a hluk, celkovou slabostí ap.‘ (jak jej popisuje Akademický slovník současné češtiny) slovo získalo vlivem německého podstatného jména Kater s významem ‚kocour‘, ale i ‚kocovina‘, užívaného ve studentském slangu snad jako narážka na Katarrh, tj. katar ‚zánět sliznice‘. V němčině sehrála roli taktéž spojitost s výrazem Katzenjammer ‚kočičí nářek‘. Podobnou souvislost lze snad nalézt i v češtině, neboť Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta připisuje výrazům kočičina a kocovina významy ‚všelijaká disharmonie zvuků‘, ‚hudební produkce špatně provozovaná‘ a ‚potupné zastaveníčko někomu činěné, při čemž se dělá neladný a protivný hřmot všelikerým způsobem, promíšený pískotem a hvízdáním, mňoukáním atd.‘. Závěrem dodejme, že pro popis stavů spojených s konzumací alkoholu se někdy užívají i jiné názvy zvířat – dobře známá je jistě opice (německy Affe) jakožto označení pro ‚opilost‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14433
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce jsem si ověřil, že slovo vampýr se píše pouze s -ý-, kdežto slovo upír s -í, přestože tato slova mají prakticky stejný význam. Je to snad dáno jejich odlišným původem?
Klíčové slovo: upír; vampýr
Odpověď: Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku jsou vampýr a upír slova příbuzná, obě mají původ asi v praslovanském ǫpyrь či ǫpirь, ovšem vzhledem k různým podobám slov v jiných slovanských jazycích (polsky upiór, rusky upýr, chorvatsky vampir aj.) lze rekonstruovat i odlišné původní podoby, jako např. upirь. Autor slovníku upozorňuje, že kvůli rozmanitosti forem i nejasné motivaci pojmenování nelze podat uspokojivý etymologický výklad. Předpokládané významy praslovanských výrazů blíže popisuje Ľ. Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny, vzhledem k Rejzkově rezervovanosti však nepovažujeme za zcela vyloučené, že se (alespoň u některých výkladů) jedná spíše o tzv. lidovou etymologii: Podoba ǫpirь prý mohla označovat buď toho, ‚kdo vylétá, vystupuje (z hrobu)‘, nebo ‚kdo se vbíjí dovnitř‘, tj. kdo vniká do těla oběti, aby jí pil krev. Význam podoby ǫpyrь pak Králik vykládá jako ‚neodevzdaný ohni‘, tj. jako popis mrtvé osoby, jež nebyla pochována běžným způsobem – spálením. Co se slova vampýr týče, Rejzek uvádí, že se do češtiny dostalo ze srbského vampir v souvislosti s „upírskými“ aférami, které proběhly v Srbsku v letech 1725 a 1731 a o nichž informoval veřejnost tisk. Slovník česko-německý J. Jungmanna a Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta zachycují pouze podoby s měkkým i vampir či vampír, avšak Příruční slovník jazyka českého již pracuje s heslovým slovem vampýr, v němž uvádí doklady s oběma způsoby zápisu – „[Matka byla] zde zcela podobna vampyru“ a „Začal líčit ho jako vampíra, který chce uchvátit nejen Pazderovo jmění, ale i jeho duši“. Novější výkladové slovníky češtiny pak pracují už jen s pravopisnou variantou vampýr, ypsilon se přitom dostalo do daného slova patrně vlivem slova netopýr (ostatně slovo vampýr se užívá nejen jako označení pro ‚nemrtvého živícího se krví‘, ale též jako pojmenování pro jistý ‚druh netopýra‘). Podobně můžeme uvažovat o tom, že k zachování písmena í ve slově upír mohla přispět předpokládaná spojitost se slovesem (u)pít (krev).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14432
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jak vzniklo pojmenování „babí léto“?
Klíčové slovo: babí léto
Odpověď: Jak se můžeme dočíst např. v Etymologickém slovníku české frazeologie L. Stěpanovové, ohledně původu spojení „babí léto“ existuje několik teorií. Podle jednoho z možných výkladů připomínají dlouhé pavučiny, které poletují krajinou, jemné stříbrné „babské“ vlasy. Další výklad pochází od Karla Jaromíra Erbena, jenž spojuje pojmenování s chladnějším počasím – tepla je v tuto dobu již namále, „jako ho má stará bába“; babí léto tak znamená vlastně „zestárlé léto“. Naproti tomu Josef Jungmann zaznamenal ve Slovníku česko-německém výklad z oblasti tzv. lidové astronomie. Označení je v tomto případě odvozováno z pojmenování hvězdokupy Plejády, nazývaného lidově Baby, neboť tyto hvězdy jsou viditelné v daném ročním období.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14420
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jaký je původ spojení „páté přes deváté“?
Klíčové slovo: páté přes deváté
Odpověď: V publikaci jazykové poradny Jsme v češtině doma? se píše, že původ daného spojení nezachycují žádné příručky. Daná publikace však nabízí možné vysvětlení: „Nejpravděpodobněji se jeví výběr číslic podle rýmu – jde o dvě po sobě jdoucí slabiky, v nichž se opakují dlouhé samohlásky á, é: páté, deváté. Nabízí se otázka, proč přes deváté a ne třeba přes desáté. O odpovědi lze jen spekulovat: devítka je násobkem tří a trojka má v lidové slovesnosti své pevné místo: králové mívají tři dcery, popř. tři syny; mládenci plní tři úkoly; draci je ohrožují třemi (nebo devíti, tedy třikrát třemi) hlavami; za dědem Vševědem se jde pro tři zlaté vlasy a provolává se třikrát sláva nebo i třikrát běda. Devítka se objevuje v řadě ustálených spojení: za devatero horami a devatero řekami, devítihlavý drak, devatero kvítí, devatero řemesel, kouká jak devět hromů. Rovněž číslovka pět je ve frazeologii zastoupena bohatě: koupil to za pět prstů; pro pět ran do čepice; je jako páté kolo u vozu; nemá všech pět pohromadě; tvářil se, jako by neuměl do pěti počítat; spočítáš to na pěti prstech; udělat něco za pět minut dvanáct; je jich tam pět a půl; seber si svých pět švestek; pátá kolona; mít všech pět pé.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.