Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je spojení starý paprika označující starého muže hanlivé?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Ve spojení s osobou je označení starý paprika expresivní, Nový akademický slovnk cizích slov jej označuje jako zhrubělé. Vzhledem k velké zásobě pejorativních pojmenování v češtině se dnes už s tímto označením nesetkáváme tak často, jak však dokazují data z Českého národní korpusu v úplné zapomnění nezapadlo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem na správné psaní slova konstelace ve spojení rodinné konstelace. Setkala jsem se s názorem, že v případě tohoto slova existuje dubleta – vedle varianty slova konstelace ještě varianta konstalace. Hledala jsem tento tvar v Akademickém slovníku cizích slov i na internetu, ale nikde jsem se nedočetla potvrzení varianty s písmenem „a“ uprostřed slova. Bohužel člověk, který tvrdí, že obě varianty jsou správné, neb obě má potvrzeny z odborné literatury – slovníku, si nemůže vzpomenout na zdroj potvrzení této dublety.
Klíčové slovo:
konstelace
Odpověď:
Jediná správná varianta zachycovaná slovníky je konstelace. Také psychoterapeutické příručky zabývající se daným tématem obsahují jen podobu konstelace. O tom, že je namístě užívat právě tuto podobu, svědčí mimo jiné původ tohoto cizího slova, které znamená ‚postavení hvězd‘, přeneseně ‚situace, sběh okolností, poměr sil‘: Konstelace vychází z latinského stella = hvězda.
Pokud si však zadáme mylný tvar *konstalace do vyhledávačů na internetu, může nás překvapit množství objevených výskytů. Zcela zanedbatelný přitom není ani jejich počet v Českém národním korpusu. Můžeme však jen spekulovat, kde se tato podoba vzala. Pravděpodobně zde hrají roli zvukově podobná slova, jakými jsou například instalace nebo konstatace, s nimiž mluvčí výraz konstelace kontaminují. V některých textech pak může jít o pouhý překlep. Vliv cizího jazyka bychom spíše vyloučili, protože v jazycích, které z tohoto hlediska připadají v úvahu, se odpovídající ekvivalent, z něhož by podoba *konstalace vycházela, nevyskytuje.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo konstelace
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
77 konstelace (s. 65)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na sloveso huhlat. Ve Slovníku spisovné češtiny jsem ho nenašla, našla jsem ho ve Slovníku nespisovné češtiny a ve Slovníku spisovného jazyka českého, ale bez příznaku, mně ovšem přijde, že by mohlo mít příznak expresivity. Poradíte, jak v takovýchto případech a postupovat a zda má, nebo nemá stylový příznak? Nebo se dá považovat za slovo obecně české?
Klíčové slovo:
huhlat
Odpověď:
Je zřejmé, že slovo huhlat není vhodné používat v oficiálním projevu (např. v novoročním projevu prezidenta by na sebe jistě poutalo pozornost), nejde tedy o slovo stylově neutrální (a už vůbec ne stylově vyšší). Slovo huhlat je naopak velmi běžné v neformálních a spíše neveřejných projevech. Zatímco ve starších slovnících u tohoto slova skutečně žádná stylová charakteristika uvedena není, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny u slova huhlat uvádí právě charakteristiku expresivní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
56 huhlat (s. 50)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V poslední době pozoruji zvýšenou frekvenci obratu nad ránem. Zatímco v poezii je pro mě tento obrat namístě, u redaktora denních zpráv mi připadá nemístný. Je možné se proti tomu ohradit, nebo je užívání slovního spojení nad ránem přijatelné i v publicistice?
Klíčové slovo:
nad ránem
Odpověď:
Spojení nad ránem se neobjevuje až v poslední době, své pevné místo v češtině – vedle výrazů k ránu, popř. zrána (z rána) – má již řadu let. Například už v roce 1974 se objevuje v písni „Pes suverén“ skupiny Rangers („Jednou takhle nad ránem zvolal jsem: pryč s tyranem...“). Jak dokládá ČNK, používal jej hojně kupř. i Bohumil Hrabal. Máte pravdu, že pro určitou poetičnost se toto spojení uplatňuje často v poezii, textech písní apod., ale ani v jiných projevech jej není nutné odsuzovat. Stylový příznak slova nebo spojení není neměnný a může se posunut třeba právě od básnického charakteru k neutrálnosti, která umožňuje výraz běžně používat např. i ve stylu žurnalistickém nebo prostě sdělovacím. Ostatně když nahlédneme do Českého národního korpusu verze SYN v13, zjistíme, že je zde zachyceno více než 27 000 textových užití, přičemž většina doklaůd pochází právě z publicistiky. To svědčí právě o zmíněném stylovém posunu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
112 nad ránem (s. 89)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na větu „Mistrovství světa ve vaření kávy se účastní tzv. baristé“. Můžeme slovo barista, které se v češtině vyskytuje poměrně nově, považovat za spisovné?
Klíčové slovo:
barista
Odpověď:
Slovo barista slovníky češtiny dlouhou dobu nezachycovaly, protože označuje jev, který je v našem prostředí poměrně nový. Výraz pochází z italštiny, kde znamená přibližně totéž co barman. Byl odvozen ze základového slova bar, které se užívá i v češtině nebo např. angličtině – avšak v Itálii se takto označují kavárny servírující různé druhy káv a alkoholické a nealkoholické nápoje (srov. např. anglické café).
Ve významu, v němž je slovo doloženo v Českém národním korpusu SYN v13, tj. odborník na přípravu kávy, se užívá běžně v angličtině; můžeme tedy soudit, že se k nám slovo nedostalo přímo z italštiny, ale přes vlivnější angličtinu.
Vzhledem k existenci tohoto slova v jiných jazycích, absenci českého ekvivalentu (mistr kávy je spíše opis, působí expresivně a může být zavádějící) a faktu, že z italštiny bylo do češtiny bez problémů převzato mnoho slov právě z kulinářské oblasti (mimo jiné i různé druhy kávy: espresso, latté, capuccino atd.), se toto slovo v češtině ujalo jako součást spisovného jazyka a dostalo se i do hesláře Akademického slovníku současné češtiny, v němž je zachyceno jako zcela neutrální výraz.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo barista
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9 barista, s. 19
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je spisovný výraz rozjídačka? Tento výraz má mít podobný význam jako roztleskávačka, označuje osobu, jejímž úkolem je docílit toho, aby nemocní nebo postižení mentální anorexií začali jíst.
Klíčové slovo:
rozjídačka
Odpověď:
Slovo rozjídačka nezachycuje žádný jazykový zdroj, a to ani výkladové slovníky, ani žádný ze slovníků zachycující nespisovnou slovní zásobu. Není doloženo v databázi korigovaných textů Českého národní korpusu SYN v13, a doklady nelze dokonce nalézt ani přes vyhledávač Google. Toto slovo bylo odvozeno od nedokonavého slovesa rozjídat přechýlenou konatelskou příponou -ačka. Slovotvorný postup je tedy formálně v pořádku, podobně bylo utvořeno např. podstatné jméno pojídač, resp. přechýlená podoba pojídačka. Nicméně sloveso rozjídat, příp. dokonavé rozjíst v daném významu žádný z výkladových slovníků neuvádí (Slovník spisovného jazyka českého zachycuje sloveso rozjíst se s významem ‚dát se do jedení‘), pouze v úzu nalezneme ojedinělé doklady užití, srov. např. „během hospitalizace se nám individuálním přístupem podařilo postupně pacientku rozjíst“. Navíc je problematické, že stejnou formu bude mít i podstatné jméno utvořené od slovesa rozjíst něco a nedojíst to. Mohlo by tak dojít k nechtěné významové záměně (toho, kdo rozjídá pacienty, tzn. napomáhá jim začít jíst, za ty, kdo rozjídají jídlo). Jako rozjídačkou pak také může být označena i počáteční kůra, druh jídla či způsob podávání jídla, které mají za cíl rozjíst nemocné.
Tato mnohoznačnost by tak potenciálně mohla ztížit porozumění. Neznamená to, že nelze slovo rozjídačka použít, pokud bude z kontextu zřejmé, co jím míníte. Jedná se však o profesní, až slangový výraz, který je navíc užíván velmi zřídka, a nepatří tak do spisovné vrstvy jazyka.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rozjíst se
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je současná stylová charakteristika slov máma a táta? Slovníky říkají, že jde o slova hovorová. Je to opravdu tak? Opravdu není možné je používat ve spisovném psaném projevu jako neutrální?
Klíčové slovo:
máma; táta
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny (SSČ) hodnotí slova máma a táta jako hovorová. Hovorové jazykové prostředky jsou součástí spisovného jazyka a vyčleňují se v rámci snahy přesněji specifikovat bohaté stylové rozrůznění spisovné češtiny, částečně i s ohledem na protiklad psanosti a mluvenosti (odtud označení „hovorové“). Řadíme k nim prostředky, které se používají v méně formálních kontextech (např. v diskusích, na pracovních seminářích, schůzích apod.). Je však otázkou, zda je tato stylová charakteristika stále aktuální a přesná. Od vydání SSČ (1994) již uběhla víc než tři desetiletí a v současnosti je situace složitější, diferencovanější. (Nově vznikající Akademický slovník současné češtiny zatím pokrývá hesla A–K; hesla máma ani táta dosud nebyla zveřejněna.) V současnosti lze podle našeho názoru tvrdit, že slova máma a táta přinejmenším směřují ke stylové neutralitě (pokud už přímo neutrální nejsou). V neoficiálních situacích budou většinou uživatelů vnímána jako neutrální, a to i v psaném textu. Vysloveně stylově nepatřičná by snad byla např. v novoročním projevu prezidenta republiky, ale v jinak spisovných textech určených nejen dětem (a to i psaných) budou s největší pravděpodobností působit neutrálně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář a od něj odvozená slova. Korektor nám přitom nahradil slovní spojení vývojářská konference slovním spojením konference vývojových pracovníků s poznámkou, že slovní spojení vývojářská konference není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojářská konference
Odpověď:
Slovo vývojář dnes hodnotíme jako neutrální, stejně tak považujeme za neutrální od něj odvozená slova, tedy i přídavné jméno vývojářský. Slovní spojení vývojářská koference je tedy z hlediska stylové platnosti spisovné. Je však otázka, co chcete daným spojením vyjádřit. Zatímco vývojářská konference může být konference zaměřená na vývoj softwaru (na předmět, kterým se vývojáři zabývají) i konference pro vývojáře, konference vývojových pracovníků (vývojářů) je konference, kterou organizují nebo které se účastní vývojáři. V mnoha kontextech jsou tato slovní spojení zaměnitelná, přesto mezi nimi existují drobné významové nuance.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojářský
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
246 vývojář a vývojářská konference (s. 180)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář, které je ekvivalentem anglického slova developer, tj. osoba, která se zabývá psaním programového kódu. Po korektuře jednoho článku nám korektor slovo vývojář nahradil spojením vývojový pracovník s poznámkou, že slovo vývojář není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojář
Odpověď:
Slovo vývojář vzniklo univerbizací podobně jako např. stavař, dálkař, výsadkář, zubař apod. Tato slova jsou často ve slovnících hodnocena jako hovorová, resp. kolokviální (tedy patřící do spisovného jazyka, v němž působí méně formálně) nebo slangová či profesionální, přičemž se stylová platnost v čase posouvá. Výraz vývojář charakterizuje SSJČ jako slangový a SSČ ho neuvádí (pouze vývojového pracovníka). Nejnovější Akademický slovník cizích slov sice zatím zveřejňuje hesla pouze do písmene K, nicméně slovo developer ve významu ‚osoba zabývající se vývojem softwaru‘ vysvětluje rovněž synonymem vývojář. Nahlédneme-li do Českého národního korpusu SYN v13, najdeme zde přes 25 000 dokladů slova vývojář, která se vyskytují převážně v oborové literatuře. Sousloví vývojový pracovník je doloženo přibližně tisíckrát, a to častěji v publicistice. Slovo vývojář se tedy v současném úzu prosadilo, a považujeme ho dnes proto za neutrální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojář
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojový
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo developer
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
246 vývojář a vývojářská konference (s. 180)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Použila jsem na sociálních sítích slovo děcko, řada klientek se ale proti tomuto slovu ohradila s tím, že má negativní konotace. Já sama u slova děcko žádné negativní konotace necítím, tak jsem se chtěla zeptat na váš názor.
Klíčové slovo:
děcko
Odpověď:
Podle aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny má slovo děcko pouze příznak „regionální, zejména Morava a Slezsko“. To je v souladu s tím, co se můžeme o územním rozšíření tohoto slova dočíst i v Českém jazykovém atlase i v řadě odborných článků. Děcko tedy většina lingvistů nehodnotí jako expresivní, nicméně existuje článek M. Dokulila (2001) v časopise Naše řeč, podle něhož může být děcko hodnoceno jako výraz regionální, ale rovněž také jako výraz poněkud pejorativní (tzn. jako slovo s poněkud hanlivým významem). Podle našeho názoru může být pejorativní hodnocení spojeno právě s příznakem regionálnosti. Pokud se regionální nespisovný výraz objeví ve formální komunikaci či v textu, který obsahuje převážně spisovné jazykové prostředky, může zde působit nenáležitě a navozovat negativní konotace, ačkoliv ve významu samotného výrazu obsaženy nejsou. To, že někteří uživatelé jazyka budou přisuzovat slovu děcko negativní konotace, tak nelze vyloučit, nicméně se jedná o individuální, subjektivní hodnocení.
Poslední užití:
1.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo děcko
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dítě
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dokulil, 2011, roč. 84, č. 5, s. 269
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.