Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku jsem zjistila, že slovo suťoviště neexistuje. Jakým slovem ho lze nahradit? Jedná se o určité prostředí, ve kterém rostou v horách skalničky. Jak se toto prostředí ze suti nazývá spisovně?
Klíčové slovo:
suťoviště
Odpověď:
Přestože výraz suťoviště ve slovnících není, nemusíme hledat žádnou náhradu, protože slovo je z jazykového hlediska naprosto v pořádku. (Slovníky nikdy nemohou zachytit všechna existující slova, není to ani jejich účelem.) Názvy míst podle toho, co se na nich nachází, pěstuje, co na nich roste apod., se nejčastěji odvozují právě příponou -iště/-isko. Základem pro odvození mohou být podstatná jména i slovesa. Názvy s příponou -iště často označují místa jako otevřené, volné plochy: bahniště, strniště, spáleniště, smetiště, pískoviště, hradiště, tábořiště, nocležiště, brambořiště atd. Do této skupiny slov můžeme bez obav přiřadit i slovo suťoviště. Jeho výskyty jsou doloženy na internetu i v korpusu SYN, verzi 13 (více než 140 výskytů), např.: louky přecházejí v rozlehlá suťoviště a sněhová pole; vápencové skalky a suťoviště se tady střídaly s porostem jeřabin, zakrslých borovic a keřů; nejdřív nás čeká úmorný výstup suťovištěm; v takovém suťovišti rostou výborně všechny vysokohorské, ale i stepní rostliny.
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo siný? Dcera dostala za domácí úkol vysvětlit, jak vznikl název měsíce prosinec. Na internetu jsme našli, že od slova siný neboli šedivý. Paní učitelka prohlásila, že slovo siný neexistuje, ovšem na internetu lze dohledat název cejn siný a hřib siný. Chtěla bych vědět, zda se toto slovo nevyskytovalo alespoň ve starší době či zda to není hovorový výraz od slova sinalý.
Klíčové slovo:
siný
Odpověď:
Paní učitelka se mýlí. Slovo siný je dnes sice knižní, možná že až zastaralé, ale rozhodně to není slovo, o němž by se dalo říci, že neexistuje. Uvádí ho například Slovník spisovného jazyka českého a definuje ho jako ‚světle modrý (do šeda n. do fialova); namodralý‘. Slovo sinalý je samozřejmě příbuzné, stejně tak třeba slovesa sinat a zesinat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
161 prosinec (s. 121–122)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Můj syn chodí do třetí třídy, kde se učí vyjmenovaná slova. Paní učitelka po dětech požaduje, aby se kromě vyjmenovaných slov naučily nazpaměť i slova příbuzná. Ke slovu slynout je podle paní učitelky slovo příbuzné slynulý. Chtěla bych se zeptat, zda slovo slynulý skutečně existuje, podle slovníku českého jazyka, který mám doma, totiž toto slovo neexistuje.
Klíčové slovo:
slynulý
Odpověď:
Sloveso slynout uvádí všechny základní české slovníky (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého), slovo je rovněž uvedeno v Pravidlech českého pravopisu (jako jedno z vyjmenovaných slov). Na druhou stranu je toto sloveso už v Příručním slovníku jazyka českého (vycházel v letech 1935–1957) označeno jako „knižní“, v novějším Slovníku spisovné češtiny (2003) je hodnoceno jako „zastaralé“. Frekvence tohoto výrazu není v současné češtině příliš vysoká, jak plyne z šetření v Českém národním korpusu verzi SYN v13, v níž bylo nalezeno 360 dokladů (připomeňme, že korpus obsahuje cca 6 miliard dokladů slov). Odvozené přídavné jméno slynulý není ve slovnících zachyceno vůbec, v Českém národním korpusu je doloženo pouze dvakrát (v příkladech: „Rozkradli mu celou jeho grafickou sbírku, která byla slynulá.“ a „Pamatuju, jak muž tak slynulý a slovutný jako Palivec ...“). Nelze tedy říct, že by slovo slynulý „neexistovalo“, je však zřejmé, že je zcela periferní. V rámci výuky vyjmenovaných slov proto nepovažujeme za vhodné přídavné jméno slynulý vůbec uvádět, stejně tak i málo frekventované slynout. Ostatně dnešní školská praxe již od těchto slov upustila (srov. aktuální učebnice češtiny pro základní školy).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
239 vyjmenovaná slova (s. 175)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo slynout
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo slynout
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Užíváme v oboru přídavné jméno pevnolátkový (např. pevnolátkový laser) a chtěla jsem se zeptat, zda existuje též podstatné jméno pevnolátka.
Klíčové slovo:
pevnolátkový; pevnolátka
Odpověď:
Přídavné jméno pevnolátkový je termín z oblasti fyziky, který je odvozen ze spojení pevná látka (příp. v množném čísle pevné látky). Není proto důvod odvozovat podstatné jméno pevnolátka. To ostatně není doloženo ani v příručkách, ani v úzu: nevyskytuje se v Českém národním korpusu a nelze jej dohledat ani prostřednictvím internetového vyhledávače Google.
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Oponuji bakalářskou práci z oboru psychologie, v jejímž textu se objevilo slovo koerze. Tento výraz zřejmě vychází z anglického coercion a má znamenat ‚donucení‘, nicméně podle mého názoru počeštělý ekvivalent koerze neexistuje.
Klíčové slovo:
koerze; koerce
Odpověď:
Podobu koerze skutečně nezachycují ani české všeobecné výkladové slovníky, ani slovníky psychologie a není doložena ani v úzu – žádné doklady nelze dohledat jak v Českém národním korpusu, tak na internetu. Jako odborný termín se však objevuje podoba koerce, a to v lingvistice (v generativní sémantice)‚ ale i v psychologii (lze dohledat v závěrečných pracích) – zde právě ve významu ‚nátlak, donucení‘), doporučujeme tedy užít tuto podobu.
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo vcez, např. vcez vody z řeky?
Klíčové slovo:
vcez
Odpověď:
Z českých výkladových slovníků zachycuje pouze Příruční slovník jazyka českého výraz vcediti s významem ‚vlíti cezením‘ a vcediti se s významem ‚prosáknout‘. Podstatné jméno vcez je pravidelně odvozené a existuje v hydrogeologii jako odborný termín. Na základě dokladů z odborné literatury je zřejmé, že slovo vcez má úzce vymezený význam a nelze jej např. ztotožňovat s výrazem vsak. Ve Speciálním průvodci po geoparku Železné hory je vcez definován jako vnikání vody z povrchu zemského do horninového prostředí pod tlakem. Mimo odborné prostředí je třeba tento výraz čtenáři/posluchači vysvětlit nebo užít opis.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Používá se v současné češtině slovo establishment?
Klíčové slovo:
establishment
Odpověď:
Starší slovníky slovo establishment neobsahují, zachycuje ho až Akademický slovník současné češtiny ve významu ‚skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu‘. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (SYN v13), nalezneme zde téměř 10 000 výskytů tohoto slova, zejména v publicistice a oborové literatuře. Z grafu četnosti výskytů v jednotlivých letech vyplývá, že zatímco v 90. letech obsahovaly české texty tento přejatý výraz ojediněle, v současnosti je v českých textech rozšířený.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo establishment
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Dělám redakci knihy z 19. století a potřebovala bych vědět, jestli se v té době (konkrétně jde o rok 1875) v češtině používalo slovo tým.
Klíčové slovo:
tým
Odpověď:
Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že se slovo tým ve významu ‚družstvo‘ do češtiny dostalo až ve 20. století. Toto potvrzují i lístkové doklady z archivu Příručního slovníku jazyka českého, v nichž se výraz tým objevuje od 40. let v pravopisné podobě team a až od 60. let též v pravopisné podobě tým.
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tým
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo team, tým)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Pracuju na korektuře firemního časopisu z oblasti strojírenství a narazila jsem tu na slovo edikarent. Existuje tento výraz v češtině? Ve vyhledávači Google jsem to našla jen ve slovenských textech. Nevím ale, zda to mohu opravit, zda nejde o odborný termín.
Klíčové slovo:
edikarent; eddy current; vířivý proud
Odpověď:
Ve zmíněném časopise se podle všeho pojednává o vířivých proudech, na jejichž principu jsou založeny zejména separátory pro oddělení nemagnetických kovů. Pojem vířivý proud je překladem anglického termínu eddy current. Výslovnost anglického termínu [edy karent] se pak promítla do grafického zápisu edikarent. Tento zápis rozhodně nedoporučujeme, v českých (a prakticky vůbec ani v dalších jinojazyčných textech) se neužívá a může být za hranicí srozumitelnosti. V českých textech nicméně není důvod ani k užívání anglického termínu eddy current. Jak plyne z dat ČNK SYN v13, v oborových textech se běžně užívá již zmíněný překlad tohoto termínu vířivý proud.
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Jak je to v češtině s užíváním slova florilegia? Potřeboval bych toto slovo užít v disertační práci.
Klíčové slovo:
florilegium
Odpověď:
Výraz florilegia je množným číslem od slova florilegium. Zachycuje ho pouze starý Příruční slovník jazyka českého s významem ‚klasobraní, výbor, anthologie‘ a stylovým příznakem lit., který značí, že se toto slovo užívá v literárním kontextu. Pozdější slovníky již slovo florilegium neobsahují, doložena jsou pouze jeho synonyma uvedená ve výkladu významu, tzn. výbor, antologie a klasobraní (poslední uvedený výraz zachycuje pouze Slovník spisovného jazyk českého). V Českém národním korpusu je slovo florilegium doloženo jen velmi řídce, ve verzi SYN v13 je ve 3 pramenech doloženo celkem jen 6 výskytů slova. Jde tedy o výraz dnes jen velmi řídce užívaný a většině čtenářů nebude srozumitelný. Domníváme se, že by bylo vhodnější nahradit jej synonymním výrazem antologie (zajímavostí je, že obojí znamená doslova ‚květobraní, výběr z kvítků‘, jen antologie byla přejata z řečtiny a florilegium z latiny). Pokud byste ovšem v disertační práci chtěl výraz florilegium zachovat, je třeba toto slovo u prvního výskytu vysvětlit (např. prostřednictvím poznámky pod čarou).
Poslední užití:
15.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo florilegium
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Užívá se v současné češtině slovo příkladmo?
Klíčové slovo:
příkladmo
Odpověď:
V běžném dorozumívání se se slovem příkladmo často nesetkáme. Už starší Příruční slovník jazyka českého je hodnotí jako archaismus. Nahlédneme-li však do databáze Českého národního korpusu (korpus KonText, SYN verze 12), najdeme 146 výskytů slova příkladmo, a to téměř zásadně v právních textech. Je tedy zřejmé, že se tento výraz stále užívá v právní oblasti.
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovní spojení „divá zvěř“?
Klíčové slovo:
divá zvěř
Odpověď:
Ano, toto slovní spojení je zcela v pořádku, užívá se. Přídavné jméno „divý“ je jen exkluzivnějším částečným synonymem pro slovo „divoký“ (slovníky u něj jako příklad na prvním místě uvádějí právě spojení „divá zvěř“), zvěř má podle Slovníku spisovné češtiny význam ‚volně žijící savci a ptáci, zprav. lovní‘.
Zvěř bývá sice ne nejtypičtěji, ale relativně často divá – „divý“ je v korpusu ČNK SYN v10 jedenácté nejčastější přídavné jméno těsně předcházející slovu zvěř (častější jsou „lesní“, „černý“, „srnčí“, „spárkatý“, ale i „divoký“). A z druhé strany je ustálenost slovního spojení ještě zřetelnější – hned po slově „divý“ následuje nejčastěji právě podstatné jméno „zvěř“ (pomineme-li jméno Bára z povídky Boženy Němcové a od ní odvozených užití).
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo „jednost“? Viděl jsem to jako překlad anglického „oneness“ a přišlo mi to velice podivné.
Klíčové slovo:
jednost
Odpověď:
Podstatné jméno „jednost“ je v dnešní čestině je zcela okrajové – v Českém národním korpusu je doloženo jen mizivě. Zachycují ho starší slovníky, ale i ty ho označují za řídké, málo užívané. Jeho význam zachycují (mimochodem velmi podobně jako u slova „jedinost“) pomocí výkladu ‚vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota‘. Právě slovo „jednota“ je pravděpodobně jeho mnohem užívanějším konkurentem. „Jednost“ tak může být funkční snad jen při snaze o ozvláštnění textu nebo ve specifických kontextech, např. při signalizaci analogičnosti k „dvojnosti“, „trojnosti“, opozice k „mnohosti“ nebo odlišení od „jedinosti“, jako to dělá Miloš Dokulil v článku O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce (Naše řeč, 1970, č. 1, s. 1–15; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474).
Zvažované varianty:
jednost
jednota
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „rozčesatelnost“, např. ve formulaci „pro lepší rozčesatelnost vlasů“? Nikde ve slovníku jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
rozčesatelnost
Odpověď:
Podstatné jméno označující vlastnost zakončené na -ost lze potenciálně utvořit od prakticky jakéhokoliv přídavného jména a ve slovnících pochopitelně nebývají obsažena zdaleka všechna. Slovo „rozčesatelnost“ je pravidelně utvořeno od přídavného jména „rozčesatelný“, to zase od slovesa „rozčesat“ (a to ještě od slovesa „česat“). Je tedy systémové, nepochybně srozumitelné, a tudíž potenciálně funkční. Jen patrně není příliš velká komunikační potřeba použít ho – v Českém národním korpusu (téměř šestimiliardovém korpusu SYN verze 10) má pouhých dvanáct výskytů. Pokud se však do nějakého textu hodí, není důvod se mu vyhýbat.
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo tucka označující písničku, pro kterou jsou typické zvuky tuc, tuc?
Klíčové slovo:
tucka
Odpověď:
Výraz tucka v uvedeném významu zachycuje pouze slovník neologismů Nová slova v češtině 2. Jak dokládají data z Českého národního korpusu, není tento výraz příliš frekventovaný, ale je doložen, a to obvykle s expresivním významovým odstínem. V korpusu syn v8, který obsahuje miliardy textových slov, je několik desítek dokladů užití, jako např. „elektroswing nebudu dělat jako tuctové tucky“.
Poslední užití:
23.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo handy s významem ‚mobilní telefon‘?
Klíčové slovo:
handy
Odpověď:
Výraz handy v uvedeném významu ‚mobilní telefon‘ zachycuje pouze slovník neologismů Nová slova v češtině 2. Tento výraz se však v českém jazyce zjevně neuchytil, jak dokládají data z Českého národního korpusu. V korpusu SYN v8, který obsahuje miliardy textových slov, je výraz handy v tomto významu doložen ve 13 případech, přičemž většina dokladů odkazuje na užívání tohoto slova v německém kontextu a v devíti případech je slovo handy v uvozovkách, které naznačují distanci pisatele od tohoto výrazu. Pouze jeden případ neodpovídá ani jedné z popsaných situací, z charakteru textu však lze soudit, že slovo handy je tu užito pro ozvláštnění textu. Ostatní výskyty slova handy v korpusu neodpovídají uvedenému významu, jde např. o citátová užití (in handy, no handy), názvy soutěží (handy cyklo maraton) apod.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Odpověď:
Výraz vyositi zachycuje pouze starší Příruční slovník jazyka českého jako technický termín: ‚sestaviti stroj tak, aby se neprotínaly dvě osy, které se obvykle protínají, desaxovati‘; „vyositi motor“ ‚posunouti válec tak, aby jeho osa neprotínala osu jeho hřídele‘.
Poslední užití:
2.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje sloveso umnout a od něj rozkazovací způsob umni?
Klíčové slovo:
umnout
Odpověď:
Sloveso umnout uvádí pouze starší Příruční slovník jazyka českého, který jej označuje jako řídké. Tvar rozkazovacího způsobu tohoto slovesa by byl umni.
Poslední užití:
26.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Odpověď:
Přídavné jméno věrský uvádí pouze starší Příruční slovník jazyka českého (‚k víra; týkající se víry‘). V současné češtině se tento výraz vyskytuje pouze ojediněle, doporučujeme jej proto nahradit opisem.
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)