Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #77 [Užívání/existence výrazu].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-20/35
Stav:
#14877
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Užívá se v češtině vedle slova patriarcha i jeho protějšek matriarcha?
Klíčové slovo: matriarcha
Odpověď: Výraz patriarcha se v češtině běžně užívá a najdeme jej v současných výkladových slovnících, které uvádějí jeho dva významy: 1. ‚nejstarší člen, hlava rodiny, rodu ap.; kniž. důstojný stařec kmet‘, 2. ‚hlava církve‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Korpus SYN (verze 13) obsahuje 8 269 výskytů slova patriarcha. Výrazy ze stejného slovotvorného hnízda a sémantické oblasti jsou např. patriarchát, patriarchální. Zaměříme-li se na (z hlediska genderu) „významový protějšek“ slova patriarcha a související výrazy, najdeme v současných slovnících jen výrazy matriarchát a matriarchální, podstatné jméno matriarcha označující ‚nejstarší členku, hlavu rodiny a rodu ap.‘ zde chybí. Uvádějí je však cizojazyčné slovníky, například Cambridge Dictionary, a to s výkladem ‚mocná, obvykle starší žena řídící rodinu, žena vedoucí společnost, v níž náleží moc ženám‘. Slovotvorně slovo matriarcha souvisí s výše zmíněným podstatným jménem matriarchát. To bylo v 19. století v některých cizích jazycích utvořeno z latinského māter (‚matka‘) a řeckého archó (‚vládnu‘) podle podobného slova patriarchát (pāter ‚otec‘) a na sklonku tohoto století máme slovo matriarchát doloženo také v češtině (u T. G. Masaryka). Patrně vlivem angličtiny, v níž jsou první záznamy výrazu matriarch řazeny do 16. století, se v psané češtině začalo v polovině 90. let 20. století objevovat podstatné jméno ženského rodu matriarcha (podrobněji viz výsledky korpusového vyhledávání níže). České zakončení na -a bylo přidáno podle již existujících podobně zakončených slov označujících držitele nějaké moci (patriarcha, monarcha, oligarcha apod.), byť ta jsou v češtině rodu mužského. Podobný proces tvoření proběhl i v jiných jazycích, například v němčině, kde byl základ matriarch opatřen formantem pro podstatná jména rodu ženského -in (Matriarchin). V českém prostředí je tedy výraz matriarcha poměrně nový. Nejstarší korpusový doklad pochází z roku 1995 (z románu Lítostivá kantiléna), první užití v publicistice je datováno rokem 1999. V současných textech se výraz užívá řidčeji než patriarcha, ve zmíněném korpusu SYN (v13) však můžeme nalézt 91 jeho jedinečných, neopakujících se dokladů. Daný výraz se v nich užívá nejen pro označení vlivných, obvykle starších žen (Ve druhém celovečerním snímku čínské filmařky usazené v USA nikdo nechce matriarše čínského rodu rozesetého po světě prozradit, že umírá […]), ale v přeneseném významu i pro samice zvířat, které se dožily vysokého věku a které mají ve svém stádu či smečce významné postavení, např. ([kniha] Mámino poslední objetí začíná smrtí Mámy, šimpanzí matriarchy, která si utvořila silné pouto s biologem Janem van Hooffem). Někdy se slovem matriarcha označují dokonce i samičky hmyzu, v takových případech jde o přenesené pojmenování specializované variace tzv. sociálního hmyzu, královny (Při denní produkci pěti až třiceti tisíců vajíček může matriarcha impéria za dvacet let svého panování zplodit až 20 miliónů potomků!). Vzhledem k tomu, že výraz matriarcha pojmenovává skutečnost, pro niž v češtině jiné slovo nemáme, je pravděpodobné, že se v úzu udrží a časem bude zařazen do výkladových slovníků a dalších příruček.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14870
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje výraz množárna? V diskusi o chovu psů jsem narazila na spojení množárna psů. Není to překlep? Nemělo by zde být slovo množírna?
Klíčové slovo: množírna, množárna
Odpověď: V Příručním slovníku jazyka českého, jenž vycházel v letech 1935–1957, jsou zachyceny obě podoby – množírna i množárna. Podle slovníku se oba výrazy používají v zahradnictví pro označení ‚zařízení k množení rostlin‘ a v lékařství pro ‚skříň, v níž se pěstují bakteriové kultury, thermostat‘. V novějším Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971 nalezneme pouze podobu množárna, navíc s jediným významem ‚skleníkové zařízení k množení rostlin‘. Žádný ze slovníků tedy nespojuje daný výraz s chovem zvířat. Mladší Slovník spisovné češtiny slovo vůbec neuvádí. V korpusu SYN v11 nacházíme doklady obou podob slova. Množárna je doložena 128 výskyty, objevuje se v textech o pěstování rostlin, např.: Pokud je k dispozici množárna, pak lze rostliny řízkovat takřka během celého roku. Ovšem výrazně častěji je zaznamenána varianta množírna, která má v korpusu SYN v11 2 358 dokladů. Užívá se ve spojení s pěstováním rostlin, např. Napadají též rostliny v množírnách, v pařeništích, ve sklenících, poškozují i hrnkové rostliny, ale také, a především, ve spojení s chovem psů, např. Jako advokátka prosadila návrh na potírání nelegálních množíren psů, případně i jiných zvířat. Z dokladů vyplývá, že v současnosti se běžně užívá varianta množírna, a to v různých kontextech, zatímco podoba množárna se vyskytuje jen zřídka, nadto zpravidla v textech věnovaných péči o rostliny. Spojení množárna psů je tedy možné, ovšem vzhledem k jeho neobvyklosti bychom jeho užití spíš nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

ID související odpovědi: #14809

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14853
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Lze slovo fungl fungl použít i v jiném spojení než fungl nový?
Klíčové slovo: fungl
Odpověď: Slovo fungl (varianta funkl se dnes již neužívá) nese podle Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) a Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) význam ‚zcela, úplně‘. Toto slovo je podle uvedených slovníků příznakové. Výskyty slova v ČNK dokládají, že se fungl v drtivé většině případů pojí s přídavným jménem nový: fungl nová uniforma, fungl nový brusle, fungl novej bourák, je však možné dohledat i jedinečné kombinace zmíněného výrazu s jiným přídavným jménem: fungl starý baťoh, fungl moderní sporáček, otevření fungl zrekonstruovaného oddělení, či dokonce v jednom případě kombinaci s dalším příslovcem: oni to během servisní doby dali fungl dohromady. Užití výrazu fungl ve spojení s jiným slovem než přídavným jménem nový je tedy možné, ovšem značně neobvyklé.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 268–269

ID související odpovědi: #14691

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14728
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje slovo květník (‚obal na květináč‘)? Ve slovníku jsem ho nenašla.
Klíčové slovo: květník
Odpověď: Slovo květník lze dohledat v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) a v novějším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), kde je uvedena informace, že se daný výraz používá řidčeji. Do dalšího, mladšího slovníkového díla, totiž Slovníku spisovné češtiny, se tento výraz vzhledem k menšímu rozsahu díla už nedostal. PSJČ i SSJČ uvádějí u slova květník tentýž význam, a to ‚květináč‘. Podle prvního dílu Českého jazykového atlasu je květník nářeční variantou, která je rozšířena především na jihozápadě našeho území, odkud přesahuje do středních Čech, ale lze se s ní okrajově setkat i v severních Čechách a na východní Moravě. Počty výskytů slov květník a květináč v korpusu SYN v11 dokládají, že květník se dnes používá v mnohem menší míře (1 923 : 42 249 dokladům). Z korpusových dokladů dále vyplývá, že slovo květník se ve významu ‚obal na květináč‘ objevuje zcela ojediněle, např. osvědčily se květníky „na míru“ v podobě barevných obalů na květináče, skleněný květník … ukryje i ošklivý květináč zakrslého smrčku. Vzhledem k tomu bychom užití slova květník v jiném významu než ‚květináč‘ nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14726
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje v češtině sloveso zbrotit se?
Klíčové slovo: zbrotit
Odpověď: Sloveso zbrotit (se) skutečně existuje, byť se v dnešní době užívá velmi málo a převážně v krásné literatuře. O tom, že stojí na periferii slovní zásoby, svědčí i skutečnost, že ho z výkladových slovníků uvádí pouze Příruční slovník jazyka českého. Ten vycházel v letech 1935–1957 a je založen především na excerpcích z literatury, přičemž nejstarší zdroje pocházejí z roku 1770. Podle slovníku je význam slovesa zbrotiti ‚poskvrniti, potřísniti něčím, zprav. tekutým‘ a je zde doložena i zvratná podoba slovesa zbrotiti se ‚poskvrniti se, potřísniti se něčím, zprav. tekutým‘. V současné češtině se prokazatelně více užívá přídavné jméno zbrocený, které je odvozeno od příčestí trpného daného slovesa, tedy zbrocen. V korpusu SYN v11 lze najít 1 041 výskytů přídavného jména zbrocený, přičemž se pojí téměř výlučně s výrazy pot (505×) a krev (459×), podstatně řidčeji potom se slzami (19×; 2 výskyty ručně vyřazeny).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14543
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Ve slovníku jsem zjistila, že slovo suťoviště neexistuje. Jakým slovem ho lze nahradit? Jedná se o určité prostředí, ve kterém rostou v horách skalničky. Jak se toto prostředí ze suti nazývá spisovně?
Klíčové slovo: suťoviště
Odpověď: Přestože výraz suťoviště ve slovnících není, nemusíme hledat žádnou náhradu, protože slovo je z jazykového hlediska naprosto v pořádku. (Slovníky nikdy nemohou zachytit všechna existující slova, není to ani jejich účelem.) Názvy míst podle toho, co se na nich nachází, pěstuje, co na nich roste apod., se nejčastěji odvozují právě příponou -iště/-isko. Základem pro odvození mohou být podstatná jména i slovesa. Názvy s příponou -iště často označují místa jako otevřené, volné plochy: bahniště, strniště, spáleniště, smetiště, pískoviště, hradiště, tábořiště, nocležiště, brambořiště atd. Do této skupiny slov můžeme bez obav přiřadit i slovo suťoviště. Jeho výskyty jsou doloženy na internetu i v korpusu SYN, verzi 13 (více než 140 výskytů), např.: louky přecházejí v rozlehlá suťoviště a sněhová pole; vápencové skalky a suťoviště se tady střídaly s porostem jeřabin, zakrslých borovic a keřů; nejdřív nás čeká úmorný výstup suťovištěm; v takovém suťovišti rostou výborně všechny vysokohorské, ale i stepní rostliny.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14499
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje slovo siný? Dcera dostala za domácí úkol vysvětlit, jak vznikl název měsíce prosinec. Na internetu jsme našli, že od slova siný neboli šedivý. Paní učitelka prohlásila, že slovo siný neexistuje, ovšem na internetu lze dohledat název cejn siný a hřib siný. Chtěla bych vědět, zda se toto slovo nevyskytovalo alespoň ve starší době či zda to není hovorový výraz od slova sinalý.
Klíčové slovo: siný
Odpověď: Paní učitelka se mýlí. Slovo siný je dnes sice knižní, možná že až zastaralé, ale rozhodně to není slovo, o němž by se dalo říci, že neexistuje. Uvádí ho například Slovník spisovného jazyka českého a definuje ho jako ‚světle modrý (do šeda n. do fialova); namodralý‘. Slovo sinalý je samozřejmě příbuzné, stejně tak třeba slovesa sinat a zesinat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 161 prosinec (s. 121–122)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo siný

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14497
Užití:
0 0 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Můj syn chodí do třetí třídy, kde se učí vyjmenovaná slova. Paní učitelka po dětech požaduje, aby se kromě vyjmenovaných slov naučily nazpaměť i slova příbuzná. Ke slovu slynout je podle paní učitelky slovo příbuzné slynulý. Chtěla bych se zeptat, zda slovo slynulý skutečně existuje, podle slovníku českého jazyka, který mám doma, totiž toto slovo neexistuje.
Klíčové slovo: slynulý
Odpověď: Sloveso slynout uvádí všechny základní české slovníky (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého), slovo je rovněž uvedeno v Pravidlech českého pravopisu (jako jedno z vyjmenovaných slov). Na druhou stranu je toto sloveso už v Příručním slovníku jazyka českého (vycházel v letech 1935–1957) označeno jako „knižní“, v novějším Slovníku spisovné češtiny (2003) je hodnoceno jako „zastaralé“. Frekvence tohoto výrazu není v současné češtině příliš vysoká, jak plyne z šetření v Českém národním korpusu verzi SYN v13, v níž bylo nalezeno 360 dokladů (připomeňme, že korpus obsahuje cca 6 miliard dokladů slov). Odvozené přídavné jméno slynulý není ve slovnících zachyceno vůbec, v Českém národním korpusu je doloženo pouze dvakrát (v příkladech: „Rozkradli mu celou jeho grafickou sbírku, která byla slynulá.“ a „Pamatuju, jak muž tak slynulý a slovutný jako Palivec ...“). Nelze tedy říct, že by slovo slynulý „neexistovalo“, je však zřejmé, že je zcela periferní. V rámci výuky vyjmenovaných slov proto nepovažujeme za vhodné přídavné jméno slynulý vůbec uvádět, stejně tak i málo frekventované slynout. Ostatně dnešní školská praxe již od těchto slov upustila (srov. aktuální učebnice češtiny pro základní školy).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 239 vyjmenovaná slova (s. 175)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo slynout
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo slynout
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo slynout

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14204
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Užíváme v oboru přídavné jméno pevnolátkový (např. pevnolátkový laser) a chtěla jsem se zeptat, zda existuje též podstatné jméno pevnolátka.
Klíčové slovo: pevnolátkový; pevnolátka
Odpověď: Přídavné jméno pevnolátkový je termín z oblasti fyziky, který je odvozen ze spojení pevná látka (příp. v množném čísle pevné látky). Není proto důvod odvozovat podstatné jméno pevnolátka. To ostatně není doloženo ani v příručkách, ani v úzu: nevyskytuje se v Českém národním korpusu a nelze jej dohledat ani prostřednictvím internetového vyhledávače Google.
Poslední užití: 27.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14145
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Oponuji bakalářskou práci z oboru psychologie, v jejímž textu se objevilo slovo koerze. Tento výraz zřejmě vychází z anglického coercion a má znamenat ‚donucení‘, nicméně podle mého názoru počeštělý ekvivalent koerze neexistuje.
Klíčové slovo: koerze; koerce
Odpověď: Podobu koerze skutečně nezachycují ani české všeobecné výkladové slovníky, ani slovníky psychologie a není doložena ani v úzu – žádné doklady nelze dohledat jak v Českém národním korpusu, tak na internetu. Jako odborný termín se však objevuje podoba koerce, a to v lingvistice (v generativní sémantice)‚ ale i v psychologii (lze dohledat v závěrečných pracích) – zde právě ve významu ‚nátlak, donucení‘), doporučujeme tedy užít tuto podobu.
Poslední užití: 22.8.2024
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14143
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje v českém jazyce slovo vcez, např. vcez vody z řeky?
Klíčové slovo: vcez
Odpověď: Z českých výkladových slovníků zachycuje pouze Příruční slovník jazyka českého výraz vcediti s významem ‚vlíti cezením‘ a vcediti se s významem ‚prosáknout‘. Podstatné jméno vcez je pravidelně odvozené a existuje v hydrogeologii jako odborný termín. Na základě dokladů z odborné literatury je zřejmé, že slovo vcez má úzce vymezený význam a nelze jej např. ztotožňovat s výrazem vsak. Ve Speciálním průvodci po geoparku Železné hory je vcez definován jako vnikání vody z povrchu zemského do horninového prostředí pod tlakem. Mimo odborné prostředí je třeba tento výraz čtenáři/posluchači vysvětlit nebo užít opis.
Poslední užití: 27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vcediti

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14131
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Používá se v současné češtině slovo establishment?
Klíčové slovo: establishment
Odpověď: Starší slovníky slovo establishment neobsahují, zachycuje ho až Akademický slovník současné češtiny ve významu ‚skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu‘. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (SYN v13), nalezneme zde téměř 10 000 výskytů tohoto slova, zejména v publicistice a oborové literatuře. Z grafu četnosti výskytů v jednotlivých letech vyplývá, že zatímco v 90. letech obsahovaly české texty tento přejatý výraz ojediněle, v současnosti je v českých textech rozšířený.
Poslední užití: 7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo establishment
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14105
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Dělám redakci knihy z 19. století a potřebovala bych vědět, jestli se v té době (konkrétně jde o rok 1875) v češtině používalo slovo tým.
Klíčové slovo: tým
Odpověď: Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že se slovo tým ve významu ‚družstvo‘ do češtiny dostalo až ve 20. století. Toto potvrzují i lístkové doklady z archivu Příručního slovníku jazyka českého, v nichž se výraz tým objevuje od 40. let v pravopisné podobě team a až od 60. let též v pravopisné podobě tým.
Poslední užití: 2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo tým
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo team, tým)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14103
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Pracuju na korektuře firemního časopisu z oblasti strojírenství a narazila jsem tu na slovo edikarent. Existuje tento výraz v češtině? Ve vyhledávači Google jsem to našla jen ve slovenských textech. Nevím ale, zda to mohu opravit, zda nejde o odborný termín.
Klíčové slovo: edikarent; eddy current; vířivý proud
Odpověď: Ve zmíněném časopise se podle všeho pojednává o vířivých proudech, na jejichž principu jsou založeny zejména separátory pro oddělení nemagnetických kovů. Pojem vířivý proud je překladem anglického termínu eddy current. Výslovnost anglického termínu [edy karent] se pak promítla do grafického zápisu edikarent. Tento zápis rozhodně nedoporučujeme, v českých (a prakticky vůbec ani v dalších jinojazyčných textech) se neužívá a může být za hranicí srozumitelnosti. V českých textech nicméně není důvod ani k užívání anglického termínu eddy current. Jak plyne z dat ČNK SYN v13, v oborových textech se běžně užívá již zmíněný překlad tohoto termínu vířivý proud.
Poslední užití: 8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13979
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Jak je to v češtině s užíváním slova florilegia? Potřeboval bych toto slovo užít v disertační práci.
Klíčové slovo: florilegium
Odpověď: Výraz florilegia je množným číslem od slova florilegium. Zachycuje ho pouze starý Příruční slovník jazyka českého s významem ‚klasobraní, výbor, anthologie‘ a stylovým příznakem lit., který značí, že se toto slovo užívá v literárním kontextu. Pozdější slovníky již slovo florilegium neobsahují, doložena jsou pouze jeho synonyma uvedená ve výkladu významu, tzn. výbor, antologie a klasobraní (poslední uvedený výraz zachycuje pouze Slovník spisovného jazyk českého). V Českém národním korpusu je slovo florilegium doloženo jen velmi řídce, ve verzi SYN v13 je ve 3 pramenech doloženo celkem jen 6 výskytů slova. Jde tedy o výraz dnes jen velmi řídce užívaný a většině čtenářů nebude srozumitelný. Domníváme se, že by bylo vhodnější nahradit jej synonymním výrazem antologie (zajímavostí je, že obojí znamená doslova ‚květobraní, výběr z kvítků‘, jen antologie byla přejata z řečtiny a florilegium z latiny). Pokud byste ovšem v disertační práci chtěl výraz florilegium zachovat, je třeba toto slovo u prvního výskytu vysvětlit (např. prostřednictvím poznámky pod čarou).
Poslední užití: 15.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo florilegium
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13652
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Užívá se v současné češtině slovo příkladmo?
Klíčové slovo: příkladmo
Odpověď: V běžném dorozumívání se se slovem příkladmo často nesetkáme. Už starší Příruční slovník jazyka českého je hodnotí jako archaismus. Nahlédneme-li však do databáze Českého národního korpusu (korpus KonText, SYN verze 12), najdeme 146 výskytů slova příkladmo, a to téměř zásadně v právních textech. Je tedy zřejmé, že se tento výraz stále užívá v právní oblasti.
Poslední užití: 23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12474
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Lze použít slovní spojení „divá zvěř“?
Klíčové slovo: divá zvěř
Odpověď: Ano, toto slovní spojení je zcela v pořádku, užívá se. Přídavné jméno „divý“ je jen exkluzivnějším částečným synonymem pro slovo „divoký“ (slovníky u něj jako příklad na prvním místě uvádějí právě spojení „divá zvěř“), zvěř má podle Slovníku spisovné češtiny význam ‚volně žijící savci a ptáci, zprav. lovní‘. Zvěř bývá sice ne nejtypičtěji, ale relativně často divá – „divý“ je v korpusu ČNK SYN v10 jedenácté nejčastější přídavné jméno těsně předcházející slovu zvěř (častější jsou „lesní“, „černý“, „srnčí“, „spárkatý“, ale i „divoký“). A z druhé strany je ustálenost slovního spojení ještě zřetelnější – hned po slově „divý“ následuje nejčastěji právě podstatné jméno „zvěř“ (pomineme-li jméno Bára z povídky Boženy Němcové a od ní odvozených užití).
Poslední užití: 1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12429
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje v českém jazyce slovo „jednost“? Viděl jsem to jako překlad anglického „oneness“ a přišlo mi to velice podivné.
Klíčové slovo: jednost
Odpověď: Podstatné jméno „jednost“ je v dnešní čestině je zcela okrajové – v Českém národním korpusu je doloženo jen mizivě. Zachycují ho starší slovníky, ale i ty ho označují za řídké, málo užívané. Jeho význam zachycují (mimochodem velmi podobně jako u slova „jedinost“) pomocí výkladu ‚vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota‘. Právě slovo „jednota“ je pravděpodobně jeho mnohem užívanějším konkurentem. „Jednost“ tak může být funkční snad jen při snaze o ozvláštnění textu nebo ve specifických kontextech, např. při signalizaci analogičnosti k „dvojnosti“, „trojnosti“, opozice k „mnohosti“ nebo odlišení od „jedinosti“, jako to dělá Miloš Dokulil v článku O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce (Naše řeč, 1970, č. 1, s. 1–15; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474).
Zvažované varianty:
jednost jednota
Poslední užití: 21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12428
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Lze použít slovo „rozčesatelnost“, např. ve formulaci „pro lepší rozčesatelnost vlasů“? Nikde ve slovníku jsem to nenašla.
Klíčové slovo: rozčesatelnost
Odpověď: Podstatné jméno označující vlastnost zakončené na -ost lze potenciálně utvořit od prakticky jakéhokoliv přídavného jména a ve slovnících pochopitelně nebývají obsažena zdaleka všechna. Slovo „rozčesatelnost“ je pravidelně utvořeno od přídavného jména „rozčesatelný“, to zase od slovesa „rozčesat“ (a to ještě od slovesa „česat“). Je tedy systémové, nepochybně srozumitelné, a tudíž potenciálně funkční. Jen patrně není příliš velká komunikační potřeba použít ho – v Českém národním korpusu (téměř šestimiliardovém korpusu SYN verze 10) má pouhých dvanáct výskytů. Pokud se však do nějakého textu hodí, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití: 20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9340
Užití:
1 0 1
Dotaz: Existence výrazu
Konkrétní dotaz: Existuje v českém jazyce slovo tucka označující písničku, pro kterou jsou typické zvuky tuc, tuc?
Klíčové slovo: tucka
Odpověď: Výraz tucka v uvedeném významu zachycuje pouze slovník neologismů Nová slova v češtině 2. Jak dokládají data z Českého národního korpusu, není tento výraz příliš frekventovaný, ale je doložen, a to obvykle s expresivním významovým odstínem. V korpusu syn v8, který obsahuje miliardy textových slov, je několik desítek dokladů užití, jako např. „elektroswing nebudu dělat jako tuctové tucky“.
Poslední užití: 23.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.