Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #76 [Vhodnost/správnost užití].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/34, položky: 1-10/337
Stav:
#15057
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Píšeme heslo na billboard a chtěli bychom, aby bylo stylisticky správně. Rozhodujeme se mezi třemi variantami: úředník je zde pro vás, úředník je tu pro vás, úředník je tady pro vás. Co byste preferovali?
Klíčové slovo: zde; tu; tady
Odpověď: Všechna tři příslovce hodnotí slovníky jako synonymní a plně spisovná. Z Českého národního korpusu (SYN v14, Korpus akademické češtiny) vyplývá, že se všechny tři podoby užívají obdobně často, pouze příslovce zde se o něco častěji vyskytuje v odborných textech, což může značit formálnější charakter tohoto výrazu.
Zvažované varianty:
zde tu tady
Poslední užití: 24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla zde, tu, tady
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla zde, tu, tady
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14; Korpus akademické češtiny

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15009
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Co si myslíte o slovesu opoznámkovat?
Klíčové slovo: opoznámkovat
Odpověď: Sloveso opoznámkovat zachycuje pouze starší Slovník spisovného jazyka českého jako výraz hovorový. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že toto sloveso má pouhých 95 výskytů. Domníváme se proto, že se jeho stylová platnost dosud nezměnila, jde tedy o prostředek spisovný, který však ve formálních textech působí jako stylově nižší.
Poslední užití: 31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo opoznámkovati
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14998
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V propozicích soutěže mám text: Své přihlášky můžete posílat odteď až do 20. dubna. Je vhodné použít slovo odteď a můžu ho psát jako jedno slovo, nebo by to mělo být od teď?
Klíčové slovo: odteď; od teď
Odpověď: Příslovce od teď (v podobě psané zvlášť) zachycuje Slovník spisovné češtiny, neuvádí u něj žádný stylový příznak. V uvedené větě je možné užít jak psaní zvlášť od teď, tak spřežku odteď. Obě možnosti jsou v pořádku. Starší slovníky spřežku odteď nezachycují, prosadila se nověji analogicky podle spřežky doteď (příslovce doteď psané dohromady zachycuje už SSJČ). Výraz odteď je uveden v Internetové jazykové příručce. Doklady z ČNK ukazují, že zápis dohromady (odteď) v praxi výrazně převažuje – v korpusu SYN v14 je 5752 dokladů, zatímco psaní zvlášť (od teď) bylo užito 2180krát.
Zvažované varianty:
odteď
Poslední užití: 7.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: od teď
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14997
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Dělám korekturu diplomové práce z oboru zemědělství a autor zde používá namísto odklízení výraz odkliz (hnoje).
Klíčové slovo: odkliz
Odpověď: Slovníky výraz odkliz s významem z oboru zemědělství nezachycují. Starší slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého) uvádějí u slova odkliz význam z oboru hornictví (‚místo, kde se nerost n. hornina dobývá povrchově; odstranění vrstev uložených nad horninou; odkrývka), novější slovníky jej neobsahují vůbec. Stejně tak jej nenalezneme ani ve starším Naučném slovníku zemědělském. Když však nahlédneme do úzu, zdá se, že se v oboru zemědělství v současnosti používá. Český národní korpus (SYN v14) obsahuje přibližně 300 dokladů, z nichž převážná většina výskytů pochází z časopisu Zemědělec. Na internetu pak lze toto slovo dohledat na webech společností nabízejících příslušné technologie, ale rovněž na webech výzkumých institucí. V případě diplomové práce v daném oboru bychom jej tedy považovali za náležitě užité.
Poslední užití: 22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14996
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Ve formálním dopise bych chtěla vyjádřit, že dvě osoby každý měsíc něco obdrží. V SSJČ jsem našla slovo označené hvězdičkou obdržívat. Mohu ho zde použít?
Klíčové slovo: obdržívat
Odpověď: Tento výraz bychom vám nedoporučili použít. Hvězdička ve Slovníku spisovného jazyka českého značí, že se jedná o řídce užívanou podobu, v tomto případě zřejmě i zastaralou (vedle SSJČ, zachycuje tento výraz jen starší PSJČ). V dopise, který má být formální a neutrální, by působil příznakově a přitáhnul by nechtěnou pozornost. Namísto něj lze použít nedokonavé sloveso obdržet nebo dostávat.
Poslední užití: 24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo obdržovati

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14995
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Kontroluji tu znění předpisů a chtěl jsem se zeptat, jestli se dá spisovně říct, že se něco musí udělat nejdéle do pěti pracovních dnů. Jde mi o to, jestli tam může být to slovo nejdéle. Mně vadí.
Klíčové slovo: nejdéle
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny hodnotí užití příslovce dlouho ve významu ‚pozdě‘ jako regionální, typické pro oblast Čech. Platí to i pro jeho stupňované podoby, mezi příklady regionálního užití je tento: Přihlášky přijímáme nejdéle do čtvrtka. V oficiální zprávě by se výraz dlouho ve významu ‚pozdě‘ užívat neměl, za neutrální považujeme vyjádření, že se něco musí udělat nejpozději do pěti pracovních dnů.
Zvažované varianty:
nejpozději nejdéle
Poslední užití: 25.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo dlouho

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14994
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V oficiální zprávě se mi objevilo spojení „v nastanuvších střetech“. Je slovo navstanuvších v pořádku?
Klíčové slovo: nastanuvší; nastavší
Odpověď: Výraz nastanuvších je utvořen chybně – přídavné jméno vytvořené od přechodníku slovesa nastat by mělo mít podobu nastavší. Nicméně i správně vytvořený výraz nastavší hodnotíme jako knižní a v oficiální zprávě tudíž stylově příznakový. Vhodnější by bylo užít přídavné jméno nastalý, které zachycuje i Slovník spisovné češtiny, nebo použít opis pomocí vedlejší věty: ve střetech, které nastaly.
Zvažované varianty:
nastalý nastavší nastanuvší
Poslední užití: 1.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo nastat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14993
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Předpokládám, že maglajz je nespisovný výraz a rozhodně by ho neměli používat úředníci v nějakých listinách. Je to tak?
Klíčové slovo: maglajz
Odpověď: Slovo maglajz s významem ‚pranice, rvačka; nepříjemnost; zmatek‘ označují slovníky (NASCS, SSJČ i Slovník nespisovné češtiny) jako obecněčeské a expresivní. V úředních listinách proto není jeho užití namístě, v úředním stylu by bylo silně příznakové.
Poslední užití: 24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo maglajz
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo maglajz
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo maglajz

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14930
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky?
Klíčové slovo: střílečka; přestřelka
Odpověď: Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova v češtině 2 (z r. 2004), a to jako slangový výraz příznivců, hráčů počítačových her pro ‚počítačovou hru, v níž se hodně střílí‘. (Obsahuje ho také Internetová jazyková příručka, kde ovšem nejsou uváděny významy.) Podle korpusu SYN v13 se výraz střílečka používá v několika významech. Jednoznačně nejčastěji označuje ‚počítačovou hru, příp. též film, kde se hodně střílí‘ (podrobně pro počítačové hry viz výklad na české wikipedii) – srov. příklady jako když jsem se věnoval hraní skvělé freeware střílečky Wolfenstein; Speciální lahůdku v žánru akčních her představují zběsilé střílečky s přezdívkou shmup; Jsou pro mě důležitější než westerny, střílečky či další klasické žánry. Výrazně méně často se střílečka používá i pro označení ‚něčeho, čím se střílí‘ (jde o výsledek stejného slovotvorného postupu, jímž vznikla slova jako zkoušečka, vyrážečka, sbíječka) – srov. např. Z dřevěných kolíčků na prádlo jsme vyráběli střílečky, které sice moc nestřílely, ale moc hezky vypadaly. Výjimečně je střílečka doložena také ve významu ‚útok ozbrojeného střelce na dav lidí‘ (angl. mass shooting) – srov. např. Školy jako terč | O čem vypovídají reakce na střílečku na Floridě; Pachatelé těch nejproslulejších hromadných stříleček si vystačili převážně s pistolemi. V tomto posledním případě se tedy slovo střílečka používá v kontextu, kde chybí střílející protistrana, která by palbu opětovala. A konečně – z korpusových dokladů je zřejmé, že se slovo střílečka – zřejmě nověji – používá i ve významu ‚přestřelka‘, tedy i v případě opětované palby. Ilustrativním dokladem je článek, který uvádíte. V titulku stojí Střílečky, krvavé bitky atd., v perexu je ovšem uvedeno: Pravidelné každodenní přestřelky, pobodání, krvavé bitky. V Berlíně zuří krvavá bitva gangů o nadvládu v jednotlivých čtvrtích… Užití slov střílečka a přestřelka v jednom textu v témže významu těsně vedle sebe lze vysvětlit nejspíš tím, že někdo (redaktor) píše článek a někdo jiný (např. editor) k němu vymýšlí „atraktivní“ titulky… Tento případ není ojedinělý, v korpusu SYN v13 lze najít také příklad: Střílečka u hotelu | Neklidnou noc mají za sebou fotbalisté Hondurasu. Před jejich hotelem v Porto Feliz došlo […] ke krátké přestřelce mezi policií a ozbrojenými lupiči. U slova střílečka tedy dochází k významovému posunu, objevuje se v kontextech, kde bychom daleko spíš čekali slovo přestřelka, srov. věty jako: Francie je v relativním počtu zbraní jen o fous za Irákem, leč vykazuje mnohem více stříleček [= přestřelek] než Irák; Ve zprávách o Krejčířovi jde vždy o nějakou mrtvolu, střílečku [= přestřelku], válku v podsvětí a podobně; Bondovo skóre: 217 zabitých a 65 milenek! Padesát let stříleček [= přestřelek] a smyslného sexu. Zdá se, že tento posun není úplně na začátku: V náhodném vzorku 250 výskytů slova střílečka z celkových 4 659 (korpus SYN v13) jsme napočítali 19 nepochybných výskytů ve významu ‚přestřelka‘, tj. necelých 8 %. O síle procesu svědčí také to, že se slovo střílečka dostává i do přenesených významů slova přestřelka, viz např. Následný gól domácího Tvrdíka jen uzavřel včerejší střílečku [= gólovou přestřelku]. Přes uvedené informace o významovém posunu bychom ve významu ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘ doporučovali používat stále výraz přestřelka. Narazíme-li však někde na slovo střílečka použité v tomto významu, doporučujeme k němu být tolerantní. A to i přesto, že jeho užití pro ‚oboustranný ozbrojený střet‘ může oslabovat významový rozdíl mezi jednostranným útokem a vzájemným ostřelováním dvou skupin, který výraz přestřelka tradičně nesl.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.