Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #76 [Vhodnost/správnost užití].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/17, položky: 1-20/328
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14911
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně patentový spínač, nebo patentovaný spínač?
Klíčové slovo: patentový; patentovaný
Odpověď: Spojení patentový spínač a patentovaný spínač se neliší z hlediska formální správnosti, ale z hlediska svého významu a souvisejícího užívání. Slovník spisovné češtiny (SSČ) slovo patentovaný sice neuvádí (pouze adjektivum patentový a patentní, a to v rámci hesla patent), což je dáno koncepcí této příručky. SSČ je totiž slovník menšího rozsahu, což omezuje množství zařazených hesel (SSČ obsahuje především frekventovaná slova z jádra spisovné slovní zásoby) i způsob jejich ztvárnění. Je třeba doplnit, že pokud určité slovo v tomto slovníku nenajdeme, nevyplývá z toho, že by bylo z nějakého hlediska (např. pravopisu, slovotvorby apod.) chybné. Ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), který je rozsáhlejší než SSČ, jsou obě přídavná jména, patentový i patentovaný, uvedena jako samostatná hesla: přídavné jméno patentovaný je (ve svém prvním významu) vyloženo jako ‚chráněný patentem‘ (např. patentovaný vynález). U hesla patentový SSJČ výklad významu neuvádí, ale odkazuje k heslu patentní. V prvním významu, který lze parafrázovat jako ‚týkající se patentu, výlučného práva k využití vynálezu‘, jsou přídavná jména patentový a patentní synonymní; druhý význam – ‚týkající se předmětu (zpravidla praktického rázu), který je lepší (složitější apod.) než obyčejný‘ – se již vztahuje pouze ke slovu patentní. Na základě informací ve slovníku lze bezpochyby tvrdit, že patentovaný spínač označuje ‚spínač chráněný patentem‘; výklad významu spojení patentový spínač však už je problematičtější. Jak dokládají výskyty v korpusu SYN v12, přídavné jméno patentový je užíváno takřka zásadně ve spojeních se slovy jako ústav, úřad, ochrana, přihláška, zákon, právo, systém, licence apod., tedy tam, kde jde o zmíněný význam ‚týkající se patentu (…)‘. S názvy různých výrobků, zařízení a jiných předmětů je v úzu spojováno výše zmíněné přídavné jméno patentní (viz SYN v12, v němž najdeme např. patentní zámek, nůž, ale i třeba mýdlo či olej). V těchto spojeních má přídavné jméno patentní výše zmíněný význam ‚týkající se předmětu, který je v určitém ohledu lepší než obyčejný‘. Doklady jako patentní úřad, zákon, politika apod., které zachycuje SYN v12, potvrzují, že se přídavné jméno patentní, v souladu s výkladem v SSJČ, zároveň užívá i ve významu ‚týkající se patentu (…)‘. Chcete-li tedy říci, že je spínač chráněný patentem, užijte spojení patentovaný spínač; spojením patentní spínač vyjadřujete skutečnost, že je daný spínač v určitém ohledu funkčnější, propracovanější či jinak lepší než jiné spínače. Užití adjektiva patentový však ve spojení se slovem spínač vhodné není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14909
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Lze užívat spojení nasát atmosféru?
Klíčové slovo: nasát
Odpověď: Ve Slovníku spisovné češtiny (2., opravené a doplněné vydání, 1994) najdeme u hesla nasát pouze příklad ilustrující souvislost s fyzickou činností: u významu ‚sáním nabrat, načerpat‘ je uvedeno spojení nasát vodu stříkačkou; u významu ‚tím naplnit‘ nasát injekční stříkačku. Ovšem starší (a rozsáhlejší) Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí u hesla nasát i příklad metaforického užití: v Praze nasál do sebe lásku k českému lidu; jeho duše nasála do sebe hrdost a vzdor. V tomto slovníku je dále i zvratná varianta nasát se, kterou už novější slovník neobsahuje, nicméně i zde je uveden příklad užití v přeneseném významu: již dost jsem se nasál psané moudrosti (Zeyer). Ačkoli uvedené příklady metaforického užití pocházejí z textů uměleckého stylu, lze je bez problémů aplikovat i na ostatní oblasti spisovné komunikace. Podíváme-li se do korpusu SYN v12, zjistíme, že spojení nasát atmosféru je v různých typech spisovných textů opravdu velmi frekventované – celkem nalezneme 2 374 výskytů: nasál atmosféru osvětlené Prahy; nasajte atmosféru derby; nasát atmosféru a vůni historie apod. V korpusu můžeme dohledat i velké množství dalších dokladů metaforického užití: nasát upřímnost a poctivost; nasál inspiraci; nasáli měšťáctví; nasát nové dojmy apod. Závěrem je třeba dodat, že výkladové slovníky jsou do určité míry limitovány svým rozsahem, tudíž bývá někdy omezené i množství zachycených významů u jednotlivých hesel. Proto některé přenesené významy, byť jsou běžně užívány, někdy ve slovníku popsány nenajdeme. Spojení nasát atmosféru je v každém případě běžnou součástí spisovných projevů a můžete jej bez obav užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14902
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je správné užívat slovo konzistence ve významu ‚důslednost‘?
Klíčové slovo: konzistence
Odpověď: Slovo konzistence má dle Slovníku spisovného jazyka českého, Příručního slovníku jazyka českého a Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) základní význam ‚soudržnost, spojitost, tuhost, pevnost, hutnost‘, případně též ‚skupenství‘. Kromě těchto významů uvádějí dané slovníky ještě význam slova konzistence z oblasti fyziky a chemie, v nichž označuje ‚chování látek vůči změnám stavu, soudržnost částeček hmoty molekulárními silami, míru pro tuhost/hmotnost hmot‘, v oblasti logiky má konzistence dle NASCS význam ‚bezespornost‘. Dále nalezneme konzistenci i v oblasti psychologie, v níž dle NASCS a Velkého psychologického slovníku odkazuje k ‚pevnosti, relativní stálosti a soudržnosti psychických vlastností a funkcí, jako jsou vnímání, myšlení, paměť, řeč či prostorová koordinace‘. Slovníky spisovné češtiny zaznamenávají i přídavné jméno konzistentní, uvádějí ho však pouze v souslovích jako konzistentní tuky/mazadla, tedy ve významu souvisejícím s tuhostí či pevností. Přídavné jméno konzistentní nalezneme ještě v Psychologickém slovníku, který tento výraz definuje jako ‚shodný, soudržný, sladěný, souvislý, jsoucí v souladu s něčím‘. Jak je tedy patrné, slova konzistence i konzistentní jsou výrazy odborné, jejichž významy se mohou napříč obory značně lišit. Kromě slovníků spisovné češtiny a oborových slovníků nám může zajímavý vhled do vývoje tohoto výrazu poskytnout také kartotéka novočeského lexikálního archivu. Z některých jejích excerpčních lístků se záznamy termínů konzistence či konzistentní (popř. staršího konsistentní) totiž můžeme vyčíst, že se již od cca druhé poloviny minulého století tato slova užívala i ve významu ‚spojitost, soudržnost‘ (konzistence jednotlivých statistických údajů), popř. ‚spojitý, soudržný, setrvalý, jednotný‘ (konsistentní dynamika tří faktorů tržní ekonomiky, konzistentní systém poznatků, konzistentní zpráva). Ve vývoji tohoto výrazu tedy pravděpodobně došlo k rozšíření významu původně omezeného pro oblast psychologie i do ostatních oblastí lidské činnosti. Jak dokládá jazykový korpus SYN verze 12, rozšiřování významu je v dnešním úzu patrné především u přídavného jména konzistentní. Značnou část z celkem 10 000 výskytů tohoto slova v korpusu tvoří právě příklady, v nichž má konzistentní význam ‚jednotný, soudržný, setrvalý‘: líbí se mi na mé matce, že je konzistentní, že nemění své postoje a chování; prezentovat se konzistentní evropskou politikou; fascinuje mě, jak neuvěřitelně konzistentní výkony hokejisté podávají. Podobně silné tendence můžeme spatřit i u podstatného jména konzistentnost, které má v korpusu SYN v12 celkem 623 výskytů, z nichž většina vyjadřuje právě ‚jednotnost, soudržnost, setrvalost‘: Základním požadavkem byla konzistentnost, tj. aby se vytvářely a dodržovaly postupy, které zaručeně vedou k požadovanému výsledku. U podstatného jména konzistence v korpusu stále ještě převažuje význam ‚tuhost, hutnost látky, materiálu‘, ale i u něj již nalezneme příklady, které odkazují k významu ‚soudržnost, jednotnost (zpravidla určitých názorů, myšlenek, strategií apod.)‘: Je to právě pocit, že mezi naší ideou o nějaké bytosti a touto bytostí samou je nějaká souvislost, jednotnost, jistá konzistence představy o ní. To je vskutku událost, která vyčnívá a nemá srovnání, a to nejen svou uměleckou kvalitou, invencí autora, jeho originalitou a názorovou konzistencí. Přestože tendence slov konzistentní a konzistence rozšiřovat tímto směrem svůj význam můžeme pozorovat s pomocí zmiňované kartotéky novočeského lexikálního archivu již od poloviny minulého století, je pravděpodobné, že k tomuto trendu významně přispěl i stále významnější vliv angličtiny, jak usuzujete. Výraz consistency má totiž v angličtině podle slovníku Cambridge Dictionary mimo jiné i význam ‚stav či podmínka, v níž se něco děje či chová stále stejným způsobem‘, přídavné jméno consistent dle tohoto slovníku znamená ‚odehrávající či chovající se vždy podobným způsobem‘, popř. ‚v souladu s něčím, co bylo řečeno/provedeno dříve, mající stejné principy jako něco jiného‘. V angličtině tedy konzistence evokuje nejen soudržnost a jednotnost, ale právě i určitou pravidelnost či důslednost. Příklady užití slova konzistence ve významu ‚pravidelnost, důslednost‘ v korpusu SYN v12 také nalezneme: vliv má konzistence péče o dítě, synchronizovanost a emoční vyladění; s troškou konzistence, trpělivosti a odhodlání ze strany nás rodičů bilingvismu určitě lze dosáhnout. A právě slovo důslednost je také podle korpusové aplikace Treq, jež slouží k vyhledávání překladových ekvivalentů, třetím nejfrekventovanějším výrazem, jímž bývá anglické consistency do češtiny překládáno. V dnešní češtině se tedy význam slova konzistence posouvá a v určitých kontextech již může nahrazovat výrazy jako soudržnost, jednotnost, ale i důslednost či pravidelnost. Protože se ale stále jedná o probíhající proces, je možné, že na určité uživatele češtiny bude tento výraz v jistých kontextech působit nepřirozeně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14895
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V současnosti se často používá výraz klient pro pacienta v nemocnici apod. Kde se to vzalo a je to vhodné užívat?
Klíčové slovo: klient
Odpověď: Nahrazování slova pacient slovem klient je odrazem proměn společnosti. Na jeho rozšíření mohlo mít vliv navozování nevhodných konotací slova pacient přinejmenším v některých oborech lékařství, např. psychologie. Na základě informací uvedených ve slovnících se však nejedná o zcela novodobou záležitost. Již Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) totiž definuje klienta jako ‚toho‚ kdo si za plat sjednává služby advokáta, lékaře, peněžního ústavu ap.‘. Podle nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny při užívání slova klient není nutnou podmínkou to, zda jsou služby poskytovány za plat, nebo ne: klient je ‚ten, kdo využívá zprav. placené služby zejména v oblasti bankovnictví, advokacie, zdravotní péče, pojišťovnictví ap.‘ Upřesněme, že užívat slovo klient ve zdravotnictví lze, akcentuje některé složky vztahu lékaře a ošetřovaného, základní a obvyklejší je však stále slovo pacient.
Poslední užití: 16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14894
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je v básni ve verši „Nebuď jako rukavice natažená na cizí ruce, co tebou kývá, klaní“ v pořádku užití slovesa klanět?
Klíčové slovo: klanět
Odpověď: Nově budovaný Akademický slovník cizích slov uvádí pouze reflexivní podobu slovesa klanět se ve významu ‚naklánět hlavu nebo horní část těla a zprav. tím vyjadřovat úctu nebo poděkování‘, ‚slovy vyjadřovat chválu, uznání, kladně hodnotit, chválit‘ a ‚chovat se k nadřízenému, k významné osobnosti ap. s (přehnanou) pokorou, úctou, zdvořilostí ap., často z donucení, podlézat‘. Podobu klanět zachycují pouze starší slovníky s významem ‚shýbati, skláněti‘, přičemž Příruční slovník jazyka českého ji označuje za řídkou a Slovník spisovného jazyka českého za zastaralou. Ve formálním neutrálním psaném textu by tak nebylo možno dané spojení užít, nicméně zde se jedná o báseň, umělecký text, jehož podstatou je hra s jazykem. V tomto kontextu je tedy dané užití slovesa klanět v pořádku. Důležitým kritériem je, aby byl text čtenáři srozumitelný, přičemž toto kritérium je tu podle našeho názoru naplněno.
Poslední užití: 2.2.2017
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14893
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chtěla jsem se zeptat, jak hodnotíte spojení komunikační kanál? Podle mě je velmi nadužíváno a začíná se z něj stávat jakési klišé.
Klíčové slovo: komunikační kanál
Odpověď: Je pravda, že spojení komunikační kanál je novější, starší slovníky podobné užití výrazu kanál nezachyují. Nově budovaný Akadmeický slovník současné češtiny však u hesla kanál uvádí význam 8 ‚běžný nebo oficiální způsob komunikace nebo distribuce‘ s příklady jako distribuční kanál, informační kanál či právě komunikační kanál. Užití slova kanál v tomto významu přitom hodnotí jako zcela neutrální.
Poslední užití: 3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kanál

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14892
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Jak se Ústav pro jazyk český staví k nahrazování slovesa být slovesem jít v případech jako „jde vidět“ namísto „je vidět“? Objevuje se to i médiích.
Klíčové slovo: jít vidět; být vidět; jde vidět; je vidět
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa vidět jako jeden z významů ‚je možné, proveditelné, lze‘, např. „Okna nešla otevřít“. Jak je však ze zde uvedených příkladů i z příkladů uvedených ve starších slovnících patrné, neužívá se sloveso jít v tomto významu se slovesy vnímání, jako jsou např. vidět, slyšet nebo cítit. Nepřímo to vyplývá i z příkladů uvedených u hesla vidět ve Slovníku spisovné češtiny, mezi nimiž je uvedeno pouze spojení „je vidět Sněžku“. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že zatímco vazba je vidět má 104 651 výskytů, které lze nalézt mezi všemi typy textů, vazba jde vidět má pouze 1405 výskytů, a to především v publicistice. Spojení slovesa jít se slovesy vnímání bychom proto hodnotili jako příznakové, a to méně formální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jít
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vidět

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14883
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Má být ve spojení se slovem ústřice užíváno sloveso chovat, nebo pěstovat?f
Klíčové slovo: chovat; pěstovat
Odpověď: České výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovník spisovné češtiny (SSČ) – výraz pěstovat vztahují jak k rostlinám, tak i ke zvířatům, přičemž novější SSČ označuje užívání slovesa pěstovat ve vztahu ke zvířatům jako řidší. Z tohoto hlediska je tedy užití výrazů pěstovat a pěstování ve spojení s ústřicemi v pořádku, navíc SSJČ význam slova ústřice vykládá jako ‚mořský mlž sbíraný (nebo pěstovaný) jako lahůdka‘. Abychom se zastavili ještě u druhé části vašeho dotazu, je nutné potvrdit, že v případě ústřic a slávek nelze s ohledem na věcnou znalost hovořit o chovu ve smyslu slovníkové definice, tedy o ‚záměrné péči o zvířata‘, jelikož ústřice ani slávky příliš péče nevyžadují. Informace ze slovníků můžeme ještě porovnat s údaji o aktuálním užívání spojení pěstovat/chovat ústřice/slávky a pěstování/chování ústřic/slávek z korpusu SYN v11. Při jeho prohledávání zjistíme, že spojení chovat ústřice (16 výskytů) mírně převažuje nad spojením pěstovat ústřice (7 výskytů). (Pro srovnání: spojení chovat slávky bylo v korpusu nalezeno 6×, pěstovat slávky 1×.) Ve spojení se slovesnými podstatnými jmény se však ústřice spíše pěstují (16 výskytů pěstování ústřic oproti 1 výskytu chování ústřic) a u slávek jsme nalezli jediný výskyt hovořící o jejich pěstování. Uvedená data tedy ukazují, že ani jedna z obou variant není v úzu významně upřednostňována.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14881
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je stylový rozdíl mezi vazbou „jít o“ a „jednat se o“?
Klíčové slovo: jít o; jednat se o
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí slovesa jednat se a jít ve významu ‚týká se něčeho, někoho, je to • záleží na něčem, na někom‘ jako zcela synonymní bez stylových rozdílů.
Zvažované varianty:
jít o jednat se o
Poslední užití: 6.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla jít-14; jednat se

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14880
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je spojení jednak – druhak správné? Neměl by mít spojovací výraz spíš podobu jednak – jednak?
Klíčové slovo: druhak; jednak – druhak
Odpověď: Spojkový výraz jednak – druhak je v Akademickém slovníku současné češtiny hodnocen jako kolokviální, v tradičním označení tedy jako nespisovný. Pisatelé jej užívají pouze v neformálních textech, příp. jako prostředek ozvláštnění textu. Výraz druhak je problematický také z hlediska slovotvorby: Není totiž utvořen analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.
Poslední užití: 4.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo druhak

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14876
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Občas používám jako rodilý Čech slovo počas namísto spojky během, například: Počas práce jsem neměl čas Ti zavolat. Dělám to tak správně, nebo je slovo přejaté ze slovenštiny a do českého textu není vhodné?
Klíčové slovo: počas
Odpověď: Informace uvedené ve výkladových slovnících i dalších příručkách dokládají, že spojení po čas ve významu ‚během‘ (psáno zvlášť, k psaní dohromady viz níže) je hodnoceno jako noremní. Konkrétně Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) obsahují shodný doklad: po čas prázdnin (v rámci heslového odstavce lemmatu čas). Existující vazbu substantiva čas s předložkou po potvrzuje i Slovník české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné, který uvádí spojení nějaký čas (‚nějakou dobu‘), u nějž doplňuje variantu s předložkami na a po (nějaký čas), které z hlediska stylu hodnotí jako řidší a knižní. Informace k aktuálnímu užívání spojení po čas získáme nahlédnutím do korpusu SYN v13: spojení po čas v něm nalezneme 910×, respektive po odstranění opakujících se výskytů obdržíme 861 kolokací z literatury i periodického tisku (např. Přihlášen byl i vystavovatel z Bolívie, který však po čas naší návštěvy ještě nedorazil). Nyní se vraťme k možnosti psát dané spojení předložky a podstatného jména dohromady jako spřežku. – Psaní jako jedno slovo zatím normativní příručky češtiny nepřipouštějí, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka. (Nahlédnutím do příruček slovenských si lze ověřit, že oproti češtině tato možnost skutečně existuje ve slovenštině, uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.) V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Ukazuje se tedy, že v úzu zatím výrazně (asi 15 : 1) převládá psaní zvlášť, po čas, které bychom pro formální, oficiální texty také doporučili.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14875
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: V našem městě jezdí v rámci hromadné dopravy pouze trolejbusy a autobusy. Vzhledem k tomu, že tyto dopravní prostředky odpovídají definici vozidel (nikoliv vozů), měl by dopravní podnik psát, že provozuje vozidlový park, nebo spíše vozový park?
Klíčové slovo: vozový park; vozidlový park
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí, že vozidlo je ‚dopravní prostředek na kolech‘ a vůz chápou jako 1. ‚vozidlo o čtyřech kolech tažené potahem‘, 2. ‚automobil‘ nebo 3. ‚kolejové vozidlo‘. Z toho vyplývá, že trolejbus nebo autobus není podle slovníkové definice vůz, ale vozidlo, které je pojmem nadřazeným. Starší SSJČ přitom uvádí jak spojení vozový park, tak vozidlový park (novější SSČ přídavné jméno vozidlový neobsahuje). Z toho lze usuzovat, že vhodnější je v souvislosti s autobusy a trolejbusy užívat spojení vozidlový park, nicméně situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, jak se daná spojení užívají, zjistíme, že v SYN v12 má spojení vozový park 30 703 výskytů, zatímco spojení vozidlový park má pouhých 450 výskytů. Při bližším pohledu zjistíme, že žádné z uvedených spojení se v některém z korpusem rozlišovaných typů textů neužívá významně častěji. Je také zřejmé, že se spojení vozový park užívá i pro soubor dopravních prostředků, které slovníkové definici vozu nenaplňují (srov. př. Marek ho vedl nějakým vozovým parkem mezi starými, zasněženými autobusy; výrazná modernizace vozového parku trolejbusů; vložit více prostředků do údržby vozového parku jak autobusů, tak trolejbusů). Kromě toho se lze snadno přesvědčit na webových stránkách dopravních podniků, že mnohé z nich používají spojení vozový park, ačkoliv provozují pouze autobusy a trolejbusy. Na základě výše uvedené analýzy můžeme vidět, že se spojení vozový park vžilo jako sousloví a jako takové funguje i pro označení souboru autobusů nebo trolejbusů, tedy vozidel. Z toho důvodu bychom proti takovému užití nic nenamítali. Nicméně dodejme, že v textech, které z nějakého důvodu potřebují odlišit park obsahující pouze vozidla od parku obsahujícího vozy, je možné rovněž použít spojení vozidlový park.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla vozový, vozidlový
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v12

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14868
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkávám se ve své praxi se třemi variantami přídavného jména: judikátní, judikatorní a judikaturní. Která z nich je správně? A je mezi nimi nějaký rozdíl?
Klíčové slovo: judikátní; judikatorní; judikaturní
Odpověď: Je třeba vyjít z toho, že existují dvě podstatná jména uvedená vedle právních slovníků i v Novém akademickém slovníku cizích slov (NASCS): jednak judikát ‚rozhodnutý, rozsouzený spor, soudní rozhodnutí‘ a od něj odvozené přídavné jméno judikátní (tento výraz uvádí i NASCS), jednak judikatura ‚rozhodovací činnost soudců, výsledky této činnosti, soubor soudních rozhodnutí‘. Přestože odvozené přídavné jméno se v NASCS neuvádí, podle slovotvorných zásad češtiny by to měl být výraz judikaturní (judikatur-ní). Stejně jako se významem liší obě podstatná jména, liší se i od nich odvozená jména přídavná. V případě výrazů judikátní a judikaturní tedy nejde o synonyma: obě přídavná jména mají svůj význam (‚týkající se judikátu‘ a ‚týkající se judikatury‘) a svým tvarem odpovídají českým slovotvorným zásadám. Do této celkem přehledné situace ale vstupuje výraz judikatorní. Ten stejně jako jeho konkurent není uveden v žádném jazykovém zdroji, takže musíme vycházet jen ze slovotvorných zákonitostí. Existence podoby s -o- je nejspíš ovlivněna anglickým judicatory – odtud patrně počeštěné judikatorní. Pokud se tato podoba v odborných textech vžila a je běžně užívána, pak ji nelze odmítat. Míru vžitosti a přijatelnosti jako právní laici nemůžeme posoudit, ale podobných případů přejetí cizího termínu (někdy i vedle pravidelně tvořené domácí podoby a s významovým rozdílem) je v terminologických soustavách různých vědních oborů víc, např. molekula – molekulární (vedle molekulový), struktura – strukturální (vedle strukturní) atd. Na základě dostupných dokladů předpokládáme, že se tvar judikatorní používá jako synonymum k judikaturní, nikoli judikátní. Pokud jsou varianty judikaturní a judikatorní užívány synonymně, pak je už pouze záležitost odborné terminologie v právní oblasti, která podoba se považuje za oficiální termín, případně zda je možné obě podoby používat rovnocenně. Korpus SYN v11 obsahuje 213 dokladů podoby judikatorní (43 z nich je ovšem opakující se název rubriky Judikatorní novinky v časopise Veřejná správa) a 124 dokladů podoby judikaturní. Webový korpus Araneum Bohemicum Maximum obsahuje 115 výskytů podoby judikatorní a 36 výskytů podoby judikaturní. Naopak monitorovací korpus ONLINE2_ARCHIVE, který se snaží mapovat dynamický obsah českého internetu, tj. internetovou žurnalistiku, obsahoval k datu 2. 8. 2023 obě varianty v poměru opačném: podoba judikatorní tu má 46 výskytů, zatímco podoba judikaturní výskytů 88. Je tedy zjevné, že se v úzu používají obě podoby. Nejlepším příkladem je citace z Advokátního deníku, kde pod titulkem Nejvyšší soud vydal Ročenku 2019 o rozhodovací a judikatorní činnosti následuje tento text: Již od roku 2015 vydává Nejvyšší soud pravidelně Ročenku Nejvyššího soudu. Ta vždy poskytuje informace o rozhodovací a judikaturní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za předchozí rok. Zda je v právní terminologické standardizaci jedna z variant oficiální, preferovaná, nebo jsou možné obě, posoudit nemůžeme, ale z hlediska čistě jazykového jsou obě přijatelné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14867
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: V knize od Karla Čapka jsem narazil na vyjádření, že někomu něco přivodilo bžundu. Myslel jsem, že se říká mít (z něčeho) bžundu nebo dělat si (z něčeho) bžundu.
Klíčové slovo: přivodit bžundu
Odpověď: V současné češtině má nespisovný a expresivní výraz bžunda význam ‚legrace, švanda‘, jde tedy o něco, co není bráno vážně, popřípadě o něco, co přináší rozptýlení (viz Akademický slovník současné češtiny). Něco veselého tedy může být bžunda (Dámy se tomu moc nasmály. Však to také byla bžunda), někdo má z něčeho bžundu (Kluci ze mě sice měli bžundu, ale paní doktorka zpozorněla) či si někdo z někoho/něčeho dělá bžundu (Boural v opilosti a pak si z toho ještě dělal bžundu). Podíváme-li se však do starších výkladových slovníků, konkrétně do Slovníku spisovného jazyka českého a Příručního slovníku jazyka českého, zjistíme, že slovo bžunda je vykládáno jako ‚nepříjemná situace, nezdar, neúspěch, ostuda‘ (být v bžundě, jít domů s bžundou – ‚s nepořízenou‘). V Knize apokryfů Karla Čapka je bžunda užívána právě v tomto významu. Český etymologický slovník Jiřího Rejzka uvádí jako pravděpodobné vysvětlení pro významový posun slova bžunda od ‚ostudy‘ k ‚legraci‘ v přiklonění tohoto výrazu k podobně zakončeným slovům junda, sranda a švanda.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14857
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je správně hulákat jako na lesy, nebo na lese.
Klíčové slovo: hulákat jako na lesy; hulákat jako na lese
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí dvě varianty tohoto frazému. V heslovém odstavci lexému hulákat najdeme jednak podobu hulákat jako na lesích, jednak hulákat jako na lesy. Když nahlédneme do databáze Českého národního korpusu (ČNK SYN v11), zjistíme, že v současném úzu zásadně převládá hulákat jako na lesy (64 výskytů). Rozšířené vyhledávání v ČNK pak ukazuje, že na lesy se nejen huláká, ale i křičí, řve, volá, ječí nebo zvoní (dohromady ve všech uvedených spojeních jde o 453 výskytů). Na závěr můžeme ještě doplnit, že spojení předložky na a podstatného jména les se v korpusových zdrojích vyskytuje převážně ve spojení vznik škody na lese, vyčíslit škodu na lese apod., nikoli však v souvislosti s výše zmíněným povykem.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 179
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo hulákat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14854
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Je spojení čímž pádem správné?
Klíčové slovo: čímž pádem
Odpověď: Výraz čímž pádem zřetelně připojuje jednu větu k druhé a srozumitelně signalizuje důsledkový vztah mezi nimi, je tedy nejspíš přiměřený svému účelu. Jeho užití však má dva podstatné problémy – jeden je systémový a druhý se týká spisovné normy. Systémově vzato je čímž pádem defektní. První část spojení, tvar čímž, je sedmým pádem jednotného čísla vztažného zájmena což, tedy spojení zájmena co a někdejší částicové příklonky -ž. Jeho základ, zájmeno co, může fungovat jako vztažný protějšek ukazovacího ten/ta/to o samotě, ale ne ve spojení s podstatným jménem. Když chceme ze spojení tím pádem vytvořit spojení se vztažnou funkcí, nemění se na *čím pádem, nýbrž na jakým/kterým pádem. Připojením tzv. postfixu -ž tedy nedostaneme *čímž pádem, nýbrž jakýmž/kterýmž pádem. Tyto možnosti se však prakticky nevyužívají. Pohled do jazykových korpusů češtiny navíc ukazuje, že čímž pádem je poměrně málo užívané ve veřejně publikovaných projevech. Vůči své významově a funkčně nejbližší variantě, spojení a tím pádem (počítány výskyty po interpunkční čárce, aby stejně jako čímž pádem uvozovalo vedlejší větu), se vyskytuje přibližně v poměru 529 : 9 579, tj. zaokrouhleně 1 : 18 v nepříliš formálních textech (v korpusu ONLINE1) a ještě o řád méně často, tj. v poměru 88 : 16 853, tj. téměř 1 : 200, v korigovaných tištěných textech (SYN v11, tedy v publicistice, beletrii, odborné literatuře). Můžeme-li z korpusových dat odvozovat noremnost (co uživatelé jazyka říkají a píšou a co se podle nich říkat a psát má), lze uvedené údaje interpretovat tak, že i když se ve veřejném diskurzu objevuje, přece jen jej autoři z velké části nepovažují za bezproblémově použitelný či přijatelný výrazový prostředek, tj. za součást normy spisovné češtiny. Výraz čímž pádem tedy podle našich zjištění nesplňuje dvě ze tří kritérií spisovnosti tradičně používaných v české lingvistice, jimiž jsou noremnost, funkční adekvátnost a systémovost. Proto ho nedoporučujeme k užití v textu, od nějž se právě spisovnost očekává.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 202–203

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14851
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: V poslední době velmi často narážím při porovnáních na spojení víc jak namísto víc než. Pokládám je za nespisovné. Mám pravdu?
Klíčové slovo: více jak; víc jak; více než; víc než
Odpověď: Ano, je to skutečně tak. Přestože se spojení víc(e) jak v běžném hovoru používá poměrně často a objevuje se nejenom v mluvených projevech, ale stále častěji i v projevech psaných, ve spisovných textech bychom ve funkci srovnávací spojky měli užívat pouze podobu víc(e) než (např. dotaci se podařilo navýšit na více než 150 tisíc eur). Výskyty spojení víc(e) jak a víc(e) než v databázi Českého národního korpusu (SYN v11) sice dokládají nezanedbatelnou přítomnost nespisovné varianty (67 685 výskytů), zároveň však ukazují, že podoby víc(e) než v úzu výrazně převládají (2 160 708 výskytů). Nižší poměr mezi vyhledávkami v korpusu mluvené češtiny ORAL v1 pak potvrzují, že spojení víc(e) jak (94x oproti 221x víc(e) než) má své místo především v neformální, mluvené komunikaci. Pro zajímavost ještě doplňme, že dotaz na vhodnost spojení více jak se v historii jazykového poradenství objevil již v roce 1919, kdy mu byla v časopise Naše řeč věnována část rubriky Listárna. Ani tehdy autor odpovědi užití tohoto spojení ve spisovné komunikaci nedoporučil, neboť uvedenou podobu pokládal „skoro obecně za nečeskou, ač se v řeči lidové vyskýtá často“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 227
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: roč. 3, 1919

ID související odpovědi: #5062
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14740
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je možné v češtině používat pojem e-kniha, nebo je vhodnější použít spojení elektronická kniha?
Klíčové slovo: e-kniha
Odpověď: Výraz e-kniha zachycuje v současnosti budovaný Akademický slovník současné češtiny jako výraz neutrální, spisovný. Toto slovo má značnou frekvenci i v Českém národním korpusu (v SYN v14 přes 7000 výskytů), lze tedy přepodkládat, že bude čtenářům zcela srozumitelné.
Poslední užití: 9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo e-kniha
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14739
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Mám tu větu: „Jakýžto postoj má ta žena k muži?“ a mám pocit, že slovo jakýžto je zde užito nesprávně.
Klíčové slovo: jakýžto
Odpověď: Slovo jakýžto zachycují jen starší výkladové slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého), a to jako zastaralé zájmeno vztažné. Kromě příznaku zastaralosti je tedy zájmeno jakýžto užito chybně v roli zájmena tázacího.
Poslední užití: 13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.