Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V současnosti se často používá výraz klient pro pacienta v nemocnici apod. Kde se to vzalo a je to vhodné užívat?
Klíčové slovo:
klient
Odpověď:
Nahrazování slova pacient slovem klient je odrazem proměn společnosti. Na jeho rozšíření mohlo mít vliv navozování nevhodných konotací slova pacient přinejmenším v některých oborech lékařství, např. psychologie. Na základě informací uvedených ve slovnících se však nejedná o zcela novodobou záležitost. Již Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) totiž definuje klienta jako ‚toho‚ kdo si za plat sjednává služby advokáta, lékaře, peněžního ústavu ap.‘. Podle nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny při užívání slova klient není nutnou podmínkou to, zda jsou služby poskytovány za plat, nebo ne: klient je ‚ten, kdo využívá zprav. placené služby zejména v oblasti bankovnictví, advokacie, zdravotní péče, pojišťovnictví ap.‘ Upřesněme, že užívat slovo klient ve zdravotnictví lze, akcentuje některé složky vztahu lékaře a ošetřovaného, základní a obvyklejší je však stále slovo pacient.
Poslední užití:
16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo klient
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v básni ve verši „Nebuď jako rukavice natažená na cizí ruce, co tebou kývá, klaní“ v pořádku užití slovesa klanět?
Klíčové slovo:
klanět
Odpověď:
Nově budovaný Akademický slovník cizích slov uvádí pouze reflexivní podobu slovesa klanět se ve významu ‚naklánět hlavu nebo horní část těla a zprav. tím vyjadřovat úctu nebo poděkování‘, ‚slovy vyjadřovat chválu, uznání, kladně hodnotit, chválit‘ a ‚chovat se k nadřízenému, k významné osobnosti ap. s (přehnanou) pokorou, úctou, zdvořilostí ap., často z donucení, podlézat‘. Podobu klanět zachycují pouze starší slovníky s významem ‚shýbati, skláněti‘, přičemž Příruční slovník jazyka českého ji označuje za řídkou a Slovník spisovného jazyka českého za zastaralou. Ve formálním neutrálním psaném textu by tak nebylo možno dané spojení užít, nicméně zde se jedná o báseň, umělecký text, jehož podstatou je hra s jazykem. V tomto kontextu je tedy dané užití slovesa klanět v pořádku. Důležitým kritériem je, aby byl text čtenáři srozumitelný, přičemž toto kritérium je tu podle našeho názoru naplněno.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, jak hodnotíte spojení komunikační kanál? Podle mě je velmi nadužíváno a začíná se z něj stávat jakési klišé.
Klíčové slovo:
komunikační kanál
Odpověď:
Je pravda, že spojení komunikační kanál je novější, starší slovníky podobné užití výrazu kanál nezachyují. Nově budovaný Akadmeický slovník současné češtiny však u hesla kanál uvádí význam 8 ‚běžný nebo oficiální způsob komunikace nebo distribuce‘ s příklady jako distribuční kanál, informační kanál či právě komunikační kanál. Užití slova kanál v tomto významu přitom hodnotí jako zcela neutrální.
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jak se Ústav pro jazyk český staví k nahrazování slovesa být slovesem jít v případech jako „jde vidět“ namísto „je vidět“? Objevuje se to i médiích.
Klíčové slovo:
jít vidět; být vidět; jde vidět; je vidět
Odpověď:
Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa vidět jako jeden z významů ‚je možné, proveditelné, lze‘, např. „Okna nešla otevřít“. Jak je však ze zde uvedených příkladů i z příkladů uvedených ve starších slovnících patrné, neužívá se sloveso jít v tomto významu se slovesy vnímání, jako jsou např. vidět, slyšet nebo cítit. Nepřímo to vyplývá i z příkladů uvedených u hesla vidět ve Slovníku spisovné češtiny, mezi nimiž je uvedeno pouze spojení „je vidět Sněžku“. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že zatímco vazba je vidět má 104 651 výskytů, které lze nalézt mezi všemi typy textů, vazba jde vidět má pouze 1405 výskytů, a to především v publicistice. Spojení slovesa jít se slovesy vnímání bychom proto hodnotili jako příznakové, a to méně formální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v14
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jít
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Má být ve spojení se slovem ústřice užíváno sloveso chovat, nebo pěstovat?f
Klíčové slovo:
chovat; pěstovat
Odpověď:
České výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovník spisovné češtiny (SSČ) – výraz pěstovat vztahují jak k rostlinám, tak i ke zvířatům, přičemž novější SSČ označuje užívání slovesa pěstovat ve vztahu ke zvířatům jako řidší. Z tohoto hlediska je tedy užití výrazů pěstovat a pěstování ve spojení s ústřicemi v pořádku, navíc SSJČ význam slova ústřice vykládá jako ‚mořský mlž sbíraný (nebo pěstovaný) jako lahůdka‘. Abychom se zastavili ještě u druhé části vašeho dotazu, je nutné potvrdit, že v případě ústřic a slávek nelze s ohledem na věcnou znalost hovořit o chovu ve smyslu slovníkové definice, tedy o ‚záměrné péči o zvířata‘, jelikož ústřice ani slávky příliš péče nevyžadují.
Informace ze slovníků můžeme ještě porovnat s údaji o aktuálním užívání spojení pěstovat/chovat ústřice/slávky a pěstování/chování ústřic/slávek z korpusu SYN v11. Při jeho prohledávání zjistíme, že spojení chovat ústřice (16 výskytů) mírně převažuje nad spojením pěstovat ústřice (7 výskytů). (Pro srovnání: spojení chovat slávky bylo v korpusu nalezeno 6×, pěstovat slávky 1×.) Ve spojení se slovesnými podstatnými jmény se však ústřice spíše pěstují (16 výskytů pěstování ústřic oproti 1 výskytu chování ústřic) a u slávek jsme nalezli jediný výskyt hovořící o jejich pěstování. Uvedená data tedy ukazují, že ani jedna z obou variant není v úzu významně upřednostňována.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je stylový rozdíl mezi vazbou „jít o“ a „jednat se o“?
Klíčové slovo:
jít o; jednat se o
Odpověď:
Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí slovesa jednat se a jít ve významu ‚týká se něčeho, někoho, je to • záleží na něčem, na někom‘ jako zcela synonymní bez stylových rozdílů.
Zvažované varianty:
jít o
jednat se o
Poslední užití:
6.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla jít-14; jednat se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je spojení jednak – druhak správné? Neměl by mít spojovací výraz spíš podobu jednak – jednak?
Klíčové slovo:
druhak; jednak – druhak
Odpověď:
Spojkový výraz jednak – druhak je v Akademickém slovníku současné češtiny hodnocen jako kolokviální, v tradičním označení tedy jako nespisovný. Pisatelé jej užívají pouze v neformálních textech, příp. jako prostředek ozvláštnění textu. Výraz druhak je problematický také z hlediska slovotvorby: Není totiž utvořen analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.
Poslední užití:
4.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Občas používám jako rodilý Čech slovo počas namísto spojky během, například: Počas práce jsem neměl čas Ti zavolat. Dělám to tak správně, nebo je slovo přejaté ze slovenštiny a do českého textu není vhodné?
Klíčové slovo:
počas
Odpověď:
Informace uvedené ve výkladových slovnících i dalších příručkách dokládají, že spojení po čas ve významu ‚během‘ (psáno zvlášť, k psaní dohromady viz níže) je hodnoceno jako noremní. Konkrétně Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) obsahují shodný doklad: po čas prázdnin (v rámci heslového odstavce lemmatu čas). Existující vazbu substantiva čas s předložkou po potvrzuje i Slovník české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné, který uvádí spojení nějaký čas (‚nějakou dobu‘), u nějž doplňuje variantu s předložkami na a po (nějaký čas), které z hlediska stylu hodnotí jako řidší a knižní.
Informace k aktuálnímu užívání spojení po čas získáme nahlédnutím do korpusu SYN v13: spojení po čas v něm nalezneme 910×, respektive po odstranění opakujících se výskytů obdržíme 861 kolokací z literatury i periodického tisku (např. Přihlášen byl i vystavovatel z Bolívie, který však po čas naší návštěvy ještě nedorazil). Nyní se vraťme k možnosti psát dané spojení předložky a podstatného jména dohromady jako spřežku. – Psaní jako jedno slovo zatím normativní příručky češtiny nepřipouštějí, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka. (Nahlédnutím do příruček slovenských si lze ověřit, že oproti češtině tato možnost skutečně existuje ve slovenštině, uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.) V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Ukazuje se tedy, že v úzu zatím výrazně (asi 15 : 1) převládá psaní zvlášť, po čas, které bychom pro formální, oficiální texty také doporučili.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čas
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čas
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
V našem městě jezdí v rámci hromadné dopravy pouze trolejbusy a autobusy. Vzhledem k tomu, že tyto dopravní prostředky odpovídají definici vozidel (nikoliv vozů), měl by dopravní podnik psát, že provozuje vozidlový park, nebo spíše vozový park?
Klíčové slovo:
vozový park; vozidlový park
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí, že vozidlo je ‚dopravní prostředek na kolech‘ a vůz chápou jako 1. ‚vozidlo o čtyřech kolech tažené potahem‘, 2. ‚automobil‘ nebo 3. ‚kolejové vozidlo‘. Z toho vyplývá, že trolejbus nebo autobus není podle slovníkové definice vůz, ale vozidlo, které je pojmem nadřazeným. Starší SSJČ přitom uvádí jak spojení vozový park, tak vozidlový park (novější SSČ přídavné jméno vozidlový neobsahuje). Z toho lze usuzovat, že vhodnější je v souvislosti s autobusy a trolejbusy užívat spojení vozidlový park, nicméně situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Když nahlédneme do Českého národního korpusu, jak se daná spojení užívají, zjistíme, že v SYN v12 má spojení vozový park 30 703 výskytů, zatímco spojení vozidlový park má pouhých 450 výskytů. Při bližším pohledu zjistíme, že žádné z uvedených spojení se v některém z korpusem rozlišovaných typů textů neužívá významně častěji. Je také zřejmé, že se spojení vozový park užívá i pro soubor dopravních prostředků, které slovníkové definici vozu nenaplňují (srov. př. Marek ho vedl nějakým vozovým parkem mezi starými, zasněženými autobusy; výrazná modernizace vozového parku trolejbusů; vložit více prostředků do údržby vozového parku jak autobusů, tak trolejbusů). Kromě toho se lze snadno přesvědčit na webových stránkách dopravních podniků, že mnohé z nich používají spojení vozový park, ačkoliv provozují pouze autobusy a trolejbusy.
Na základě výše uvedené analýzy můžeme vidět, že se spojení vozový park vžilo jako sousloví a jako takové funguje i pro označení souboru autobusů nebo trolejbusů, tedy vozidel. Z toho důvodu bychom proti takovému užití nic nenamítali. Nicméně dodejme, že v textech, které z nějakého důvodu potřebují odlišit park obsahující pouze vozidla od parku obsahujícího vozy, je možné rovněž použít spojení vozidlový park.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vozový, vozidlový
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkávám se ve své praxi se třemi variantami přídavného jména: judikátní, judikatorní a judikaturní. Která z nich je správně? A je mezi nimi nějaký rozdíl?
Klíčové slovo:
judikátní; judikatorní; judikaturní
Odpověď:
Je třeba vyjít z toho, že existují dvě podstatná jména uvedená vedle právních slovníků i v Novém akademickém slovníku cizích slov (NASCS): jednak judikát ‚rozhodnutý, rozsouzený spor, soudní rozhodnutí‘ a od něj odvozené přídavné jméno judikátní (tento výraz uvádí i NASCS), jednak judikatura ‚rozhodovací činnost soudců, výsledky této činnosti, soubor soudních rozhodnutí‘. Přestože odvozené přídavné jméno se v NASCS neuvádí, podle slovotvorných zásad češtiny by to měl být výraz judikaturní (judikatur-ní). Stejně jako se významem liší obě podstatná jména, liší se i od nich odvozená jména přídavná. V případě výrazů judikátní a judikaturní tedy nejde o synonyma: obě přídavná jména mají svůj význam (‚týkající se judikátu‘ a ‚týkající se judikatury‘) a svým tvarem odpovídají českým slovotvorným zásadám.
Do této celkem přehledné situace ale vstupuje výraz judikatorní. Ten stejně jako jeho konkurent není uveden v žádném jazykovém zdroji, takže musíme vycházet jen ze slovotvorných zákonitostí. Existence podoby s -o- je nejspíš ovlivněna anglickým judicatory – odtud patrně počeštěné judikatorní. Pokud se tato podoba v odborných textech vžila a je běžně užívána, pak ji nelze odmítat. Míru vžitosti a přijatelnosti jako právní laici nemůžeme posoudit, ale podobných případů přejetí cizího termínu (někdy i vedle pravidelně tvořené domácí podoby a s významovým rozdílem) je v terminologických soustavách různých vědních oborů víc, např. molekula – molekulární (vedle molekulový), struktura – strukturální (vedle strukturní) atd. Na základě dostupných dokladů předpokládáme, že se tvar judikatorní používá jako synonymum k judikaturní, nikoli judikátní. Pokud jsou varianty judikaturní a judikatorní užívány synonymně, pak je už pouze záležitost odborné terminologie v právní oblasti, která podoba se považuje za oficiální termín, případně zda je možné obě podoby používat rovnocenně. Korpus SYN v11 obsahuje 213 dokladů podoby judikatorní (43 z nich je ovšem opakující se název rubriky Judikatorní novinky v časopise Veřejná správa) a 124 dokladů podoby judikaturní. Webový korpus Araneum Bohemicum Maximum obsahuje 115 výskytů podoby judikatorní a 36 výskytů podoby judikaturní. Naopak monitorovací korpus ONLINE2_ARCHIVE, který se snaží mapovat dynamický obsah českého internetu, tj. internetovou žurnalistiku, obsahoval k datu 2. 8. 2023 obě varianty v poměru opačném: podoba judikatorní tu má 46 výskytů, zatímco podoba judikaturní výskytů 88. Je tedy zjevné, že se v úzu používají obě podoby. Nejlepším příkladem je citace z Advokátního deníku, kde pod titulkem Nejvyšší soud vydal Ročenku 2019 o rozhodovací a judikatorní činnosti následuje tento text: Již od roku 2015 vydává Nejvyšší soud pravidelně Ročenku Nejvyššího soudu. Ta vždy poskytuje informace o rozhodovací a judikaturní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za předchozí rok.
Zda je v právní terminologické standardizaci jedna z variant oficiální, preferovaná, nebo jsou možné obě, posoudit nemůžeme, ale z hlediska čistě jazykového jsou obě přijatelné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.