Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodné, v pořádku používat slovo ombudsosoba místo ombudsman?
Klíčové slovo:
ombudsosoba
Odpověď:
Slovo ombudsosoba je výsledkem snahy o genderově korektní vyjadřování a nejspíš jde o doslovný překlad anglického výrazu ombudsperson (kde -person znamená osoba). V angličtině náhrada ombudsman > ombudsperson dává z hlediska snahy o genderovou neutralitu smysl, protože přípona -man ve slově ombudsman může v angličtině evokovat mužský gender, a novotvar ombudsperson je v tomto ohledu neutrální. V češtině však tento problém není tak akutní, a je otázka, zda -man ve slově ombudsman vůbec evokuje mužský gender, nebo zda potřeba tvořit novou variantu nevzniká spíš díky povědomí o anglickém ombudsperson.
Slovo ombudsosoba je inovace, přičemž lze mít pochybnosti o její nezbytnosti. Bez ohledu na zmíněné důvody je však pravděpodobné, že na tento neologismus bude část uživatelů reagovat negativně (viz např. diskuse o slově ombudsman na FAMU v roce 2024). Pokud je potřeba genderově neutrálního vyjádření silnější než obavy z negativních reakcí, je slovo samozřejmě možné použít. I když je tvořeno podle cizího, anglického slovotvorného modelu, má díky ideologii, která za jeho vznikem stojí, určitý potenciál se rozšířit a směřovat k neutrálnosti. V současnosti je však bezpochyby příznakové a vzhledem k uvedeným důvodům bychom s jeho používáním byli spíš opatrní.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v češtině možné používat slovo reporting? Narazil jsem na něj v rámci referátu určeného na oborovou konferenci.
Klíčové slovo:
reporting
Odpověď:
Výraz reporting zachycuje jednak databáze neologismů NEOMAT (neologismy.cz), jednak je velmi hojně doložen v Českém národním korpusu, a to zejména v oborových zdrojích, a to z oblasti ekonomiky, IT apod. Uvedený výraz je jistě typický pro určité obory, zejména zmíněnou ekonomii, v jejich rámci jej tak lze neproblematicky užívat. V jiných kontextech je třeba zvážit srozumitenost pro běžného mluvčího, slovo reporting lze nahradit například synonymem výkaznictví.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v případě domácích spotřebičů (např. trouba, pračka) užívat spojení přidaná pára nebo přídavná pára?
Klíčové slovo:
přidaný; přídavný
Odpověď:
Významový rozdíl těchto výrazů je minimální. Slovník spisovné češtiny definuje přídavné jméno „přídavný“ jako ‚který je přid(áv)án‘ a přídavné jméno „přidaný“ jako ‚daný k něčemu navíc‘. Data z Českého národního korpusu (SYN v13) navíc ukazují, že jsou tato přídavná jména v daném kontextu zaměňována: zatímco spojení přídavná pára zde má 76 výskytů, spojení přidaná pára má 25 výskytů. Domníváme se tedy, že jsou uvedené varianty slovního spojení rovnocenné a je jen na vás, kterou z variant zvolíte.
Zvažované varianty:
přídavný
přidaný
Poslední užití:
16.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přidaný; přídavný
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku užití slov neurověda a neuroprávo ve vědeckém článku?
Klíčové slovo:
neurověda; neuroprávo
Odpověď:
Užití výrazu neurověda považujeme za neproblematické. Výraz zachycuje Internetová jazyková příručka, je velmi frekventovaný a vyskytuje se velmi často právě v odborném kontextu. Výraz neuroprávo ale žádné příručky nezachycují a není doložen ani v synchornních korpusech. Navíc není zcela jasný jeho význam, doporučovali bychom proto užít na jeho místě opis.
Poslední užití:
25.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurověda
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možné v rámci odborných textů užívat slovo stend? Označuje se jím konstrukce, k níž je připevněno nějaké další zařízení.
Klíčové slovo:
stend
Odpověď:
Uvedený výraz dosud neuvádějí žádné příručky ani databáze neologismů. V Českém národní korpusu v SYN v13 lze dohledat 57 dokladů, které jsou zachyceny převážně v oborové literatuře, a to v technicky zaměřených textech. Výraz stend je tak možno užívat právě v odborném prostředí, kde by mě být srozumitelný. V případě nejistoty, zda tomuto výrazu čtenář/posluchač porozumí, jej doporučujeme vysvětlit.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku přídavné jméno odpadářský ve větě „Úzce spolupracujeme s velkými odpadářskými společnostmi.“? Tato věta se vyskytla v interním zpravodaji.
Klíčové slovo:
odpadářský
Odpověď:
Přídavné jméno odpadářský je součástí profesní mluvy (jak dokazují mimo jiné i data z Českého národního korpusu), v případě interního zpravodaje jej můžete v uvedené větě ponechat. V komunikaci mimo dané profesní prostředí by ovšem bylo náležité užít přídavné jméno odpadní.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v následujícím souvětí vhodně užita spojka jestli? – Jestli Egypťan zapálil dům nebo zranil faraona, upálili ho v jámě.
Klíčové slovo:
jestli
Odpověď:
Spojka jestli uvozuje vedlejší větu podmínkovou. Tak je tomu i v případě uvedeného souvětí. Výraz jestli je tedy užit náležitě. Namístě by byla i spojka když.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Lze v oficiálním dokumentu použít spojení „tok informací“?
Klíčové slovo:
tok informací
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí u slova tok 4 významy, přičemž význam 3 ‚nepřetržitý pohyb něj. množství jedním směrem‘ s příkladem „tok informací“ hodnotí jako charakteristický pro odborný styl. Spojení „tok informací“ je tedy v oficiálních formálních dokumentech v pořádku.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Lze použít spojení „postižení esence“, nebo je nutné jej nahradit např. spojením „zachycení esence“?
Klíčové slovo:
postižení esence
Odpověď:
U slovesa postihnout Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí 4 významy, od všech těchto významů přitom lze utvořit verbální substantivum. Uvedenému spojení „postižení esence“ zřejmě nejlépe odpovídá význam 2 ‚postřehnout‘ (ve starším Slovníku spisovného jazyka českého je tento význam podrobněji rozveden jako ‚zjistit zrakem, smysly vůbec n. rozumem; zpozorovat, postřehnout, všimnout si‘). Spojením „postižení esence“ tedy lze vyjádřit stav/proces apod., kdy byla esence postřehnuta, zaznamenána, a uvedené verbální substantivum v něm není nutno nahrazovat.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč se používá anglické slovo lockdown místo českého výrazu? Existuje nějaký český ekvivalent?
Klíčové slovo:
lockdown
Odpověď:
Anglický výraz lockdown se začal v češtině objevovat v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Používá se pro označení situace, kdy jsou lidé nařízením vlády nuceni zůstat až na nezbytně nutné případy doma a je zakázán, respektive omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. V češtině se tento výraz uplatňuje patrně proto, že je jednoslovný a je spjatý přímo s dnešní situací. České ekvivalenty typu uzamčení, uzavření nebo uzávěra se v této souvislosti obvykle neužívají samostatně, ale ve spojení s dalšími specifikujícími výrazy (hromadné, plošné uzamčení), protože mají samy o sobě příliš obecný význam. Mluví se také o hromadné/plošné/celostátní karanténě. Pokud pomineme fakt, že ani karanténa není slovo původem české, jde opět o víceslovné spojení. Nemluvě o doslovném opisu typu zákaz volného pohybu osob. Přejímání cizích slov není nijak ojedinělé a děje se soustavně. Především v situacích, kdy je třeba rychle najít pojmenování pro nově vzniklou skutečnost, je pro uživatele jednodušší sáhnout po už existujícím výrazu než vytvářet nový. Z hlediska morfologického je tento výraz neproblematický, protože jde o podstatné jméno rodu mužského neživotného, které se skloňuje pravidelně podle vzoru „hrad“, což také napomáhá jeho šíření. Problém tedy není v tom, že jde o slovo cizího původu nebo že by měli mluvčí potíže s jeho zápisem nebo skloňováním. Problém může způsobit, pokud ho použijeme v komunikaci s uživatelem, který nezná jeho význam. Především zpočátku užívání podobných nových slov je tedy třeba se ujistit, že význam slova je posluchači nebo čtenáři jasný, a nepředpokládat automaticky, že slovo zná.