Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Je nějaká jazyková norma ukotvená v zákoně?
Klíčové slovo:
zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, respektive, jediná jeho právní úprava se týká vlastních jmen osob. Jejich užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Je pro vyjadřování v českých médiích uzákoněna spisovná čeština jako v Německu spisovná němčina?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Můžeme ještě doplnit, že v legislativním smyslu nejsou (s výjimkou školního prostředí) závazná ani Pravidla českého pravopisu, která mají pouze doporučující charakter. Lze však hovořit o závaznosti jazykové kodifikace ve společenském slova smyslu.
Dotaz:
Zajímavosti
Konkrétní dotaz:
Kdy vznikla členicí znaménka, například tečka a čárka?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Jana Pleskalová a Pavel Kosek v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (heslo Spřežkový pravopis) uvádějí, že počátky interpunkce lze v evropské kultuře klást již do antiky, interpunkční systém se však ustálil až během středověku a zejména v raném novověku. Podrobnější informace o vývoji interpunkčních znamének naleznete tamtéž (https://www.czechency.org/slovnik/SP%C5%98E%C5%BDKOV%C3%9D%20PRAVOPIS), dílčím způsobem se mu věnoval i Miloslav Sedláček ve svých článcích pro časopis Naše řeč Miloslav Sedláček ve svých článcích pro časopis Naše řeč (K vývoji českého pravopisu, část 1, NŘ 76, 1993, č. 2, s. 57–71, K vývoji českého pravopisu, část 2, NŘ 76, 1993, č. 3, s. 126–138.)
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Statistiky
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem, že čeština má 250 tisíc slov a z toho 5 až 10 tisíc se používá v konverzaci. Je to pravda?
Klíčové slovo:
počet slov
Odpověď:
Slovní zásoba českého jazyka obsahuje minimálně 250 tisíc slov. Alespoň tolik slov je zaneseno v Příručním slovníku jazyka českého, největším českém výkladovém slovníku. Čeština je však živý jazyk, který prochází neustálým vývojem. Proto je tento odhad pouze přibližný. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny aktivní slovní zásoba jedince zahrnuje 5 000 až 10 000 slov (v závislosti na věku, mentálních schopnostech, vzdělání, sociálním zařazení apod.).
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Abeceda, hlásky a písmena
Konkrétní dotaz:
Jsou písmena G, Q, W a X souhlásky? Ve školní úloze pro druhou třídu máme rozdělit abecedu na samohlásky a souhlásky, a u těchto si nejsme jisti zařazením.
Klíčové slovo:
hláska; písmeno
Odpověď:
Nejprve je třeba uvést, že je zásadní rozdíl mezi hláskou a písmenem, zjednodušeně řečeno mezi základní jednotkou zvukové realizace jazyka a jednotkou pro grafické ztvárnění jazyka. Ne vždy je mezi nimi v češtině přímočarý vztah, tj. že např. písmenu R odpovídá hláska [r].
Z uvedených příkladů je relativně neproblematické pouze písmeno G, které obvykle označuje souhlásku [g] (avšak v některých přejatých slovech tomu může být i jinak). Pokud jde o W, tak se jedná výhradně o písmeno, které se většinou čte jako souhláska [v]. Ostatní dvě písmena, tj. Q a X, pak označují dokonce více různých hlásek: [kv], respektive [ks] či [gz]. Vždy se sice jedná o souhlásky, avšak není možné při výuce nebrat ohled na základní rozlišování mezi písmeny a hláskami a matoucím způsobem danou problematiku nesprávně a příliš zjednodušovat. Na závěr bychom ještě chtěli doplnit, že přestože jazyková poradna není didaktické pracoviště, vnímáme mechanické rozdělování celé abecedy jako nevhodný a nepřiměřený úkol pro žáky nižšího stupně ZŠ.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Proč není vyžadováno užívání spisovného českého jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Můžeme ještě doplnit, že v legislativním smyslu nejsou (s výjimkou školního prostředí) závazná ani Pravidla českého pravopisu, která mají pouze doporučující charakter. Lze však hovořit o závaznosti jazykové kodifikace ve společenském slova smyslu.
Dotaz:
Útvary českého národního jazyka
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi obecnou češtinou a hovorovou češtinou?
Klíčové slovo:
nespisovnost
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno, jazykové prostředky hovorové jsou součástí spisovného jazyka. Je pro ně typické, že se používají v méně oficiálních komunikátech (v méně formálních diskusích, při pracovních seminářích, schůzích apod.). Jako příklad uveďme tvary policisti, kupujou, tenhle, můžou, lítat, taky, líp, míň nebo výrazy jako panelák, koukat aj. Prostředky obecné češtiny, z nespisovné vrstvy češtiny, do oficiálních komunikátů nepatří. Více najdete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kapitola Obecná čeština (https://www.czechency.org/slovnik/OBECN%C3%81%20%C4%8CE%C5%A0TINA).
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Abeceda, hlásky a písmena
Konkrétní dotaz:
Jaké slovo začíná na pč- a končí na -ka? Vnučka dostala tento úkol ve škole.
Klíčové slovo:
slovo
Odpověď:
Bohužel, ani současné české výkladové slovníky (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého), ani slovníky starší (Příruční slovník jazyka českého) žádné slovo začínající na pč- neuvádějí. Pouze ve Slovníku česko-německém Josefa Jungmanna nalezneme „pčela“ jakožto variantu slova „wčela“. Můžeme však doplnit, že existuje nespisovné expresivní sloveso pčíkat = ‚kýchat‘, doklady jeho užití lze nalézt na internetu (např. kočka pčíká).
Poslední užití:
20.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Myslím, že Česká republika by měla mít jazykový zákon, zvlášť proto, že je tu mnoho Slováků, kteří komunikují s úřady ve slovenštině, jako by byli doma na Slovensku.
Klíčové slovo:
slovenština
Odpověď:
Česká republika nemá samostatný jazykový zákon a problematika užívání jazyka v úřední a zákonodárné komunikaci je v právních předpisech a nařízeních zmiňována roztroušeně a nejednotně, což zdůrazňuje i Marián Sloboda v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, v hesle věnovaném úřednímu jazyku, a upozorňuje, že v některých právních předpisech je úřední jazyk pojmenováván jako jednací jazyk, zatímco jindy se pouze jmenuje konkrétní jazyk (v České republice tedy obvykle čeština) bez jeho funkční klasifikace. Existují dílčí právní úpravy v několika zákonech procesní povahy (výčet viz zmíněná část NESČ). V situacích, které tyto právní předpisy regulují, má komunikace probíhat v češtině, ale v některých může být vedena i ve slovenštině; pokud někdo užívá jiný jazyk, překládá n. tlumočí se z něj do češtiny.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Kdo dohlíží na úroveň jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto není na češtinu z legislativního hlediska „dohlíženo“. Jediná právní úprava se týká vlastních jmen osob, jejichž užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.