Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Někdo by měl upozornit politiky na špatnou úroveň jejich mluveného projevu, například na nedodržování shody přísudku s podmětem středního rodu.
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Proti danému problému nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Může Ústav pro jazyk český zajistit, aby Parlament České republiky odhlasoval, že nepřechylovat ženská příjmení je nečeské a odporuje to jazykovému systému?
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nezahajuje legislativní jednání a předmětem jeho činnosti nejsou podněty k vytváření zákonů. Česká republika navíc nemá jazykový zákon, Pravidla českého pravopisu, doporučení v mluvnicích a dalších zdrojích poučení o jazyce, které pracovníci ÚJČ vytvářejí, nejsou závazná v legislativním smyslu, mají pouze doporučující charakter, závazná jsou jen pro školy.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy je přípustný tvar „(oni) umí“?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
U sloves 4. slovesné třídy vzoru „sází“, k níž náleží i sloveso „umět“, je od roku 1993, v souladu s tehdy vydanými Pravidly českého pravopisu, vedle původního tvaru „sázejí“ („umějí“) i nově kodifikovaný tvar „sází“ („umí“). Změna je odrazem sklonu jazyka k vyrovnávání tvarů – koncovku ‑í ve 3. os. mn. č. mají totiž oba další vzory této třídy „prosit“ i „trpět“ („oni prosí, trpí“).
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Doporučili byste mi odborníka pro starou češtinu?
Odpověď:
Bohužel vám nemůžeme doporučit konkrétní osobu, můžete však zkusit oslovit s prosbou o radu naše kolegy z oddělení vývoje jazyka. Veškeré kontaktní informace jsou zveřejněny na webových stránkách ÚJČ.
Dotaz:
Lze očekávat v konkrétní oblasti jazyka změnu kodifikace?
Konkrétní dotaz:
Proč se nemohou zavést výrazy Pólsko a Protipólsko jako česká pojmenování Arktidy a Antarktidy?
Klíčové slovo:
Antarktida
Odpověď:
O úpravu kodifikační příručky, např. výkladového slovníku, nelze „zažádat“, neboť příručky tohoto typu by v ideálním případě měly zachycovat široce sdílenou jazykovou normu, tedy jak jsou jednotlivé jazykové prostředky akceptovány v jazykovém společenství. Proto změnám kodifikace vždy předchází vědecký výzkum. Jazykové příručky v současné době výrazy Pólsko a Protipólsko neuvádějí, neboť tato (uměle vytvořená) slova nejsou v češtině v uvedených významech užívána.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Píší pracovníci Ústavu pro jazyk český jazykové koutky pro tisk? Vím jen o textech v Týdeníku Rozhlas.
Klíčové slovo:
jazykový koutek
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český publikují popularizační texty ještě například v příloze Orientace Lidových novin a v časopise Vesmír. Na vyžádání také poskytují různá vyjádření a rozhovory pro mnoho dalších tištěných i online periodik. Kromě popularizačních výstupů v televizním vysílání jsou pracovníci ÚJČ pravidelnými hosty Českého rozhlasu (pořad Káva o čtvrté).
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy platí pravidlo, že před spojovacím výrazem „a tím“ není nutné psát čárku? Kdy došlo k této změně?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Aktuálně platná Pravidla českého pravopisu (vydání od 1993) se k psaní čárky před víceslovnými spojovacími výrazy se spojkou a vyjadřují v paragrafu 120, v němž uvádějí, že čárku před těmito výrazy píšeme, vyjadřují-li jiný významový vztah než prostě slučovací. Do uvedených příkladů však spojovací výraz „a tím“ nezahrnují. Toto pravidlo zpřesňuje a doplňuje Internetová jazyková příručka (od 2008, v tištěné podobě Akademická příručka českého jazyka 2014, 2019), která ke spojovacímu výrazu „a tím“ uvádí: „Stojí-li spojka a ve spojení se zájmenem tím, zpravidla lze větu chápat také tak, že jde o zájmeno odkazující na obsah předchozí věty, a zvolit i psaní bez čárky: Člověk přírodu přetváří(,) a tím ji přizpůsobuje svým potřebám.“ Není to tedy tak, že by se v posledních letech změnilo dříve vytvořené pravidlo, avšak v rámci kodifikačních příruček (mezi nimiž mají PČP i IJP své místo) bylo dané pravidlo zpracováno podrobněji s ohledem na typ spojovacích výrazů a jejich rozdílné hodnocení.
Dotaz:
Jak probíhají změny jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Jak se nějaké slovo stane kodifikovaným?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno je slovo uživateli jazyka vnímáno jako kodifikované poté, co je zařazeno do kodifikačního zdroje, obvykle výkladového slovníku, v němž je kvalifikováno jako spisovné. Tomu, aby byl určitý jazykový prostředek ohodnocen autory slovníku jako spisovný, předchází analýza jazykového materiálu a následná odborná diskuse, obvykle v recenzovaném časopise. Podrobnější vhled do problematiky nabízí Nový encyklopedický slovník češtiny v heslech věnujících se kodifikaci a spisovnosti.
Poslední užití:
19.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká možnost doučování češtiny?
Klíčové slovo:
školení
Odpověď:
Ústav pro jazyk český je vědecké pracoviště, jeho primární činností je vědecký výzkum. Z kapacitních důvodů podobné služby nenabízíme, na různé kurzy a doučování češtiny se zaměřují různé školicí instituty. Na vyžádání však ÚJČ pořádá přednášky a školení zaměstnanců jiných institucí (ministerstev, úřadů ap.). ÚJČ zároveň průběžně pořádá přednášky pro veřejnost, například v rámci vědeckých festivalů, jako je Týden vědy a techniky AV ČR.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Nevím, kdy naposledy došlo ke změnám pravopisu.
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu byla naposledy vydána v roce 1993, s tzv. Dodatkem v roce 1994.
Zmíněné vydání PČP v roce 1993 přineslo změny zejména v oblasti psaní velkých písmen, především však změny v psaní přejatých slov. Uvedené změny v PČP rozpoutaly pravopisnou debatu, jejímž výsledkem byl tzv. Dodatek k Pravidlům, který znovu zavedl dříve vyřazené varianty se -s- a v dvojicích dubletních tvarů stanovil variantu základní (neutrální) a stylově příznakovou, tj. nikoli neutrální.
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Kdo z lingvistů se zabývá psycholingvistikou, popřípadě sémantikou v terapii?
Odpověď:
V současné době (tj. v červenci 2021) se psycholingvistice nevěnuje žádný pracovník Ústavu pro jazyk český. Danou oblastí se zabývají zejména lingvisté z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, popřípadě někteří pracovníci Psychologického ústavu AV (např. Filip Smolík nebo Kateřina Chládková).
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Kdo z lingvistů se zabývá paremiologií?
Klíčové slovo:
paremiologie
Odpověď:
Paremiologií se v rámci lexikografického popisu češtiny věnují někteří naši kolegové z oddělení současné lexikologie a lexikografie. Dále se touto oblastí zabývají lingvisté z Ústavu Českého národního korpusu (např. František Čermák, pod jehož vedením vznikla řada publikací a slovníků s touto tematikou) či lingvisté z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK.
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Má Ústav pro jazyk český knihovnu? Pokud ano, mohu ji navštívit?
Klíčové slovo:
knihovna
Odpověď:
Ano, knihovna funguje v rámci oddělení vědeckých informací ÚJČ a je přístupná i zájemcům z řad široké veřejnosti. Podrobné informace naleznete zde: https://ujc.avcr.cz/o-ustavu/knihovna.html.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Nejsem spokojen s tím, co v Ústavu pro jazyk český děláte. Jestli tedy jen zkoumáte češtinu 8. století, nebo ne?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů. Výzkumu historie českého jazyka se věnuje oddělení vývoje jazyka, a to ve dvou hlavních úkolech: lexikologicko-lexikografickém a textologicko-edičním. Dovolujeme si ještě upřesnit, že počátky češtiny (tzv. pračeštinu) situuje Nový encyklopedický slovník do jedenáctého století, nikoli století osmého.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby jazykový zákon dovoloval používání pouze českého jazyka.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Co vlastně v Ústavu pro jazyk český řešíte?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby za něj pověřené osoby v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně prosazovaly zavedení jazykového zákona.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že z rozhlasu vymizela okénka jazykové kultury.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český se dlouhodobě podílejí na vysílání Českého rozhlasu nejrůznějšími příspěvky či rozhovory o jazyce. Pravidelně se účastní přípravy pořadu Káva o čtvrté či seriálu o původu příjmení. Zároveň již řadu let přispívají jazykovými koutky do Týdeníku Rozhlas.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl mít v televizi prostor, aby mohl působit ve prospěch dobré češtiny.
Klíčové slovo:
televize
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český s veřejnoprávní televizí dlouhodobě spolupracují. Kromě analýzy jazykové úrovně jednotlivých pořadů, které zpracovávají členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky, se pracovníci dalších oddělení podílejí zejména na různých pořadech popularizačního charakteru. Na vyžádání rovněž pro televizní stanice poskytují delší rozhovory i vyjádření k nejrůznějším jazykovým tématům.
Dotaz:
Jak probíhají změny jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Líbilo by se mi, kdyby ženským protějškem výrazu „doktor“ nebyla „doktorka“, ale „doktora“. Je to podobné jako „brambor“ a „brambora“. Je možné navrhnout změnu?
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
ÚJČ nemůže vyhovět žádostem o změnu určitého jazykového pravidla, jelikož sám tyto změny neiniciuje, nemají-li dostatečnou oporu v úzu. Změnám kodifikace (tj. písemnému zachycení jazykové normy) zároveň předchází vědecký výzkum.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.