Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Může být slovo zároveň plnovýznamové i gramatické?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Z hlediska terminologie nikoli. Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam, gramatická, neplnovýznamová, slova sama o sobě (věcný) význam nemají a svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Existují však například slova, která se shodují v tvaru, nikoli však ve své funkci a původu. Např. slovo „jen“ může označovat ‚jednotku japonské měny‘ a pak jde o slovo plnovýznamové, nebo částici (např. ve větě Jak to jen mohl udělat!), které bývá řazeno mezi slova gramatická. Tvarová shoda je v daném případě způsobena odlišným původem slov.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co je to gramatické slovo?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Jako gramatická, neplnovýznamová, se označují slova, která sama o sobě nemají (věcný) význam a která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Obvykle jsou do této kategorie řazeny předložky, spojky, většinou i částice a někdy též zájmena.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co to je plnovýznamové slovo?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam. Taková slova pojmenovávají např. osoby, děje, vlastnosti apod. Mezi plnovýznamová slova se obvykle řadí podstatná jména, přídavná jména, slovesa a příslovce.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co to je gramatický význam slova?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Mluvnický (gramatický) význam slova zahrnuje mluvnické kategorie, které dané slovo vyjadřuje, např. u podstatných jmen jde o rod, číslo a pád.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co to je věcný význam slova?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Věcný (lexikální) význam slova označuje, co dané slovo (samo o sobě, bez dalšího kontextu) znamená. (Některá slova mají i více významů.) Např. věcný význam slova „voda“ je ‚bezbarvá, čirá tekutina‘.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Znamená zastaralý a archaický totéž?
Klíčové slovo:
historie
Odpověď:
V nejširším pojetí ano. Teorie spisovného jazyka a stylistika však v rámci archaismů (tj. zastaralých jazykových prostředků v širším slova smyslu) rozlišuje tzv. historismy (tj. výrazy označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí) a zastaralé jazykové prostředky (tj. prostředky vyšlé z běžného současného užívání). Více informací najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/ARCHAISMUS).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Odkdy je užíván pro skloňování podstatných jmen rodu ženského vzor růže? Já se učila jen vzor nůše.
Klíčové slovo:
vzory podstatných jmen
Odpověď:
Změna vzoru pro podstatná jména ženského rodu nůše → růže byla uveřejněna v 17. vydání Stručné mluvnice české (Havránek–Jedlička), tj. v roce 1981.
Poslední užití:
11.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co jsou to fázová slovesa?
Klíčové slovo:
sloveso
Odpověď:
Jako fázová slovesa jsou nazývána neplnovýznamová (pomocná) slovesa, která označují fáze události, tj. začátek a konec (např. slovesa „začít“ a „přestat“).
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co je to nominativ jmenovací?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
Nominativ jmenovací je druh neshodného přívlastku (příkladem může být „Mělník“ ve spojení „ve městě Mělník“), který se klade za tzv. opěrné jméno („město“). Více se dočtete v Internetové jazykové příručce, v kapitole Spojení typu „ve městě Olomouc“.
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem skupinová číslovka?
Klíčové slovo:
číslovky základní
Odpověď:
Ano, jako číslovky skupinové bývají někdy též označované plurálové tvary číslovek sta, tisíce, miliony a substantiva derivovaná z číslovek desítky, stovky, tisícovky, protože pojmenovávají skupinu složenou z příslušného počtu členů. Viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Základní číslovka (https://www.czechency.org/slovnik/Z%C3%81KLADN%C3%8D%20%C4%8C%C3%8DSLOVKA).
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co jsou jazykové vrstvy a co jsou jazykové úrovně? V jednom článku Karel Oliva užíval oba pojmy.
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno je jazyková vrstva označení množiny jazykových prostředků, které mají shodné sociální rozšíření, uplatnění (distribuci). Obecně se rozlišují spisovná a nespisovná vrstva jazyka, které je možné dále dělit. Více se dozvíte např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/VARIETA%20JAZYKA). Jazykovou úroveň lze chápat i jako synonymum pro jazykovou vrstvu, v případě j. úrovně však nejde o terminologické označení.
Poslední užití:
11.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Našel jsem v práci s frazeologickou tematikou od Evy Mrhačové termín bázové slovo, bohužel nevím, co znamená.
Klíčové slovo:
frazeologie
Odpověď:
Daný termín nepatří ve frazeologii k nejběžnějším, pojmy bázové slovo, b. člen, b. část ap. jsou užívány zejména ve slovotvorbě. V podobných případech je obvykle nejvhodnějším řešením zeptat se na význam a uplatnění termínu přímo autora či autorky dané práce. Doplňme ještě, že spojení bázové slovo užívá také Jan Kořenský ve své studii Problémy konstrukce gramatiky jazyka ze sémantické báze, přičemž bázová slova jsou v jeho pojetí slova, která vznikají v rámci konstrukce sémantické báze (Slovo a slovesnost, 1974, r. 35 4, s. 241–255). S totožným termínem pracuje i Michaela Křivancová (viz např. přednáška Jazykový obraz pohádkových bytostí v české frazeologii, https://www.ff.cuni.cz/udalost/michaela-krivancova-jazykovy-obraz-pohadkovych-bytosti-ceske-frazeologii/).
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Je rozdíl mezi termíny přísudek jmenný se sponou a přísudek slovesně-jmenný?
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V dostupných mluvnicích a dalších jazykových příručkách převládá spíše termín přísudek jmenný se sponou, popřípadě přísudek sponově-jmenný, pojmenování přísudek slovesně-jmenný užívá např. kniha M. Čechové a kol. Čeština – řeč a jazyk. Tyto termíny označují stejný typ přísudku, není mezi nimi rozdíl.
Poslední užití:
13.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi souslovím, víceslovným pojmenováním a ustáleným spojením?
Odpověď:
Víceslovné pojmenování je pojem nadřazený pojmům sousloví a ustálené pojmenování. Odborná literatura člení (z hlediska pojmenovávacího a funkčního) víceslovná pojmenování (neboli víceslovné lexikální jednotky) na neterminologická sousloví, terminologická sousloví (víceslovné termíny), víceslovná vlastní jména, frazémy, víceslovná synsémantika a citoslovce. Školní pojetí vykládá sousloví jako „ustálené spojení slov označujících jednu věc“, např. jižní pól, černé uhlí, skok do výšky. Jako ustálená spojení hodnotí frazémy, které dělí na ustálená přirovnání, rčení, pořekadla, přísloví a pranostiky (viz Základní mluvnice českého jazyka).
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Kam při hodnocení kvalifikační práce spadá užívání odborné terminologie?
Odpověď:
Toto je velmi komplikovaná otázka, zjednodušeně lze říci, že odborná terminologie spadá do oblasti lexika, které je obvykle v rámci hodnocení vnímáno jako součást gramatického hlediska.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaký je při hodnocení kvalifikační práce rozdíl mezi jazykovým, gramatickým a stylistickým hlediskem?
Odpověď:
Velmi zjednodušeně lze říci, že jazykové hledisko zahrnuje všechny oblasti jazyka; gramatické hledisko hodnotí jevy spadající do tvarosloví, větné stavby a někdy jsou do něj řazeny i záležitosti lexikální; stylistické hledisko hodnotí slohovou výstavbu, slohový postup, užití adekvátní slovní zásoby vzhledem k slohovému útvaru ap.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině termín příklonné zájmeno?
Klíčové slovo:
příklonná pozice
Odpověď:
Ano, avšak zřídka. Tento termín užívá např. Eva Koktová v článku Segmentace výpovědi (Slovo a slovesnost, 1995). Jeho ekvivalentem je termín zájmenné klitikon. Běžněji se hovoří obecně o příklonkách. Více k danému tématu naleznete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, hesle klitikon.
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se při určování tvaroslovných kategorií zkracuje mužský rod životný? M. živ., nebo m. ž.?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Obvyklá podoba, kterou užívá například Internetová jazyková příručka nebo mluvnice Čeština, řeč a jazyk, je m. živ.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaký vzor je kodifikován u přídavného jména sněhová (koule)? Žák napsal „mladý“, a učitelka jako jediné správné řešení uznává „mladá“.
Klíčové slovo:
didaktika
Odpověď:
Příručka užívaná pro školní výuku, Základní mluvnice českého jazyka, uvádí, že „přídavná jména tvrdá se skloňují podle vzoru mladý (mladá, mladé)“. Jak jsou zásady užívání skloňovacích vzorů zasazeny do výuky, je záležitost didaktická, nicméně v mluvnicích a cvičebnicích se dané vzory užívají v jejich základním tvaru, u tvrdých přídavných jmen jde tedy o 1. pád jednotného čísla mužského rodu (vzor „mladý“).
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.