Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že je v dnešní době oproti dřívějšku ve filmech méně užívána spisovná čeština.
Klíčové slovo:
film
Odpověď:
Máte pravdu, že oproti filmům z první poloviny 20. století je co do šíře škály jazykových prostředků současná filmová produkce mnohem více rozrůzněná. Za užíváním prvků z nespisovné vrstvy češtiny obvykle stojí umělecký záměr tvůrců, kteří chtějí danou postavu charakterizovat i jejím jazykovým projevem. Dalším faktorem je hledisko přiměřenosti, zvláště u postav z nižších sociálních vrstev, popřípadě v situacích neformálních, neoficiálních by užívání čistě spisovných jazykových prostředků působilo přinejmenším nepřirozeně.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že moderátoři v médiích při rozhovorech používají obecnou češtinu.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Pokud je nám známo, pracovníci v médiích, alespoň v těch veřejnoprávních, mají jazykovou průpravu. Odklon od kodifikace proto bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Odchylky od normy, pokud nejsou časté, jsou u tohoto typu pořadů tolerovatelné. V každém případě by měly být užívány alespoň jazykové prostředky označované jako hovorové, které jsou hodnoceny jako spisovné, měli bychom je však užívat v méně oficiálních, zejména mluvených projevech. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání hovorových výrazů (například náklaďák) v relacích České televize.
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Hovorové výrazy jsou hodnoceny jako spisovné, zároveň však jsou typické pro mluvenou češtinu, a proto jsou vhodnější pro méně oficiální, mluvené projevy. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že vysocí představitelé České republiky nemluví spisovně a mluví i sprostě. Mělo by se jim to zakázat zákonem.
Klíčové slovo:
vláda ČR
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují na veřejnosti (a nejde jen o politické činitele), by jistě měli věnovat pozornost kultuře svého jazykového projevu. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Nejsme si jisti, zda by byla zákonná opatření vhodná a účinná (Česká republika ani žádný jazykový zákon nemá). Můžete však sám zkusit oslovit konkrétní mluvčí a vyzvat je k nápravě jazykových prohřešků. Zřejmě jen podněty od posluchačů (potenciálních voličů) mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé ze Slovácka mluví nářečím i mimo soukromou sféru, třeba v médiích.
Klíčové slovo:
dialekt
Odpověď:
Užívání nářečních prostředků nemusí být vnímáno jako prohřešek, zvláště pokud jsou užívány pro zdůraznění regionálnosti. Existuje mnoho okolností, které v tomto případě hrají roli. Vždy je však třeba zvážit, kdo je adresátem určitého sdělení, a s ohledem na něj se například vyhnout nářečním prvkům, které by mohly zastřít sdělovaný obsah, popřípadě mu méně známé regionální výrazy souběžně vysvětlit.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že intelektuálové, třeba pražští herci, nemluví spisovně.
Klíčové slovo:
mluvený projev
Odpověď:
Je pravda, že veřejně známé osobnosti mohou na další uživatele češtiny působit jako „mluvní vzory“. Pro kultivovaný řečový projev je žádoucí, aby byly užívané jazykové prostředky vzhledem k určitému účelu (funkci) sdělování přiměřené. Je tedy vhodné rozlišovat, zda jde o projev formální, či neformální, mluvený, či písemný, a v tomto ohledu jej formulovat.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že někteří mluvčí říkají „bylo tam spoustu lidí“.
Klíčové slovo:
spoustu, spousta
Odpověď:
Výraz „spousta“ existuje ve spisovné češtině jako příslovce i jako podstatné jméno rodu ženského, které má ve 4. pádě jednotného čísla podobu „spoustu“ (viz např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Internetová jazyková příručka). Proti tomuto užití tedy nelze nic namítat.
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsem zděšený úrovní českého jazyka v médiích. Moderátoři pro vyjadřování budoucnosti užívají pomocné sloveso.
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Bohužel váš názor nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit, jelikož neuvádíte konkrétní příklady nevhodného užití formy bud- + infinitivu nedokonavého slovesa, která je jedním ze tří standardních způsobů vyjadřování budoucího času.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Hrozně mi vadí, že reportéři komolí jména jako Pavljučenkova. Proč jí říkají Pavljučenkovová?
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Tato příjmení se skloňují a přechylují zcela pravidelně, příslušné koncovky a přípony se připojují k plné podobě mužského příjmení, tj. Pavljučenkov – Pavljučenkov-ová, Mladenov – Mladenov-ová, Zubov – Zubov-ová atd. Dále platí, že u slovanských jmen zakončených na -ov (-ev, -in) se z jazykového hlediska připouští nejen matriční zápis v podobě přechýlené (Pavljučenkovová), ale též zápis podoby přechýlené v souladu s mluvnicí výchozího jazyka, tj. (paní) Pavljučenkova. Pokud se však tyto výchozí podoby skloňují, doporučuje se ovšem skloňovat podobu přechýlenou podle české mluvnice, tj. Pavljučenkova, bez Pavljučenkovové.
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se užívá spojení „jsem za to rád“.
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Vazba „jsem za to rád“ se v současné době objevuje velmi často, a to jak v projevech psaných, tak mluvených. Předložka „za“ se sem dostává zřejmě jazykovou analogií ze spojení „jsem za to vděčný“. Pravděpodobně proto, že dosud užívané spojení „jsem tomu rád“ dnes už jazykoví uživatelé vnímají jako knižní, a hledají proto neutrální vyjádření stejného významu. Zdá se, že dané slovní spojení právě tomuto požadavku vyhovuje. Svědčí o tom i jeho relativně vysoká frekvence v řeči nejrůznějších mluvčích, jejichž jazykový projev je (jinak) spisovný a kultivovaný.
Poslední užití:
8.6.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.