Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že moderátoři v médiích neumějí užívat správné tvary přivlastňovacích adjektiv. Měli byste k tomu něco napsat.
Klíčové slovo:
skloňování
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu (nejen v médiích) nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsou moderátoři v rádiích někým kontrolováni, zda užívají spisovnou češtinu? Za špatné vyjadřování by měli dostávat pokuty.
Klíčové slovo:
pokuta
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v reklamě na pleny užívá slovo „kakamita“. Je to nesrozumitelný paskvil, který do češtiny nepatří.
Klíčové slovo:
aktualizace
Odpověď:
Nemůžeme soudit, nakolik je užití daného výrazu v reklamním spotu vhodné, jisté však je, že reklamní texty podobné jazykové hříčky (v tomto případě jde o výraz vzniklý spojením slov „kakat“ a „kalamita“) hojně využívají jakožto prostředky tzv. aktualizace, ozvláštnění.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vedle správného tvaru „(oni) umějí“ ve 3. osobě množného čísla děti učí i tvar „umí“.
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
V roce 1993 došlo v poslední kodifikaci ke změně v časování sloves podle vzoru „sázet“. V současnosti jsou ve 3. os. mn. č. kodifikované oba tvary: umí i umějí.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
V současnosti se velká písmena dávají podle angličtiny i tam, kdy je čeština nemá. Je to pro mě jako rána mezi oči.
Odpověď:
Je pravda, že vliv angličtiny se promítá i do oblasti psaní velkých písmen, kdy někteří uživatelé přejímají cizí výrazy i se způsobem zápisu, jenž nemusí být v souladu s českými pravidly. Jelikož se pravidla angličtiny a češtiny v tomto směru liší, je třeba se v českých textech řídit pravidly českými.
Dotaz:
Stížnost týkající se výuky češtiny
Konkrétní dotaz:
Doufám, že se nedožiju toho, že se zruší měkké i a ypsilon. Studentům to dělá čím dál větší potíže.
Odpověď:
Rozlišování i/y je tradiční součástí českého jazyka a k jeho zrušení v dohledné době určitě nedojde. V každém jazyce existují pravidla, která se děti musejí naučit.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi doplňování zakončení -ová k ukrajinským jménům zakončeným na -ov.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. U jmen zakončených na -ov se přechylovací přípona -ov/á připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba zakončená na -ovová.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Proč se cizí jména przní přechylováním? Je na to nějaký zákon?
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se nepřechýlená příjmení typu Jana Novák nemají skloňovat.
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Pokud si Češka zvolí příjmení v nepřechýlené podobě, které je zároveň zakončeno na souhlásku, např. Jana Novák, její příjmení by skutečně nemělo být skloňováno, tj. Šel jsem tam s Janou Novák. Je však nutno doplnit, že tato podoba není dosud ustálená, noremní a že na mnoho uživatelů češtiny působí rušivě.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že dříve si lidé češtiny více vážili, v současnosti její úroveň upadá.
Klíčové slovo:
čeština
Odpověď:
Proti prohřeškům vůči kultuře jazyka nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.