Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že někteří rozhlasoví moderátoři mluví příliš rychle.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Ano, z hlediska komunikace má tempo řeči velmi důležitou úlohu a přiměřená rychlost mluveného projevu má zásadní roli pro jeho srozumitelnost.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se v češtině pravidla pro různé jazykové jevy mění.
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
Vývoj jazyka se odráží i ve vnímání jeho norem, což následně odrážejí změny jazykových pravidel, které jsou zachycovány v jazykových příručkách. Jde o přirozený jev, který je přítomen ve všech jazycích, nejen v češtině.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že politici říkají „ty města“, a ne „ta města“. Byla snad změněna pravidla?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb a odklon od kodifikace bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Pokud však mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tzv. otomismus, spojení „je to o“.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
V 90. letech 20. století jsem pracoval v redakci počítačového časopisu a tam jedna paní pořád užívala vazbu „je to o tom“. Myslím, že to v češtině rozšířila právě ona.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí. Autorství zmíněné fráze bychom se však zdráhali přiřknout někomu konkrétnímu. S ohledem na dataci článku prof. Krause míníme, že v devadesátých letech se dané spojení v úzu vyskytovalo již déle.
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.