Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že někteří rozhlasoví moderátoři mluví příliš rychle.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Ano, z hlediska komunikace má tempo řeči velmi důležitou úlohu a přiměřená rychlost mluveného projevu má zásadní roli pro jeho srozumitelnost.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se v češtině pravidla pro různé jazykové jevy mění.
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
Vývoj jazyka se odráží i ve vnímání jeho norem, což následně odrážejí změny jazykových pravidel, které jsou zachycovány v jazykových příručkách. Jde o přirozený jev, který je přítomen ve všech jazycích, nejen v češtině.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že politici říkají „ty města“, a ne „ta města“. Byla snad změněna pravidla?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb a odklon od kodifikace bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Pokud však mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tzv. otomismus, spojení „je to o“.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
V 90. letech 20. století jsem pracoval v redakci počítačového časopisu a tam jedna paní pořád užívala vazbu „je to o tom“. Myslím, že to v češtině rozšířila právě ona.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí. Autorství zmíněné fráze bychom se však zdráhali přiřknout někomu konkrétnímu. S ohledem na dataci článku prof. Krause míníme, že v devadesátých letech se dané spojení v úzu vyskytovalo již déle.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že neoliberální politika ovlivňuje ceny plynu a celkově negativně působí na ekonomickou situaci. Stejně špatně skončí i čeština, nahradí ji angličtina.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Jazyková poradna je zaměřena na jazykové problémy, nedokážeme posoudit otázky týkající se ekonomiky. Můžeme jen dodat, že budoucnost češtiny nevidíme nijak černě. Pro více informací doporučujeme navštívit stránky Ústavu pro jazyk český AV ČR: ujc.cas.cz, kde naleznete mnoho informací o současných jazykových zdrojích a dalších publikacích našich pracovníků, o proběhlých i plánovaných přednáškách pro odbornou i širokou veřejnost a jiných popularizačních aktivitách.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že jazyk se vyvíjí, ale k horšímu. O jazyk by se mělo pečovat, ne ho měnit na angličtinu.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Přispívat ke kultuře jazyka může každý uživatel češtiny, každý z nás může pozitivně působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vnucují české výrazy a moravismy se opomíjejí (např. české truhlář a moravské stolař).
Klíčové slovo:
truhlář
Odpověď:
České výkladové slovníky uvádějí výraz stolař jako oblastní moravskou variantu pro podstatné jméno truhlář. Co je nám známo, doporučení, aby mluvčí slovo stolař neužívali, nikde v jazykových příručkách nenajdeme a rovněž nemáme pocit, že by tomu tak bylo u dalších oblastních variant.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se tvrdí, že Moravané jsou Češi. Ukrajinci také nejsou Rusi. Ze strany Čechů jde o stejnou šikanu.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má výraz Čech pět základních významů: 1. význam je ‚obyvatel Česka‘, 2. ‚člověk pocházející z Česka‘, 3. ‚člověk hlásící se k české národnosti, příslušník českého národa‘, 4. obyvatel Čech 1 (historické země českého státu) a 5. mn. Češi ‚(sportovní) reprezentanti Česka‘, přičemž zeměpisné jméno Česko je jednoslovný název pro Českou republiku, kterou tvoří historická území Čechy, Morava a Slezsko. Označení Čech lze (kromě 4. významu) bezpříznakově užít i pro obyvatele Moravy a Slezska. Je tedy mylné se domnívat, že je dané lexikum užíváno k útisku části obyvatel České republiky.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že moderátoři v médiích neumějí užívat správné tvary přivlastňovacích adjektiv. Měli byste k tomu něco napsat.
Klíčové slovo:
skloňování
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu (nejen v médiích) nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsou moderátoři v rádiích někým kontrolováni, zda užívají spisovnou češtinu? Za špatné vyjadřování by měli dostávat pokuty.
Klíčové slovo:
pokuta
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v reklamě na pleny užívá slovo „kakamita“. Je to nesrozumitelný paskvil, který do češtiny nepatří.
Klíčové slovo:
aktualizace
Odpověď:
Nemůžeme soudit, nakolik je užití daného výrazu v reklamním spotu vhodné, jisté však je, že reklamní texty podobné jazykové hříčky (v tomto případě jde o výraz vzniklý spojením slov „kakat“ a „kalamita“) hojně využívají jakožto prostředky tzv. aktualizace, ozvláštnění.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vedle správného tvaru „(oni) umějí“ ve 3. osobě množného čísla děti učí i tvar „umí“.
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
V roce 1993 došlo v poslední kodifikaci ke změně v časování sloves podle vzoru „sázet“. V současnosti jsou ve 3. os. mn. č. kodifikované oba tvary: umí i umějí.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
V současnosti se velká písmena dávají podle angličtiny i tam, kdy je čeština nemá. Je to pro mě jako rána mezi oči.
Odpověď:
Je pravda, že vliv angličtiny se promítá i do oblasti psaní velkých písmen, kdy někteří uživatelé přejímají cizí výrazy i se způsobem zápisu, jenž nemusí být v souladu s českými pravidly. Jelikož se pravidla angličtiny a češtiny v tomto směru liší, je třeba se v českých textech řídit pravidly českými.
Dotaz:
Stížnost týkající se výuky češtiny
Konkrétní dotaz:
Doufám, že se nedožiju toho, že se zruší měkké i a ypsilon. Studentům to dělá čím dál větší potíže.
Odpověď:
Rozlišování i/y je tradiční součástí českého jazyka a k jeho zrušení v dohledné době určitě nedojde. V každém jazyce existují pravidla, která se děti musejí naučit.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi doplňování zakončení -ová k ukrajinským jménům zakončeným na -ov.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. U jmen zakončených na -ov se přechylovací přípona -ov/á připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba zakončená na -ovová.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Proč se cizí jména przní přechylováním? Je na to nějaký zákon?
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se nepřechýlená příjmení typu Jana Novák nemají skloňovat.
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Pokud si Češka zvolí příjmení v nepřechýlené podobě, které je zároveň zakončeno na souhlásku, např. Jana Novák, její příjmení by skutečně nemělo být skloňováno, tj. Šel jsem tam s Janou Novák. Je však nutno doplnit, že tato podoba není dosud ustálená, noremní a že na mnoho uživatelů češtiny působí rušivě.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že dříve si lidé češtiny více vážili, v současnosti její úroveň upadá.
Klíčové slovo:
čeština
Odpověď:
Proti prohřeškům vůči kultuře jazyka nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.