Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #222 [Teorie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/3, položky: 1-5/11
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#12068
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Podle internetu existuje v hebrejštině ražená, respektive třená výslovnost a prý je něco takového i v češtině. Vůbec nevím, co si pod tím představit. Mohli byste mi pomoci?
Klíčové slovo: ražená a třená výslovnost
Odpověď: Pravděpodobně se zde bude jednat o rozdíl ve způsobu tvoření (artikulaci) souhlásek. Zjednodušeně řečeno existují souhlásky závěrové (čili okluzivy, z jiného pohledu též explozivy neboli právě souhlásky ražené), které jsou charakteristické vytvořením úplné překážky pomocí artikulačních orgánů (jazyka nebo rtů), která je následně uvolněna, což je doprovázeno příslušným akustickým efektem. Mezi ně patří v češtině např. p, b, t, d, ť, ď, k, g. Naproti tomu souhlásky úžinové (čili konstriktivy, z jiného pohledu též frikativy neboli právě souhlásky třené) se tvoří přiblížením příslušných artikulačních orgánů k sobě, nedojde však k úplnému uzavření jako u hlásek závěrových, výdechový proud procházející vzniklou úžinou zde pak vytváří charakteristický třecí šum. Mezi takové se řadí např. f, v, s, z, š, ž, ch, h. Je známo, že v hebrejštině existují určitá písmena (např. ב, tj. bet), jimž podle pozice ve slově odpovídají různé hlásky (zmíněnému bet tedy souhláska b, nebo v). Jedním z artikulačních rozdílů mezi těmito hláskami je právě způsob jejich tvoření, tj. „raženost“ versus „třenost“. Neznáme však kontext, kde byla spojení ražená a třená výslovnost použita, a navíc nejsme odborníky na hebrejštinu, takže nelze vyloučit, že měl autor textu na mysli něco poněkud jiného.
Poslední užití: 14.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#10376
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Podle mého názoru lze výskyt rázu v češtině označit za germanismus. Souhlasíte?
Klíčové slovo: ráz; germanismus
Odpověď: Domníváme se, že považovat zvukový jev zvaný ráz v češtině za germanismus (tak, jak je obvykle chápán) je přinejmenším sporné, a označovat jej takto nedoporučujeme. J. Chlumský sice v roce 1933 publikoval v časopise Naše řeč na s. 172 názor, že je to právě „němčina, z níž pravděpodobně ve většině případů pražská výslovnost tento zvuk má“, avšak toto tvrzení bylo později vyvráceno. Chlumský totiž zároveň v poznámce 20 tamtéž tvrdil: „Explosiva hlasivková je vlastně vetřelec, který vnikl do výslovnosti pražské za německé nadvlády dvojjazyčností obyvatelstva, zvláště vrstev studovaných, ale vetřelec už v Praze dobře zdomácnělý, s nímž se musí počítat. Mohl vniknout tím snadněji, že je to zvuk, který se ani jako zvuk necítí, nýbrž jen jako úsečný začátek (někdy také konec) samohláskový. Podobné vnikání cizího zvuku možno pozorovat i dnes při výslovnosti ch po předních samohláskách u Čechů, kteří měli německé vychování.“ Tomu v knize Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě (1962) B. Hála na s. 360 oponuje: „Chlumský chtěl přičítat častější výskyt předrazu v Čechách německému vlivu, avšak ten nebyl na Moravě rovněž malý.“ (Terminologická poznámka: B. Hála se neúspěšně snažil prosadit pojem „předraz“ místo poněkud problematického termínu „ráz“.) K tomu ještě dodejme, že ráz se historicky vyskytuje zejména v severní části německého území, odkud je takovéto působení spíše nepravděpodobné, navíc Čechy (kde je ve srovnání s Moravou a Slezskem ráz v běžné mluvě častější) byly stejně jako Morava spíše pod vlivem rakouské němčiny, v níž se zjednodušeně řečeno ráz nevyskytuje (srov. např. Deutsches Aussprachewörterbuch, 2009).
Poslední užití: 23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Chlumský, J. (1933). Poznámky k Weingartově Zvukové kultuře českého jazyka. Naše řeč, 17, s. 161–178. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2704
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#9356
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Hodnotí se slabika s dvojhláskou v češtině jako tzv. dlouhá, nebo tzv. krátká slabika?
Klíčové slovo: dvojhláska; slabika
Odpověď: V první řadě je třeba vysvětlit, že termíny dlouhá/krátká slabika se zjevně vyskytují převážně ve školním prostředí, případně ve versologii, česká jazykověda s nimi obvykle nepracuje (na rozdíl od pojmů krátká/dlouhá samohláska, respektive jednoduchá samohláska versus dvojhláska). Odborná literatura se shoduje, že délka dvojhlásky (tj. spojení dvou samohláskových pozic v téže slabice) odpovídá v češtině délce jedné dlouhé samohlásky; slabika s dvojhláskou by tedy měla být hodnocena stejně jako slabika s dlouhou jednoduchou samohláskou. Nicméně i ve škole bychom doporučovali užívat spíše přesnější vyjádření „slabika s krátkou/dlouhou samohláskou“ (případně s dvojhláskou či slabikotvornou souhláskou). Délka slabiky může být totiž chápána různě, nikoli jen podle délky samohlásky v ní obsažené, ale např. na základě celkového počtu všech jejích hlásek. V hesláři školské jazykovědné terminologie, který sestavilo Jazykovědné sdružení ČR ve spolupráci s MŠMT, pojmy dlouhá/krátká slabika vůbec obsaženy nejsou.
Poslední užití: 5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://www.czechency.org/slovnik/DIFTONG
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 197
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#4876
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Jak se nazývá druh asimilace znělosti, která postupuje směrem zezadu dopředu?
Klíčové slovo: regresivní asimilace znělosti
Odpověď: Daný typ asimilace (čili spodoby) znělosti, který je v češtině velmi častý, označujeme přívlastkem regresivní (zpětná, anticipační). Více informací včetně mnoha příkladů naleznete např. v Internetové jazykové příručce nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití: 23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnostní pravidla – spodoba znělosti
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo ASIMILACE (spodoba)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#4875
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Co je to asimilace znělosti?
Klíčové slovo: asimilace znělosti
Odpověď: Asimilace (čili spodoba) znělosti je nejrozšířenější souhláskovou změnou v češtině. Dochází k ní tehdy, jestliže souhláska mění svou znělost (nebo neznělost) vlivem souhlásky sousední, tj. skupina souhlásek se vzájemně přizpůsobí, takže pak jsou všechny její členy buď znělé, nebo neznělé. Více informací včetně mnoha příkladů naleznete např. v Internetové jazykové příručce nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití: 23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnostní pravidla – spodoba znělosti
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo ASIMILACE (spodoba)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.