Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V Národní soustavě kvalifikací vyjadřujeme genderové alternativy pomocí lomítka. V dokumentu se ovšem objevuje nejednotnost v tom, jak zapisovat kvalifikace, které začínají měkkým přídavným jménem. Na jednom místě se objevuje pivní someliér/someliérka, ale o několik řádků níže je smuteční aranžér / smuteční aranžérka. Neměli bychom zápis těchto kvalifikací sjednotit?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; lomítko; jednotnost
Odpověď:
V rámci jednoho dokumentu doporučujeme zapisovat stejný jazykový typ profesních kvalifikací jednotným způsobem, tzn. zvolit v celém dokumentu buď zápis typu pivní someliér/someliérka, nebo druhou variantu pivní someliér / pivní someliérka.
Poslední užití:
22.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Dcera dostala za úkol napsat zprávu. Napsala ji v budoucím čase, ovšem paní učitelka tvrdí, že zpráva musí být formulována v minulém čase, čas budoucí se prý používá pro oznámení. Opravdu je to tak?
Klíčové slovo:
zpráva; oznámení
Odpověď:
Současné vědecké příručky věnované stylistice explicitně neuvádějí u žánru zprávy, že nemůže být formulována v budoucím čase, ani to z výkladu nevyplývá, viz např. Současná stylistika (M. Čechová, M. Krčmová, E. Minářová, Praha 2008). Pouze následující výklad věnovaný oznámení, kde je uvedeno, že oznámení má „obdobné charakteristické rysy jako zpráva, ale seznamuje s událostí, která teprve proběhne“ (s. 265), nepřímo naznačuje, že se zpráva týká události, která již proběhla či probíhá. I to je však spíše otázka interpretace a pojetí, protože nelze za součást definice zprávy považovat výklad věnovaný oznámení. Pokud by informace o kategorii času byla zcela zásadní, považovali bychom za pravděpodobnější, že by byla uvedena přímo v odstavci věnovaném zprávě.
Oba útvary se výrazně neliší, většinou jsou také uváděny vedle sebe jako zpravodajské útvary příbuzné, se stejnou či podobnou funkcí. Rozdíl mezi nimi je tedy podle našeho názoru minimální, a proto se v běžné jazykové praxi hranice mezi oběma útvary stírají a za zprávu se považují v běžné, např. publicistické, praxi i informace o události, která teprve proběhne, viz např. informace o plánovaných pracovních cestách ústavních činitelů apod. V souvislosti s tímto rozvolněním je třeba také upozornit na rozdíl mezi terminologickým a neterminologickým užitím slova zpráva (např. informace o plánovaných budoucích událostech jako jedna ze zpráv ve zpravodajském pořadu) a na tzv. tiskové zprávy, které právě pod označením zpráva přinášejí často i informace o událostech, které mají teprve proběhnout.
Přestože jsme si vědomi, že ve školské praxi se rozlišování mezi oběma útvary dosud dodržuje, považujeme to spíše za formální záležitost danou lpěním na tradičním, formálním pojetí, které už však není příliš v souladu se současnou komunikační praxí. Vzhledem k minimálnímu rozdílu v obou útvarech bychom proto nepovažovali použití budoucího času za důvod, proč text nemůže být považován za zprávu.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu oficiální dopis a nejsem si jistá, zda mám v následující formulaci použít slovo „pan“, či nikoliv: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“ / „Byla jsem u inženýra Nováka.“ Poradíte mi?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro tyto případy neexistuje žádná striktní zásada, jíž bychom se mohli řídit. (Ne)uvedení výrazu pan je závislé především na typu textu a jazykovém citu. Žádná z uvedených variant není nesprávná, ovšem s ohledem na vyjadřování zdvořilosti v dopisech bychom se v tomto případě přiklonili k použití výrazu pan: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“
Zvažované varianty:
Byla jsem u pana inženýra Nováka.
Byla jsem u inženýra Nováka.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda mám v následující formulaci použít slovo „pan“, či nikoliv: „pověření místopředsedy ČSSD Jana Nováka“ / „pověření místopředsedy ČSSD, pana Jana Nováka“. Co je správně, jakým pravidlem se mám řídit?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro tyto případy neexistuje žádná striktní zásada, jíž bychom se mohli řídit. (Ne)uvedení výrazu pan je závislé na typu textu a jazykovém citu. Žádná z uvedených variant tedy není nesprávná.
Zvažované varianty:
pověření místopředsedy ČSSD, pana Jana Nováka
pověření místopředsedy ČSSD Jana Nováka
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem esej, v níž jsem citovala jednoho filozofa. Samozřejmě jsem uvedla jeho jméno, ovšem byla jsem upozorněna, že musím v eseji uvádět celý bibliografický údaj – dílo, odkud citát pochází, na jaké stránce ho lze nalézt atd. Je to tak?
Klíčové slovo:
esej
Odpověď:
Podle Stylistiky pro žurnalisty od Evy Minářové se esejistický styl pohybuje na pomezí odborného a uměleckého stylu. Autorka dále uvádí, že od textů odborných se esej liší tím, že neobsahuje bibliografický aparát. Uvedení jména autora citátu by tedy mělo být pro esej dostačující.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Stylistika pro žurnalisty. Eva Minářová. 2011.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Mohou věty začínat spojkami, např. „a aby“ nebo „a protože“?
Odpověď:
Žádné pravidlo, které by užití spojek na začátku věty zakazovalo, nám není známo. Doklady z Českého národního korpusu navíc potvrzují, že umístění spojek na začátku vět není nijak nezvyklé.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Máme v češtině nějaké závazné pravidlo pro to, zda se máme v informativních textech přímo obracet na čtenáře (např. Pokud byste chtěli získat více informací, kontaktujte nás na telefonním čísle...), nebo máme raději používat neadresné formulace (např. Více informací k dostání na telefonním čísle...)?
Odpověď:
Žádné takové závazné pravidlo nám není známo. Vždy je třeba posoudit u konkrétního textu, zda je vhodnější užít u sloves tvary 2. osoby (případně též zájmena ty, vy), nebo adresáty upozadit užitím infinitivních konstrukcí.
Zvažované varianty:
Více informací k dostání na telefonním čísle...
Pokud byste chtěli získat více informací, kontaktujte nás na telefonním čísle...
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Doslechla jsem se, že by věty v novinových textech neměly začínat spojkou a. Je to pravda?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Toto pravidlo nám není známo, je možné, že se jedná o interní instrukci konkrétní redakce. Obecně platí, že věty spojkou a začínat mohou, je však třeba vždy posoudit vhodnost takových formulací v konkrétním (typu) textu. Co se žurnalistického stylu týče, nepřekvapilo by nás užívání tohoto jazykového prostředku např. ve fejetonech.
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu beletrii. Mohu ve vyprávění střídat minulý a přítomný čas, např. „Byli jsme tam. Najednou cítím, že...“?
Odpověď:
Ano, např. ve vyprávění, které je psáno především v minulé čase, může přítomný čas sloves sloužit jako prostředek pro zpřítomnění okamžiku, může zesilovat čtenářský prožitek.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V textu pracuji s cizími názvy různých míst, u těch méně známých či fiktivních (např. Winter Hall, Winter Church) si nejsem občas jistá, k jakému rodu je přiřadit a dále zda a jak je skloňovat. Nedovedete mi poradit, jak se tomuto problému vyhnout?
Odpověď:
Pokud se chcete vyhnout skloňování problematických názvů míst, doporučujeme použít opěrné podstatné jméno, k němuž se doplňuje vlastní jméno ve tvaru 1. pádu, např. „ve městě Winter Hall“, „v obci Winter Church“ apod.
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.