Dotaz:
Přechodníky
Konkrétní dotaz:
Kolega tvrdí, že stále ještě existuje, kromě přechodníku přítomného, resp. minulého odvozovaného ze slovesa nedokonavého, resp. dokonavého ještě přechodník tzv. budoucí, který má tvar přechodníku přítomného odvozeného od slovesa dokonavého. O existenci takového tvaru tuším (stejně jakožto o přechodníku tvarem minulém odvozovaném od slovesa nedokonavého), ale měl jsem za to, že se jedná o velmi silné archaismy, které dnešní kodifikace (natožpak norma) již nepovažuje za gramaticky správné. Český národní korpus (jak SYN2000, tak SYN2005) na toto téma mlčí (resp. po zadání dotazu na přechodník přítomný slovesa dokonavého nic nenajde), akorát v Diakorpu se mi povedlo nalézt pár příkladů dotazem na konkrétní tvary (z nichž jeden byl ještě podle anotace použit špatně), vesměs ze 14.–16. století. Kolega argumentuje příklady z jazyka právního, vědeckého a církevního (který považuji v zásadě za irelevantní). Rád bych měl názor nějaké autority, abychom debatu mohli jakž takž uzavřít.
Klíčové slovo:
přechodník, přechodník budoucí
Odpověď:
Situace je poněkud složitější, ale lze říci, že se Váš kolega nemýlí. V češtině rozlišujeme tyto typy přechodníků:
1. Přechodník přítomný od nedokonavých sloves – vyjadřuje současnost dvou dějů (tj. něco se děje a zároveň se děje něco jiného). Například Pokuřujíc píše dopis (tj. pokuřuje a píše dopis), Pokuřujíc psala dopis (tj. pokuřovala a psala dopis).
2. Přechodník minulý od sloves dokonavých – vyjadřuje předčasnost (tj. něco se dělo a potom se dělo něco dalšího). Např. Dokouřivši cigaretu, šla otevřít okno (tj. dokouřila cigaretu a šla otevřít okno).
3. Přechodník přítomný od sloves dokonavých (někdy též nazývaný přechodník budoucí) – vyjadřuje předčasnost budoucího nebo časově nezařazeného děje (tj. něco se stane a pak bude následovat něco dalšího). Např. Dokouříc cigaretu, půjde otevřít okno (tj. až dokouří cigaretu, půjde otevřít okno).
Problém je však v tom, že se přechodníky obecně používají jen okrajově. Přechodník budoucí již v podstatě zanikl, neužívá se. Minimálně užívané jsou rovněž přechodníky minulé. Hojnější množství výskytů mají pouze přechodníky přítomné, a to ještě jen v určitých specifických typech textů (např. právnických).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
165
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – slovesa → Přechodníky
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Můžeme pomoc ještě s něčím?“. Nemá tam být spíše pomoci nebo pomoct?
Klíčové slovo:
pomoct
Odpověď:
Výraz pomoc je podstatné jméno a v této větě skutečně užít nelze. V ní jde o infinitiv a je možno zvolit buď podobu pomoct, či pomoci. S tvary infinitivu na ‑ci se lze setkat v dříve vydaných slovnících, ve starší literatuře či ve vyšším stylu, zatímco infinitiv zakončený na ‑ct je novější a dnes je již považován za neutrální.
Zvažované varianty:
pomoci
pomoct
pomoc
Poslední užití:
30.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozkazovací způsob slova odhlásit? Odhlaste, nebo odhlašte?
Klíčové slovo:
odhlásit
Odpověď:
Až do června 2024 byly u některých sloves, která se řadí do 4. slovesné třídy ke vzoru „prosit“ (např. hlásit a jeho předponové odvozeniny), kodifikovány pouze tvary hlas, hlasme, hlaste; odhlas, odhlasme, odhlaste apod. Už delší dobu však bylo možné pozorovat, že se v praxi stále častěji objevují podoby hlaš, hlašme, hlašte; odhlaš, odhlašme, odhlašte, a to patrně vlivem tvarů příčestí trpného (hlášen, odhlášen apod.). Proto byly i tyto tvary vedle tvarů původních kodifikovány. Můžete tedy použít jak tvar odhlaste, tak tvar odhlašte.
Zvažované varianty:
odhlaste
odhlašte
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč – léči), kap. 2. 1 Vzor „prosit“, podkap. 2. 1. 1 Tvary bez koncovky
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou tvary slovesa hrát ve 3. osobě množného čísla, tedy hrají a hrajou, stylově rovnocenné?
Klíčové slovo:
hrát
Odpověď:
Sloveso hrát řadíme ke 3. slovesné třídě, ke vzoru "krýt". Slovesa této třídy mají dvojí spisovné koncovky, a to jak ve 3. osobě množného čísla (hrají, hrajou), tak v 1. osobě jednotného čísla (hraji, hraju). Tvary zakončené na -i a -í (hrají) jsou však považovány za neutrální, zatímco tvary zakončené na -u a -ou (hrajou) za hovorové.
Poslední užití:
29.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)