Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Je ve větě Léto a sport budiž pochváleny užito slovo budiž správně, nebo by tam mělo být buďtež?
Klíčové slovo:
budiž, buďtež
Odpověď:
Výraz budiž zaznamenává Akademický slovník současné češtiny jako knižní částici s variantami buďtež pojící se s 2. a 3. osobou množného čísla a buďmež pojící se s 1. osobou množného čísla. U podoby budiž však slovník takové tvaroslovné upřesnění neuvádí. (Krom toho zachycuje i budiž coby citoslovce, užívané ve větách jako např. No budiž, lepší něco než nic.) Všechny tyto výrazy vznikly spojením tvarů rozkazovacího způsobu slovesa být (buď, buďme, buďte) a příklonné částice -ž. Elektronický slovník staré češtiny uvádí ještě variantu buďž, do dneška však v užívání přetrvala jen její snáze vyslovitelná varianta budiž. Přestože jsou tyto výrazy ve slovnících hodnoceny jako částice, ve větách fungují ve shodě se svým původem zřetelně slovesně – jako přísudky nebo jejich části. To je vedle původu další dobrý argument pro ty uživatele češtiny, kteří považují podobu budiž za vyhrazenou pro jednotné číslo.
Porovnáme-li v největším dostupném korpusu psané češtiny SYN v11, kolikrát se s jakýmkoli trpným příčestím v množném čísle pojí (bezprostředně, bez ohledu na pořadí) výraz budiž a kolikrát výraz buďtež, zjistíme, že konstrukce s budiž (tedy např. budiž pochváleny) má 234 doložených výskytů, kdežto konstrukce s buďtež (tedy např. buďtež pochváleny) jen 156 výskytů. Z toho vyplývá, že i v množném čísle je podoba vzniklá z tvaru jednotného čísla mírně (jedenapůlkrát) častější. Zdá se tedy, že mnoho pisatelů slovesnou povahu částice budiž nevnímá jako silnou nebo relevantní a že budiž do značné míry ustrnulo právě do podoby nesklonné částice.
Odpověď na vaši otázku tedy nemá jednoznačně dobré řešení. Obě uvažované varianty probírané věty, tedy Léto a sport budiž pochváleny i Léto a sport buďtež pochváleny, mají své nevýhody. Užití podoby budiž může na část čtenářů působit negramaticky, chybně. Naproti tomu podoba buďtež je natolik řídce užívaná, že může část čtenářů zarazit, může působit ještě knižněji (tj. nikoliv neutrálně) než budiž. Řešením by bylo vyhnout se tomuto problému obrácením slovosledu. Pokud totiž přísudek předchází podmětu, je podle popisu české větné skladby vedle pravidla o přednosti rodů možné řídit shodu také podle toho podmětového jména, které je přísudku nejblíž. Tak lze vytvořit větu Budiž pochváleno léto a sport, kde se přísudek shoduje s nejbližším podstatným jménem léto středního rodu v jednotném čísle. A právě díky jednotnému číslu je pak výraz budiž v takové větě i z gramatického hlediska zcela náležitý. Jen ta (nejspíš záměrná a žádoucí) aluze na formulaci „Léto budiž pochváleno“ z dramatu Fráni Šrámka se tím oslabí.
Zvažované varianty:
budiž
buďtež
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Přechodníky
Konkrétní dotaz:
Kolega tvrdí, že stále ještě existuje, kromě přechodníku přítomného, resp. minulého odvozovaného ze slovesa nedokonavého, resp. dokonavého ještě přechodník tzv. budoucí, který má tvar přechodníku přítomného odvozeného od slovesa dokonavého. O existenci takového tvaru tuším (stejně jakožto o přechodníku tvarem minulém odvozovaném od slovesa nedokonavého), ale měl jsem za to, že se jedná o velmi silné archaismy, které dnešní kodifikace (natožpak norma) již nepovažuje za gramaticky správné. Český národní korpus (jak SYN2000, tak SYN2005) na toto téma mlčí (resp. po zadání dotazu na přechodník přítomný slovesa dokonavého nic nenajde), akorát v Diakorpu se mi povedlo nalézt pár příkladů dotazem na konkrétní tvary (z nichž jeden byl ještě podle anotace použit špatně), vesměs ze 14.–16. století. Kolega argumentuje příklady z jazyka právního, vědeckého a církevního (který považuji v zásadě za irelevantní). Rád bych měl názor nějaké autority, abychom debatu mohli jakž takž uzavřít.
Klíčové slovo:
přechodník, přechodník budoucí
Odpověď:
Situace je poněkud složitější, ale lze říci, že se Váš kolega nemýlí. V češtině rozlišujeme tyto typy přechodníků:
1. Přechodník přítomný od nedokonavých sloves – vyjadřuje současnost dvou dějů (tj. něco se děje a zároveň se děje něco jiného). Například Pokuřujíc píše dopis (tj. pokuřuje a píše dopis), Pokuřujíc psala dopis (tj. pokuřovala a psala dopis).
2. Přechodník minulý od sloves dokonavých – vyjadřuje předčasnost (tj. něco se dělo a potom se dělo něco dalšího). Např. Dokouřivši cigaretu, šla otevřít okno (tj. dokouřila cigaretu a šla otevřít okno).
3. Přechodník přítomný od sloves dokonavých (někdy též nazývaný přechodník budoucí) – vyjadřuje předčasnost budoucího nebo časově nezařazeného děje (tj. něco se stane a pak bude následovat něco dalšího). Např. Dokouříc cigaretu, půjde otevřít okno (tj. až dokouří cigaretu, půjde otevřít okno).
Problém je však v tom, že se přechodníky obecně používají jen okrajově. Přechodník budoucí již v podstatě zanikl, neužívá se. Minimálně užívané jsou rovněž přechodníky minulé. Hojnější množství výskytů mají pouze přechodníky přítomné, a to ještě jen v určitých specifických typech textů (např. právnických).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
165
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – slovesa → Přechodníky
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Můžeme pomoc ještě s něčím?“. Nemá tam být spíše pomoci nebo pomoct?
Klíčové slovo:
pomoct
Odpověď:
Výraz pomoc je podstatné jméno a v této větě skutečně užít nelze. V ní jde o infinitiv a je možno zvolit buď podobu pomoct, či pomoci. S tvary infinitivu na ‑ci se lze setkat v dříve vydaných slovnících, ve starší literatuře či ve vyšším stylu, zatímco infinitiv zakončený na ‑ct je novější a dnes je již považován za neutrální.
Zvažované varianty:
pomoci
pomoct
pomoc
Poslední užití:
30.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozkazovací způsob slova odhlásit? Odhlaste, nebo odhlašte?
Klíčové slovo:
odhlásit
Odpověď:
Až do června 2024 byly u některých sloves, která se řadí do 4. slovesné třídy ke vzoru „prosit“ (např. hlásit a jeho předponové odvozeniny), kodifikovány pouze tvary hlas, hlasme, hlaste; odhlas, odhlasme, odhlaste apod. Už delší dobu však bylo možné pozorovat, že se v praxi stále častěji objevují podoby hlaš, hlašme, hlašte; odhlaš, odhlašme, odhlašte, a to patrně vlivem tvarů příčestí trpného (hlášen, odhlášen apod.). Proto byly i tyto tvary vedle tvarů původních kodifikovány. Můžete tedy použít jak tvar odhlaste, tak tvar odhlašte.
Zvažované varianty:
odhlaste
odhlašte
Poslední užití:
25.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč – léči), kap. 2. 1 Vzor „prosit“, podkap. 2. 1. 1 Tvary bez koncovky
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.