Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #200 [Časování – slovesa].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/11, položky: 21-30/105
Stav:
#8129
Užití:
1 0 1
Dotaz: Psaní i-y v koncovce
Konkrétní dotaz: U slovesného tvaru prosí je na konci měkké í, protože je to přítomný čas. Jak je to u poprosí, potopí, uloví... - budoucí čas?
Klíčové slovo: poprosit, potopit, ulovit
Odpověď: Všechna uvedená slovesa (prosí, poprosí, potopí, uloví) jsou formálně ve tvaru přítomného času (i když dokonavá slovesa poprosí, potopí a uloví těmito formami vyjadřují čas budoucí). Všechna tato slovesa se časují podle vzoru „prosí“, který má ve 3. os. j. č. oznamovacího způsobu zakončení na měkké -í.
Poslední užití: 27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8128
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz: Mohu se prosím zeptat na historii psaní podmiňovacího způsobu slovesa být? Od kdy se užívá bych, bys, by, bychom, byste, by? Případně byla vůbec někdy forma by jsme/jste apod. spisovně? Starší ročníky mi tvrdí, že za dob jejich studijních let byl tento hyperkorektní tvar spisovný a mně se tomu nechce věřit.
Klíčové slovo: by
Odpověď: Tvary podmiňovacího způsobu slovesa být (bych, bychom, byste...) jsou velice staré. Vycházejí z tvarů tzv. aoristu, což byl jeden ze způsobů, jak ve staročeštině vyjádřit minulý čas. Určitě není možné, že se starší ročníky učily tvary *by jsme, *by jste jako spisovné; ty byly a stále jsou nespisovné, hyperkorektní. Více viz zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=575&dotaz=podmi%C5%88ovac%C3%AD.
Zvažované varianty:
bychom byjsme byste byjste by jsme by jste
Poslední užití: 27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8111
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: vid
Konkrétní dotaz: Lze psát, že v pátek „nastává uzávěrka“? Nebo správně je pouze „nastane uzávěrka“?
Klíčové slovo: nastat; nastávat
Odpověď: Jde o vidový rozdíl: nastává je nedokonavé, nastane dokonavé sloveso. Je možné volit obojí zápis, záleží na Vašem rozhodnutí. Je to podobné, jako začíná uzávěrka - začne uzávěrka; nastává konec světa - nastane konec světa.
Zvažované varianty:
nastane nastává
Poslední užití: 28.4.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8097
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Dovolím si požádat o vyjasnění tvaru „co se týče“ vs. „co se týká“. Osobně zastávám „co se týče“, nicméně moje paní vedoucí práce uvádí doporučení „co se týká“ jako spisovné.
Klíčové slovo: týkat se
Odpověď: Obě podoby jsou v pořádku: co se týče i co se týká. Viz IJP: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=t%C3%BDkat .
Zvažované varianty:
týká týče
Poslední užití: 24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8095
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Prosím o upřesnění, jaká je správná podoba sloves vidět a slyšet v budoucím čase. Konkrétně vedeme spor o uvidím/uslyším vs. budu vidět/budu slyšet, a to ve smyslu, že já vidím/slyším, nikoliv jsem viděn/slyšen.
Klíčové slovo: vidět; slyšet
Odpověď: Alternativní tvar budoucího času budu vidět uvádí pouze Slovník spisovné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého naopak uvádí pouze podobu uvidím). Tvar budu vidět však není ve slovníku nijak komentován. Je sice utvořen slovotvorně správně (od nedokonavého slovesa), avšak možnosti užití tohoto složeného tvaru jsou omezené. Lze jej v podstatě užívat pouze ve významu smyslového počitku, tedy schopnosti vidět (analogicky u slovesa slyšet). I zde je však pouze komplementárním tvarem k tvaru uvidím. Mohu říci "po operaci očí budu opět vidět" i "po operaci očí opět uvidím". Ale nemohu říci "kamarádku budeme vidět za týden", avšak "kamarádku uvidíme za týden" ano. Zde už nejde o pouhou „schopnost vidět“, význam slovesa vidět se tedy v tomto případě rozšiřuje od pouhého smyslového vjemu (vidět – budu vidět) na setkání (vidět – uvidím). Obdobně lze uvažovat i v případě slovesa slyšet, přestože ve slovnících alternativní podobu budu slyšet ani nenajdeme.
Zvažované varianty:
budu slyšet uslyším budu vidět uvidím
Poslední užití: 24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8093
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Uvádím ve své práci u slovesa vědět vždy ve 3.os. mn. č. tvar vědí, např. zaměstnanci vědí... Vedoucí práce mi doporučila opravit veškeré tyto výskyty na tvar ví, který mně osobně však více pasuje ke 3.os. j. č. Můžete mi prosím poradit, co je správně, příp. mi potvrdit, že se tvar „vědí“ více hodí pro akademickou práci?
Klíčové slovo: vědět
Odpověď: Ve 3. osobě mn. č. slovesa vědět je spisovný pouze tvar vědí (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C4%9Bd%C4%9Bt). Vaše vedoucí zřejmě měla na mysli skutečnost, že slovesa vzoru „sázet“ (což není případ slovesa vědět) mají od r. 1993 ve 3. os. mn. č. kodifikované dva tvary: sázejí i sází (více viz v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=s%C3%A1zet#bref2). Sloveso vědět má ve 3. os. mn. č. kodifikovaný jen tvar (oni) vědí.
Zvažované varianty:
vědí
Poslední užití: 24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7630
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Vím, že se již smí používat tvary „oni sází“ místo „oni sázejí“ - nás to učili podle rozkazovacího způsobu - „trp! - oni trpí“, ale „sázej: - oni sázejí“ - jak to je s těmito tvary?
Klíčové slovo: sázet
Odpověď: Ve 3. osobě mn. č. mají slovesa vzoru „sázet“ kodifikovány od r. 1993 dvojí tvary: sázejí i sází, možný tedy je tvar (oni) smí, který jste ve svém e-mailu užil Vy, ačkoli v době Vašeho studia na gymnáziu byl kodifikovaný pouze tvar smějí.
Zvažované varianty:
sází sázejí
Poslední užití: 16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7628
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: V poslední době se v médiích často objevuje tvar „oni to ví“ – je tento tvar vůbec spisovný? Používají ho i profesionální spíkři v různých televizích. Nás učili, že slovesa vědět a jíst nepatří do žádné běžné třídy sloves a nečasují se podle žádného běžného vzoru – např. trpí, prosí, sází pro třetí třídu sloves – jestli si to ze základky a z gymplu dobře pamatuju. A učili nás, že se říká „on to ví“, ale „oni to vědí“, dtto „on jí“, ale „oni jedí“. Jak je to správně?
Klíčové slovo: vědět; jíst
Odpověď: Ve 3. osobě mn. č. sloves vědět a jíst jsou spisovné pouze tvary vědí, jedí.
Zvažované varianty:
vědí jedí
Poslední užití: 16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7624
Užití:
1 0 1
Dotaz: Přechodníky
Konkrétní dotaz: Jaká je historie tři tvarů přechodníků v češtině? Tedy pro singulár mužského rodu, pro singulár ženského a středního rodu a pro plurál? „Naoktrojoval“ tyto tvary Josef Dobrovský? Myslím, že ostatní slovanské jazyky (aspoň ruština a slovenština) mají jen jeden tvar (a myslím, že se v nich přechodníky i užívají, protože neodrazuje „složitost“, a tedy i špatná znalost). Nebo jsou tři tvary přechodníků staršího původu? Z článku pana doktora Dvořáka mně to úplně jasné není. (Má žena mne občas „škádlí“ použivši špatný tvar přechodníku, občas „jen tak“, občas opravdu z neznalosti). A ještě přechodník minulý. Všiml jsem si, že starší spisovatelé užili přechodníku přítomného tam, kde mně by se „více líbil“ přechodník minulý. Uvedu příklad z Babičky: Když šly domů dubinou, sbíraly jahody; Barunka udělajíc z kory březové kabelku, vždy sestře plnou nasbírala, a když jahod nebylo, paděrkovala trávnice a později borůvky a oříšky lískové přinášela.
Klíčové slovo: přechodník
Odpověď: Historie přechodníků je složitá věc, kterou zde můžeme rekapitulovat jen v obecných rysech. Stará čeština zdědila po praslovanštině komplexní systém přechodníků, které se užívaly důsledně tzv. kongruentně, tj. dodržovala se jejich shoda v rodě a čísle s řídícím podstatným jménem. Postupem času však došlo k rozvolnění (i když v tomto směru nastávaly různé výkyvy) a přechodníky se zcela běžně, nakonec i ve vysokém stylu, používaly (též) nekongruentně. Toto rozvolnění mělo i jiné důsledky: způsobilo i narušení původního pravidla, že od dokonavých sloves se tvoří jen přechodníky minulé, od nedokonavých jen přechodníky přítomné (tak je tomu v případě vašeho příkladu z Babičky, udělat je sloveso dokonavé, měl by se tedy od něj opravdu utvořit přechodník minulý, zde udělavši). Kromě toho toto rozvolnění vedlo i k porušování původního pravidla o stejnopodmětovosti přechodníku s plnovýznamovým slovesem (např. hledaje kněz český cizieho oběda, i utka jej jeho bieda; moderně například dívaje se z okna, pršelo). V tomto „rozvolněném“ stavu přechodníky zastihlo národní obrození, které v jejich nekongruentním užívání spatřovalo příznak úpadku češtiny, takže se autoři v nejrůznějších mluvnicích a příručkách (nedá se říct, že by za to „mohl“ jen Josef Dobrovský, i když je tu jistě postavou hlavní, ba možná nejdůležitější) pokusili jaksi uměle oživit jejich kongruentní užívání (a stejnopodmětové užívání). Je dost dobře možné, že právě to vedlo k tomu, že přechodníky v zásadě vyšly z užívání. Kongruentní tvary nebyly součástí běžné mluvy (ani psaní!) a uživatelé češtiny se je byli nuceni učit z mluvnic jako cizí jazyk, což se nepovedlo... Dnes jsou přechodníky v podstatě mrtvé. Jen velmi velmi zřídka se používají dokonce i ve spisovné, psané, formální češtině – a i tam už jde víceméně jen o „přechodníky pro přechodníky“, jakési autorské pomrkávání na čtenáře: „ještě je tu máme – a čtenáři hleď, jak je umím použít a jak je to zajímavé a jaká je škoda, že už se nepoužívají“.
Poslední užití: 14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Historická mluvnice češtiny. Lamprecht – Šlosar. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7539
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: zvratnost
Konkrétní dotaz: Prosím o pomoc se slovem mýlil jsi se, mýlil ses.
Klíčové slovo: mýlit se
Odpověď: Kodifikovaná jako spisovná je pouze varianta ​mýlil ses​ (podobně ​aby ses, kdyby ses​). Podoba mýlil jsi se​ není plně spisovná a hodnotíme ji jako hyperkorektní. Více informací najdete zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=575&id=580#nadpis4.
Zvažované varianty:
mýlil jsi se mýlil ses
Poslední užití: 6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zvratná a nezvratná slovesa - 2.2 Ses, sis, by sis, by ses

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.