Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych vědět, jak mám zacházet se slovem giallo, což je italské jméno označující žánr detektivky.
Klíčové slovo:
giallo
Odpověď:
Důležité je, k jakému rodu se podstatné jméno řadí. Z čistě formálních důvodů by se na základě zakončení na -o mělo jméno řadit ke střednímu rodu a skloňovat podle vzoru „město“: 2. p. gialla. Pokud tedy nedáte přednost např. nominativu jmenovacímu, který umožní ponechát název nesklonný (v žánru giallo, podle žánru giallo apod.), doporučujeme volit tento způsob skloňování. Jde však pouze o doporučení na základě systémové analogie. Zda se tak toto podstatné jméno v reálné komunikaci opravdu používá, potvrdit nemůžeme, protože jde o okrajový termín, který má příliš málo výskytů na to, abychom mohli usoudit, zda je určitý způsob zacházení v češtině ustálený, či dokonce noremní.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sněhulák, strašák a drak životná, nebo neživotná? V učebnici jsou označena jako neživotná a mně se to moc nezdá.
Klíčové slovo:
drak; sněhulák; strašák
Odpověď:
Všechna tři podstatná jména jsou mužská životná. Liší se životnost reálná (živé bytosti) a životnost gramatická, proto mohou být gramaticky životná i podstatá jména označující věci, které ale pojímáme jako živé bytosti: strašák, sněhulák, drak. Drak se však z této skupiny trochu vymyká, protože může mít vedle životného významu (zvíře, hračka nebo člověk) také význam neživotný, pokud odkazuje na typ bezmotorového letadla nebo na základní konstrukční část letadla (viz např. Internetová jazyková příručka nebo Nový akademický slovník cizích slov). Proto se tyto významy odlišují i tvarově: drak: draka, draci (trojhlaví draci, papíroví draci) x drak: draku, draky (draky letadel)
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit cizinci, že se říká od čtvrtka, ale do pátku?
Klíčové slovo:
čtvrtek; pátek
Odpověď:
Je to skutečně tak, že i když jsou obě slova zakončena na tvrdou souhlásku -k, ve 2. p. j. č. se užívá tvar čtvrtka, ale pátku. U jmen dní zakončených na -ek (právě kromě pátku) se v tomto pádě užívá koncovka -a (vzor „hrad“, podvzor „les“): do dneška, do zítřka, do včerejška, do pondělka, do úterka, do čtvrtka. Pouze pátek má v 2. p. odlišný tvar s koncovkou -u, kterou má v současném jazyce většina jmen mužského rodu neživotného vzoru „hrad“. Důvody, proč se ustálily u těchto dvou po sobě jdoucích dnů v týdnu odlišné koncovky 2. p. (= genitivu) j. č. se zabývá J. Šimandl v článku Od čtvrtku do pátka v časopise Naše řeč (roč. 86) a uvádí následující možnou příčinu: „Z dnů, tak jak jdou po řadě, nemají shodné zakončení genitivu žádné dva po sobě jdoucí (od neděle, od pondělí, od úterý, od středy, od čtvrtka, od pátku, od soboty). Za takové situace mnohdy vítězí nad systémem praktický požadavek zamezit možná nedorozumění, přeslechnutí". Je tedy možné, že právě z toho důvodu se ustálily v úzu odlišné koncovky u obou dnů.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit cizinci, který se učí skloňování podle koncovek, nikoli podle vzorů, proč je v úryvku básně Jiřího Žáčka „není v oceánu tolik ryb a raků... ani rukou zkamenělých v pěst“ tvar v pěst, a ne v pěsti nebo pěstě?
Klíčové slovo:
pěst
Odpověď:
Slovo pěst je podstatné jméno rodu ženského, které se podle zakončení řadí ke vzoru „kost“. Ve 4. p. j. č. (zkamenět v koho, co) je tvar totožný s 1. p. j. č., proto zkamenělých v pěst. Tvar v pěsti by musel být buď 6. p. (v kom, v čem) nebo by se muselo jednat o podstatné jméno, které patří k jinému rodu nebo vzoru, např. „růže“, což ale není tento případ. Pokud nechceme používat vzory, pak lze zjednodušeně říci, že podst. jména zakončená na -st mají v 4. p. j. č. tvar totožný s 1. pádem.
Zvažované varianty:
pěsti
pěstě
pěst
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Když mám podstatné jméno skála, tak 2. p. mn. č. bude krátce skal, nikoli dlouze skál. Je to tak?
Klíčové slovo:
skála
Odpověď:
Doporučujeme použít krátkou podobu 2. p. mn. č.: skal. Jsou podstatná jména ženského rodu, kde ke krácení kořenové samohlásky nedochází (např. žláza - žláz, kláda - klád), ale v tomto případě se samohláska krátí, podobně jako u slov vrána - vran, síla - sil apod. Krátkou podobu uvádějí slovníky a rovněž ČNK potvrzuje, že v úzu je dlouhá varianta zcela ojedinělá.
Zvažované varianty:
skal
skál
Poslední užití:
15.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom vědět, jak by se mělo slovo pouch [pauč], což je termín z gastroenterologie, skloňovat v odborném textu.
Klíčové slovo:
pouch
Odpověď:
V případě cizích slov, která nejsou uvedena ve slovnících, se při zařazení do skloňovacího paradigmatu obvykle postupuje na základě zakončení ve výslovnosti. Jestliže je termín pouch zakončen ve výslovnosti na měkkou souhlásku [pauč], doporučujeme zařadit ho mezi podstatná jména rodu mužského neživotného a skloňovat ho podle vzoru „stroj“: pouch, pouche, pouchi apod.
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Nechystá se v češtině změna skloňování slova datum, aby se vedle tvaru data mohlo psát i datumy?
Klíčové slovo:
datum
Odpověď:
Podstatné jméno datum skutečně patří ke střednímu rodu a skloňuje se podle vzoru „město“, což znamená, že s výjimkou 1., 4. a 5. p. j. č. se koncové -um při skloňování odsouvá a k základu slova se přiřazují koncovky vzoru „město“: 1. p. mn. č. ta data. Kalendářní data a data ve významu informací se skloňují stejně (s tím rozdílem, že data jako informace tvoří pouze tvary množného čísla). V současné době se poměrně často objevují v množném čísle i tvary skloňované podle mužského vzoru „hrad“ a pádové koncovky se připojují k nezkrácenému základu: datumy. Tyto tvary nejsou dosud hodnoceny jako stylově neutrální a rovnocenné s tvary podle vzoru „město“. Je sice možné, že v budoucnu tento způsob skloňování začne být i ve spisovných textech vnímán jako bezpříznakový a neutrální, ale v současnosti tomu tak zatím není a mnoho uživatelů tvary datumy, datumům apod. považuje za nekultivované a pro spisovný text nevhodné. Z praktických důvodů je toto skloňování v množném čísle přijatelné tam, kde potřebujeme v rámci věty rozlišit kalendářní a počítačová data (např. „Tato data obsahují převážně datumy“), přestože i zde by se dalo nejasnostem předejít změnou formulace nebo nahrazením výrazu data synonymem údaje (viz heslo datum v IJP). Změna v kodifikaci se v nejbližší době nechystá.
Zvažované varianty:
datum
datumy
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Existuje dvojice prostor a prostora. Může být tedy i dvojice brambor a brambora? A pokud ano, tak proč není taky dvojice doktor a doktora?
Klíčové slovo:
prostor; prostora; brambor; brambora
Odpověď:
Dvojice brambor – brambora skutečně existuje. Stejně jako u prostoru – prostory je zde významový rozdíl. Pro pojmenování rostliny se používá pouze podoba brambor (bylina se zpeřenými listy pěstovaná pro jedlé hlízy, viz SSČ), pro jídlo získávané z této rostliny lze použít variantu brambor i brambora (její hlíza sloužící jako základní potravina, krmivo a surovina, viz SSČ). Dvojice doktor (muž) – doktora (žena) se neužívá, protože pro přechýlenou podobu se vžila doktorka. V případě přechylování je přípona -ka výrazně prokuktivnější než přípona -a, která se vyskytuje jen ojediněle (např. magistr – magistra). Jazyk nefunguje pouze na základě analogií a nelze je uplatnit na všechny případy, které jsou si zdánlivě podobné.
Zvažované varianty:
prostor
prostora
brambora
doktor
doktora
brambor
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňují činely? Ve slovnících jsou jen tvary množného čísla, ale v učebnici se na to ptají a já nevím, jak to mám poznat. Navíc činely se používají i v jednotném čísle.
Klíčové slovo:
činely
Odpověď:
Slovníky uvádějí, že jde o pomnožné podstatné jméno: činely = hudební bicí nástroj skládající se ze dvou kovových poklic. Doklady v ČNK až na ojedinělé výjimky jsou také v množném čísle. Mohou se jistě objevovat případy, kdy se užívá i jednotné číslo a jeden činel je chápán jako jedna část (poklice) hudebního nástroje a činely jsou dvě poklice tvořící tento nástroj. V každém případě jde však o podstatné jméno mužského rodu neživotného, které se skloňuje podle vzoru „hrad“. To lze poznat i podle tvarů množného čísla. Pokud bychom použili jednotné číslo, byly by tvary následující: činel, činelu, činelem.
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem v televizi často použít vedle tvaru stážisté i tvar stážisti. Už se to dnes považuje za spisovné? Alespoň v méně formálních textech?
Klíčové slovo:
stážista
Odpověď:
Jména zakončená na ‑ista (vzor „předseda“) mají v 1. p. mn. č. základní koncovku ‑é. Podoba s ‑i (stážisti) se hodnotí jako hovorová. Koncovky jsou označovány jako hovorové (viz např. Slovník spisovné češtiny), patří tedy do spisovné jazykové vrstvy. Prostředky hovorové vrstvy se používají v méně oficiálních, méně formálních, často spíše mluvených projevech. Přesto jsou hodnoceny jako spisovné, byť nikoli neutrální.
Zvažované varianty:
stážisté
stážisti
Poslední užití:
21.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č. - 2.3.1 Jména zakončená na ‑an (obyvatelská), ‑tel, ‑ita, ‑ista, ‑asta
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.