Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Prosím o odpověď na otázku, zdali je možno slovo skóre v některých případech skloňovat. Uvedu příklady: Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu. Naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti. Pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál... atd.
Klíčové slovo:
skór, skóre
Odpověď:
NASCS, SSČ i PČP zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. j. č. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘.
Přesto jsou citované věty v pořádku – není v nich totiž užito podstatné jméno skóre, ale skór. Tento výraz je mužského rodu a skloňuje se podle vzoru „hrad“, což dokládají i další příklady užití tohoto slova z ČNK a z internetu: vysoký skór deprese, velikost faktorového skóru, převod hodnot proměnné na standardizované skóry, navrhovaný způsob interpretace testových skórů.
Podle SSJČ je skór původem anglický termín z oblasti psychologie s významem ‚kvantitativní výsledek psychologického testu‘. Slovník odkazuje k heslu skóre, zde je však stejně jako v jiných zdrojích uveden pouze význam vztahující se ke sportu: ‚poměr bodů jako stav nebo výsledek sportovního zápasu, soutěžení‘. Rovněž Velký psychologický slovník uvádí u hesla skór (score) i variantu skóre a udává význam ‚odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.‘. Slovník rozlišuje skór diferenční, hrubý, prahový, standardní a vážený.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Prosila bych o Vaše stanovisko ohledně slova pantofle. Slovník připouští pouze mužský rod. Jak mám vytvořit 2. a 3. pád množného čísla?
Klíčové slovo:
pantofel, pantofle
Odpověď:
SSČ doporučuje skloňování podle vzoru „stroj“, příslušné tvary 2. a 3. p. mn. č. by tedy byly: pantoflů, pantoflům. Tyto tvary se však v úzu vyskytují méně často, převládají zde tvary ženského rodu na -í a -ím. Jak ve vědecky relevantních zdrojích, jako je např. ČNK, tak i v obecněji zaměřených zdrojích, jako jsou internetové vyhledávače, najdeme výrazně menšinové zastoupení 2. p. na -ů a 3. p. na -ům. Tvary na -í, -ím jsou v přesvědčivé převaze, ženské tvary nejsou řídké ani v jednotném čísle, ačkoli se slovo pantofel užívá převážně pro pojmenování souboru jednotlivin a má v úzu celkově převahu plurálových tvarů. Mluvíme-li o pantoflech/pantoflích jako o jednotlivině, bývá to obvykle ve specifických případech typu zabil škvora pantoflem/pantoflí, házet pantoflem/pantoflí (lidový obyčej) apod. Je pravděpodobné, že právě převaha plurálových tvarů stojí za přikloněním k ženskému skloňovacímu typu, srov. podobná „souborová“ jména jako fazole, berle či pomnožné housle apod.
Doporučujeme tedy zvažovat užití tvarů podle typu textu. V textech s vyššími kulturními a společenskými ambicemi, v nichž se vyžaduje přísná spisovnost, se uplatní slovníkem doporučené tvary podle vzoru „stroj“. V ostatních typech textů lze užít i tvary ženského rodu, tj. pantoflí, pantoflím. Ani ty nebudou většinou mluvčích považovány za pokleslé, nekultivované či nenormní.
Zvažované varianty:
pantoflí
pantoflů
pantoflím
pantoflům
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
140
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Chci Vás poprosit, abyste mi zodpověděli dotaz ohledně vzorů podstatných jmen mužských. Jsem žákem deváté třídy a připravuji se na zkoušky na gymnázium. S bratrem, který je v šesté třídě, se přeme, jestli mezi vzory podstatných jmen mužských patří i slovo „bača“. A pokud nepatří, podle jakého vzoru se skloňuje. Žádný z učitelů mi na to nedokázal odpovědět.
Klíčové slovo:
bača
Odpověď:
Problém je v tom, že vzory, podle kterých skloňujeme podstatná jména, nejsou dány striktně – dříve se například jako vzor pro skloňování některých podstatných jmen ženského rodu užíval vzor „nůše“, dnes se v učebnicích objevuje spíše vzor „růže“ apod. Jinými slovy, nelze jasně říci, že něco vzor je a něco není – záleží totiž především na autorovi učebnice.
Podstatné jméno bača spadá vlastně (obecně) pod vzor „předseda“, ale některými tvary se od něj liší (po -d- u vzoru „předseda“ totiž následuje tvrdé y, kdežto po č u slova bača následuje měkké i). Jsou to:
2. p. j. č. (bez) předsedy x bači
4. p. mn. č. (vidím) předsedy x bači
7. p. mn. č. (s) předsedy x bači
Z toho vyplývá, že je možné slovo bača a jemu podobná (nindža, paša, rikša, paňáca, Nohavica, Míša a další) vydělit jako samostatnou skupinu podstatných jmen. Slovo bača pak může být zvoleno jako podvzor pro skloňování této skupiny – tím ale stejně tak může být i jiné slovo, často se používá např. slovo paňáca.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen → Skloňování mužských jmen vzoru „předseda“ – 2. p. j. č.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Probírali jsme větné členy a na výukové tabuli byla mj. věta „V ZOO se narodil malý panda.“. Mezi žáky se rozproudila diskuse na téma, zda tato věta je, či není správná, zda může případně být i tvar „panda se narodil“ ve smyslu, že to byl medvěd panda, tedy že takto je, byť pouze implicitně, podmět rodu mužského. To jsem ovšem neuznal a sdělil, že, byť je to tristní, je na tomto výukovém materiálu mluvnická chyba. Panda je prostě rodu ženského, a v tomto výukovém textu je tedy chyba. Prosím, potvrďte mi, že mám pravdu.
Klíčové slovo:
panda
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov (2005) je výraz panda skutečně podstatné jméno rodu ženského, a to na rozdíl od výrazu koala, který je rodu mužského. Ač se obě podstatná jména často užívají ve spojení s výrazem medvídek, v rodě se liší. Je možné, že v případě výrazu panda se ujal rod ženský pod vlivem slova šelma, u výrazu koala mohlo rod zase ovlivnit označení vačnatec. Na dvojici panda a koala lze názorně ukázat, jak od jazyka nelze očekávat přímočarost a naprostou pravidelnost.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Mám použít ve vašem vchodu, nebo ve vašem vchodě?
Klíčové slovo:
vchod
Odpověď:
V daném spojení je výraz východ užit v 6. pádu jednotného čísla. V něm lze zvolit jak tvar vchodu, tak vchodě, nicméně tvar vchodu se v praxi, jak dokládá korpus SYN v8, používá častěji.
Zvažované varianty:
vchodu
vchodě
Poslední užití:
25.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č., kap. 1 Obecné poučení
Dotaz:
Nejasná životnost, kolísání: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v 1. pádu množného čísla ve slově roupi/roupy (ve významu ‚projevy bujnosti, nevázanosti; vrtochy‘)?
Klíčové slovo:
roup
Odpověď:
Slovo roup je ve významu ‚projevy bujnosti, nevázanosti; vrtochy’ podstatné jméno rodu mužského neživotného, píše se tedy v 1. p. mn. č. -y: roupy, zatímco ve významu ‚drobný hlíst cizopasící ve střevech’ je rodu mužského životného a píše se -i: roupi.
Zvažované varianty:
roupi
roupy
Poslední užití:
22.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Prosím o Vaše vyjádření, které tvary slova „léto“ jsou přípustné ve větě: Vítáme Vás v pozdním babím létu/létě? Který tvar je spisovný a za jakých podmínek je možné použít tvar druhý?
Klíčové slovo:
léto
Odpověď:
U některých jmen středního rodu zakončených na -o je z gramatického hlediska možná v 6. p. j. č. jak koncovka -u, tak -e/-ě. Ve spojení takových slov s předložkou v (z hlediska větné stavby jde o příslovečné určení času nebo místa) však jednoznačně převažují tvary s koncovkou -e/-ě (v létě, ve městě, v hrdle…). U jiných významů než časových či místních se koncovka -u vyskytuje častěji, např. mluvili jsme o létě i létu (o městě i městu), ale i v nich koncovka -e/-ě ještě stále převažuje. Vzhledem k tomu, že u spojení babí léto je v 6. pádě mezi předložku a podstatné jméno vloženo přídavné jméno babí, koncovka -u zde nepůsobí tak neobvykle jako u ustáleného spojení v létě × v létu. Lze tedy říci, že v uvedené větě je běžnější tradiční podoba s -ě. Koncovku -u zde však nelze hodnotit jako chybnou.
Zvažované varianty:
létu
létě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
222
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen → Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. j. č.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen „koncert“ a „chrám“. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – koncertu/koncertě a chrámu/chrámě?
Klíčové slovo:
koncert, chrám
Odpověď:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen chrám a koncert. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – chrámu/chrámě a koncertu/koncertě?
Slova chrám a koncert se skloňují podle vzoru „hrad“. U tohoto vzoru se v 6. p. vyskytuje jak koncovka -e/-ě, tak koncovka -u. Za základní se dnes považuje koncovka -u. Tu mají nově přejímaná slova (na internetu, v managementu, na skeneru, v e-mailu atd.). Koncovku -e/-ě si podržují slova stará (v lese, na táboře, v kostele), avšak i k nim začíná pronikat koncovka -u. U mnohých slov lze zvolit koncovky obě (v dopisu – v dopise, v rozhlasu – v rozhlase, na sekretariátu – na sekretariátě).
Při rozhodování, zda užít tvar hradu, chrámu, koncertu, či hradě, chrámě, koncertě apod., hraje roli i to, o jaký význam 6. pádu se jedná. Jde-li o význam předmětný, tzn. že dané spojení plní ve větě funkci předmětu, je obvyklejší, běžnější koncovka -u (např. mluvili jsme o hradu, o koncertu). V případě, že se uplatňuje jako příslovečné určení místa, dává se obvykle přednost koncovce -e/-ě (potkali jsme se na hradě, na koncertě).
Ačkoliv pro slovo chrám platí totéž pravidlo, je přece jenom něčím výjimečné: snad pod vlivem spojení v chrámu Páně se v něm mnohem častěji užívá koncovka -u i ve významu místním.
Zvažované varianty:
koncertu
koncertě
chrámu
chrámě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen -> Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
221
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.