Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #195 [Skloňování – obecná jména].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/13, položky: 21-40/249
Stav:
#14608
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasná životnost, kolísání
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, jestli je slovo patogen životné, nebo neživotné. V praxi se setkávám s oběma variantami.
Klíčové slovo: patogen
Odpověď: Především je třeba říci, že i další podobné výrazy kolísají mezi životností a neživotností – máme například mikroba i mikrob, bacila i bacil, můžeme si vybrat mezi podobami nebezpečné mikroby a nebezpeční mikrobi, bacily zaútočily a bacili zaútočili. Analogicky proto vlastně není žádný důvod, proč nemít jak patogen, tak i patogena. NASCS hovoří v tomto ohledu jasně: slovo patogen, jehož význam slovník definuje jako ‚patogenní činitel', je rodu mužského neživotného a skloňujeme jej podle vzoru „hrad“, jiná varianta se nepřipouští. Přihlédneme-li však k reálnému úzu, je zcela zřejmé, že se životná podoba objevuje poměrně běžně. Zvláště v odborných textech nalezneme spojení jako viroví patogeni, někteří patogeni, primární patogeni apod. Do značné míry se tak jedná o jistý druh gramatického „profesionalismu“, který může být zapříčiněn větším povědomím o faktické „živosti“ patogenů. U běžných mluvčích je neživotné skloňování patrně ovlivněno neživotným podstatným jménem gen (2. p. jedině genu, nikoli gena, 1. p. mn. č. geny, nikoli geni). Domníváme se tedy, že životné skloňování slova patogen nelze hodnotit jako pochybení – v odborných textech může být naopak nápadné, tzn. nepříliš stylově vhodné skloňování neživotné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: slovníkové heslo patogen
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 144

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14607
Užití:
0 0 0
Dotaz: Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz: Již delší dobu mám s kolegou spor o tvar množného čísla slova převzatého z angličtiny. Jedná se o hot dog. Kolega tvrdí, že množné číslo je hot dogi s měkkým i na konci, a to z toho důvodu, že vlastně dog je anglicky pes a psi mají na konci taky měkké i. Já se přikláním k tomu, že je to neživotné podstatné jméno, skloňující se podle vzoru „hrad“, tudíž hot dogy.
Klíčové slovo: hot dog, hotdog
Odpověď: Ačkoliv NASCS uvádí pouze nesklonnou podobu, v praxi se spojení hot dog běžně skloňuje podle vzoru „hrad“, protože jde o slovo mužského rodu neživotného, tedy hot dogy (analogie se skloňováním slova pes, které je rodu mužského životného, tu není namístě). U některých slov rodu mužského neživotného se objevují životné koncovky k zdůraznění emocionálního postoje mluvčího (např. dát góla, plavat kraula, dostat padáka, najít hřiba, dát si buřta, nařídit si budíka). Tak se v expresivně laděných projevech můžeme setkat i se spojením dát si hot doga, za základní bychom ho však nepovažovali. S kolísáním mezi neživotností a životností se u těchto jmen setkáme pouze ve 4. pádě jednotného čísla. Pokud bychom – zcela hypoteticky – chtěli použít životnou koncovku v 1. pádě množného čísla, daný tvar by zněl hot dogové, v žádném případě však ne hot dogi (stejně jako neříkáme naši kolegi, čeští biologi, severští vikingi apod.).
Zvažované varianty:
hot dogi hot dogy
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvarosloví – podstatná jména → Životnost podstatných jmen
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 52

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14605
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat, jakého rodu je cash flow. NASCS uvádí, že jde o nesklonné ženské jméno. S nesklonným bych souhlasila, ale ženský rod se mi nezdá. Všude se uvádí např. diskontovaný cash flow, tedy v mužském rodě. Jaký rod je tedy správný?
Klíčové slovo: cash flow, cashflow
Odpověď: Určit rod přejatých cizích slov bývá obtížné. Pokud jsou totiž nesklonná, musíme se při stanovování rodu opírat o shodné tvary řízených větných členů (především o shodné přívlastky). V případě cash flow s Vámi souhlasíme v tom, že se ženský rod příliš neužívá. Kromě rodu mužského je však vcelku častý i rod střední. To je navíc komplikováno tím, že mužský a střední rod odlišíme pomocí přívlastku pouze v některých pádech – mluvíme-li třeba o očekávaném cash flow, přicházejí v úvahu rody oba. Pak by nám mohlo pomoci např. vztažné zájmeno (cash flow, který/které…) nebo přísudek (cash flow byl/bylo…). Na rozdíl od NASCS doporučujeme slovo cash flow používat v mužském či středním rodě nebo ho nahradit českými ekvivalenty peněžní tok, finanční tok.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: slovníkové heslo cash flow
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 24

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14603
Užití:
0 0 0
Dotaz: Střední rod
Konkrétní dotaz: Prosím o zdůvodnění, proč ve 2. p. mn. č. je tvar vlhk a nikoliv vlhek. Nemám k dispozici všechny mluvnice, osobně se mi mnohem více líbí tvar vlhk než vlhek, ale asi by to chtělo podpořit nějakou taxativní výjimkou v nějakém vydání mluvnice, případně tuto výjimku do budoucích vydání mluvnic vložit.
Klíčové slovo: vlhko, vlhka
Odpověď: V mluvnicích se lze dočíst o tom, že existují podstatná jména středního rodu patřící ke vzoru „město“, která (1) mají v 2. p. mn. č. podoby s vkladným -e- (jablek, pravítek, středisek, světel), a jména, která (2) v daném pádě toto vkladné -e- nemají (měst, aut, hejn, gest, salt aj.). Tento stav je způsobený poměrně složitým historickým vývojem (jednak pravidelnými hláskovými změnami při zanikání tzv. jerů, jednak dalším následným analogickým ovlivňováním mezi slovy jednoho a druhého typu). Dnešní stav popsaný výše je tudíž nutné přijmout takový, jaký je, a uvědomit si, že jej nevytvořila žádná apriorní pravidla (ale historický vývoj) a že tato pravidla (obvykle popisovaná v mluvnicích) jsou odvozena z tohoto reálného stavu. Nemáme tedy žádné jednoznačné pravidlo, které by nám nutně a jednoznačně určilo, ke kterému z typů (1) a (2) konkrétní podstatné jméno patří. Je pravda, že mluvnice uvádějí, že v případech, v nichž jsou před koncovým -o dvě souhlásky, dochází k alternaci 0 – e, ani toto pravidlo však neplatí pro všechna takto vymezená jména, srov. právě hejno – hejn, salto – salt, gesto – gest aj.) Ve skutečnosti je to tak, že jako rodilí mluvčí češtiny u běžných frekventovaných tvarů (a frekventovaných slov) jednoduše víme, že např. slovo jablko (a další) je slovo typu (1), zatímco slovo město (a další) je slovo typu (2). V mluvnici nejsou zapsána žádná pravidla, která daný stav vytvářejí – tento stav je v nich pouze zachycen. Slovo vlhko má takový význam, že od něj jen málokdy potřebujeme vytvořit tvar 2. p. mn. č. Na internetu nenalezneme v přirozeném kontextu ani jeden tento tvar. Bez znalosti toho, jak (už) dané slovo funguje v úzu, tedy není možné tzv. správný tvar 2. p. mn. č. vytvořit na základě určité analogie. Je prostě nutné (pokud se reálně neužívá) jej ad hoc stanovit. Jméno vlhko má sice před koncovým -o dvě souhlásky, víme-li však, že z pravidla, které říká, že „stojí-li před -o dvě souhlásky, dochází k alternaci 0 – e“, existují výjimky, nemůžeme vědět, zda výraz vlhko patří mezi pravidla nebo výjimky. Nevyskytuje-li se tento tvar v úzu, musíme se „nějak“ rozhodnout. To jsme učinili i v naší Internetové jazykové příručce. Rozhodli jsme se pro tvar vlhk. Souhlasíme však, že vyloučený není v zásadě ani tvar vlhek.
Zvažované varianty:
vlhk vlhek
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14602
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Jak mám prosím utvořit množné číslo od slova technoparty?
Klíčové slovo: technoparty, techno party
Odpověď: Výraz technoparty je nesklonný a v množném čísle si zachovává stejný tvar jako v čísle jednotném (dvě technoparty apod.).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: sl. heslo technoparty

ID související odpovědi: #14552

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14601
Užití:
0 0 0
Dotaz: Mužský rod životný
Konkrétní dotaz: Řešíme v redakci problém skloňování amazonského medvídka, v 1. p. j. č. kynkažu. Jde nám především o 4. p. mn. č. – má být kynkažuy, kynkažuje anebo kynkažue?
Klíčové slovo: kynkažu
Odpověď: Se slovem kynkažu doporučujeme zacházet stejně jako se slovy kakadu, marabu, zebu, kudu atp., tzn. ponechat jej buď nesklonné (ten malý kynkažu, bez toho malého kynkažu, dva malí kynkažu, vidím dva malé kynkažu atd.), nebo ho skloňovat podle vzoru „pán“ (ten kynkažu, bez kynkažua, ke kynkažuovi, vidím kynkažua, o kynkažuovi, s kynkažuem, dva kynkažuové, bez dvou kynkažuů, ke dvěma kynkažuům, vidím dva kynkažuy, o dvou kynkažuech, se dvěma kynkažuy). Použít lze obě možnosti, v jednom textu je ovšem vhodné zacházet se slovem jen jedním způsobem.
Zvažované varianty:
kynkažu kynkažua
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: sl. heslo kakadu

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14600
Užití:
0 0 0
Dotaz: Obecný dotaz
Konkrétní dotaz: Dovoluji si Vás kontaktovat stran skloňování slova paňáca (ve 2. p. j. č.). Pokud se zde upřednostňuje měkkost, nerozumím nedůslednosti a vytváření výjimek: hecy, trucy, placy, frcy, tácy, puncy, kibucy, hospicy. Má prvotní jistota v případě paňáci pramenila právě z odkazu na dodržování vzoru jako ve výrazu kecy, tak hojně užívaném hovorově i v denním tisku! Osobně bych přidal k výčtu ještě hovorové renoncy a životné kibic a financ (rozumějte berního úředníka), kteří se ovšem skloňují podle vzoru „muž“ (2. p. finance, 7. p. mn. č. financi, kibici). „Předseda“ je životný vzor. Proč u paňáci dostává přednost měkkost před životností? Stejně tak u Máši nebo Lubici je opět upřednostněna měkkost navzdory vzoru. V opačném případě by mělo logiku užití „měkké přednosti“ v případě keců, kibuců atd., u nichž naopak respektujeme vzor. Je tedy pro mé logické a „pravidelné“ upřednostnění měkkosti rozhodujícím faktorem životnost, byť nerespektuje vzor (Máša, paňáca)? Nebo je toto pravidlo nelogickou svévolí? Nebo historickým územ, vzniklým z logické nedůslednosti jazykozpytce? Kdy upřednostnit měkkost? Kdy vzor? Nelogičnost ústí v každodenní chybovost...
Klíčové slovo: paňáca
Odpověď: Celý problém vznikl tím, že Josef Dobrovský ve své Zevrubné mluvnici jazyka českého z roku 1809 kodifikoval c jako měkkou souhlásku (na rozdíl od d, t, z, které chápal jako obojetné). Do té doby se psalo (podle tzv. bratrského pravopisu) po hláskách s, z, c vždy tvrdé y. V druhé polovině 20. století se o problému několikrát diskutovalo, naposled v článku Roberta Adama „Bezkopcý úval známý svými hicy předlohou skici mistra Kopanici.“ Je c měkké, nebo obojetné? (NŘ 86, 2003, s. 169–180) a stati Františka Daneše O písmenku c a o písmenkách a hláskách vůbec (NŘ 91, 2008, s. 127–134). Proti názoru, že měkké c je omyl a že by mělo být chápáno jako obojetné, stojí argumenty, které takovou změnu nedoporučují – např. by se ztratila souvislost jmen jako Kopanica se zástupci téhož typu, ovšem s pravopisně měkkou souhláskou, jako jsou Píša, Váňa apod. Jelikož je tedy c měkká souhláska, píšeme po ní ve slovech českého původu vždy měkké i, až na některé výjimky. Těmi jsou jednak podstatná jména rodu mužského neživotného, vzor „hrad“ (tác, kec, renonc, truc apod.), jednak trojvýchodná přídavná jména, jejichž základ končí na c (bezkopcý, bezpalcý). Otázka, proč tyto výjimky existují, je pochopitelná. Je to z toho důvodu, že u vzoru „hrad“ ani u vzoru „mladý“ nemá čeština měkký podvzor, jako je např. paňáca (nebo také bača) u vzoru „předseda“. Všimněte si, že se podle vzoru „hrad“ neskloňuje žádné podstatné jméno, které by končilo měkkou souhláskou (samozřejmě kromě c), stejně tak je tomu i u vzoru „mladý“. U vzoru „předseda“ je to jinak – máme podstatná jména mužského rodu jako Láďa, Míša, Kája, rádža, ťunťa apod., jejichž kořen končí měkkou souhláskou, a existenci měkkého podvzoru proto ospravedlňují. Stejně tak je tomu i u dalšího vzoru, kde se může vyskytnout spojení c + i/y, a to „žena“ (podvzor skica – Naďa, Máša, Růža, káča atd.). U vzoru „muž“, který uvádíte, naopak neexistuje možnost podvzoru tvrdého – neskloňují se podle něj žádná podstatná jména, která by končila na tvrdou souhlásku (slovo financ tudíž skloňujeme jedině s měkkým i). Nejde tedy o problém životnosti/neživotnosti, jak se domníváte.
Zvažované varianty:
paňáci paňácy
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov → Psaní i, í – y, ý → Psaní i, í a y, ý po písmenu c
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: NŘ 86, 2003, s. 169–180, NŘ 91, 2008, s. 127–134

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14599
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Mohu používat v množném čísle slovo časomíra jako synonymum pro hodinky nebo časoměřič?
Klíčové slovo: časomíra, časomíry
Odpověď: Slovo časomíra ve významu ‚zařízení k měření času' lze použít v množném čísle, stejně jako v množném čísle používáme slovo zařízení. Lze prodávat různá zařízení, tedy i různé časomíry. Jde o poměrně nový, velice frekventovaný význam tohoto slova – starší slovníky, např. PSJČ a SSJČ, uvádějí jen synonyma časoměřič nebo časoměr. Z kontextu by ovšem mělo být vždy jasné, kdy se mluví o zařízení/přístroji a kdy o časomíře v původním významu slova, tedy v dějovém významu ‚měření, určování času' (např. ve spojení člověk pověřený časomírou).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14598
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Co je správně: zazněly fanfáry, nebo zazněla fanfára? Může se slovo fanfáry používat, i když zazní pouze jedna skladba?
Klíčové slovo: fanfára, fanfáry
Odpověď: Slovo fanfára označuje krátkou slavnostní skladbu pro žesťové, popř. bicí nástroje. Podle NASCS vyjadřujeme tento význam často také množným číslem fanfáry. Můžeme tedy říct zazněla fanfára i zazněly fanfáry a obojí lze použít v situaci, kdy zazněla pouze jedna skladba. Množné číslo fanfáry však zároveň může označovat více skladeb, tento výraz proto není jednoznačný. Pokud je v určité situaci potřeba odlišit jednu a více fanfár, doporučujeme držet se běžného rozlišení, které nám poskytuje jednotné a množné číslo, tj. používat podobu fanfáry jen pro více skladeb a jednu skladbu označovat pouze jednotným číslem fanfára. Z kontextu by pak mělo být zřejmé, o který význam množného čísla se jedná.
Zvažované varianty:
zazněla fanfára zazněly fanfáry
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14596
Užití:
0 0 0
Dotaz: Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz: Prosím o odpověď na otázku, zdali je možno slovo skóre v některých případech skloňovat. Uvedu příklady: Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu. Naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti. Pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál... atd.
Klíčové slovo: skór, skóre
Odpověď: NASCS, SSČ i PČP zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. j. č. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘. Přesto jsou citované věty v pořádku – není v nich totiž užito podstatné jméno skóre, ale skór. Tento výraz je mužského rodu a skloňuje se podle vzoru „hrad“, což dokládají i další příklady užití tohoto slova z ČNK a z internetu: vysoký skór deprese, velikost faktorového skóru, převod hodnot proměnné na standardizované skóry, navrhovaný způsob interpretace testových skórů. Podle SSJČ je skór původem anglický termín z oblasti psychologie s významem ‚kvantitativní výsledek psychologického testu‘. Slovník odkazuje k heslu skóre, zde je však stejně jako v jiných zdrojích uveden pouze význam vztahující se ke sportu: ‚poměr bodů jako stav nebo výsledek sportovního zápasu, soutěžení‘. Rovněž Velký psychologický slovník uvádí u hesla skór (score) i variantu skóre a udává význam ‚odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.‘. Slovník rozlišuje skór diferenční, hrubý, prahový, standardní a vážený.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 187

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14586
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Prosila bych o Vaše stanovisko ohledně slova pantofle. Slovník připouští pouze mužský rod. Jak mám vytvořit 2. a 3. pád množného čísla?
Klíčové slovo: pantofel, pantofle
Odpověď: SSČ doporučuje skloňování podle vzoru „stroj“, příslušné tvary 2. a 3. p. mn. č. by tedy byly: pantoflů, pantoflům. Tyto tvary se však v úzu vyskytují méně často, převládají zde tvary ženského rodu na -í a -ím. Jak ve vědecky relevantních zdrojích, jako je např. ČNK, tak i v obecněji zaměřených zdrojích, jako jsou internetové vyhledávače, najdeme výrazně menšinové zastoupení 2. p. na -ů a 3. p. na -ům. Tvary na -í, -ím jsou v přesvědčivé převaze, ženské tvary nejsou řídké ani v jednotném čísle, ačkoli se slovo pantofel užívá převážně pro pojmenování souboru jednotlivin a má v úzu celkově převahu plurálových tvarů. Mluvíme-li o pantoflech/pantoflích jako o jednotlivině, bývá to obvykle ve specifických případech typu zabil škvora pantoflem/pantoflí, házet pantoflem/pantoflí (lidový obyčej) apod. Je pravděpodobné, že právě převaha plurálových tvarů stojí za přikloněním k ženskému skloňovacímu typu, srov. podobná „souborová“ jména jako fazole, berle či pomnožné housle apod. Doporučujeme tedy zvažovat užití tvarů podle typu textu. V textech s vyššími kulturními a společenskými ambicemi, v nichž se vyžaduje přísná spisovnost, se uplatní slovníkem doporučené tvary podle vzoru „stroj“. V ostatních typech textů lze užít i tvary ženského rodu, tj. pantoflí, pantoflím. Ani ty nebudou většinou mluvčích považovány za pokleslé, nekultivované či nenoremní.
Zvažované varianty:
pantoflí pantoflů pantoflím pantoflům
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 140
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14550
Užití:
0 0 0
Dotaz: Mužský rod životný
Konkrétní dotaz: Chci Vás poprosit, abyste mi zodpověděli dotaz ohledně vzorů podstatných jmen mužských. Jsem žákem deváté třídy a připravuji se na zkoušky na gymnázium. S bratrem, který je v šesté třídě, se přeme, jestli mezi vzory podstatných jmen mužských patří i slovo „bača“. A pokud nepatří, podle jakého vzoru se skloňuje. Žádný z učitelů mi na to nedokázal odpovědět.
Klíčové slovo: bača
Odpověď: Problém je v tom, že vzory, podle kterých skloňujeme podstatná jména, nejsou dány striktně – dříve se například jako vzor pro skloňování některých podstatných jmen ženského rodu užíval vzor „nůše“, dnes se v učebnicích objevuje spíše vzor „růže“ apod. Jinými slovy, nelze jasně říci, že něco vzor je a něco není – záleží totiž především na autorovi učebnice. Podstatné jméno bača spadá vlastně (obecně) pod vzor „předseda“, ale některými tvary se od něj liší (po -d- u vzoru „předseda“ totiž následuje tvrdé y, kdežto po č u slova bača následuje měkké i). Jsou to: 2. p. j. č. (bez) předsedy x bači 4. p. mn. č. (vidím) předsedy x bači 7. p. mn. č. (s) předsedy x bači. Z toho vyplývá, že je možné slovo bača a jemu podobná (nindža, paša, rikša, paňáca, Nohavica, Míša a další) vydělit jako samostatnou skupinu podstatných jmen. Slovo bača pak může být zvoleno jako podvzor pro skloňování této skupiny – tím ale stejně tak může být i jiné slovo, často se používá např. slovo paňáca.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování obecných jmen → Skloňování mužských jmen vzoru „předseda“ – 2. p. j. č.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 8

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14549
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Probírali jsme větné členy a na výukové tabuli byla mj. věta „V ZOO se narodil malý panda.“. Mezi žáky se rozproudila diskuse na téma, zda tato věta je, či není správná, zda může případně být i tvar „panda se narodil“ ve smyslu, že to byl medvěd panda, tedy že takto je, byť pouze implicitně, podmět rodu mužského. To jsem ovšem neuznal a sdělil, že, byť je to tristní, je na tomto výukovém materiálu mluvnická chyba. Panda je prostě rodu ženského, a v tomto výukovém textu je tedy chyba. Prosím, potvrďte mi, že mám pravdu.
Klíčové slovo: panda
Odpověď: Podle Nového akademického slovníku cizích slov (2005) je výraz panda skutečně podstatné jméno rodu ženského, a to na rozdíl od výrazu koala, který je rodu mužského. Ač se obě podstatná jména často užívají ve spojení s výrazem medvídek, v rodě se liší. Je možné, že v případě výrazu panda se ujal rod ženský pod vlivem slova šelma, u výrazu koala mohlo rod zase ovlivnit označení vačnatec. Na dvojici panda a koala lze názorně ukázat, jak od jazyka nelze očekávat přímočarost a naprostou pravidelnost.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 139

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14453
Užití:
1 1 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Je náležité napsat jedna z květnových neděl, nebo jedna z květnových nedělí?
Klíčové slovo: neděle
Odpověď: Ve 2. pádu množného čísla slova neděle lze užít oba tvary: neděl i nedělí, částečně se však používají odlišně. Podle Akademického slovníku spisovné češtiny se jako počítaný předmět ve spojení se základní nebo neurčitou číslovkou častěji používá tvar neděl (např. pět neděl), zatímco v ostatních případech se častěji vyskytuje tvar nedělí (např. včetně sobot a nedělí). V případě věty „Je jasné, že to bude jedna z květnových neděl/nedělí.“ je tedy vhodnější zvolit tvar nedělí.
Zvažované varianty:
neděl nedělí
Poslední užití: 9.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo neděle

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14452
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz: Mám použít ve vašem vchodu, nebo ve vašem vchodě?
Klíčové slovo: vchod
Odpověď: V daném spojení je výraz vchod užit v 6. pádu jednotného čísla. V něm lze zvolit jak tvar vchodu, tak vchodě, nicméně tvar vchodu se v praxi, jak dokládá korpus SYN v8, používá častěji.
Zvažované varianty:
vchodu vchodě
Poslední užití: 25.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č., kap. 1 Obecné poučení

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14450
Užití:
1 1 0
Dotaz: Střední rod
Konkrétní dotaz: Je slovo konkláve nesklonné?
Klíčové slovo: konkláve
Odpověď: Podstatné jméno středního rodu konkláve je nesklonné, pouze v 7. pádě jednotného čísla může být vedle tvaru konkláve i tvar konklávem.
Poslední užití: 9.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo konkláve

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14449
Užití:
1 1 0
Dotaz: Nejasná životnost, kolísání: psaní i-y
Konkrétní dotaz: Jaké i/y se píše v 1. pádu množného čísla ve slově roupi/roupy (ve významu ‚projevy bujnosti, nevázanosti; vrtochy‘)?
Klíčové slovo: roup
Odpověď: Slovo roup je ve významu ‚projevy bujnosti, nevázanosti; vrtochy’ podstatné jméno rodu mužského neživotného, píše se tedy v 1. p. mn. č. -y: roupy, zatímco ve významu ‚drobný hlíst cizopasící ve střevech’ je rodu mužského životného a píše se -i: roupi.
Zvažované varianty:
roupi roupy
Poslední užití: 22.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo roup

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14447
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mužský rod neživotný: psaní i-y
Konkrétní dotaz: Jaké i/y se píše v 7. pádu množného čísla ve slově uhel?
Klíčové slovo: uhel
Odpověď: Podstatné jméno uhel lze skloňovat dle vzoru „hrad“ i „stroj“, lze tedy užít obě podoby – s uhly i s uhli.
Zvažované varianty:
uhly uhli
Poslední užití: 2.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování mužských jmen kolísajících mezi měkkým a tvrdým skloňováním, kap. 2.1 Jména zakončená na ‑l

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14430
Užití:
0 0 0
Dotaz: Střední rod
Konkrétní dotaz: Prosím o Vaše vyjádření, které tvary slova „léto“ jsou přípustné ve větě: Vítáme Vás v pozdním babím létu/létě? Který tvar je spisovný a za jakých podmínek je možné použít tvar druhý?
Klíčové slovo: léto
Odpověď: U některých jmen středního rodu zakončených na -o je z gramatického hlediska možná v 6. p. j. č. jak koncovka -u, tak -e/-ě. Ve spojení takových slov s předložkou v (z hlediska větné stavby jde o příslovečné určení času nebo místa) však jednoznačně převažují tvary s koncovkou -e/-ě (v létě, ve městě, v hrdle…). U jiných významů než časových či místních se koncovka -u vyskytuje častěji, např. mluvili jsme o létě i létu (o městě i městu), ale i v nich koncovka -e/-ě ještě stále převažuje. Vzhledem k tomu, že u spojení babí léto je v 6. pádě mezi předložku a podstatné jméno vloženo přídavné jméno babí, koncovka -u zde nepůsobí tak neobvykle jako u ustáleného spojení v létě × v létu. Lze tedy říci, že v uvedené větě je běžnější tradiční podoba s -ě. Koncovku -u zde však nelze hodnotit jako chybnou.
Zvažované varianty:
létu létě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 222
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování obecných jmen → Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. j. č.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14429
Užití:
0 0 0
Dotaz: Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz: Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen „koncert“ a „chrám“. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – koncertu/koncertě a chrámu/chrámě?
Klíčové slovo: koncert, chrám
Odpověď: Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen chrám a koncert. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – chrámu/chrámě a koncertu/koncertě? Slova chrám a koncert se skloňují podle vzoru „hrad“. U tohoto vzoru se v 6. p. vyskytuje jak koncovka -e/-ě, tak koncovka -u. Za základní se dnes považuje koncovka -u. Tu mají nově přejímaná slova (na internetu, v managementu, na skeneru, v e-mailu atd.). Koncovku -e/-ě si podržují slova stará (v lese, na táboře, v kostele), avšak i k nim začíná pronikat koncovka -u. U mnohých slov lze zvolit koncovky obě (v dopisu – v dopise, v rozhlasu – v rozhlase, na sekretariátu – na sekretariátě). Při rozhodování, zda užít tvar hradu, chrámu, koncertu, či hradě, chrámě, koncertě apod., hraje roli i to, o jaký význam 6. pádu se jedná. Jde-li o význam předmětný, tzn. že dané spojení plní ve větě funkci předmětu, je obvyklejší, běžnější koncovka -u (např. mluvili jsme o hradu, o koncertu). V případě, že se uplatňuje jako příslovečné určení místa, dává se obvykle přednost koncovce -e/-ě (potkali jsme se na hradě, na koncertě). Ačkoliv pro slovo chrám platí totéž pravidlo, je přece jenom něčím výjimečné: snad pod vlivem spojení v chrámu Páně se v něm mnohem častěji užívá koncovka -u i ve významu místním.
Zvažované varianty:
koncertu koncertě chrámu chrámě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování obecných jmen -> Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 221

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.