Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je „i“ ve větě „I je samohláska“?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
V této větě je „i“ podstatné jméno. Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého tuto možnost u hesla uvádějí, tedy že „i“ může být nesklonným substantivem označujícím českou hlásku. Tomuto určení odpovídá také syntaktická funkce slova ve větě: je zde podmětem.
Poslední užití:
24.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Slovo rád je ve spojení „jsem rád“ přídavné jméno. Ale jaký je to slovní druh ve spojení „mám rád“?
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Výraz rád je formálně přídavné jméno, ať už ve spojení „mít rád“, dělat něco rád, nebo „být rád“, byť někdy v platnosti příslovce, např. „rád zpívá“. Ve školách se obvykle hledí primárně na formu a rád se určuje jako přídavné jméno.
Poslední užití:
9.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je slovo pomoci ve větě „rozhodl se pomoci“?
Klíčové slovo:
pomoci
Odpověď:
V této větě je výraz pomoci sloveso. Matoucí může možná být, že může jít zároveň o tvar podstatného jména pomoc (např. ve větě „rozhodl se k pomoci“). V uvedené větě jde o infinitiv, který může mít také variantu pomoct.
Poslední užití:
5.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Mám větu: Vyučování lze odložit na večer. Jaký slovní druh je to lze?
Klíčové slovo:
lze
Odpověď:
Lze je ve slovnících uvedeno jako příslovce, vyjadřuje, že je něco možné. V minulém čase se užívá ve spojení se slovesem být: bylo lze, bude lze. V čase přítomném se sloveso být neužívá.
Poslední užití:
20.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
adverbium
Kde popsáno: SSČ: lze; SSJČ: lze; NESČ: adverbium.
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Učím na střední škole a několik studentů mi tvrdí, že se učili slovesný způsob tázací a přací a že je uvádí i učebnice od Krause. Existují tyto slovesné způsoby?
Klíčové slovo:
slovesný způsob
Odpověď:
U českých sloves určujeme slovesný způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací. Slovesný způsob tázací a přací vznikly patrně kontaminací typů vět tázacích a přacích.
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaká je slovnědruhová platnost slova tentam?
Klíčové slovo:
tentam
Odpověď:
Záleží na použití v konkrétní větě, v kontextu. Obecně lze soudit, že jestliže se výraz napíše dohromady, pak je to zájmenné příslovce, pokud jej napíšeme zvlášť jako ten tam, určíme první část jako zájmeno a druhou část jako zájmenné příslovce.
Poslední užití:
24.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Kdo jiný než ty to může udělat?“ Jakou slovnědruhovou příslušnost v ní má slovo jiný?
Klíčové slovo:
jiný
Odpověď:
Mluvnice ke slovnědruhové charakteristice výrazu jiný přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny a akademická Mluvnice češtiny řadí slovo jiný mezi zájmena (ne)totožnosti (zájmena identifikační), staví ho do opozice vůči zájmenu tentýž. Slovníky spisovné češtiny uvádějí pouze platnost přídavného jména. Pojetí jsou tedy různá. Nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe, ale pokud bychom vycházeli ze SSČ, pak by výraz byl hodnocen jako přídavné jméno.
Poslední užití:
28.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu "nebyly-li přijaty" a zajímá mě, jaký slovený čas a způsob má ten tvar nebyly-li.
Klíčové slovo:
nebyly-li
Odpověď:
U tvary nebyly-li lze určit v části nebyly slovesný čas minulý a způsob oznamovací. Část -li připojená spojovníkem je spojka.
Poslední užití:
29.11.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.