Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
V online procvičování se dětem u určování slova JAKO objevuje dost často chyba; je to trochu problém, protože se jedná o děti ze 4.třídy, tedy vlastně malé na nějaké složitější vysvětlení, přesto nějakou pomůcku žádají a já jsem bohužel v koncích. V IJP u hesla jako jsem sice jakési vysvětlení našla, ale moudrá z něj také nejsem. Kdy se jedná o spojku a kdy o příslovce (viz SSJČ)?
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
Na základě podkladů v nejrůznějších mluvnicích češtiny doporučujeme považovat „jako“ pouze za spojku. Údaje uvedené v SSJČ neodpovídají současnému pojetí, o posunu ve vnímání svědčí i skutečnost, že SSČ (určený škole a veřejnosti) označuje „jako“ za spojku, žádnou jinou slovnědruhovou charakteristiku neuvádí. Upozorňujeme však, že nemáme zkušenosti s aplikováním poznatků ve školním prostředí.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás dotazem ohledně klasifikace slova „ale“ v následujícím textu:
„[...] Přestože mezi klimatology publikujícími v odborných článcích o této problematice existuje dnes 97% shoda na tom, že globální oteplování existuje, existují někteří vědci a politici, kteří mají na průběh a příčiny globálního oteplování odlišné názory. Jako možné příčiny oteplování jsou označovány mimo jiné například klimatický cyklus Země, působení kosmického záření či pohyb sluneční soustavy. Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření. Část politiků ALE nesouhlasí vůbec s tím, že by za oteplování mohl člověk, avšak především pak s tím, že by proti jeho příčinám měla být přijímána jakákoliv opatření, protože ta by znamenala omezení ekonomiké svobody.“
Jedná se o úryvek z výchozího textu k úloze v jednom cvičném didaktickém testu. V řešení je jako správná odpověď uvedeno, že jde o částici. Rozhodl jsem se Vás kontaktovat, protože nerozumím tomu, proč by se zde nemohlo jednat o spojku, a velice rád bych Vás poprosil o nějaké zdůvodnění. Nahlížel jsem do různých slovníků: SSJČ klasifikaci „ale“ jako částice nepřipouští vůbec, zatímco SSČ ano, avšak jen v některých kontextech. Jako příklady tam jsou uvedena spojení „to je ale počasí!“ a „ale sluší ti to“, mně ale připadá, že v těchto případech se jedná o úplně jiné využití tohoto výrazu. Naopak Wikislovník (který ale není žádnou normou spisovnosti, čehož jsem si samozřejmě dobře vědom) udává, že ve větě jednoduché „Jako vládce ale činil náhlá rozhodnutí.“ se jedná o spojku.
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Nejprve dvě poznámky úvodem:
1) Podle našeho názoru není souvětí vůbec šťastně formulováno, takže některé větné vztahy mohou být kvůli tomu zastřené.
2) Co se týče popisu ve slovnících, v době vzniku SSJČ se se slovním druhem částice příliš nepracovalo, což je důvod, proč se slovnědruhová klasifikace liší od novějšího SSČ.
Kloníme se k názoru, že se v tomto užití jedná o spojku s odporovacím významem, přestože sémanticky může být takové chápání kvůli výše zmíněné nevhodné formulaci sporné. A to zejména ve vztahu ke spojce „avšak“, která figuruje o dvě věty dál. Nejasné syntaktické vztahy by však neměly mít vliv na slovnědruhovou klasifikaci. Pro spojku by hovořila i skutečnost, že můžeme bez obtíží změnit slovosled tak, aby „ale“ stálo na počátku věty, tedy na místě, kde spojky obvykle stávají: "Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření, ale část politiků nesouhlasí vůbec s tím, že..." Rovněž můžeme beze změny významu nahradit „ale“ jinými spojkami odporovacího významu, např. „nicméně“, „avšak“ atd.
Nad rámec dotazu ještě doporučujeme Vaší pozornosti odpověď 7874, která se týká psaní velkého písmena ve spojení s/Sluneční soustava.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
V pracovním sešitu Česky krok za krokem 2 Zdeny Malé jsem na straně 162 narazila na cvičení 29, v němž je úkolem doplnit správnou formu deskriptivního pasiva (opisného trpného rodu). Po typických pasivních tvarech typu budova byla opravena, kolegyně byla pozvána, smlouva byla ztracena se objevuje věta obsahující výraz pacientky byly rozhodnuty. Je toto skutečně pasivum? Pokud ne, o jakou strukturu se jedná? Mohli byste prosím uvést ještě podobný příklad? Je to matoucí, protože ačkoliv je použito příčestí trpné, je zde konatel děje. Napadá mne srovnání s pasivními tvary byl puzen, byl tázán či s přídavnými jmény jmennými spokojen, povinen, účasten, zvědav, schopen, ochoten. Lze porovnat s tvary byl pobaven, byl rozhořčen, byl překvapen? Ty jsou pasivní, že?
Klíčové slovo:
trpný rod
Odpověď:
Jedná se o opisné pasivum, podobně jako Vámi zmiňované byl pobaven, byl rozhořčen, byl překvapen. Opisné pasivum je tvořeno určitým tvarem pomocného slovesa být a příčestím trpným plnovýznamového slovesa. V těchto případech není vhodné mluvit o konateli děje, protože tyto vazby vyjadřují spíše než děj výsledný stav, případně vlastnost (v tom případě bychom ale použili spíše adjektivní tvar, tedy přísudek jmenný se sponou: byl pobavený...). Více informací najdete v naší Internetové jazykové příručce: Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Rád bych Vás požádal o vysvětlení slovního druhu rádi v tomto slovním spojení: „Když je hezké počasí, rádi jezdíme do přírody na kole.“ Na internetu jsem si přečetl, že by to mělo být přídavné jméno jmenné, osobně bych řekl, že by to mohlo být příslovce a paní učitelka se domnívá, že se jedná o sloveso...
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Formálně se rád považuje za přídavné jméno, ačkoli je poněkud anomální: dokáže vyjádřit příslušné gramatické kategorie: ráda, rádo, rádi, rády..., nicméně má pouze jmenné tvary (více viz zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=420&dotaz=r%C3%A1d). Ve větě se však užívá nejčastěji v platnosti příslovce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=r%C3%A1d). O sloveso se zcela určitě nejedná.
Poslední užití:
20.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakladatelství Nová škola Brno je na s. 98 uvedeno, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j. např. šel, nesl.“ Je to pravda? Prosím o uvedení na pravou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Doktor Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu/).
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Kolik tvarů (přibližně) lze v češtině vytvořit od jednoho běžného slovesa?
Odpověď:
V popularizační knize Čeština za školou jsou spočítány všechny tvary slovesa dávat; jejich součet činí 251. Existují pochopitelně slovesa, která soustavu všech tvarů nemají, např. nelze od nich utvořit příčestí trpné, nebo některé tvary jsou čistě hypotetické, např. tvary 1. a 2. osoby od sloves jako pršet, mžít, blýskat se apod.
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština za školou. Hausenblas. 1979.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost - Academia z roku 2000 - je uvedeno slovo poslední "jsoucí na konci" (poslední peníze) jako přídavné jméno. Studenti se však učí, že se jedná o číslovku řadovou.
Klíčové slovo:
poslední
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny řadí výraz poslední mezi neurčité řadové číslovky. Akademická Mluvnice češtiny mu přisuzuje „povahu řadového pojmenování nečíslovkového“. U školních úloh rozhoduje oficiální školské pojetí, které my jako nedidaktické pracovitě neznáme.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je jiné, jinou? Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko. Domnívala jsem se, že jiný/jiná je zájmenem pouze ve smyslu každý jiný/druhý by to řešil… tedy za jméno (člověk, případ...), nikoliv ve smyslu odlišný - má jinou ženu, koníčka... To považuji za přídavné jméno - tak to také uvádí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost - Academia z roku 2000.
Klíčové slovo:
jiný
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice přistupují různě. Například Příruční mluvnice češtiny řadí slovo jiný mezi zájmena (ne)totožnosti (zájmena identifikační), staví ho do opozice vůči zájmenu tentýž. Toto pojetí připouští i akademická Mluvnice češtiny. Základní mluvnice českého jazyka se v kapitole o zájmenech o slovu jiný nezmiňuje. Slovníky spisovné češtiny skutečně uvádějí pouze platnost přídavného jména. Pojetí jsou různá. Jedná-li se o domácí úkol, jako nedidaktické pracoviště nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Pokud by se vycházelo z údajů v SSČ, pak by výraz byl hodnocen jako přídavné jméno.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Syn se přel s babičkou o to, jaký slovní druh je slovo kolik. Babička i paní učitelka tvrdí, že prý číslovka. Ja našel na netu i fundované názory, navíc podpořené i v knižních vydáních, že patří mezi přislovce, a do toho mi můj švagr poslal přepis ze Slovníku spisovné češtiny, že je to zájmeno. Pomohli byste mi s rozřešením? Připadně, zda je možno více variant zároveň?
Klíčové slovo:
kolik
Odpověď:
Zařadit slovo kolik do systému slovních druhů skutečně nejde úplně jednoznačně a bez dalších otázek. Jeho řazení se vyvíjelo, Příruční slovník jazyka českého z první poloviny 20. století ho hodnotí jako příslovce různých podtypů, Slovník spisovného jazyka českého ze 70. let jako číselné zájmeno a nejnovější Slovník spisovné češtiny (pro školu a veřejnost) jako zájmennou číslovku (možná to Váš švagr přehlédl, zkratka je tam zájm. čísl.; obě hesla jsou rozkliknutelná pod zkratkami SSJČ a SSČ v Internetové jazykové příručce). Pro školskou praxi, tedy i pro řešení domácího úkolu Vašeho syna bychom se přikláněli k číslovce, a to jednak kvůli jeho omezené možnosti skloňování (do kolika hodin, s kolika lidmi), jednak kvůli významové stránce, protože slovem kolik se ptáme na počet. Váš syn možná zaváhal i proto, že na úrovni syntaktické, skladebné, toto slovo často funguje jako příslovečné určení.
Poslední užití:
2.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.