Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je dokonce? Je to příslovečná sřežka? Děti to mají v textu.
Klíčové slovo:
dokonce
Odpověď:
Záleží na slovnědruhovém pojetí. V některých případech dochází k posunu, což je případ i výrazu dokonce. Ještě Slovník spisovného jazyka českého hodnotí dokonce jako příslovce. Později po přehodnocení slovních druhů uvádí Slovník spisovné češtiny výraz dokonce jako částici. Nehodnotili bychom tedy výraz dokonce jako příslovečnou spřežku. Jakým způsobem chápou slovnědruhově výraz dokonce školní učebnice, nemůžeme říci, protože nejsme didaktické pracoviště, ale současné slovníky ho hodnotí jako částici.
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Kam odkazujeme: odpovídáme částečně a pro didaktické upesnění odkazujeme na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem jako češtinářka dotaz, jaký druh číslovky je mnohý. Ale mnohý přece není číslovka, ale přídavné jméno. Číslovka je mnoho. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
mnohý
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Jak potvrzují slovníky, mnohý je skutečně přídavné jméno a mnoho je číslovka neurčitá.
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Děti měly určit, kdy je sloveso být plnovýznamové a kdy sponové. A mezi příklady bylo spojení „budu číst“. Ale tam je to sloveso pomocné. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Tady jde o mísení dvou kategorií. Ve školní praxi se definuje sloveso sponové jako takové, jehož funkcí je pouze spojovat podmět a jméno (podstatné nebo přídavné jméno), např. Otec je učitel, Petr je ospalý. Sloveso plnovýznamové je definováno jako takové, které samo vyjadřuje lexikální význam (děj nebo stav), např. Petr spí. V případě slovesa být je tím významem „nacházet se někde“ nebo „existovat“: Sešit je na stole. Strašidla nejsou. V případě spojení „budu číst“ je plnovýznamovým slovesem číst. Sloveso být je ve spojení „budu číst“ neplnovýznamové, tzn. samo nemá lexikální význam, ale pouze gramatickou funkci: tvoří jako pomocné sloveso budoucí čas slovesa číst. Nejde však o sponu. Příklad je tedy pro takové cvičení nevhodně vybraný, protože nespadá ani do jedné z nabízených kategorií.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
spona, plnovýznamové sloveso
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Rod
Konkrétní dotaz:
Když mám podstatné jméno lidé, tak je to jméno mužské životné? I když to má jiné tvary než jednotné číslo člověk?
Klíčové slovo:
lidé
Odpověď:
Substantivum člověk má tzv. supletivní skloňování, což znamená, že tvary mají odlišné základy: v tomto případě se liší jednotné číslo (člověk) od množného (lidé). Čistě formálně má množné číslo lidé v 2. - 7. p. tvary podle ženského vzoru „kost“, nikoli podle vzoru mužského životného, ale celkově jde stále o rod mužský životný. Lze to odvodit i podle toho, že se u něj uplatňuje životná shoda: Ti mladí lidé přišli.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je pokud? Slovíčko pokud je řazeno mezi spojky i příslovce. Našla jsem ho ve větě, kde uvozuje podmínkovou větu, a nevím, jak ho mám určit: "Pokud není rousnic v takto vytvořeném kompostu mnoho, vydrží v dobrém stavu celé měsíce."
Klíčové slovo:
pokud
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně uvádí, že výraz pokud může být hodnocen jako zájmenné příslovce vztažné nebo jako spojka. V případě zájmenného příslovce se však jedná o jiný význam: „jak daleko, až kam, dokud“ (ve spojení s výrazem potud). Slovník uvádí následující příklady: zůstaň tu potud, pokud budeš moci; nános bahna ukázal, (až) pokud sahala voda. Ve funkci spojky uvozuje pokud vedlejší větu podmínkovou: pokud měl peníze, utrácel; pokud jde o mne, nic neslibuji; pokud vím, nic nežádal; přišli všichni, pokud měli čas. V případě věty, na kterou se ptáte, jde o spojku podřadicí.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.