Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh jsou výrazy nemocen a opuštěn ve větách „muž ležel nemocen“ a „starý muž se cítil opuštěn“?
Klíčové slovo:
nemocen; opuštěn
Odpověď:
V obou případech se jedná o jmenné (krátké) tvary přídavných jmen.
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je asi?
Klíčové slovo:
asi
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí výraz asi jako modální částici. Starší Slovník spisovného jazyka českého sice hodnotí asi jako příslovce, ale to je způsobeno tím, že v době jeho vzniku se s kategorií částic mezi slovními druhy ještě nepracovalo.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je přesto? Je to příslovce?
Klíčové slovo:
přesto
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého hodnotí přesto pouze jako příslovce. Novější Slovník spisovné češtiny už rozlišuje dvě funkce výrazu přesto: Může to být příslovce (přišel přesto, že měl málo času), ale může být užit i jako odporovací spojka (měl málo času, a přesto přišel).
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je jako?
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
Na základě podkladů v nejrůznějších mluvnicích češtiny doporučujeme považovat „jako“ pouze za spojku. Je sice pravda, že SSJČ hodnotí jako v některých kontextech i jako příslovce, ale toto pojetí už není aktuální. Novější Slovník spisovné češtiny (určený škole a veřejnosti) označuje „jako“ za spojku, žádnou jinou slovnědruhovou charakteristiku neuvádí. Upozorňujeme však, že nemáme zkušenosti s aplikováním poznatků ve školním prostředí.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je spousta?
Klíčové slovo:
spousta
Odpověď:
Výraz spousta lze hodnoitit jako podstatné jméno: spousta lidí se nahrnula do obchodu. Ale lze jej hodnotit i jako příslovce (jako příslovce se užívá i ve variantě spoustu): V obchodě bylo spousta/spoustu lidí.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je například?
Klíčové slovo:
například
Odpověď:
Pokud bychom tuto spřežku napsali zvlášť, je to kombinace předložky a podstatného jména. Pokud bychom ji psali dohromady, pak se klasifikuje jako příslovce.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je poslední? Jak by se měl určit ve školní úloze?
Klíčové slovo:
poslední
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice a slovníky přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny řadí výraz poslední mezi neurčité řadové číslovky. Akademická Mluvnice češtiny mu přisuzuje „povahu řadového pojmenování nečíslovkového“. Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého
klasifikují výraz poslední (jsoucí na konci v nějakém pořadí) jako přídavné jméno. Slovnědruhové pojetí se tedy u různých autorů liší v závislosti na kritériích, která si pro jejich určování stanoví (např. formální versus sémantické). U školních úloh rozhoduje oficiální školské pojetí, které my jako nedidaktické pracovitě neznáme, ale z hlediska čistě jazykového bychom považovali za vhodné nevyžadovat po žácích pouze jedno správné řešení.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Řeším s vnučkou úkol. Mají určit slovní druh výrazu to v jednom verši písně: „(muzikanti hráli), a to na trumpetu.“
Klíčové slovo:
to
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny uvádějí u výrazu to vedle slovnědruhové charakteristiky zájmene, že může jít i o navazovací částici, což je právě případ zmíněné věty.
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Číslo
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jestli je slovo lyže pomnožné.
Klíčové slovo:
lyže
Odpověď:
Lyže patří k podstatným jménům, která se nejčastěji vyskytují v páru, ale zároveň lze hovořit také o jednotlivině. Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého uvádějí u slova lyže množné číslo (právě proto, že se nejčastěji vyskytují v páru), nikoli pomnožné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Procvičovala jsem se synem slovní druhy a on se mě zeptal, jaké slovní druhy jsou ve slovním spojení „sorry jako“. Internetové vyhledávače nám odpověď nenabídly. Slovo „jako“ v tomto případě tipuju na částici, ale jistá si nejsem.
Klíčové slovo:
sorry jako
Odpověď:
Oba členy bychom určili jako částici (buď každý zvlášť, nebo rovnou celé citátové spojení). V úvahu by přicházelo i chápat sorry jako citoslovce analogicky k pardon, které slovníky hodnotí právě jako citoslovce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=pardon (pod tabulkou jsou odkazy do slovníků). Toto pojetí však pokulhává, protože výrok sorry jako vlastně nemá charakter omluvný, spíše by se to mělo chápat jako celek s významem nějakého ohrazení. I proto se kloníme k částici.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Ve větě: „Já jsem víla lesní a ve vodě nebudu moci žít.“ je úkolem najít a podtrhnout sloveso v budoucím čase. Je „nebudu moci žít“, nebo jen „nebudu moci“?
Klíčové slovo:
moci
Odpověď:
Nebudu moci žít je tzv. složený přísudek, který je tvořen dvěma slovesnými tvary: budoucím časem tzv. modálního slovesa moci, tj. nebudu moci, a infinitivem tzv. plnovýznamového slovesa žít. Budoucí čas slovesa moci je navíc tzv. složený slovesný tvar, který je tvořen budoucím časem pomocného slovesa nebudu a infinitivem moci. Odpovědět na tomto pozadí na to, co je tu „sloveso v budoucím čase“, nejde jednoznačně, záleží na hledisku a podrobnosti analýzy. Možnosti jsou tři: 1) budoucí čas vyjadřuje celý přísudek (hledisko syntaktické), 2) v budoucím čase je celý složený slovesný tvar nebudu moci (hledisko funkční morfologie) – budoucí čas vyjadřuje tento tvar jako celek, 3) v budoucím čase je jen pomocné sloveso nebudu (hledisko formální morfologie) – moci je formálně infinitiv. Těžko říct, kterou odpověď chce zadavatel úkolu slyšet. Jako nejméně pravděpodobná se nám jeví odpověď č. 1.
Zvažované varianty:
nebudu moci
nebudu
nebudu moci žít
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc s určením slovního druhu u slova abychom ve větě: „Je opravdu velmi nutné, abychom všichni dodržovali pravidla silničního provozu.“ Dle mého názoru jde o spojku, učitel češtiny opravil na sloveso.
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Jde o spojení podřadicí spojky a slovesa ve tvaru podmiňovacího způsobu, stejně tak abys, abyste... (viz Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého). Nelze tedy při určování slovního druhu jednu z těchto kategorií pominout. Jak se s tímto slovem zachází ve školské praxi, to bohužel nevíme, nejsme didaktické pracoviště.
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Číslo
Konkrétní dotaz:
Slovo mlází je jednotné, množné, nebo pomnožné?
Klíčové slovo:
mlází
Odpověď:
Mlází se řadí mezi tzv. kolektiva neboli hromadná podstatná jména (podobně jako listí, křoví, stromoví aj.), což je podskupina singularií tantum, čili podstatných jmen, která se typicky užívají pouze v tvarech jednotného čísla. Na rozdíl od pomnožných podstatných jmen ( pluralií tantum) singularia tantum české označení nemají.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakl. Nová škola Brno je uvedeno na str. 98, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j., např. šel, nesl.“
Je to pravda? Prosím o uvedení na správnou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovali se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si).
Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Dr. Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-ke-slozenym-tvarum-slovesnym/).
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Kde popsáno: www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: