Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je v případech, kdy je ve větě třeba užít dva různé tvary, ale tyto tvary jsou homonymní, možno užít jen jeden výraz, např. „ve i u stavení“, nebo zda je to také považováno za zeugma. Je tato problematika někde popsána?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby; stavení
Odpověď:
Tento specifický případ zeugmatu není v odborné literatuře dostatečně uveden. Vzhledem k tomu, že dvě předložky vyžadují dvě různé vazby, považujeme za nutné v dané větě užít dva tvary, byť jde ve vašem případě o tvary homonymní. Nelze oba tvary vyjádřit jedním výrazem, protože kdybychom do věty dosadili jiné substantivum, vzniklo by defektní spojení (např. „ve i u školy“). Navíc Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě (1966) hodnotí užití dvou předložek u téhož podstatného jména (např. „do a z Holandska“ – zde jde dokonce o tentýž pád) jako nevhodné. Náležitá formulace je tedy „ve stavení i u něj“.
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo:
zapojit se; připojit se
Odpověď:
V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Anakolut
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku věta „Byl jsem dítě, kterého když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě“?
Klíčové slovo:
anakolut
Odpověď:
Toto souvětí je hned z několika důvodů problematické. Především proto, že tvar zájmena „kterého“, jež je ve skutečnosti podmětem poslední věty, formálně neodpovídá zbytku věty. Nepatřičnost užitého tvaru se lépe projeví, když souvětí přeorganizujeme: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“ Náležitý tvar zájmena je tedy bezesporu „které“. Takovému vyšinutí z větné vazby se v odborné literatuře říká anakolut a bývá typické zejména pro nepřipravené mluvené projevy, při nichž mluvčí ztrácejí kontrolu nad větnou strukturou. Nicméně i když tvar zájmena opravíme, nezískáme zcela neproblematické souvětí: „Byl jsem dítě, které když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě čtenář pro změnu může pociťovat absenci předmětu, tedy koho se učitel zeptal, byť samo sloveso „zeptat se“ takové doplnění nevyžaduje. To do jisté míry vysvětluje původní volbu tvaru „kterého“, jež pak ve větě vlastně supluje roli předmětu – to je však v rozporu s dříve uvedeným, totiž že zájmeno „který“ je podmětem poslední věty. Abychom předešli této kolizi, lze předmět vyjádřit i přímo: „Byl jsem dítě, které když se ho učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě může být souvětí čtenářsky přijatelnější, ovšem oproti původnímu znění jsme přidali syntaktickou pozici navíc. Zdá se tedy, že v tomto větosledu nemá situace uspokojivé řešení: buď se zpronevěříme syntaktickým zásadám češtiny, nebo jim dostojíme, avšak za cenu toho, že bude souvětí pro (některé) čtenáře zarážející, nesnadno srozumitelné. Domníváme se, že nejelegantnějším řešením by bylo se této situaci úplně vyhnout a souvětí přeformulovat: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“
Poslední užití:
11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
ANAKOLUT (vyšinutí z vazby)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, jestli je správně vazba „dává to logiku“, kterou běžně slýchám v médiích i od předních politiků. Měla jsem za to, že něco buď „má logiku“, nebo to „dává smysl“.
Klíčové slovo:
logika, smysl
Odpověď:
Máte pravdu, spojení „dávat logiku“ je výsledkem tzv. kontaminace (smíšení, zkřížení vazeb), která je považována za skladební chybu. Jak jste správně odhadla, tato vazba vzniká smíšením významově podobných spojení „mít logiku“ a „dávat smysl“. Je třeba ještě doplnit, že výraz „smysl“ se v tomto významu může pojit i se slovesem „mít“, jak dokládá např. online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0. V pořádku jsou tedy vazby „má to smysl“, „dává to smysl“, ale pouze „má to logiku“. Data Českého národního korpusu sice ukazují, že spojení „dává to logiku“ se v úzu vyskytuje (zejména v publicistice), ve spisovném textu však důrazně doporučujeme se uvedené vazbě vyhnout.
Zvažované varianty:
mít logiku
dávat logiku
mít smysl
dávat smysl
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jestli je v pořádku souvětí „Nemusel prodávat, rozdávat anebo se jinak zbavovat věcí“. Za mých školních let to bylo považováno za chybu, pád slova „věcí“ totiž nesedí k slovesům „prodávat“ a „rozdávat“. Je větu nutné přeformulovat, nebo je to dnes v pořádku?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V tomto směru se nic nezměnilo, stále se jedná skladebnou chybu, tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Přísudky „prodávat“ a „rozdávat“ vyžadují předmět ve čtvrtém pádě, zatímco „zbavovat se“ vyžaduje doplnění v pádě druhém. Větu je tedy skutečně nutné přeformulovat, např. takto: „Nemusel věci prodávat, rozdávat ani se jich jinak zbavovat.“
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu a zdá se mi nějaká podivná, mohli byste mi s ní prosím poradit? Věta zní takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná i povinnost ke svému tělu a zdraví si ho dopřát.“
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta vám připadá podivná právem, pisatel zde totiž zanedbal dvojí vazbu (latinsky se této skladebné chybě říká zeugma). Slovo „právo“ se skutečně pojí s vazbou „na něco“ (zde „na odpočinek“), slovo „povinnost“ však nikoli; nemůžeme říci „*povinnost na něco“. Větu je proto nutné přeformulovat, například takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná je i naší povinností k tělu a ke zdraví si ho dopřát.“
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych si ověřila, zda je v pořádku tato věta: „Usilujeme o porozumění a využití nejlepších řešení v oblasti Business Intelligence, digitalizace a automatizace.“ Přijde mi totiž, že tam nesedí vazby: „porozumění nejlepším řešením“ vs. „využítí nejlepších řešení“. Je ta věta v pořádku? Lze ta dvě slovesa v tomto kontextu spojit? Nebo by se věta měla přeformulovat, popř. jak?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Nad formulací jste se pozastavila zcela správně. Jedná se o zanedbání dvojí vazby, tzv. zeugma. Dochází k ní mechanickým spojením dvou vazeb, z nichž každá vyžaduje jiný pád – jak jste si ostatně sama všimla. Takovéto formulace jsou považovány za syntaktickou chybu, čili je bohužel nutné je přestavět. Ve vašem případě bychom doporučili se zcela vyhnout formulaci „usilujeme o + slovesné podstatné jméno“ (vznikla by kostrbatá věta „Usilujeme o porozumění nejlepším řešením a o jejich využití“); elegantnější by se nám zdálo přepracovat větu např. takto: „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a využít je.“ (popř. „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a ta využít.“)
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
V jedné učebnici bylo za úkol opravit věty a najít chyby ve větné stavbě. Jedna z vět zní takto: „Vyvodíme proti některým pracovníkům odpovědnost.“ Co je zde prosím za chybu?
Klíčové slovo:
smíšení vazeb
Odpověď:
Ve větě došlo k tzv. kontaminaci vazeb (smíšení vazeb). Sloveso vyvodit běžně vytváří vazby jako vyvodit důsledky, vyvodit závěr, nikoli však vyvodit odpovědnost. Přicházely by tedy v úvahu např. věty „U některých pracovníků z toho vyvodíme důsledky“ nebo „Některé pracovníky poženeme k odpovědnosti“. Uvedená věta je však ze skladebného hlediska chybná.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se poradit, který tvar věty je správný: „Před nikým a ničím se nezalekli“, nebo „Nezalekli se nikoho a ničeho“?
Klíčové slovo:
smíšení vazeb
Odpověď:
Správně je věta „Nezalekli se nikoho a ničeho“. V první větě zřejmě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení vazeb), což je považováno za syntaktickou chybu. Zamýšlená konstrukce patrně měla znít „Nezastavili se před nikým a před ničím“.
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.