Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #191 [Nedostatky ve větné skladbě].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-10/17
Stav:
#14828
Užití:
1 1 0
Dotaz: Anakolut
Konkrétní dotaz: Mám větu „Připravujeme zcela nový program, který chceme, aby vás bavil“. Ta věta mi nezní, ale nevím proč.
Klíčové slovo: program; který; podmět
Odpověď: Souvětí „Připravujeme zcela nový program, který chceme, aby vás bavil“ obsahuje anakolut, tedy odchylku od očekávané struktury, porušení syntaktického vztahu uvnitř souvětí. Takový jev se častěji objevuje v neformálním mluveném diskurzu, v němž je s ohledem na omezenost pracovní paměti snadné ztratit výpovědní perspektivu – zjednodušeně řečeno nedokončit větu tak, jak začala. V psaném textu, který umožňuje pozorné nebo opakované čtení, je anakolut potenciálně rušivější, což dokládá i to, že jste se nad takovouto formulací pozastavila. Jádro problému spočívá mezi slovy „který“ a „chceme“. Souvětí totiž obsahuje dvě různé linie: 1. připravujeme program, který [vás má bavit]; 2. chceme, aby vás [program] bavil. Takto samostatně je jedna i druhá věta syntakticky v pořádku, ale aby každý jednotlivý syntaktický vztah celku byl v souladu s pravděpodobnými očekáváními a představami uživatelů češtiny o gramatičnosti, je potřeba spojit je dohromady jinak. Vztažné zájmeno který je tu ve tvaru, „který“ odpovídá buď 1., nebo 4. pádu. Pokud by to byl 1. pád, následující větu by to syntakticky tvarovalo tak, že je to program, kdo něco „dělá“, takže i sloveso by muselo být ve 3. osobě jednotného čísla. Jenže „chceme“ je tvar pro 1. osobu čísla množného. Pokud by to byl 4. pád, znamenalo by to, že zájmeno „který“ obsazuje pozici předmětu slovesa „chtít“ – tutéž pozici však zaujímá i vedlejší věta uvozená spojkou „aby“, přestože sloveso „chtít“ má v češtině takovou valenční pozici jen jednu. Obě interpretace tedy obsahují odchylku od očekávané struktury, porušený syntaktický vztah, jenž je jádrem rušivosti a snížené přijatelnosti souvětí. Možností, jak ho reformulovat, se nabízí několik: 1. „Připravujeme zcela nový program, po kterém / od kterého chceme, aby vás bavil“ (ponechává se „chceme, aby“ a upravuje se „který“). 2. „Připravujeme zcela nový program, který vás snad/doufejme bude bavit“ (ponechává se „který“ a upravuje se „chceme, aby“). 3. „Připravujeme zcela nový program a chceme, aby vás bavil“ (přívlastková vedlejší věta se upravuje na hlavní, předmětná vedlejší věta zůstává). Každá z těchto reformulací odstraňuje popsaný gramatický problém a snaží se v ničem dalším neodchylovat od původní formulace, ale netvrdíme, že je každá zcela ideálně přijatelná s ohledem na stylovou obratnost. Odhadujeme, že druhá z nich je v tomto smyslu lepší než první a třetí přinejmenším stejně dobrá jako druhá. Chcete-li tedy zmírnit riziko, že se někdo při čtení souvětí podobně jako vy zarazí a začne spíš než nad tím, co chcete sdělit, přemýšlet, jak to sdělujete, doporučujeme anakolut odstranit ve stylu druhé či třetí načrtnuté reformulace.
Poslední užití: 23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 752

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14624
Užití:
0 0 0
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: Je přípustné spojení „bez toho, aniž by“? Nebo lze říci pouze „bez toho, že (by)“, resp. „aniž (by)“ samostatně? V morfologii jsme se učili, že varianta „bez toho, aniž by“ je dnes už sémanticky totožná s „aniž by“. Mně osobně podoba „bez toho, aniž (by)“ vůbec nevadí…
Klíčové slovo: bez toho, aniž by
Odpověď: Spojovací výraz „bez toho, aniž by“ i přes jeho stoupající frekvenci v současném vyjadřování užívat nedoporučujeme, jedná se o logicky rozporný, hybridní výraz, vzniklý zkřížením spojky „aniž“ a synonymního spojovacího výrazu „bez toho, aby“. Zajímavé je, že ještě v devadesátých letech byl výraz „bez toho, aby“ odmítán jako nadbytečný neologismus. Dnešní norma už nicméně tento výraz z okruhu přípustných spojovacích prostředků nevylučuje. Spojení „bez toho, aniž by“ ale skutečně nepovažujeme za žádoucí ve spisovném projevu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 15

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14617
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jiné
Konkrétní dotaz: V televizní sportovní ukázce jsem zaslechla zajímavou větu: „Hokejisté chtěli zopakovat výhru z před dva zápasy“. Je tato vazba správná? Dá se použít podobně i „z před tři zápasy“ apod?.
Klíčové slovo: z před; dvě předložky za sebou
Odpověď: Váš doklad je zajímavý především tím, že zdaleka není ojedinělý. Vyjádření sledu dějů nebo násobenosti událostí pomocí předložkového spojení z + před je v praxi doloženo řadou dokladů. Z internetových dokladů můžeme vyčíst dva základní rysy daného vyjádření. (1) Doklady pocházejí převážně z textů, které zřejmě neprošly (odbornou) jazykovou korekturou, tj. z blogů, stránek zájmových klubů, z diskusních fór apod. Nutno přiznat, že menší množství dokladů se nachází i v textech oficiálnější povahy, např. v propagačních textech firem, v seriózněji založených internetových novinách apod. V každém případě lze tvrdit, že texty s vyššími kulturními ambicemi se podobnému vyjádření vyhýbají, tedy jinými slovy do plně spisovného projevu jej nelze doporučit. (2) Není zcela ustálený pád číslovkového výrazu a podstatného jména, které následují po předložce „před“. Přesvědčivě zde dominuje druhý pád, odpovídající vazebnosti předložky „z“: „bude hájit vítězství 1:0 z před dvou týdnů“, „porovnat nynější výkon s koncertem z před dvou let“, „britský zástupce v soutěži Eurovize z před čtyř let“ apod. V daleko menší míře je zastoupen sedmý pád, daný naopak vazbou výrazu „před“: „občanská iniciativa z před třemi lety dospěla k zablokování prodeje pozemků“, „pomník motorkáře z před dvěma roky“, „taky dobrá příhoda z před čtrnácti dny“ apod. První pád číslovkového výrazu a podstatného jména je zcela okrajový: „už nebyla tak strhující jako v případě 240 z před devět let“. Podle našeho názoru je uvedený typ spojení motivován vypuštěním podstatného jména, k němuž se vztahuje předložka z: „iniciativa z [doby] před třemi lety“, „příhoda z [období] před čtrnácti dny“ atd. Právě jen plné vyjádření patří do spisovného jazyka. Jak je vidět z výkladu bodě 2, vynecháme-li podstatné jméno doba/období, vazebnost obou předložek se začne křížit, a vazba jedné z předložek tak bývá potlačena, přičemž v praxi se evidentně dává přednost vazebnosti předložky „z“; patrně proto, že stojí na prvním místě, a tudíž v mysli mluvčího získává vrch. Navíc k vyjádření typu „příhoda z před čtrnácti dny“ je třeba další operace – mluvčí si musí uvědomit, že předložky „z“ a „před“ se vztahují každá k jinému větnému členu. Nejistota při volbě správného pádu pak ojediněle ústí i ve volbu základního tvaru, tj. prvního pádu. Ačkoli je dané vyjádření výhodné svou úsporností, nelze ho považovat za bezvýhradně přijatelné a nelze rovněž doporučit tvoření analogických vazeb. Do neutrálního, plně spisovného jazyka patří spíše plná vyjádření s předložkami u příslušných podstatných jmen: „v období před dvěma zápasy“, popř. vyjádření jinou větnou strukturou: „stejnou formou, jakou prokázal před dvěma zápasy / v utkání (z) 12. května“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 248

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14165
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jiné
Konkrétní dotaz: Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo: i; ani
Odpověď: V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití: 15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 456
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo „ani I“

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13175
Užití:
1 1 0
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat, zda je v případech, kdy je ve větě třeba užít dva různé tvary, ale tyto tvary jsou homonymní, možno užít jen jeden výraz, např. „ve i u stavení“, nebo zda je to také považováno za zeugma. Je tato problematika někde popsána?
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby; stavení
Odpověď: Tento specifický případ zeugmatu není v odborné literatuře dostatečně uveden. Vzhledem k tomu, že dvě předložky vyžadují dvě různé vazby, považujeme za nutné v dané větě užít dva tvary, byť jde ve vašem případě o tvary homonymní. Nelze oba tvary vyjádřit jedním výrazem, protože kdybychom do věty dosadili jiné substantivum, vzniklo by defektní spojení (např. „ve i u školy“). Navíc Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě (1966) hodnotí užití dvou předložek u téhož podstatného jména (např. „do a z Holandska“ – zde jde dokonce o tentýž pád) jako nevhodné. Náležitá formulace je tedy „ve stavení i u něj“.
Poslední užití: 28.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Encyklopedický slovník češtiny. Karlík - Nekula - Pleskalová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo ZEUGMA
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 84.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12666
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo: zapojit se; připojit se
Odpověď: V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití: 7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 433

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11520
Užití:
1 1 0
Dotaz: Anakolut
Konkrétní dotaz: Je v pořádku věta „Byl jsem dítě, kterého když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě“?
Klíčové slovo: anakolut
Odpověď: Toto souvětí je hned z několika důvodů problematické. Především proto, že tvar zájmena „kterého“, jež je ve skutečnosti podmětem poslední věty, formálně neodpovídá zbytku věty. Nepatřičnost užitého tvaru se lépe projeví, když souvětí přeorganizujeme: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“ Náležitý tvar zájmena je tedy bezesporu „které“. Takovému vyšinutí z větné vazby se v odborné literatuře říká anakolut a bývá typické zejména pro nepřipravené mluvené projevy, při nichž mluvčí ztrácejí kontrolu nad větnou strukturou. Nicméně i když tvar zájmena opravíme, nezískáme zcela neproblematické souvětí: „Byl jsem dítě, které když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě čtenář pro změnu může pociťovat absenci předmětu, tedy koho se učitel zeptal, byť samo sloveso „zeptat se“ takové doplnění nevyžaduje. To do jisté míry vysvětluje původní volbu tvaru „kterého“, jež pak ve větě vlastně supluje roli předmětu – to je však v rozporu s dříve uvedeným, totiž že zájmeno „který“ je podmětem poslední věty. Abychom předešli této kolizi, lze předmět vyjádřit i přímo: „Byl jsem dítě, které když se ho učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě může být souvětí čtenářsky přijatelnější, ovšem oproti původnímu znění jsme přidali syntaktickou pozici navíc. Zdá se tedy, že v tomto větosledu nemá situace uspokojivé řešení: buď se zpronevěříme syntaktickým zásadám češtiny, nebo jim dostojíme, avšak za cenu toho, že bude souvětí pro (některé) čtenáře zarážející, nesnadno srozumitelné. Domníváme se, že nejelegantnějším řešením by bylo se této situaci úplně vyhnout a souvětí přeformulovat: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“
Poslední užití: 11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: ANAKOLUT (vyšinutí z vazby)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9957
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: Chtěla jsem se zeptat, jestli je správně vazba „dává to logiku“, kterou běžně slýchám v médiích i od předních politiků. Měla jsem za to, že něco buď „má logiku“, nebo to „dává smysl“.
Klíčové slovo: logika, smysl
Odpověď: Máte pravdu, spojení „dávat logiku“ je výsledkem tzv. kontaminace (smíšení, zkřížení vazeb), která je považována za skladební chybu. Jak jste správně odhadla, tato vazba vzniká smíšením významově podobných spojení „mít logiku“ a „dávat smysl“. Je třeba ještě doplnit, že výraz „smysl“ se v tomto významu může pojit i se slovesem „mít“, jak dokládá např. online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0. V pořádku jsou tedy vazby „má to smysl“, „dává to smysl“, ale pouze „má to logiku“. Data Českého národního korpusu sice ukazují, že spojení „dává to logiku“ se v úzu vyskytuje (zejména v publicistice), ve spisovném textu však důrazně doporučujeme se uvedené vazbě vyhnout.
Zvažované varianty:
mít logiku dávat logiku mít smysl dávat smysl
Poslední užití: 12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8479
Užití:
1 1 0
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli je v pořádku souvětí „Nemusel prodávat, rozdávat anebo se jinak zbavovat věcí“. Za mých školních let to bylo považováno za chybu, pád slova „věcí“ totiž nesedí k slovesům „prodávat“ a „rozdávat“. Je větu nutné přeformulovat, nebo je to dnes v pořádku?
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby
Odpověď: V tomto směru se nic nezměnilo, stále se jedná skladebnou chybu, tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Přísudky „prodávat“ a „rozdávat“ vyžadují předmět ve čtvrtém pádě, zatímco „zbavovat se“ vyžaduje doplnění v pádě druhém. Větu je tedy skutečně nutné přeformulovat, např. takto: „Nemusel věci prodávat, rozdávat ani se jich jinak zbavovat.“
Poslední užití: 9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8265
Užití:
1 1 0
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Mám před sebou větu a zdá se mi nějaká podivná, mohli byste mi s ní prosím poradit? Věta zní takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná i povinnost ke svému tělu a zdraví si ho dopřát.“
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby
Odpověď: Věta vám připadá podivná právem, pisatel zde totiž zanedbal dvojí vazbu (latinsky se této skladebné chybě říká zeugma). Slovo „právo“ se skutečně pojí s vazbou „na něco“ (zde „na odpočinek“), slovo „povinnost“ však nikoli; nemůžeme říci „*povinnost na něco“. Větu je proto nutné přeformulovat, například takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná je i naší povinností k tělu a ke zdraví si ho dopřát.“
Poslední užití: 4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.