Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #191 [Nedostatky ve větné skladbě].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-10/13
Stav:
#13175
Užití:
1 1 0
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat, zda je v případech, kdy je ve větě třeba užít dva různé tvary, ale tyto tvary jsou homonymní, možno užít jen jeden výraz, např. „ve i u stavení“, nebo zda je to také považováno za zeugma. Je tato problematika někde popsána?
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby; stavení
Odpověď: Tento specifický případ zeugmatu není v odborné literatuře dostatečně uveden. Vzhledem k tomu, že dvě předložky vyžadují dvě různé vazby, považujeme za nutné v dané větě užít dva tvary, byť jde ve vašem případě o tvary homonymní. Nelze oba tvary vyjádřit jedním výrazem, protože kdybychom do věty dosadili jiné substantivum, vzniklo by defektní spojení (např. „ve i u školy“). Navíc Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě (1966) hodnotí užití dvou předložek u téhož podstatného jména (např. „do a z Holandska“ – zde jde dokonce o tentýž pád) jako nevhodné. Náležitá formulace je tedy „ve stavení i u něj“.
Poslední užití: 28.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Encyklopedický slovník češtiny. Karlík - Nekula - Pleskalová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo ZEUGMA
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 84.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12666
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo: zapojit se; připojit se
Odpověď: V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití: 7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 433

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11520
Užití:
1 1 0
Dotaz: Anakolut
Konkrétní dotaz: Je v pořádku věta „Byl jsem dítě, kterého když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě“?
Klíčové slovo: anakolut
Odpověď: Toto souvětí je hned z několika důvodů problematické. Především proto, že tvar zájmena „kterého“, jež je ve skutečnosti podmětem poslední věty, formálně neodpovídá zbytku věty. Nepatřičnost užitého tvaru se lépe projeví, když souvětí přeorganizujeme: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“ Náležitý tvar zájmena je tedy bezesporu „které“. Takovému vyšinutí z větné vazby se v odborné literatuře říká anakolut a bývá typické zejména pro nepřipravené mluvené projevy, při nichž mluvčí ztrácejí kontrolu nad větnou strukturou. Nicméně i když tvar zájmena opravíme, nezískáme zcela neproblematické souvětí: „Byl jsem dítě, které když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě čtenář pro změnu může pociťovat absenci předmětu, tedy koho se učitel zeptal, byť samo sloveso „zeptat se“ takové doplnění nevyžaduje. To do jisté míry vysvětluje původní volbu tvaru „kterého“, jež pak ve větě vlastně supluje roli předmětu – to je však v rozporu s dříve uvedeným, totiž že zájmeno „který“ je podmětem poslední věty. Abychom předešli této kolizi, lze předmět vyjádřit i přímo: „Byl jsem dítě, které když se ho učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě může být souvětí čtenářsky přijatelnější, ovšem oproti původnímu znění jsme přidali syntaktickou pozici navíc. Zdá se tedy, že v tomto větosledu nemá situace uspokojivé řešení: buď se zpronevěříme syntaktickým zásadám češtiny, nebo jim dostojíme, avšak za cenu toho, že bude souvětí pro (některé) čtenáře zarážející, nesnadno srozumitelné. Domníváme se, že nejelegantnějším řešením by bylo se této situaci úplně vyhnout a souvětí přeformulovat: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“
Poslední užití: 11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: ANAKOLUT (vyšinutí z vazby)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9957
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: Chtěla jsem se zeptat, jestli je správně vazba „dává to logiku“, kterou běžně slýchám v médiích i od předních politiků. Měla jsem za to, že něco buď „má logiku“, nebo to „dává smysl“.
Klíčové slovo: logika, smysl
Odpověď: Máte pravdu, spojení „dávat logiku“ je výsledkem tzv. kontaminace (smíšení, zkřížení vazeb), která je považována za skladební chybu. Jak jste správně odhadla, tato vazba vzniká smíšením významově podobných spojení „mít logiku“ a „dávat smysl“. Je třeba ještě doplnit, že výraz „smysl“ se v tomto významu může pojit i se slovesem „mít“, jak dokládá např. online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0. V pořádku jsou tedy vazby „má to smysl“, „dává to smysl“, ale pouze „má to logiku“. Data Českého národního korpusu sice ukazují, že spojení „dává to logiku“ se v úzu vyskytuje (zejména v publicistice), ve spisovném textu však důrazně doporučujeme se uvedené vazbě vyhnout.
Zvažované varianty:
mít logiku dávat logiku mít smysl dávat smysl
Poslední užití: 12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8479
Užití:
1 1 0
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli je v pořádku souvětí „Nemusel prodávat, rozdávat anebo se jinak zbavovat věcí“. Za mých školních let to bylo považováno za chybu, pád slova „věcí“ totiž nesedí k slovesům „prodávat“ a „rozdávat“. Je větu nutné přeformulovat, nebo je to dnes v pořádku?
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby
Odpověď: V tomto směru se nic nezměnilo, stále se jedná skladebnou chybu, tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Přísudky „prodávat“ a „rozdávat“ vyžadují předmět ve čtvrtém pádě, zatímco „zbavovat se“ vyžaduje doplnění v pádě druhém. Větu je tedy skutečně nutné přeformulovat, např. takto: „Nemusel věci prodávat, rozdávat ani se jich jinak zbavovat.“
Poslední užití: 9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8265
Užití:
1 1 0
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Mám před sebou větu a zdá se mi nějaká podivná, mohli byste mi s ní prosím poradit? Věta zní takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná i povinnost ke svému tělu a zdraví si ho dopřát.“
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby
Odpověď: Věta vám připadá podivná právem, pisatel zde totiž zanedbal dvojí vazbu (latinsky se této skladebné chybě říká zeugma). Slovo „právo“ se skutečně pojí s vazbou „na něco“ (zde „na odpočinek“), slovo „povinnost“ však nikoli; nemůžeme říci „*povinnost na něco“. Větu je proto nutné přeformulovat, například takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná je i naší povinností k tělu a ke zdraví si ho dopřát.“
Poslední užití: 4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7928
Užití:
1 0 1
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Ráda bych si ověřila, zda je v pořádku tato věta: „Usilujeme o porozumění a využití nejlepších řešení v oblasti Business Intelligence, digitalizace a automatizace.“ Přijde mi totiž, že tam nesedí vazby: „porozumění nejlepším řešením“ vs. „využítí nejlepších řešení“. Je ta věta v pořádku? Lze ta dvě slovesa v tomto kontextu spojit? Nebo by se věta měla přeformulovat, popř. jak?
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby
Odpověď: Nad formulací jste se pozastavila zcela správně. Jedná se o zanedbání dvojí vazby, tzv. zeugma. Dochází k ní mechanickým spojením dvou vazeb, z nichž každá vyžaduje jiný pád – jak jste si ostatně sama všimla. Takovéto formulace jsou považovány za syntaktickou chybu, čili je bohužel nutné je přestavět. Ve vašem případě bychom doporučili se zcela vyhnout formulaci „usilujeme o + slovesné podstatné jméno“ (vznikla by kostrbatá věta „Usilujeme o porozumění nejlepším řešením a o jejich využití“); elegantnější by se nám zdálo přepracovat větu např. takto: „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a využít je.“ (popř. „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a ta využít.“)
Poslední užití: 29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7610
Užití:
1 0 1
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: V jedné učebnici bylo za úkol opravit věty a najít chyby ve větné stavbě. Jedna z vět zní takto: „Vyvodíme proti některým pracovníkům odpovědnost.“ Co je zde prosím za chybu?
Klíčové slovo: smíšení vazeb
Odpověď: Ve větě došlo k tzv. kontaminaci vazeb (smíšení vazeb). Sloveso vyvodit běžně vytváří vazby jako vyvodit důsledky, vyvodit závěr, nikoli však vyvodit odpovědnost. Přicházely by tedy v úvahu např. věty „U některých pracovníků z toho vyvodíme důsledky“ nebo „Některé pracovníky poženeme k odpovědnosti“. Uvedená věta je však ze skladebného hlediska chybná.
Poslední užití: 27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7325
Užití:
1 0 1
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se poradit, který tvar věty je správný: „Před nikým a ničím se nezalekli“, nebo „Nezalekli se nikoho a ničeho“?
Klíčové slovo: smíšení vazeb
Odpověď: Správně je věta „Nezalekli se nikoho a ničeho“. V první větě zřejmě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení vazeb), což je považováno za syntaktickou chybu. Zamýšlená konstrukce patrně měla znít „Nezastavili se před nikým a před ničím“.
Poslední užití: 13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7194
Užití:
1 0 1
Dotaz: Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, jak se díváte na kumulaci předložek v tomto typu vět: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z a do České republiky.“ Je to gramaticky naprosto v pořádku, a tudíž ve zpravodajství vhodné? Nebo je to gramaticky sice v pořádku, ale stylisticky ne zcela vhodné? Jaká varianta by byla vhodnější? Nebo věta není v pořádku vůbec?
Klíčové slovo: zanedbání dvojí vazby
Odpověď: Tato formulace vhodná není. Souřadným spojením dvou předložek ve snaze ušetřit místo v praxi často vzniká tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Tato konkrétní formulace má tu výhodu, že předložky z i do se pojí s 2. pádem, a tvar „České republiky“ je tedy náležitý v obou případech (na rozdíl např. od spojení „cesta na a ze stadionu“). Stylisticky však uvedená věta pokulhává, vhodnější by se nám zdálo ji přeformulovat například takto: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z České republiky a do ní.“
Poslední užití: 6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.