Dotaz:
Slovosled ostatní
Konkrétní dotaz:
Stále více se v internetových novinách i ve zprávách v televizi setkávám s tím, že předložka se ve větě přesouvá před částice nebo příslovce, objevuje se tedy něco ve stylu: „byli tam o přibližně dvě hodiny později“ nebo „stalo se to před asi dvěma lety“. Je jasné, že smysl věty se tím nijak nemění, ale zní to opravdu divně. Nevíte, odkud se to vzalo a proč se to tak rychle uchytilo?
Klíčové slovo:
předložka; částice; příslovce
Odpověď:
Jde o slovosledný jev, který je v mluvnicích prozatím víceméně opomíjený. O žádné z obou variant, které uvádíte, nelze říci, že je „nesprávná“ či agramatická. Ta varianta, v níž předložka stojí v pozici vlevo před částicí/příslovcem („před asi/přibližně dvěma lety“), jasně a jednoznačně rámuje či vyznačuje počátek (= hranici zleva) tzv. nominální skupiny (nominální skupinou se zde míní celý rozvitý větný člen – „dvěma lety“, „dvě hodiny“). To, že má tuto funkci, je zřejmě také důvodem, proč se takový slovosled v češtině šíří. O šíření tohoto jevu se zmiňuje již L. Uhlířová v publikaci Knížka o slovosledu (Praha, Academia, 1987, s. 81). Na podrobnou jazykovědnou analýzu tento jev prozatím teprve čeká. Znění věty „byli tam o přibližně dvě hodiny později“ a „stalo se to před asi dvěma lety“ bychom považovali za přijatelné, jen je třeba počítat s tím, že některé čtenáře či posluchače může tento slovosled stále překvapit.
Dotaz:
Téma – réma (co dát na konec věty)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, které z uvedených slovních spojení je správné, resp. nejlepší: Prohnal si 1) kulku hlavou, 2) hlavou kulku, 3) kulkou hlavu, 4) hlavu kulkou.
Klíčové slovo:
aktuální členění větné; valence
Odpověď:
Podíváme-li se na definici slovesa „prohnat“ ve Slovníku spisovné češtiny, dojdeme k závěru, že jsou všechny čtyři varianty správně – můžeme tedy prohnat jak menší těleso větším tělesem (proženeme kulku hlavou, tj. do hlavy vstřelíme kulku), tak větší těleso menším tělesem (proženeme hlavu kulkou, tj. způsobíme narušení hlavy, proniknutí kulky do ní):
1. způsobit pohyb něčeho skrz něco, prohnat kulku hlavou,
2. způsobit proniknutí něčeho něčím, prohnat hlavu kulkou.
Slovosled sloveso + předmět ve 4. pádě + určení místa v 7. pádě (prohnat něco někudy/něčím) je neutrální, je však možné ho v závislosti na kontextu obrátit i na prohnat hlavou kulku, prohnat kulkou hlavu.
Význam celého spojení se nemění, vyjadřuje však dva různé pohledy, odlišné stanovisko pozorovatele – jde o to, zda klade větší důraz na nástroj, nebo na předmět. Střídání nástroje a věci, na kterou nástroj působí, není v češtině ojedinělé, nejčastější bývá u sloves s předponou „pro-“, např. prorazit plech hřebíkem – prorazit hřebík plechem; prolít cedník vodou – prolít vodu cedníkem; prolít hrdlo pivem – prolít pivo hrdlem.
Této otázce byl věnován už i příspěvek Lad. Janského v prvním výběru Jazykového koutku Československého rozhlasu (1949).
Dotaz:
Slovosled ostatní
Konkrétní dotaz:
Ve které z následujících vět je správně slovosled? „Rádi bychom vás pozvali k návštěvě těchto 20 projektů.“ „Rádi bychom vás pozvali k návštěvě 20 těchto projektů.“
Klíčové slovo:
tento; přívlastek
Odpověď:
Podle základního pravidla slovosledu u postupně rozvíjejícího přívlastku stojí na prvním místě vymezovací zájmena „každý“, „všechen“ a přídavné jméno „celý“. Hned na druhém místě jsou ukazovací zájmena „ten“, „tento“, „takový“. Po nich následují přivlastňovací zájmena a číslovky. Dle tohoto pravidla by tedy věta měla znít: „Rádi bychom vás pozvali k návštěvě těchto 20 projektů.“ Mohou ovšem nastat případy, kdy se ukazovací zájmeno bude vztahovat pouze k řídícímu podstatnému jménu, a nikoli k číslovce, která ho rozvíjí, pak je náležité jej umístit až za číslovku, např. „Vypracovali jsme 50 projektů na dané téma. Rádi bychom vás pozvali k návštěvě 20 těchto projektů.“ Pro volbu náležitého řešení je tedy třeba posoudit kontext a záměr pisatele.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Téma – réma (co dát na konec věty)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se poradit ohledně výrazu na konci věty. Věta zní: „Snížíme spotřebu vody při výrobě produktů o 25 % do roku 2025.“ Zajímalo by mě, jestli můžu dát spojení „do roku 2025“ na konec věty, přestože v anglickém originálu jím věta začíná.
Klíčové slovo:
slovosled
Odpověď:
Angličtina patří k jazykům, které mají pevný slovosled. Čeština má naproti tomu slovosled volný, protože větněčlenskou funkci jednotlivých výrazů dokáže vyjádřit skloňováním. To, co je jádrem výpovědi, v češtině obvykle klademe právě na konec věty (tzv. aktuální větné členění), takže pokud si přejete zdůraznit rok 2025, je věta v pořádku.
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Jaká pravidla platí pro umístění zvratného ‚se‘ ve větě?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Příklonka „se“ se nejčastěji dává tzv. na druhou pozici za výraz, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. V mluvené češtině se často můžeme setkat s tím, že příklonku „se“ najdeme na první pozici ve větě (např. „Se nezblázni!“). Tato pozice je však v psaném textu velmi příznaková.
Poslední užití:
24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Slovosled – obecný dotaz
Konkrétní dotaz:
Má slovosled v češtině pevná pravidla, co se týče postavení jednotlivých větných členů?
Odpověď:
V češtině slovosled pevně daná pravidla, jako má třeba slovosled anglický či německý, nemá, je tzv. volný. Pevná pravidla existují například pro pozici příklonek (typicky zaujímají druhou pozici), ale pozice jednotlivých větných členů je spíše věc subjektivní. Je obecně přijímáno, že má každá věta jednu základní slovoslednou variantu, ale může mít několik (kontextově podmíněných) modifikací. Důležité je, že by slovosled měl být takový, aby text při čtení či poslechu dobře plynul a byl v daném kontextu logicky uspořádán.
Poslední užití:
20.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)