Dotaz:
Počet vět v souvětí
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím učit počet vět v následujícím souvětí? „Překontrolujte si všechny prvky kolem domu a přesvědčte se, že jsou všichni seznámeni s bezpečností.“
Klíčové slovo:
souvětí; počet vět
Odpověď:
V uvedeném souvětí se vyskytují tři určité slovesné tvary: „překontrolujte si“, „přesvědčte se“ a „jsou“, které signalizují, že toto souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou hlavní (souřadně spojené v poměru slučovacím), třetí věta je vedlejší, závislá na druhé větě hlavní.
Dotaz:
Význam věty
Konkrétní dotaz:
V překladu jsem použil větu „Nejsem nikdo“ ve smyslu „Nejsem nikdo důležitý, nevšímejte si mě“. Redaktor mi větu opravil na „Jsem nikdo“. Zajímalo by mě, jaký je v uvedených větách rozdíl, zda skutečně moji verzi nelze použít. Ještě doplním, že v anglickém originále věta zní „I'm nobody“.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Domníváme se, že mezi větami není sémantický rozdíl, uvedenému významu odpovídají obě dvě. Skutečnost, že význam zůstává týž bez ohledu na užití/neužití záporné podoby slovesa, je pochopitelně neobvyklá, ale zdůvodnitelná. V češtině je běžná tzv. negativní shoda, to znamená, že se zápornými zájmeny se pojí záporný tvar slovesa – jde tedy o dvojí zápor, který naopak třeba angličtina považuje za skladební chybu. Česká věta „Nejsem nikdo“ je tedy zcela ústrojná a správná, podobně jako analogicky utvořená věta „Nikdo nepřišel“. Zatímco větu „Nikdo přišel“ by rodilý mluvčí češtiny jistě nepoužil, věta „Jsem nikdo“ je přijatelná proto, že výraz „nikdo“ má podle Slovníku spisovného jazyka českého kromě funkce záporného zájmena také význam „bezvýznamný člověk“. Při použití v tomto významu pak odpadá tendence k použití jinak obligátního dvojitého záporu.
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
NEGACE (zápor)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
NEGATIVNÍ SHODA (záporová shoda, negační shoda)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Dělám s vnučkou domácí úkol a nejsme si jisté určením druhu věty „Uteč.“ Nejdřív jsem si říkala, že jde o větu rozkazovací, ale mate mě, že není zakončena vykřičníkem. O jaký druh věty tedy jde?
Klíčové slovo:
věta rozkazovací
Odpověď:
Je pravda, že rozkazovací věty bývají často zakončeny vykřičníkem, není to však pravidlem a interpunkční znaménko není pro formální určení druhu věty určující. Například v Základní mluvnici českého jazyka, která pokrývá rozsah učiva základních škol, se dočteme, že „Na konci [rozkazovacích] vět píšeme tečku; jestliže však jde o důrazný rozkaz, píšeme vykřičník.“ Rozhodující v tomto případě je, že sloveso v přísudku má podobu rozkazovacího způsobu. Jinými slovy jde skutečně o větu rozkazovací.
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Žáci měli u věty „Odletěli už všichni ptáci“ doplnit koncové interpunkční znaménko a určit druh věty. Někteří doplnili otazník a větu určili jako tázací, jiní doplnili tečku a větu označili za oznamovací. Zajímalo by mě, jestli věta skutečně může být oznamovací i při tomto slovosledu, tzn. když je sloveso na prvním místě.
Odpověď:
Ano, určitě může jít o oznamovací větu. Čeština má na rozdíl třeba od angličtiny velmi volný slovosled a pořadí větných členů je zaměnitelné. Změnou slovosledu v češtině můžeme klást důraz na jednotlivé složky věty (tzv. aktuální větné členění). To, co chceme zdůraznit, stojí obvykle na konci věty. Větu „Odletěli už všichni ptáci“ tedy můžeme pozměnit např. takto: „Všichni ptáci už odletěli“ nebo „Ptáci už odletěli všichni“. Všechny uvedené varianty mohou být v kombinaci s patřičnou intonací a interpunkčním znaménkem označeny jak za oznamovací, tak za tázací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na druh věty, která zní „Psům je vstup zakázán“. V učebnici se tvrdí, že jde o větu rozkazovací, ale já bych ji určila jako oznamovací. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
věta oznamovací
Odpověď:
Pravěpodobně se zde prolnuly dva přístupy, formální a funkční. Formálně se skutečně jedná o oznamovací větu; rozkazovací věty obvykle obsahují sloveso ve tvaru rozkazovacího způsobu (např. „Se psy sem nevstupujte!“). Jiná věc je komunikační funkce věty. Věta „Psům je vstup zakázán“ bezpochyby vyjadřuje příkaz, resp. zákaz, formálně však využívá prostředky věty oznamovací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vztahy vět v přímé řeči (typ jsem doma, řekla Eva)
Konkrétní dotaz:
Rád bych se vás zeptal na to, jak přistupovat k určování hlavních a vedlejších vět v textech, ve kterých se nachází přímá řeč, např. Řekl mi: „Dnes už nemusíš chodit.“ Je lepší tyto konstrukce vynechat, nebo první větu určit jako hlavní a druhou jako vedlejší předmětnou? Nebo obě jako hlavní?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Při rozboru útvarů tvořených přímou řečí (značenou či neznačenou uvozovkami) a uvozovací větou je možno postupovat dvojím způsobem. První vychází z faktu, že části takového útvaru představují promluvení různých účastníků komunikační situace a neobsahují žádné signály závislosti (podřadicí spojovací prostředky). Zmíněný útvar se v tomto případě považuje za textové spojení, ne za souvětí. Obě části (přímá řeč i uvozovací věta) jsou analyzovány zvlášť. Druhý způsob řešení vychází z faktu, že sloveso uvozovací věty vyžaduje/umožňuje doplnění předmětem, a celý útvar se považuje za podřadné souvětí. Buď tedy uvozovací větu budete považovat za hlavní větu, nebo ji vůbec nebudete počítat jako součást souvětí. Dovolujeme si však upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak se k problému staví současná školská praxe.
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Několikanásobné rozvití věty hlavní větami vedlejšími
Konkrétní dotaz:
Jsem žákyně základní školy a chtěla bych se zeptat, jestli může nastat situace, že je věta vložená do věty vedlejší. Například: „Když hoch usnul, vytáhla mu babička psaní z kapsy a dala mu tam jiné, ve kterém bylo napsáno, aby toho mladíka, který k nim přichází, dali bez meškání oddat s princeznou“. Je věta "který k nim přichází" vložená do věty „aby toho mladíka dali bez meškání oddat s princeznou“?
Klíčové slovo:
vložená vedlejší věta
Odpověď:
Ano, takovéto souvětí je utvořeno zcela v souladu s pravidly větné stavby češtiny. Do páté věty souvětí („aby toho mladíka dali bez meškání oddat s princeznou“) je vložena vedlejší (šestá) věta „který k nim přichází“.
Poslední užití:
2.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Věta jednoduchá vs. souvětí
Konkrétní dotaz:
Je celek „Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko“ věta jednoduchá s několikanásobným přísudkem, nebo se jedná o souvětí? Osobně se domnívám, že o několikanásobném přísudku mluvíme pouze tehdy, když jsou všechna slovesa rozvita stejným členem.
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek vs. souvětí
Odpověď:
Celek „Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko“ považujeme za souvětí. Máte pravdu, že všechna slovesa několikanásobného přísudku musí mít společné závislé větné členy, což v tomto případě neplatí: „*navštěvuje jinému koníčku“ atd.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)