Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Prosím vás, v souvětí „Je slyšet, jak skřípají brzdy" je vedlejší věta podmětná, nebo předmětná?
Klíčové slovo:
vedlejší věta podmětná i předmětná
Odpověď:
Jedná se o přechodový jev, větu lze vnímat jako podmětnou i jako předmětnou. Možná je tedy jak substituce „Je slyšet (kdo, co) skřípění“ i „Je slyšet (koho, co) skřípění“. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak se k věci staví současná školská praxe.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Obsahují níže uvedená souvětí vedlejší věty příslovečné měrové? Která z daných vět je řídící (hlavní) a která závislá (vedlejší)? Souvětí znějí takto: „Čím déle bloudil, tím větší dostával strach“ a „Čím je starší, tím je chytřejší“.
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Ano, jedná se o vedlejší věty příslovečné měrové. V souvětích jsou větami hlavními „tím větší dostával strach“ a „tím je chytřejší“, věty uvozené „čím“ jsou vedlejší.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“ obsahuje vedlejší větu příslovečnou zřetelovou („pokud jde o vaše rozhodnutí“).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, o jaký druh vedlejší věty se jedná: „Byla mi taková zima, že jsem se celá rozklepala.“ Učitelka mého syna tvrdí, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou měrovou. Já se domnívám, že jde o vedlejší větu přívlastkovou, protože závisí na podstatném jménu zima.
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O přívlastkovou vedlejší větu se nejedná, protože na podstatném jméně „zima“ nezávisí. Danou vedlejší větu bychom určili jako příslovečnou účinkovou (viz např. ve školách běžně používaná mluvnice M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk, Praha: SPN, 2011, s. 339). Zároveň si dovolujeme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště. Jsme si vědomi toho, že zejména na nižších stupních škol se problematika druhů vedlejších vět musí často zjednodušovat úměrně věku a schopnostem žáků (větám účinkovým jsou z významového hlediska nejbližší právě věty měrové). Nejen z tohoto důvodu není jazyková poradna určena k řešení domácích úkolů, doporučujeme obracet se s prosbou o vysvětlení přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/. Děkujeme za pochopení.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jako učitelka jsem zaslala žákům souvětí, které mělo mít původně jen výchovný charakter, ale pak mě napadlo zadat jim jako úkol rozbor tohoto sdělení. Měla jsem za to, že poslední dvě věty jsou stejného rázu (způsobové), a proto jsem mezi nimi nenapsala čárku. V přicházejících řešeních se však často objevuje věta přísl. účelová. Začala jsem to tedy zkoumat do hloubky a už jsem se do toho tak zamotala, že si opravdu nejsem jistá. Prosím tedy o podání pomocné ruky z vaší strany a moc děkuji. Dané souvětí zní: „Doufám (1VH), že jste všichni rozumní(2VV předmětná) a neberete pobyt doma jako další prázdniny (3VV předmětná), že si dokážete zorganizovat svůj čas tak (4VV předmětná), abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch (5VV přísl. způsobová) a dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku (6VV ?).“
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Jak jistě víte, v české syntaxi neexistuje výhradně jediný „správný“ přístup k určování druhů vedlejších vět, jejich repertoár se v různých zdrojích liší a výsledek často záleží např. na tom, zda jako hlavní kritérium upřednostníme formu, nebo naopak význam. Na základě výkladu ve známé a ve školách hojně využívané mluvnici M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk (Praha 2011) se domníváme, že jde o věty příslovečné účinkové. Příklad na vedlejší větu uvozenou „tak, aby“ najdete však také ve výkladu o vedlejších větách způsobových. Tento zdroj rovněž pracuje s VV způsobově-účinkovými jako speciálním typem vět způsobových. V jiné odborné syntaktické literatuře se pak setkáme rovněž s VV měrově-účinkovými (viz např. J. Štěpán: Souvětí současné češtiny, Liberec, 2013, s. 57 aj.; tato část Moderní mluvnice češtiny je k dispozici i on-line: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxtbHV2bmljZWNlc3Rpbnl8Z3g6NTA0MDQyNGM2ZmYyMmY3Yw). Podle našeho názoru lze v případě daného souvětí uvažovat o všech jmenovaných druzích VV. I vzhledem k nutnosti konzultovat řešení s jazykovou poradnou bychom však byli tolerantní i k určení VV jako účelových, neboť zejména jejich forma (tj. uvození spojkou „aby“) může studenty k této interpretaci snadno svádět (nadto se v první VV vyskytuje adverbium „účelně“). Každopádně však doporučujeme určit 5. a 6. VV stejným způsobem a za základní zde považujeme psaní bez čárky. Čárka by připadala v úvahu tehdy, pokud by pisatel chtěl mezi nimi vyjádřit jiný než slučovací poměr. Nabízí se poměr důsledkový, tj. „abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch, a tak dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku“.
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s určováním vedlejších vět. Jaká vedlejší věta se vyskytuje v souvětí „Bylo to takové nečekané setkání, jako by náhle spadl z nebe“?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Na tuto vedlejší větu se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou "jaké setkání", a tudíž ji lze určit jako vedlejší větu přívlastkovou. Ve vysokoškolské praxi by bylo lze uznat i určení této věty jako vedlejší věty příslovečné průvodních okolností, tento druh se ve středoškolské praxi obvykle řadí obecně pod vedlejší větu způsobovou v širším smyslu.
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Užívá se pro vedlejší větu způsobovou – míry také termín vedlejší věta měrová?
Klíčové slovo:
vedlejší věta měrová
Odpověď:
Ano, jedná se o zkrácení spojení „způsobová – míry“.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Při korektuře edukačního programu jsem narazila na otázku na určení vedlejší věty a nevím si rady. Souvětí zní: „Jaký přišel, takový odešel.“ Jaká vedlejší věta je v tomto souvětí obsažena?
Klíčové slovo:
jaký – takový
Odpověď:
Řešení není jednoznačné, protože pojetí mluvnic se různí. V první řadě je třeba vyloučit vedlejší větu přísudkovou: ta rozvíjí jmennou část přísudku jmenného se sponou a sponové sloveso zůstává v hlavní větě, např. „Není takový, jaký byl před lety“. V souvětí „Jaký přišel, takový odešel“ však sponové sloveso není, oba přísudky jsou v tomto souvětí slovesné. Když si zájmena jaký a takový nahradíme jakýmkoli přídavným jménem (např. „Přišel oblečený, odešel oblečený“) a to se pokusíme určit jako větný člen, dojdeme k závěru, že se jedná o tzv. průvodní okolnost – tento typ příslovečného určení se ve školské praxi řadí pod příslovečné určení způsobu (tzv. v širším smyslu). Pokud se tedy jedná o text určený pro školskou praxi, určila by se vedlejší věta jako vedlejší věta způsobová, ve vysokoškolské praxi by se jednalo o vedlejší větu průvodních okolností. Druhým možným řešením je určit vedlejší větu jako doplňkovou. Sémanticky jsou obě pojetí srovnatelná, liší se však formálně tím, že doplněk jako větný člen reflektuje shodu jmen (on–jaký). Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, však nevíme, jak se k tomuto problému staví současná školská praxe, a proto tazatelům doporučujeme, aby se s dotazy týkajícími se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, obraceli na Asociace češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nepravé vedlejší věty
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.