Dotaz:
Podřadicí spojovací výrazy
Konkrétní dotaz:
Mám poměrně velký problém rozlišit používání „protože“ a „proto, že“, (podobně „takže“ a „tak, že“). Domnívám se, že jedno uvozuje věty příčinné, druhé účelové, ale nějak se mi nedaří odlišit jedno od druhého. Můžete mi to prosím objasnit, případně doložit názornými příklady?
Klíčové slovo:
takže; tak, že; protože; proto, že
Odpověď:
Jedná se o vcelku složitou problematiku tzv. „korelativ“ (korelativních výrazů), která doposud není zcela uspokojivě popsána. Poměrně rozsáhlou kapitolu věnoval korelativům ve své Česko-německé srovnávací gramatice František Štícha (Praha: Argo, 2003, s. 715–717).
Spojky „proto, že“ a „protože“ jsou zde rozlišeny významově: „souvětí s korelativem proto, že je vždy toliko odpovědí na potenciální otázku po důvodu realizace děje (stavu), tedy na otázku proč k něčemu došlo. Souvětí se spojkou protože se užívá také tehdy, jestliže celé souvětí poskytuje novou informaci.“ Tento rozdíl Štícha vysvětluje na příkladu věty „Pomohl jí, protože ji měl rád“, která může mít dva významy:
1. Poskytuje informaci o tom, že někdo někomu pomohl, a zároveň i o tom, proč tak učinil.
2. Poskytuje informaci pouze o tom, proč někdo někomu pomohl.
Věta s korelativem „Pomohl jí proto, že ji měl rád“ může vyjádřit pouze význam druhý.S výrazy „takže“ a „tak, že“ je to trochu jinak. Korelativum „tak, že“ vyjadřuje vedlejší větu způsobovou v širokém slova smyslu – např. „Voda stoupla tak, že nám natekla do sklepa“. Spojka „takže“ naopak uvozuje větu, která vyjadřuje následek vyplývající z obsahu věty řídící – přičítáme jí tak charakter účinkový: „Voda stoupla, takže nám natekla do sklepa.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ („ti, kdo učí, musejí mít trpělivost“). A jak by to bylo v případě, že by vedlejší věta byla uvozena zájmenem „který“, např. „ti, kteří učí, musejí mít trpělivost“ / „ty, které učí, musejí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
podmět; kdo; který
Odpověď:
Oba typy hodnotí většina mluvnic shodně jako vedlejší věty podmětné. Jde o věty od původu přívlastkové, ale odkazovací zájmeno, na němž závisí vedlejší věta (ten, ti, ty, ...), je zde významově vyprázdněné. Podmětová funkce vět se zájmenem „který“ je výsledkem elize podstatného jména: „Ti [lidé], kteří učí, musejí mít trpělivost.“
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 129
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 238
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je „když budu jíst zdravě“ v souvětí „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou, a že když budu jíst zdravě, budu se cítit líp“?
Odpověď:
Věta „když budu jíst zdravě“ odpovídá na otázku „za jakých podmínek se budu cítit líp?“, jde tedy o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Je větný celek „Nebýt tvojí pomoci, nezvládli by to“ větou jednoduchou, nebo souvětím? Resp. je spojení „nebýt tvojí pomoci“ větou vedlejší, či nikoli?
Odpověď:
Infinitivní konstrukce vyjadřující podmínku a možnost mají platnost vedlejší věty, tuto větu zastupují. Platnost vedlejší věty není signalizována spojovacím výrazem ani odkazovacím zájmenem, je dána významovým vztahem řídící věty a infinitivní konstrukce. V uvedeném případě lze nahradit infinitivní konstrukci vedlejší větou takto: „Kdyby nebylo tvojí pomoci, nezvládli by to.“ Daný větný celek tedy vyhodnotíme jako tzv. souvětí podřadné.
Poslední užití:
1.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích – 1.2.1 Konstrukce vyjadřující podmínku a možnost
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „Vzpomínám na dětství, kdy začalo sněžit“? Jde o větu přívlastkovou, nebo příslovečnou místní?
Klíčové slovo:
kdy
Odpověď:
Uvedená vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno „dětství“, určíme ji proto jako větu přívlastkovou (odpovídá na otázku „Jaké dětství?“). O přívlastkové platnosti této věty se můžeme snadno přesvědčit tím, že vztažné příslovce připojující vedlejší větu nahradíme vztažným zájmenem: „Vzpomínám na dětství, v němž / ve kterém začalo sněžit.“
Poslední užití:
11.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.