Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s určováním vedlejších vět. Jaká vedlejší věta se vyskytuje v souvětí „Bylo to takové nečekané setkání, jako by náhle spadl z nebe“?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Na tuto vedlejší větu se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou "jaké setkání", a tudíž ji lze určit jako vedlejší větu přívlastkovou. Ve vysokoškolské praxi by bylo lze uznat i určení této věty jako vedlejší věty příslovečné průvodních okolností, tento druh se ve středoškolské praxi obvykle řadí obecně pod vedlejší větu způsobovou v širším smyslu.
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Užívá se pro vedlejší větu způsobovou – míry také termín vedlejší věta měrová?
Klíčové slovo:
vedlejší věta měrová
Odpověď:
Ano, jedná se o zkrácení spojení „způsobová – míry“.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Při korektuře edukačního programu jsem narazila na otázku na určení vedlejší věty a nevím si rady. Souvětí zní: „Jaký přišel, takový odešel.“ Jaká vedlejší věta je v tomto souvětí obsažena?
Klíčové slovo:
jaký – takový
Odpověď:
Řešení není jednoznačné, protože pojetí mluvnic se různí. V první řadě je třeba vyloučit vedlejší větu přísudkovou: ta rozvíjí jmennou část přísudku jmenného se sponou a sponové sloveso zůstává v hlavní větě, např. „Není takový, jaký byl před lety“. V souvětí „Jaký přišel, takový odešel“ však sponové sloveso není, oba přísudky jsou v tomto souvětí slovesné. Když si zájmena jaký a takový nahradíme jakýmkoli přídavným jménem (např. „Přišel oblečený, odešel oblečený“) a to se pokusíme určit jako větný člen, dojdeme k závěru, že se jedná o tzv. průvodní okolnost – tento typ příslovečného určení se ve školské praxi řadí pod příslovečné určení způsobu (tzv. v širším smyslu). Pokud se tedy jedná o text určený pro školskou praxi, určila by se vedlejší věta jako vedlejší věta způsobová, ve vysokoškolské praxi by se jednalo o vedlejší větu průvodních okolností. Druhým možným řešením je určit vedlejší větu jako doplňkovou. Sémanticky jsou obě pojetí srovnatelná, liší se však formálně tím, že doplněk jako větný člen reflektuje shodu jmen (on–jaký). Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, však nevíme, jak se k tomuto problému staví současná školská praxe, a proto tazatelům doporučujeme, aby se s dotazy týkajícími se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, obraceli na Asociace češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nepravé vedlejší věty
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.