Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s vedlejší větou. Dotyčné souvětí zní: „Každý den bylo vidět hajného, jak stojí se psem u lesa.“ O jaký druh vedlejší věty se jedná?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jedná se o vedlejší větu doplňkovou. Podle Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se doplňkové věty typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu („hajného“) a zároveň ke slovesu (často vyjadřujícímu nějaký smyslový prožitek, zde „vidět“). Doplňkové věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem: „Každý den bylo vidět hajného stát se psem u lesa.“ / „Každý den bylo vidět hajného stojícího se psem u lesa.“
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta přísudková
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě druh vedlejší věty v souvětí „Jediný, kdo o včelách věděl opravdu všechno, byl tento včelař“. Jedná se o vedlejší větu podmětnou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Věta může mást tím, že je uvozena zájmenem „kdo“, které je typické právě pro podmětné vedlejší věty. Podmětem hlavní věty je však slovo „včelař“, takže o podmětnou vedlejší větu jít nemůže. Ve skutečnosti se jedná o vedlejší větu přísudkovou: v hlavní větě se nachází sponové sloveso „byl“ a vedlejší věta rozvíjí jmennou část přísudku. Pomoci si můžeme tím, že vedlejší větu shrneme do větného členu tak, abychom získali jedinou větu, např. takto: „Jediným znalcem včel byl tento včelař“. Základní skladební dvojici zde tvoří podmět „včelař“ a přísudek jmenný se sponou „byl znalcem“.
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Prosím vás, v souvětí „Je slyšet, jak skřípají brzdy" je vedlejší věta podmětná, nebo předmětná?
Klíčové slovo:
vedlejší věta podmětná i předmětná
Odpověď:
Jedná se o přechodový jev, větu lze vnímat jako podmětnou i jako předmětnou. Možná je tedy jak substituce „Je slyšet (kdo, co) skřípění“ i „Je slyšet (koho, co) skřípění“. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak se k věci staví současná školská praxe.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Obsahují níže uvedená souvětí vedlejší věty příslovečné měrové? Která z daných vět je řídící (hlavní) a která závislá (vedlejší)? Souvětí znějí takto: „Čím déle bloudil, tím větší dostával strach“ a „Čím je starší, tím je chytřejší“.
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Ano, jedná se o vedlejší věty příslovečné měrové. V souvětích jsou větami hlavními „tím větší dostával strach“ a „tím je chytřejší“, věty uvozené „čím“ jsou vedlejší.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“ obsahuje vedlejší větu příslovečnou zřetelovou („pokud jde o vaše rozhodnutí“).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, o jaký druh vedlejší věty se jedná: „Byla mi taková zima, že jsem se celá rozklepala.“ Učitelka mého syna tvrdí, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou měrovou. Já se domnívám, že jde o vedlejší větu přívlastkovou, protože závisí na podstatném jménu zima.
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O přívlastkovou vedlejší větu se nejedná, protože na podstatném jméně „zima“ nezávisí. Danou vedlejší větu bychom určili jako příslovečnou účinkovou (viz např. ve školách běžně používaná mluvnice M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk, Praha: SPN, 2011, s. 339). Zároveň si dovolujeme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště. Jsme si vědomi toho, že zejména na nižších stupních škol se problematika druhů vedlejších vět musí často zjednodušovat úměrně věku a schopnostem žáků (větám účinkovým jsou z významového hlediska nejbližší právě věty měrové). Nejen z tohoto důvodu není jazyková poradna určena k řešení domácích úkolů, doporučujeme obracet se s prosbou o vysvětlení přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/. Děkujeme za pochopení.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jako učitelka jsem zaslala žákům souvětí, které mělo mít původně jen výchovný charakter, ale pak mě napadlo zadat jim jako úkol rozbor tohoto sdělení. Měla jsem za to, že poslední dvě věty jsou stejného rázu (způsobové), a proto jsem mezi nimi nenapsala čárku. V přicházejících řešeních se však často objevuje věta přísl. účelová. Začala jsem to tedy zkoumat do hloubky a už jsem se do toho tak zamotala, že si opravdu nejsem jistá. Prosím tedy o podání pomocné ruky z vaší strany a moc děkuji. Dané souvětí zní: „Doufám (1VH), že jste všichni rozumní(2VV předmětná) a neberete pobyt doma jako další prázdniny (3VV předmětná), že si dokážete zorganizovat svůj čas tak (4VV předmětná), abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch (5VV přísl. způsobová) a dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku (6VV ?).“
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Jak jistě víte, v české syntaxi neexistuje výhradně jediný „správný“ přístup k určování druhů vedlejších vět, jejich repertoár se v různých zdrojích liší a výsledek často záleží např. na tom, zda jako hlavní kritérium upřednostníme formu, nebo naopak význam. Na základě výkladu ve známé a ve školách hojně využívané mluvnici M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk (Praha 2011) se domníváme, že jde o věty příslovečné účinkové. Příklad na vedlejší větu uvozenou „tak, aby“ najdete však také ve výkladu o vedlejších větách způsobových. Tento zdroj rovněž pracuje s VV způsobově-účinkovými jako speciálním typem vět způsobových. V jiné odborné syntaktické literatuře se pak setkáme rovněž s VV měrově-účinkovými (viz např. J. Štěpán: Souvětí současné češtiny, Liberec, 2013, s. 57 aj.; tato část Moderní mluvnice češtiny je k dispozici i on-line: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxtbHV2bmljZWNlc3Rpbnl8Z3g6NTA0MDQyNGM2ZmYyMmY3Yw). Podle našeho názoru lze v případě daného souvětí uvažovat o všech jmenovaných druzích VV. I vzhledem k nutnosti konzultovat řešení s jazykovou poradnou bychom však byli tolerantní i k určení VV jako účelových, neboť zejména jejich forma (tj. uvození spojkou „aby“) může studenty k této interpretaci snadno svádět (nadto se v první VV vyskytuje adverbium „účelně“). Každopádně však doporučujeme určit 5. a 6. VV stejným způsobem a za základní zde považujeme psaní bez čárky. Čárka by připadala v úvahu tehdy, pokud by pisatel chtěl mezi nimi vyjádřit jiný než slučovací poměr. Nabízí se poměr důsledkový, tj. „abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch, a tak dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku“.
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s určováním vedlejších vět. Jaká vedlejší věta se vyskytuje v souvětí „Bylo to takové nečekané setkání, jako by náhle spadl z nebe“?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Na tuto vedlejší větu se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou "jaké setkání", a tudíž ji lze určit jako vedlejší větu přívlastkovou. Ve vysokoškolské praxi by bylo lze uznat i určení této věty jako vedlejší věty příslovečné průvodních okolností, tento druh se ve středoškolské praxi obvykle řadí obecně pod vedlejší větu způsobovou v širším smyslu.
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Užívá se pro vedlejší větu způsobovou – míry také termín vedlejší věta měrová?
Klíčové slovo:
vedlejší věta měrová
Odpověď:
Ano, jedná se o zkrácení spojení „způsobová – míry“.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.