Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #188 [Vztahy v souvětí – podřadnost].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/3, položky: 1-10/30
Stav:
#13702
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz: Je větný celek „Nebýt tvojí pomoci, nezvládli by to“ větou jednoduchou, nebo souvětím? Resp. je spojení „nebýt tvojí pomoci“ větou vedlejší, či nikoli?
Odpověď: Infinitivní konstrukce vyjadřující podmínku a možnost mají platnost vedlejší věty, tuto větu zastupují. Platnost vedlejší věty není signalizována spojovacím výrazem ani odkazovacím zájmenem, je dána významovým vztahem řídící věty a infinitivní konstrukce. V uvedeném případě lze nahradit infinitivní konstrukci vedlejší větou takto: „Kdyby nebylo tvojí pomoci, nezvládli by to.“ Daný větný celek tedy vyhodnotíme jako tzv. souvětí podřadné.
Poslední užití: 1.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v infinitivních konstrukcích – 1.2.1 Konstrukce vyjadřující podmínku a možnost

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13189
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz: Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „Vzpomínám na dětství, kdy začalo sněžit“? Jde o větu přívlastkovou, nebo příslovečnou místní?
Klíčové slovo: kdy
Odpověď: Uvedená vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno „dětství“, určíme ji proto jako větu přívlastkovou (odpovídá na otázku „Jaké dětství?“). O přívlastkové platnosti této věty se můžeme snadno přesvědčit tím, že vztažné příslovce připojující vedlejší větu nahradíme vztažným zájmenem: „Vzpomínám na dětství, v němž / ve kterém začalo sněžit.“
Poslední užití: 11.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 458
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12291
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz: Můžete mi prosím poradit s druhem vedlejší věty v následujícím souvětí? „Pozorně sledovala tajemnou postavu, jak se plíží.“
Klíčové slovo: druhy vedlejší věty; jak
Odpověď: Jde o vedlejší větu doplňkovou, která plní funkci doplňku k předmětu. Věty doplňkové se typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu (zde „postavu“) a zároveň ke slovesu (zde „sledovala“). Tyto věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem, např. „Pozorně sledovala plížící se tajemnou postavu“.
Poslední užití: 5.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 182

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12136
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta předmětná
Konkrétní dotaz: Ve škole jsme narazili na souvětí „Z toho lze usoudit, že to z jeho strany nebyl výstřelek“. Nemohu se rozhodnout, zda vedlejší větu v tomto souvětí určit jako větu podmětnou, nebo předmětnou. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo: věta bezpodmětná; vedlejší věta předmětná
Odpověď: Hlavní věta „Z toho lze usoudit“ patří k typu věty, který bývá v mluvnicích hodnocen jako věta jednočlenná (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Vedlejší věta v tomto souvětí pak nemůže mít platnost podmětu. Navíc se na uvedenou vedlejší větu ptáme „Koho/co lze usoudit?“, tudíž bychom ji určili jako větu předmětnou. Rádi bychom však dodali, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto typu vět přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití: 21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Věty obsahové, s 420.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11987
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz: Na gymnáziu jsme v gramatickém cvičení objevili větu „Někdy jde před startem až o půlhodinové čekání, než bude ranvej volná“ a nevíme, jestli vedlejší větu určit jako větu přívlastkovou, nebo příslovečnou časovou. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo: než
Odpověď: Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Přikláněli bychom se k tomu považovat danou vedlejší větu za větu přívlastkovou, protože rozvíjí podstatné jméno „čekání“ (ptáme se: „Jaké čekání?“). V gramatice často dochází k případům, kdy mají věta či větný člen příslovečnou či předmětnou povahu, avšak mají platnost přívlastku, protože rozvíjejí podstatné jméno (zpravidla utvořené právě od slovesa), nikoli sloveso. Tak je tomu při určování samotného přívlastku – slovesné podstatné jméno nezřídka přebírá vazbu od slovesa, od něhož bylo utvořeno, ovšem je-li řídícím členem právě podstatné jméno, skutečně jde o přívlastek (např. „čekat na něco“ versus „čekání na něco“ – v prvním případě je předložkový pád „na něco“ předmětem, ve druhém případě přívlastkem). Pokud jde o dotazované souvětí, pouze tehdy, pokud bychom mohli uvedenou vedlejší větu oddělit od podstatného jména a umístit na jinou pozici v souvětí, by to znamenalo, že je závislá na slovese, a tudíž je větou příslovečnou časovou, například: „Než bude ranvej volná, jde někdy před startem až o půlhodinové čekání.“ Toto řešení není v uvedeném případě příliš pravděpodobné, ale nelze jej zcela vyloučit.
Poslední užití: 25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 458 (odst. 681)
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 294, s. 189
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11850
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz: Nevíme si rady, zda je v souvětí „Včera jsme se procházeli v parku, kde rozkvétaly první zelené platany“ vedlejší věta přívlastková, nebo příslovečná místní. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo: kde
Odpověď: Jelikož je daná vedlejší věta závislá na podstatném jménu „park“ a odpovídá na otázku „V jakém parku jsme se procházeli?“, jedná se o větu přívlastkovou. O přívlastkové platnosti této věty se můžeme snadno přesvědčit tím, že vztažné příslovce uvozující vedlejší větu lze nahradit vztažným zájmenem: „Včera jsme se procházeli v parku, ve kterém rozkvétaly první zelené platany“. Naopak o vedlejší větu příslovečnou místní by šlo například v souvětí „Včera jsme se procházeli tam, kde rozkvétaly první zelené platany“, protože v takovém případě by daná vedlejší věta rozvíjela sloveso.
Poslední užití: 22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 458
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11747
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se zeptat, jakou platnost mají souřadně spojené vedlejší věty v následujícím souvětí. „Ať chce, nebo nechce, stejně bude muset do školy.“ Jde o vedlejší věty přípustkové?
Klíčové slovo: ať – nebo
Odpověď: Obě vedlejší věty, které jsou souřadně spojené dvojitým spojovacím výrazem „ať – nebo“, mají jako celek význam (podmínkově) přípustkový.
Poslední užití: 24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11705
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz: Nevíme si rady s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Vedoucí by měl úkoly zadávat včas, aby se lidé nenervovali, že to nestihnou“. Jde nám o tu větu „že to nestihnou“. Lze kromě příčinné věty uvažovat i o vedlejší větě předmětné? Ještě doplním, že se jedná o úkol pro 9. třídu.
Klíčové slovo: vedlejší věta příslovečná vs. předmětná
Odpověď: Hranice mezi předmětem a příslovečným určením – resp. mezi vedlejší větou předmětnou a příslovečnou – nemusí být vždy ostrá. V tomto případě lze skutečně uvažovat o obou pojetích. Vedlejší věta odpovídá na otázku „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, a lze ji tudíž bez potíží určit jako větu příslovečnou příčinnou. Příruční mluvnice češtiny uvádí v příslušné kapitole např. větu „Byla zoufalá z toho, že ten jazyk neumí“. Na druhou stranu Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě v kapitole o předmětných vedlejších větách vypisuje typy sloves, s nimiž se pojí předmětné věty, a mezi jinými zde uvádí i slovesa s významem „bát se“, např. „Mám obavu, že tomu nebudete věřit“. Ve vašem případě se teoreticky můžeme zeptat „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, ale také „kým, čím by se lidé nervovali?“. Jinými slovy se domníváme, že obě pojetí lze podepřít pádnými argumenty. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití: 29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 478, odst. 706 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 244, odst. 673 (vyd. 1966)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11531
Užití:
1 2 0
Dotaz: Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz: Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo: vedlejší věta
Odpověď: O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití: 26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj: Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 77 (vyd. 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10609
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz: Nemůžeme se s kolegy shodnout na syntaktickém rozboru části jedné básně z učebnice. Úryvek zní takto: „Zatím vábím a chytám na vějičky slov pěknost toho všeho tam u nás, ať se chytí, co se chytí.“ Jde nám o to „ať se chytí, co se chytí“. Nevíme vlastně, co je zač to slovo „ať“, jestli je to částice, nebo spojka, a tudíž jestli je to celé možné považovat za nějakou vsuvku, nebo je to normálně vedlejší věta.
Klíčové slovo: ať – co
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého u hesla „ať“ uvádí analogický příklad „ať dělám, co dělám, nikdy to neudělám dobře“ – výraz „ať“ v tomto případě SSJČ hodnotí jako spojku uvozující věty s významem připouštěcím. Že jde o vedlejší větu přípustkovou, potvrzuje i Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě; respektive vymezuje zde ještě konkrétnější typ, větu podmínkově přípustkovou. Uvádí, že v takovýchto případech „imperativní částice ať, nech, nechť, nechať klesají ve spojky podřadicí“. Lze tedy konstatovat, že celé spojení „ať se chytí, co se chytí“, má význam (podmínkově) přípustkový. Formálně se však samozřejmě jedná o dvě věty: „co se chytí“ je věta podmětná („ať se chytí cokoli“).
Poslední užití: 13.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.