Dotaz:
Tvar přísudku
Konkrétní dotaz:
Lze ve spisovné češtině používat sousloví „bude bývat“, a to pro vyjádření děje, který očekáváme v budoucnosti a je jasné, že bude probíhat nějaký delší čas? Jako příklad bych uvedl větu „Mistrovství světa v ledním hokeji bude bývat ve Švýcarsku“. Je mi jasné, že tento výraz působí již na první pohled dost kostrbatě a obsah sdělení se dá vyjádřit o poznání libozvučnější větou, ale zajímá mě, jestli je sousloví „bude bývat“ jako takové ve spisovné češtině teoreticky vůbec možné.
Klíčové slovo:
bude bývat
Odpověď:
Věty uvedeného typu nejsou v úzu sice příliš časté, ale doklady najít lze, například 34 výskytů v korpusu SYN v13: „Od dubna do konce srpna bude bývat u nás“; „Sraz všech brigádníků bude bývat každou sobotu v půl deváté ráno“; „Každou středu tu bude bývat Zumba party“, „V roce 1964 pak režim rozhodl, že jízda bude bývat pouze jednou za tři roky“; „Pohádka bude bývat na programu v neděli odpoledne“ atd.
Zdá se, že jazykoví uživatelé takové konstrukce občas „potřebují“, a to tehdy, chtějí-li vyjádřit, že děj se bude opakovat. V jazykovědné literatuře byla jejich gramatická přijatelnost obhajována P. Karlíkem v teoreticky velmi propracované stati Pasivum v češtině (Slovo a slovesnost 65, 2004, s. 83–112).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Na našem pracovišti je složka, která se jmenuje „úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“. Ve větě se toto spojení objevilo ve 4. pádě: „pro úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“. Domnívám se, že správně by mělo být „pro koho/co?“ – „operační řizení“, tedy nikoli „operačního“. Je to tak?
Klíčové slovo:
úsek; přívlastek neshodný; koordinační vztah
Odpověď:
Řídícím výrazem spojení „úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“ je podstatné jméno „úsek“. Ten je rozvit neshodným několikanásobným přívlastkem „systému a řízení“, na němž jsou závislá další jména v platnosti přívlastku shodného. Přívlastek neshodný v dalších pádech zůstává ve stejném tvaru, v tomto případě ve tvaru druhého pádu. Skloňovat se bude pouze řídící jméno „úsek“. Proto bude náležité znění tohoto spojení ve čtvrtém pádě „pro úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“.
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar jména ve větě
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Slavíme patnáct let a při této příležitosti jsme vytvořili kávu v limitované edici [název] – směs sběrových [podstatné jméno – nesrozumitelné] z Brazílie, Hondurasu a Tanzánie“. Nemám napsat místo „směs“ raději „směsi“ (6. p. j. č.), aby tvar odpovídal pádu podstatného jména „edice“ („v limitované edici“ = „směsi“)?
Klíčové slovo:
podstatné jméno; pomlčka
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit, k čemu se vztahuje slovo „směs“, které je řídícím členem apoziční struktury uvedené za pomlčkou; tj. zda je ekvivalentem ke slovu „káva“, nebo „edice“. Na základě kontextu v dané větě je však logičtější výklad, že „směs sběrových...“ je apozičním vyjádřením k celému spojení „káva v limitované edici“, tedy nikoli „směs = limitovaná edice“. Pak je náležité ponechat ve větě tvar „směs“. Pokud zde užijete tvar „směsi“, mohl by být interpretován jako 4. pád. mn. č. – to by znamenalo, že směsí bylo více.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Apozice, s. 220.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „v ulici Křenová“, nebo „v ulici Křenové“?
Klíčové slovo:
ulice, nominativ jmenovací
Odpověď:
U adjektivních názvů ulic se nominativu jmenovacího neužívá, a to bez ohledu na to, stojí‑li přídavné jméno na prvním či druhém místě, správně tedy „v ulici Křenové“ nebo „v Křenové ulici“.
Poslední užití:
8.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Mám spojení typu „za Českomoravská společnost, a. s., Jan Novák“. Nemělo by být správně „za Českomoravskou společnost, a. s., Jan Novák“? Nebo je možné ponechat název firmy i v prvním pádě?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
Tzv. nominativ jmenovací (vlastní jméno v 1. pádě) je možno uplatnit jen tehdy, použijeme-li před tímto vlastním jménem jméno obecné (tzv. opěrné), které skloňujeme, například „za firmu Českomoravská společnost, a. s., Jan Novák“. Bez opěrného jména je náležitá pouze skloňovaná podoba, tedy „za Českomoravskou společnost, a. s., Jan Novák“.
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Moji kolegové použili spojení „v hlavním městě Caracas“, ale já se domnívám, že správně je jedině varianta „v hlavním městě Caracasu“. Můžete mi prosím říci, zda mám pravdu?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „v hlavním městě Caracasu“, tak „v hlavním městě Caracas“. V druhém případě jde o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, například formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar názvu města ve spojení „doprava na území města Beroun(a)“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „města Berouna“, tak „města Beroun“. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen – jako ve vašem spojení. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
12.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
V učebnici češtiny jsou věty typu „Je mu nevolno“ považovány za věty jednočlenné. Bylo by přesto chybou, kdyby žáci určili např. „nevolno“ jako podmět?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. V mluvnicích jsou ale věty tohoto typu hodnoceny jako věty jednočlenné (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Výraz „nevolno“ v uvedené větě je totiž tzv. predikativum (stavové příslovce) a je součástí přísudku jmenného se sponou.
Poslední užití:
8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych si ujasnit, zda věta „Ono prší“ je jednočlenná, stejně jako věta „Prší“, nebo zda je „ono“ podmětem. Pokud jde o větu jednočlennou, kterým větným členem je pak slovo „ono“?
Klíčové slovo:
ono prší
Odpověď:
V případě věty „Ono prší“ se stále jedná o jednočlennou (bezpodmětnou) strukturu. Výraz „ono“ je zde totiž částicí a ta nevstupuje do větněčlenských vztahů.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Redukce zvratného se
Konkrétní dotaz:
Při opravování bakalářské práce jsem narazila na spojení „... se zaměřením se na fenomén“. Osobně bych tam už to druhé „se“ nedávala. Cítím to správně?
Klíčové slovo:
se zaměřením
Odpověď:
U slovesných podstatných jmen, která jsou odvozena od zvratných sloves, se zvratné „se/si“ může, ale nemusí vypustit. V některých případech se tradičně vypouští (např. „koupání zakázáno“), jindy se naopak spíše zachovává (např. „nedostavení se bez předchozí omluvy je nezdvořilé“). Ve vašem případě se kloníme píše k vypuštění druhého „se“, a to i s ohledem na skutečnost, že před slovem „zaměření“ předchází homonymní předložka „se“.
Zvažované varianty:
se zaměřením se
se zaměřením
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvratná a nezvratná slovesa, sekce 2.1 – Se, si
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.