Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Mám spojení typu „za Českomoravská společnost, a. s., Jan Novák“. Nemělo by být správně „za Českomoravskou společnost, a. s., Jan Novák“? Nebo je možné ponechat název firmy i v prvním pádě?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
Tzv. nominativ jmenovací (vlastní jméno v 1. pádě) je možno uplatnit jen tehdy, použijeme-li před tímto vlastním jménem jméno obecné (tzv. opěrné), které skloňujeme, například „za firmu Českomoravská společnost, a. s., Jan Novák“. Bez opěrného jména je náležitá pouze skloňovaná podoba, tedy „za Českomoravskou společnost, a. s., Jan Novák“.
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Moji kolegové použili spojení „v hlavním městě Caracas“, ale já se domnívám, že správně je jedině varianta „v hlavním městě Caracasu“. Můžete mi prosím říci, zda mám pravdu?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „v hlavním městě Caracasu“, tak „v hlavním městě Caracas“. V druhém případě jde o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, například formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar názvu města ve spojení „doprava na území města Beroun(a)“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „města Berouna“, tak „města Beroun“. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen – jako ve vašem spojení. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
12.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
V učebnici češtiny jsou věty typu „Je mu nevolno“ považovány za věty jednočlenné. Bylo by přesto chybou, kdyby žáci určili např. „nevolno“ jako podmět?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. V mluvnicích jsou ale věty tohoto typu hodnoceny jako věty jednočlenné (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Výraz „nevolno“ v uvedené větě je totiž tzv. predikativum (stavové příslovce) a je součástí přísudku jmenného se sponou.
Poslední užití:
8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych si ujasnit, zda věta „Ono prší“ je jednočlenná, stejně jako věta „Prší“, nebo zda je „ono“ podmětem. Pokud jde o větu jednočlennou, kterým větným členem je pak slovo „ono“?
Klíčové slovo:
ono prší
Odpověď:
V případě věty „Ono prší“ se stále jedná o jednočlennou (bezpodmětnou) strukturu. Výraz „ono“ je zde totiž částicí a ta nevstupuje do větněčlenských vztahů.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Redukce zvratného se
Konkrétní dotaz:
Při opravování bakalářské práce jsem narazila na spojení „... se zaměřením se na fenomén“. Osobně bych tam už to druhé „se“ nedávala. Cítím to správně?
Klíčové slovo:
se zaměřením
Odpověď:
U slovesných podstatných jmen, která jsou odvozena od zvratných sloves, se zvratné „se/si“ může, ale nemusí vypustit. V některých případech se tradičně vypouští (např. „koupání zakázáno“), jindy se naopak spíše zachovává (např. „nedostavení se bez předchozí omluvy je nezdvořilé“). Ve vašem případě se kloníme píše k vypuštění druhého „se“, a to i s ohledem na skutečnost, že před slovem „zaměření“ předchází homonymní předložka „se“.
Zvažované varianty:
se zaměřením se
se zaměřením
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvratná a nezvratná slovesa, sekce 2.1 – Se, si
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám spojení „hlava bavorského okresu Tirschenreuth(u)“. Nevím, jestli mám skloňovat oba výrazy, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuthu“, nebo jestli má vlastní jméno zůstat v prvním pádě, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuth“.
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, např. formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 167, s. 169
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Je věta „Už bude sedm“ jednočlenná?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Ano, věta „Už bude sedm“ je jednočlenná, chybí v ní podmět (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“).
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Když máme v textu zmíněnu společnost Penta trading, je nějaká možnost název této společnosti neskloňovat?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
Pokud před název společnosti předsunete nějaké obecné jméno, například slovo společnost či firma, je možné užívat název společnosti v tzv. nominativu jmenovacím, tedy stále v prvním pádě. Pokud se ale tento typ vyskytne v textu vícekrát, doporučuje se radši název skloňovat, protože mnohačetné užívání spojení „společnost Penta trading“ je při čtení rušivé. Vyskytuje-li se ale v textu jednou či dvakrát, je možné nominativ jmenovací použít.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)