Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Ve slovním spojení „top svetr“ je přídavné jméno „top“ nesklonné. Zajímalo by mě, jestli je to přívlastek shodný, nebo neshodný.
Klíčové slovo:
top; přívlastek; nesklonnost
Odpověď:
Slovo „top“ stojí před řídícím jménem „svetr“, a pokud bychom místo něj dosadili jiné přídavné jméno, například „nový svetr“, snadno uvidíme, že se toto jméno shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem řídícím. Jde tedy o přívlastek shodný.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Sloveso být jako plnovýznamový přísudek
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, co je přísudkem ve větě „Šel spát“ a jaký je druh tohoto přísudku?
Klíčové slovo:
jít; infinitiv; účel
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem tvar „šel“ (přísudek slovesný jednoduchý), infinitiv „spát“ vyjadřuje účel. Jde o příslovečné určení účelu po slovesech pohybu a přemístění, stejně jako ve spojeních „byl se léčit“, „běžel nakoupit“, „šel na nákup“.
Poslední užití:
11.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem v následující větě? „Každý druhý si vystoupí z řady.“
Klíčové slovo:
každý druhý
Odpověď:
V případě, že je podstatné jméno ve funkci podmětu elidováno, přebírá jeho funkci přívlastek. V této větě jde o výrazy „každý“ a „druhý“. Vzhledem k tomu, že řídící jméno je kontextově vypuštěno, tj. „každý druhý [člověk/žák/účastník/...] si vystoupí z řady“, doporučujeme závislé výrazy určit jako tzv. komplexní větný člen, tj. spojení „každý druhý“ bude podmětem. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak se k danému problému staví školská praxe.
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmět substantivní, s. 236.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím určit přísudek v následující větě? „Snažil se pochopit jeho postoj.“ Je zde přísudek jednoduchý, nebo složený?
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem pouze výraz „snažil se“. Vzhledem k tomu, že sloveso „snažit se“ není slovesem modálním ani fázovým, jde o přísudek slovesný jednoduchý. Výraz „pochopit“ je předmětem závislým na přísudku, výraz „postoj“ je pak předmětem závislým na slovese „pochopit“.
Poslední užití:
18.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 243: Přísudek slovesný
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by nás, kterým větným členem je výraz „skořicí“ ve větě „Perník voněl skořicí“. Jde o příslovečné určení, nebo předmět?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Řešení této problematiky není zcela jednoznačné. Určování větných členů u jmen v 7. pádě, která se vážou ke slovesům smyslového vnímání, jako například „znít zpěvem“, „zářit hvězdným jasem“, „zapáchat dehtem“ apod., bylo v odborné literatuře několikrát popsáno, ale názory jednotlivých autorů nejsou jednotné. M. Grepl a P. Karlík v publikaci Skladba spisovné češtiny (1986) zmiňují, že výrazy tohoto typu stojí na hranici mezi předmětem a příslovečným určením, a odkazují na práce starších autorů. Vladimír Šmilauer (Novočeská skladba, 1966) píše, že případy 7. pádu po „slovesech jevů smyslem vnímaných“ jsou předmětem, a podle sloves označujících jednotlivé smysly (resp. vnímání jimi) zde vyjmenovává např. věty „Léto svítí živými barvami“; „Všecek hájek zvučel jásavým zpěvem“; „Stojaté vody páchly rybinou“ apod. Naopak František Trávníček (Mluvnice spisovné češtiny, 1951) ve spojeních typu „voní to růžemi“, „páchne to česnekem“ upřednostňuje příslovečný význam a kloní se k názoru, že jde o určení původu. Ať už tedy určíte výraz „skořicí“ jako příslovečné určení, nebo předmět, nedopustíte se „chybného“ vyhodnocení. Jestliže však jde o školní úkol, doporučujeme zkonzultovat s didaktickými odborníky, jaké řešení převažuje v učitelské praxi, případně nakolik je vůbec vhodné úkol této obtížnosti zařadit do výuky.
Poslední užití:
12.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 611-612
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 277, 299
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 200-201
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.