Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké zájmeno použít ve spojení „ohodnocení mé/své práce“. Poradíte?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Bez zapojení do větného kontextu nelze správnost užití zájmen posoudit. Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratného zájmena „svůj“. Záleží tedy na tom, kdo je ve větě podmětem. Zvratné přivlastňovací zájmeno použijeme v případě, že podmětem věty je zájmeno „já“, kupř. „Jsem spokojen s ohodnocením své práce“ – já jsem spokojen a práce je moje. Naopak ve větě „Vedoucí se ujal ohodnocení mé práce“ je však třeba užít zájmeno nezvratné, protože i když je práce stále moje, podmětem věty je „vedoucí“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s tvarem zájmena ve větě „Odpovím po svém/mém návratu“.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujete-li podmětu, je třeba užít zvratné zájmeno „svůj“. Podmětem věty je nevyjádřené zájmeno „já“ a „návrat“ je „můj“. Náležitá podoba je tedy „Odpovím po svém návratu“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
V odborné práci mám větu, která začíná takto: „Začněme tedy náš chronologicky řazený přehled...“ Teď jsem však znejistěl, jestli by tam nemělo být „svůj“. Tvar „začněme“ zde signalizuje autorský plurál.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Vyjdeme-li z obecného pravidla, které říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je třeba užít zvratné přivlastňovací zájmeno, je skutečně namístě zvolit tvar „svůj (přehled)“. Toto pravidlo však není absolutní. Například v případech, kdy není podmět zcela totožný se skutečným „vlastníkem“, dává se přednost nezvratnému zájmenu. Vyjadřuje-li slovesný tvar „začněme“ autorský plurál, znamená to, že za tvarem množného čísla se skrývá jediná osoba (vy). Nyní záleží na tom, kdo přesně je autorem zmíněného přehledu: pokud se na něm například podílelo více lidí, je skutečně namístě užít zájmeno nezvratné. Kromě toho je třeba zvážit i interpretaci, že chronologicky řazený přehled napsal autor pro své čtenáře, a tedy patří i čtenářům, i čtenáři mohou být považováni za „spoluvlastníky“. Přivlastňování by tedy mohlo být chápáno i jako širší než autorské, a v tom případě by bylo náležité „náš“ ve významu „náš i váš přehled“. Další výjimkou ze základního pravidla jsou případy, kdy nezvratným přivlastňovacím zájmenem zdůrazňujeme vlastnický poměr: tento přehled je náš, vytvořili jsme ho my. Teoreticky je tedy možné použít obě zájmena. Pokud však nebylo vaším záměrem zdůrazňovat vlastnický vztah, obejdete se i zcela bez zájmena: „začněme tedy chronologicky řazený přehled“.
Zvažované varianty:
začněme náš přehled
začněme svůj přehled
začněme přehled
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem v souvislosti s dětským pořadem, v němž vystupují ovce v roli detektivů, na větu „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého/jejich pastýře“. Má zde být zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Řešení není jednoznačné. Existuje univerzální pravidlo, které říká, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu; to je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. To je případ i vaší věty. Výše uvedené pravidlo však na tuto větu aplikovat můžeme i tak – a tuto možnost považujeme za primární: podmětem věty jsou „ovce“ a „pastýř“ je jejich, zvolíme tedy zvratné přivlastňovací zájmeno („Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého pastýře.“). Na druhou stranu lze uvažovat i o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Zájmeno je ve větě součástí bohatě rozvitého neshodného přívlastku, který ve zhuštěné formě obsahuje další predikaci, která vynikne, rozvineme-li ji, například takto: „Ovce vyšetřují okolnosti, za nichž někdo zavraždil jejich pastýře“. V takovém případě je namístě pouze jméno nezvratné, protože původce druhého děje je zde jasně patrný. Druhou možností je tedy zvolit tuto interpretaci a užít přivlastňovací zájmeno nezvratné: „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy jejich pastýře.“
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Zarazilo mě znění jedné reklamy, nedokážu rozhodnout, zda je v něm chyba, nebo ne. Text zní takto: „Pomáháme dětem plnit si své sny.“ Je zde zájmeno „své“ použito správně? Nemělo by tu spíš být „jejich“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Věta není šťastně formulovaná, pro lepší porozumění by bylo ideální větu rozvít vedlejší větou: „Pomáháme dětem, aby si plnily (své) sny.“ Tak by se tvůrci dokonce obešli zcela bez zájmena. Říkáte však, že jde o text reklamní, což je žánr, v němž je tendence ke zhušťování velmi silná. Právě zhuštěním však často vznikají věty, které mohou být nepřehledné, nejednoznačné. Konkrétně ve vašem případě si konkuruje podmět věty („my“) a předmět („děti“). Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „sny“ v této větě patří „dětem“, nikoli „nám“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno „jejich“. Jiné pojetí však pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací, která se projeví, když větu rozložíme: „Pomáháme dětem, aby si plnily (své) sny.“ Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je přijatelné i užití zvratného zájmena „své“. V obou případech je však možné – a vy sama jste toho důkazem –, že čtenáře to či ono zájmeno zarazí.
Zvažované varianty:
své sny
jejich sny
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jestli mám v jedné větě použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno. Věta zní takto: „Spatřil tvář dívky přibližně svého/jeho věku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
První možností je uplatnit formální pravidlo pro užití zvratného přivlastňovacího zájmena, které říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě právě zvratné zájmeno. Ve vaší větě je podmětem „on“ a „věk“ je jeho. Věta by tedy zněla „Spatřil tvář dívky přibližně svého věku“. Některé typy vět (včetně té vaší) jsou však poněkud komplikovanější, protože do děje vstupují dva subjekty. Mluví se zde o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která je prostřednictvím různých jazykových prostředků (elipsa, nominalizace) zhuštěna tak, že není na první pohled patrná. Vaši větu můžeme rozvést např. takto: „Spatřil tvář dívky, která byla přibližně jeho věku.“ Kromě čistě formálního pojetí popsaného výše lze tedy zvolit i tuto interpretaci a užít nezvratné přivlastňovací zájmeno „jeho“: „Spatřil tvář dívky přibližně jeho věku.“
Zvažované varianty:
svého věku
jeho věku
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „V souvislosti se svým hodnocením jsem se rozhodla...“ Je zde zájmeno „svůj“ užito správně, nebo by tam mělo být „mým“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Pravidlo, kdy užít zájmeno přivlastňovací a kdy zvratné přivlastňovací zájmeno, má i různé výjimky, avšak ve vašem případě lze bez problému aplikovat pravidlo základní: přivlastňujeme-li podmětu, volíme zvratné přivlastňovací zájmeno. Tvar zájmena „svým“ je zde tedy v pořádku.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Teď jsem slyšel v televizi z úst moderátorů zajímavou jazykovou formulaci: „Do testovacích stanů je přivedla obava o své zdraví.“ Myslel jsem, že zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“ přivlastňuje vždy podmětu, což by v tomto případě byla „obava“. Z věty by tedy plynulo, že se jedná o zdraví té obavy, nikoli lidí. Nebo se mýlím?
Klíčové slovo:
své; jejich
Odpověď:
Užití zájmena „jejich“ je v každém případě v pořádku. Se zvratným zájmenem „své“ to však není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se volba přivlastňovacího zájmena nemusí řídit podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem. Lze tu uvažovat o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Závěrem: primárně doporučujeme užít zájmeno „jejich“, avšak užití zvratného zájmena „své“ nelze zcela vyloučit.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Dovolil bych se vás zeptat na zvratné zájmeno „svůj“, resp. na jeho použití. Existuje nějaká (výjimečná) situace, kdy je možné tento tvar zájmena použít i v případech, kdy jeho „hybatel“ není ve větě podmětem, avšak z kontextu věty je posluchači víceméně zřejmé, komu zvratné zájmeno „patří“? Mám na mysli případy vět jako „Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech“ nebo „Umožnilo mi to rozšířit si své obzory“. Nebo se jedná o nepřípustnou chybu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případě, když přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se většinou řídí volba přivlastňovacího zájmena nikoli podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem, ale podle toho, který stojí nejblíže k přivlastňované věci. Někdy pomůže, rozložíme-li si větu na segmenty, případně opíšeme-li konstrukci vedlejší větou: Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech: Něco mě donutilo – já jsem si udělal pořádek ve věcech – věci jsou moje > ve svých věcech / Donutilo mne to, abych si udělal pořádek ve svých věcech. Umožnilo mi to rozšířit si své obzory: Něco mi něco umožnilo – já jsem si rozšířil obzory – obzory jsou moje. / Umožnilo mi to, abych si rozšířil své obzory. (Upozorňujeme, že v této větě je přivlastňovací zájmeno nadbytečné, protože přivlastňujete už zvratným zájmenem si.) O chybu se tedy nejedná.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká přivlastňovacího zájmena „svůj“. Učili nás, že když přivlastňujeme podmětu, má se používat zvratné přivlastňovací zájmeno, např. „Můžete si vybrat svoji odměnu“. Dnes se často používá „Můžete si vybrat vaši odměnu“ – za tento tvar nás zamlada češtináři a češtinářky peskovali. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu, přivlastňujeme-li podmětu, je skutečně namístě užití zvratného přivlastňovacího zájmena „svůj“. Tvůrci některých typů textů, zejména reklamních, však záměrně volí nezvratné přivlastňovací zájmeno, aby v příjemcích vzbudili dojem, že je text adresován přímo jim osobně. Pak vznikají právě věty typu „Můžete si vybrat vaši odměnu“, které jsou z gramatického hlediska nesprávné, nicméně z hlediska funkčního mohou mít v určitých situacích své žánrové uplatnění. Je však třeba počítat s tím, že ne všichni příjemci budou tento prostředek vnímat kladně.
Poslední užití:
20.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.