Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro její/své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
V uvedené větě jsou „profesní kvality“ přivlastňovány podmětu, kterým je „ona“. Jestliže přívlastňujeme podmětu, resp. původci děje, je namístě užít zvratné zájmeno. Náležité znění věty tudíž bude: „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít v následující větě? „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou/její funkci.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (resp. původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. V této větě je podmětem „nezávislost“ a je zřejmé, že „funkce“ nenáleží „nezávislosti“, nýbrž „bance“. Z tohoto hlediska je tedy namístě napsat „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit její funkci“. Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (plnit svou/její funkci), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Nezávislost umožňuje bance, aby bezpečně plnila svou funkci.“ Zde už je namístě užít zájmeno zvratné, protože nevyjádřeným podmětem vedlejší věty je „banka“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce: „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou funkci“. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Obě řešení jsou v pořádku.
Poslední užití:
18.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké bude prosím správné zájmeno v následující větě? „Otestujte si svoje/vaše finanční zdraví.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „vy“ a tomuto podmětu je „finanční zdraví“ přivlastňováno. Proto je namístě zvolit zvratné zájmeno: „Otestujte si své/svoje finanční zdraví.“
Poslední užití:
4.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Syn byl ubodán v den jeho 14. narozenin“. Pisatel chtěl sdělit, že syn měl 14. narozeniny a v tento den byl (syn) ubodán. Nemělo by v takovém případě být místo zájmena „jeho“ užito zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu. Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „syn“ a tomuto podmětu jsou „narozeniny“ přivlastňovány. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem, tj. „Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin“. Pokud užijeme zájmeno nezvratné („v den jeho 14. narozenin“), dojde navíc k významové nejednoznačnosti, neboť věta může vyznít tak, že mluvíme o narozeninách někoho jiného, než je „syn“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám zvolit v následující větě? „František mi na cestě z jeho / ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „František“ a tomuto podmětu je „farma“ přivlastňována. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem: „František mi na cestě ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku“. Pokud bychom užili zájmeno nezvratné („z jeho farmy“), mohlo by zde navíc dojít k významové nejednoznačnosti – věta by mohla vyznít tak, že mluvíme o farmě náležející někomu jinému, než je „František“.
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? „Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „manžel“ v této větě je přivlastňován „ženě“, tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu „vy“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: „Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.“ Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „žena“. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.
Poslední užití:
6.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám volit v následující větě? „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém/tvém životě.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „ty“ a tomuto podmětu je „život“ přivlastňován. Proto je namístě zvolit zvratné zájmeno: „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém životě“.
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta splácet své/jeho závazky.“
Klíčové slovo:
svůj; jeho
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „závazky“ v této větě náleží „emitentovi“, nikoli podmětu „faktory“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno: „jeho závazky“. Z tohoto pravidla však existuje řada výjimek – jiné pojetí pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (splácet své/jeho závazky), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta, aby splácel své závazky“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „emitent“. Zvratné zájmeno je pak možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí, v pořádku jsou obě varianty („jeho závazky“ i „své závazky“).
Poslední užití:
25.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.