Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je přijatelná vazba „komunikovat někoho/něco“, nebo zda je správné pouze spojení „komunikovat o někom/něčem“.
Klíčové slovo:
komunikovat
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u hesla „komunikovat“ ve významu „hovořit, domlouvat se“ vazbu „komunikovat s někým o někom/něčem“, avšak ve významu „sdělovat, úředně oznamovat“ je naopak náležitá vazba „komunikovat někomu něco“. Záleží tedy, v jakém významu je slovo použito, a od toho se odvíjí volba odpovídající vazby.
Poslední užití:
4.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Dostáli jsme bezpečnostním opatřením“. Nejsem si jistá, zda je užitá vazba slovesa správná. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dostát
Odpověď:
U slovesa „dostát“ uvádějí slovníky vazbu se 3. pádem, tedy „dostát komu/čemu“. Uvedené spojení je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na vazbu podstatného jména stížnost. Kolega mi tvrdí, že např. spojení „stížnost proti postupu správního orgánu“ není spisovné a správná je pouze vazba „stížnost na postup správního orgánu“. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Slovník Slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „stížnost“ vazbu se spojkami „na“, „proti“ a „vůči“. Jediný rozdíl je v tom, že v prvním případě je uvedeno „stížnost na někoho“ i „na něco“, zatímco u dalších dvou spojek pouze „stížnost proti/vůči něčemu“ (nikoli „proti/vůči někomu“). V uvedeném případě je ovšem rozhodně přijatelná jak varianta „stížnost proti postupu“, tak „stížnost na postup“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, která předložka se pojí s podstatným jménem „tip“? Je správně „tip pro používání“, „tip na používání“, nebo „tip k používání“?
Klíčové slovo:
tip
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „tip“ dvě možné vazby: „tip na něco/někoho“ (tip na víkend, tipy na výlet) a „tip pro něco/někoho“ (tipy pro péči o pleť, tip pro zahrádkáře). Dle dat Českého národního korpusu je častěji používanou vazbou „tip na“. Varianta „tip k“ není ve slovnících uvedena a v úzu se vyskytuje minimálně. Ve Vámi uvedeném případě tedy doporučujeme užít buď variantu „tip na používání“, nebo „tip pro používání“.
Zvažované varianty:
tip pro používání
tip na používání
tip k používání
Poslední užití:
14.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že se liší vazby sloves „vážit si“ a „cenit si“? Paní učitelka tvrdí, že zatímco říkáme „vážit si koho, čeho“, u slovesa „cenit si“ je náležitý 4. pád, tedy „cenit si koho, co“.
Klíčové slovo:
vážit si; cenit si
Odpověď:
Paní učitelka má pravdu jen částečně. Zatímco u slovesa „vážit si“ uvádějí slovníky vazeb pouze vazbu s 2. pádem („někoho, něčeho“), u slovesa „cenit si“ nalezneme obě možnosti, tedy jak vazbu „cenit si někoho/něco“, tak „cenit si někoho/něčeho“.
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Naše občanské sdružení se snaží prosadit vznik jakéhosi památníku. Nejsme si jistí, jestli v názvu máme uvést „památník obětí“ nebo „památník obětem“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
památník
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „památník“ vazbu jak s druhým, tak se třetím pádem. Ve vazbě se 3. p. zpravidla pociťujeme výpustku přídavného jména, tedy: „památník (věnovaný) obětem“, a tato vazba bývá užívána zejména tehdy, jde-li o osoby (památník padlým hrdinům, vojákům apod.), zatímco u neživých entit volíme obvykle druhý pád (Památník národního písemnictví). V uvedeném případě můžete zvolit obě možnosti, přičemž frekventovanější je varianta „památník obětem“.
Zvažované varianty:
památník obětí
památník obětem
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno vedle „zastavte se u nás“ říci také „zastavte se k nám“, nebo je tato druhá varianta vyloženě špatně?
Klíčové slovo:
zastavit se
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „zastavit se, zastavovat se“ pouze vazbu „zastavit se u“ (zastavil se u mě), případně „zastavit se v“ (zastavil se v lékárně). Spojení „zastavte se k nám“ vzniklo zřejmě tzv. kontaminací, tedy nenoremním zkřížením vazeb „zastavte se u nás“ a „přijďte k nám“.
Zvažované varianty:
zastavte se u nás
zastavte se k nám
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda mám na etiketu výrobku napsat „ochrana před sluncem“, nebo „ochrana proti slunci“.
Klíčové slovo:
ochrana
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u podstatného jména „ochrana“ jak možnost „ochrana před někým/něčím“, tak „ochrana proti někomu/něčemu“. Stejně tomu je i u slovesa „ochránit, ochraňovat“. Můžete tedy užívat obě varianty.
Zvažované varianty:
ochrana před sluncem
ochrana proti slunci
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaké pravidlo, proč se užívá předložka „na“ ve spojení se státem „Ukrajina“? Slyšela jsem totiž už i „jedu do Ukrajiny“ či „jsem v Ukrajině“ – je tato varianta vyloženě špatně?
Klíčové slovo:
Ukrajina
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
15.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správná vazba „v kontextu něčeho“, nebo „v kontextu s něčím“?
Klíčové slovo:
kontext
Odpověď:
Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení je vhodné užívat vazbu „v kontextu něčeho“. Vazbu „v kontextu s něčím“ slovníky neuvádí.
Zvažované varianty:
v kontextu něčeho
v kontextu s něčím
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo „kontext“
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustné užívat sloveso dosahovat ve vazbě se 4. pádem (dosahovat co), nebo je považována za správnou pouze varianta s 2. pádem (dosahovat čeho)?
Klíčové slovo:
dosahovat
Odpověď:
Online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0 uvádí u slovesa dosahovat ve významu „vzrůstat, klesat, dospívat stupně, docílit“ vazbu s 2. nebo se 4. pádem. Vazbu „dosahovat něco“ tedy považujeme za přijatelnou. Ovšem zároveň je třeba mít na paměti, že podle dat Českého národního korpusu je v úzu mnohem méně frekventovaná než základní vazba „dosahovat něčeho“ a že někteří uživatelé češtiny ji tedy mohou vnímat jako substandardní.
Zvažované varianty:
dosahovat něco
dosahovat něčeho
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 2 – Diskutovat něco, zmínit něco
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Při kontrole bakalářské práce jsem narazila na vazbu „diskutovat nad něčím“. Já jsem tedy starší ročník a řekla bych jedině „diskutovat o něčem“, ale možná se mýlím.
Klíčové slovo:
diskutovat
Odpověď:
Vazbu „diskutovat nad něčím“ sice neuvádějí ani slovníky spisovné češtiny, ani Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení, uvádí ji však online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0 (viz příklad „diskutoval se studentem nad problémem“). Nelze ji tedy odmítat, avšak zároveň je třeba mít na paměti, že podle dat Českého národního korpusu je v úzu mnohem méně frekventovaná než základní vazba „diskutovat o něčem“ a že někteří uživatelé češtiny ji mohou vnímat jako substandardní. Ještě doplňme, že náležitá je i bezpředložková vazba se 4. pádem „diskutovat něco“. Tato vazba bývá někdy považována za vazbu novou a v češtině cizí, nicméně ji uvádí už Příruční slovník jazyka českého a přijímají ji Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení i Vallex 3.0.
Zvažované varianty:
diskutovat nad něčím
diskutovat o něčem
diskutovat něco
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 2 – Diskutovat něco, zmínit něco
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Dokázali byste mi poradit, s jakou vazbou se pojí sloveso „triturovat“ – „triturovat s něčím“, nebo „triturovat něčím“? Jde o termín používaný ve farmacii.
Klíčové slovo:
triturovat
Odpověď:
Podle všeho se jedná o úzce specializovaný termín, sloveso „triturovat“ se nám nepodařilo dohledat v žádném relevantním slovníku. Akademický slovník cizích slov uvádí pouze podstatné jméno „triturace“ (tření, rozmělňování pevné látky na prášek), heslo nám však nenapoví nic o náležité slovesné vazbě. Žádné doklady nenabízí ani Český národní korpus. Zbývá tedy snad jen doporučení řídit se zavedeným odborným územ ve farmaceutické literatuře. Obecně lze konstatovat, že předložka „s“ poslední dobou masivně proniká do vazeb se 7. pádem i tam, kde se dříve neobjevovala, protože stačilo prosté užití 7. pádu. Vzhledem k tomu, že předložkové vazby jsou velmi živou a proměnlivou oblastí, je třeba s tímto procesem počítat. Obecně řečeno lze tedy přijmout jak vazbu „triturovat s něčím“, tak „triturovat něčím“.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Čtu kamarádce diplomku o bývalé Jugoslávii a zarazilo mě, že používá vazbu „na Kosovu“. Já bych tedy jednoznačně volila spojení „v Kosovu“. Co je správně?
Klíčové slovo:
Kosovo
Odpověď:
Volba předložky ve spojení se zeměpisnými názvy je dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou „v“ a „do“, u jiných se ustálila předložka „na“ – např. „příroda na Ukrajině“. (Pro zajímavost: rozdíly panují i u částí republiky: Morava se pojí s předložkou „na“, Čechy a Slezsko s předložkou „v“.) V případě Kosova lze s jistotou říci, že se v češtině ustálila vazba s předložkou „v“. V Českém národním korpusu sice případy s předložkou „na“ doloženy jsou, ale ve zcela zanedbatelném množství. Doporučujeme proto užít vazbu „v Kosovu“.
Zvažované varianty:
v Kosovu
na Kosovu
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „přeživší holokaust“, nebo „přeživší holokaustu“? Vídám totiž obojí.
Klíčové slovo:
přeživší holokaust(u)
Odpověď:
Máte pravdu, v úzu se skutečně objevují obě vazby. Každá se však pojí s jiným slovním druhem. Je totiž třeba rozlišovat případy, kdy výraz „přeživší“ užijeme v platnosti přídavného jména (např. „lidé přeživší holokaust vzpomínali na prožité hrůzy“) a kdy v platnosti podstatného jména (např. „přeživší holokaustu vzpomínali na prožité hrůzy“). Při užití v platnosti přídavného jména je náležitá vazba se 4. pádem („přeživší holokaust“), zatímco v případě podstatného jména naopak vazba s 2. pádem („přeživší holokaustu“).
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Na stránkách jednoho dopravce jsme narazil na text, v němž mě zarazila vazba slovesa „dostavit se“. Text pro přehlednost trochu zkrátím, ale základní vyznění je takovéto: „Je nutné dostavit se s doklady v zákaznickém centru nebo na přepážce prodeje jízdenek.“ Osobně bych čekal vazbu „do zákaznického centra nebo na přepážku“.
Klíčové slovo:
dostavit se
Odpověď:
Máte pravdu, sloveso „dostavit se“ se pojí se směrem „kam“, nikoli „kde“, jak dokládají i slovníky. Vazba vyjadřující směr „kde“ může být nářeční variantou, do spisovného textu ji však rozhodně nedoporučujeme. Za jedinou správnou podobu proto považujeme „Je nutné dostavit se s doklady do zákaznického centra nebo na přepážku prodeje jízdenek“.
Zvažované varianty:
dostavit se v zákaznickém centru nebo na přepážce
dostavit se do zákaznického centra nebo na přepážku
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „výpis z vysvědčení“, nebo „výpis vysvědčení“?
Klíčové slovo:
výpis z vysvědčení
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost v příkladech pod heslem „výpis“ uvádějí pouze vazby s předložkou „z“: výpis z matriky, z účtu, z trestního rejstříku... Chceme-li spojením vyjádřit, že jde o něco, co je vypsáno z vysvědčení, doporučujeme užít analogickou vazbu „výpis z vysvědčení“. Bezpředložkovou vazbu s druhým pádem je namístě užít např. ve spojení „opis vysvědčení“.
Zvažované varianty:
výpis z vysvědčení
výpis vysvědčení
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.