Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda je správně spojení „dosahuje vyššího výdělku“, nebo „dosahuje vyšší výdělek“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dosáhnout
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „dosáhnout“ ve významu „úsilím nabýt“ pouze vazbu s druhým pádem (např. dosáhnout uznání, slávy apod.). Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) připouští také vazbu se čtvrtým pádem (např. dosáhnout určitou rychlost). V praxi je však mnohem častější druhý pád – v Českém národním korpusu (SYN v11) je více než 400 000 dokladů vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něčeho, zatímto u vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něco nalezneme pouze 19 327 dokladů. Spíše bychom tedy doporučili spojení „dosahuje vyššího výdělku“, ačkoli vazbu „dosahuje vyšší výdělek“ nelze hodnotit jako chybnou.
Poslední užití:
27.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Mělo by se správně říkat „konzultant něčeho“, nebo „konzultant pro něco“? Je to myšleno ve vztahu k nějaké oblasti, kterou daný člověk konzultuje / v níž je odborníkem.
Klíčové slovo:
konzultant
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Pokud jde o jazykovou praxi, Český národní korpus ukazuje 680 výskytů spojení „konzultant pro + 4. pád“ (konzultant pro prodej / strojírenství / zahraniční záležitosti apod.) a 2933 výskytů spojení „konzultant + 2. pád“ (konzultant filozofie / marketingu apod.), ovšem v tomto druhém případě (konzultant čeho) výsledky obsahují i velké množství dokladů typu „konzultant firmy/společnosti XY“, „konzultant vlády“ apod. Na základě dokladů ale můžeme potvrdit, že obě vazby („konzultant něčeho“ i „konzultant pro něco“) jsou obvyklé a velmi hojně užívané – obě také považujeme za přijatelné.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Máme s kolegyní při, zda pojmenovat naše pracoviště „kancelář na podporu [něčeho]“, nebo „kancelář pro podporu [něčeho]“. Která předložka je prosím správná?
Klíčové slovo:
kancelář
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Z jazykové praxe vyplývá, že se užívají obě vazby. V Českém národním korpusu (v korpusu syn v9) nalezneme 15 výskytů spojení „kancelář na podporu něčeho“ a 23 výskytů téhož spojení s předložkou „pro“. Vazba s předložkou „pro“ je tedy o něco častější, nicméně za přijatelná považujeme obě řešení.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor“. Neměl by autor napsat spíše „nákladů za pronájem“?
Klíčové slovo:
náklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „náklad“ pouze vazbu s předložkou „na“ (náklady na studium, na vědeckou expedici apod.). Věta „Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor“ je tedy v pořádku.
Poslední užití:
18.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamního spotu jsme použili větu „Zachraňujeme svět od studené vody“. Klientka nás upozornila, že vazba „zachránit/zachraňovat od“ není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou „před“ (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?
Klíčové slovo:
zachraňovat
Odpověď:
Vazba „zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho“ se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu „zachránit od někoho/něčeho“ 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou „před“ je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu „zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím“. Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou „před“: „Zachraňujeme svět před studenou vodou“.
Poslední užití:
11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „porozumění něčemu“, nebo „porozumění něčeho“?
Klíčové slovo:
porozumění
Odpověď:
Slovesné podstatné jméno „porozumění“ se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy „porozumět něčemu“ – „porozumění něčemu“ (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: „porozumění pro něco“ (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba „porozumění něčeho“ tedy není náležitá.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je vhodnější spojení „předpoklad procesu“ nebo „předpoklad pro proces“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
předpoklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „předpoklad“ dokonce tři možné vazby: předpoklad něčeho (předpoklady vývoje), předpoklad k něčemu (předpoklady k povolání) a předpoklad pro něco (předpoklad pro výkon činnosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Jak mám vysvětlit svému desetiletému synovi, že se říká „jedeme do Polska“, ale „jedeme na Slovensko“? Existují pro užívání předložek s názvy států nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
do Polska; na Slovensko
Odpověď:
Uplatňování předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
18.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, která předložka je vhodnější v následujícím spojení: „záměry výstavby mateřských škol v/na Praze 15“.
Klíčové slovo:
v Praze 15; na Praze 15
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Pokud má tedy „Praha 15“ v uvedeném spojení význam území, městské části (tedy nikoli instituce), volili bychom variantu „záměry výstavby mateřských škol v Praze 15“.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „nadšenec do historie“, nebo „nadšenec pro historii“?
Klíčové slovo:
nadšenec
Odpověď:
Slovníky vazeb podstatné jméno „nadšenec“ neuvádějí. U slovesa „nadchnout se“ je však uvedena vazba „pro někoho, pro něco“, u podstatného jména „nadšení“ vazba „pro něco, z něčeho“. Spojení „nadšenec pro historii“ je zcela jistě v pořádku. V praxi je však u podstatného jména „nadšenec“ mnohem častěji užívána předložka do: „nadšenec do někoho/něčeho“ – v Českém národním korpusu se tato vazba vyskytuje 2827x, zatímco spojení „nadšenec pro někoho/něco“ pouze 1906x. Proto je namístě akceptovat obě varianty, tedy jak „nadšenec pro historii“, tak „nadšenec do historie“.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustná vazba „účtovat o něčem“?
Klíčové slovo:
účtovat
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „účtovat“ vazbu „účtovat něco“, případně (expresivně) „účtovat s někým/něčím“. Vazba „účtovat o něčem“ se ve slovnících nevyskytuje, proto doporučujeme se jí ve spisovném projevu vyhnout.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „dopad na účetnictví“, nebo „dopad do účetnictví“?
Klíčové slovo:
dopad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „dopad“ ve významu „důsledek, vliv“ pouze vazbu „dopad na někoho/něco“. Naopak ve významu „dopadnutí předmětu“ je možná jak vazba „na něco“, tak „do něčeho“, případně „někam“ (dopad do písku, do pilin apod.). V uvedeném případě je však namístě užít spojení „dopad na účetnictví“.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby se předložka „mimo“ pojila vedle čtvrtého pádu také s pádem druhým, vzhledem k významové souvislosti s předložkou „kromě“?
Klíčové slovo:
mimo
Odpověď:
Předložka „mimo“ se pojí pouze se čtvrtým pádem, na rozdíl od předložky „kromě“, u níž je náležitý druhý pád. Protože mají obě předložky stejný význam, často dochází ke křížení vazeb.
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, zda je správně spojení „soustrast nad něčím“, „soustrast k něčemu“, nebo „soustrast při něčem“?
Klíčové slovo:
soustrast
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „soustrast“ tři možné vazby: „soustrast s někým/něčím“ (s. s pozůstalými, s utrpením bližního), soustrast nad něčím“ (s. nad úmrtím) a „soustrast k něčemu“ (s. k tragédii). Vazba „soustrast při něčem“ kodifikována není a v úzu se téměř nevyskytuje.
Poslední užití:
12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli je vedle vazby „informace o něčem“ přijatelné i spojení s předložkou „k“, tj. „informace k něčemu“.
Klíčové slovo:
informace
Odpověď:
Možné jsou obě vazby. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla „informace“ uvádí jak vazbu „o něčem“ („informace o zahájení výstavy“), tak „k něčemu“ („informace k projednávané kauze“).
Poslední užití:
5.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jaká je správná vazba sloves „manifestovat“ a „demonstrovat“. Myslím si, že správně by se mělo užívat spojení „manifestovat za něco“, ale „demonstrovat proti něčemu“. Přijde mi, že to ale lidé často chybně zaměňují a říkají či píšou také „manifestovat proti něčemu“ a „demonstrovat za něco“. Můžete mi prosím na tuto otázku odpovědět?
Klíčové slovo:
manifestovat; demonstrovat
Odpověď:
Pokud jde o sloveso „manifestovat“, slovníky vazeb považují za jedinou náležitou předložkovou vazbu pouze vazbu „manifestovat za něco“ („manifestovat za zrušení KSČ“). Vedle toho lze toto sloveso užívat i ve spojení s bezpředložkovým 4. pádem, tedy „manifestovat něco“ („manifestovat svou nespokojenost“). U slovesa „demonstrovat“ ve významu „vyjadřovat nespokojenost“ se ovšem připouští jak spojení s předložkou „proti“ („demonstrovat proti vládním opatřením“), tak s předložkou „za“ („demonstrovat za svobodu slova“). V praxi se hojně užívají obě varianty, přestože vámi navrhovaná vazba („demonstrovat proti“) je mnohem frekventovanější – v Českém národním korpusu se sloveso „demonstrovat“ s předložkou „proti“ vyskytuje 3718x, zatímco s předložkou „za“ 1983x.
Poslední užití:
17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.