Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je nějaký významový rozdíl mezi vazbami „zaměnit něco s něčím“ a „zaměnit něco za něco“? Setkal jsem se s názory, že první uvedená vazba nese význam nežádoucí záměny, například „zaměnit hřib s muchomůrkou“, zatímco druhá by měla vyjadřovat spíše výměnu, např. „zaměnit auto za jízdní kolo“. Je to pravda?
Klíčové slovo:
zaměnit
Odpověď:
Vámi uvedené tvrzení platí jen částečně. Z údajů ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Academia, Praha 2005) vyplývá, že u slovesa „zaměnit“ ve významu ‚omylem vzít, užít, považovat něco/někoho za něco/někoho jiného téhož druhu‘ můžeme volit jak vazbu „zaměnit něco/někoho s něčím/někým“, tak „zaměnit něco/někoho za něco/někoho“, případně pouze „zaměnit něco/někoho“. Jsou zde uvedeny následující příklady: Nezkušený houbař snadno zamění žampion za muchomůrku zelenou. Snad voliči nezamění bílou obálku pro volby do Senátu se šedou pro komunální volby. Šatnářka zřejmě ty dva kabáty zaměnila. Naproti tomu ve významu ‚vyměnit, vystřídat‘ je náležité pouze spojení s předložkou „za“, například „Leckdo už zaměnil řemeslo za život kočovníka“. Je tedy zřejmé, že vazbu „zaměnit něco za něco“ lze užít v obou významech.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Jsem kronikářem naší obce, ve které žiji od narození – 64 let. Kroniku píši osmý rok. Prosím, poraďte mi, zda mohu v zápisech používat způsob, jakým mluví všichni občané Mělnicka o svém okresním městě. Nikdo u nás neřekne: „Pojedu do Mělníka, byl jsem v Mělníku“, ale použije: „Pojedu na Mělník, byl jsem na Mělníku“.
Klíčové slovo:
Mělník
Odpověď:
Máte pravdu, že mnozí uživatelé si předložku „na“ oblíbili natolik, že zapomínají na existenci předložek dalších (např. „v“, „u“, „do“). V některých spojeních předložka „na“ předložku „v“ již téměř vytlačila – dnes již běžně studujeme na gymnáziu, bydlíme na koleji, chodíme na úřad. V některých případech je spojení s předložkou „na“ stále hodnoceno jako nespisovné, jinde už se naopak posunulo ke spisovnosti. Spojení předložky se zeměpisným jménem záleží silně na konvenci užívání. V uvedených příkladech je náležitá předložka „v“: „bydlím v Českých Budějovicích / v Brně / v Ostravě / v Karlových Varech“. V Čechách i na Moravě jsou místa (a není jich málo), u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na: například bydlíme v Kladně i bydlíme na Kladně, jedeme do Ruzyně i na Ruzyň atd. Historicky vzato předložka „na“ bývala spojována s těmi jmény osad, které ležely výše než sousední osady, a také se jmény osad, které ležely na horních tocích řek nebo potoků. Dodnes se v Praze říká bydlet na Vinohradech, na Petřinách či jet na Žižkov. Toto pravidlo se však neuplatňovalo důsledně, proto se říká v Podolí, ale na Smíchově, přestože obě čtvrti leží na vltavském břehu. Tendence užívat předložku „na“ se postupně stává více záležitostí ustáleného spojení než skutečných výškových rozdílů. S předložkou „na“ se také častěji setkáváme v místním úzu, kde roli hraje tradice, spojení s předložkou „v“ („do“) mají charakter spíše celonárodní. Píšete-li kroniku, a zejména jde-li o kroniku místní, je naprosto v pořádku užít spojení „na Mělník“ a „na Mělníku“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně používá výraz „diagnostikovat“ – diagnostikuje se osoba, nebo choroba? Je v pořádku věta „Byl diagnostikován na AIDS“, nebo je vhodnější říct „Byl u něj diagnostikován AIDS“?
Klíčové slovo:
diagnostikovat
Odpověď:
Diagnostikovat znamená určit diagnózu nemoci, tedy např. „diagnostikovat AIDS u osoby XY“. Diagnostikovat lze poruchy, potíže, akutní stavy apod. Pokud by šlo o osobu, spíše bychom řekli „testovat osobu na AIDS“. Místo „nechte se diagnostikovat“ bychom spíše měli říci „nechte si udělat diagnózu“, „nechte se vyšetřit“. Ze dvou vět, které uvádíte, tedy rozhodně doporučujeme druhé znění: „Byl u něj diagnostikován AIDS“. Ještě dodejme, že aktuálně vznikající Akademický slovník současné češtiny už sice vazbu se 4. pádem ve významu osoby (diagnostikovat koho) uvádí, ale pouze s doplněním „jako koho“, např. „Diagnostikovali ho jako dyslektika“ (nikoli tedy „Diagnostikovali ho na dyslexii“).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 32
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
diagnostikovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Valence podstatných jmen vzniklých ze sloves
Konkrétní dotaz:
Mám použít ve spojení „portréty přeživších holokaust“ tvar holokaust, nebo holokaustu?
Klíčové slovo:
holokaust; holocaust
Odpověď:
Dle Internetové jazykové příručky je ve spojení přeživší holokaust(u) určující, zda je výraz přeživší užit jako podstatné, nebo přídavné jméno. Pokud se jedná o přídavné jméno, je náležitá pouze vazba se 4. pádem, zatímco vazba s 2. pádem je náležitá pouze v případě, že je výraz užit jako podstatné jméno. Jelikož se ve spojení „portréty přeživších holokaustu“ jedná o podstatné jméno, slovo holokaust by mělo být užito ve 2. pádu (holokaustu).
Zvažované varianty:
holokaust
holokaustu
Poslední užití:
6.11.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo holokaust
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné slovo „dispenze“ užít ve spojení s předložkou „od“, jako je tomu například v následující větě? „Snoubenci byli oddáni s církevní dispenzí od manželských překážek.“
Odpověď:
Slovníky vazeb bohužel vazbu podstatného jména „dispenze“ nepopisují. V korpusu SYN v13 však můžeme najít 39 relevantních dokladů spojení „dispens/dispenze od + 2. pád“ ve smyslu „úleva od nějaké povinnosti“. Je tedy zřejmé, že vazba se v praxi vyskytuje, a také vzhledem k tomu, že je vazba užívána analogicky dle slova „úleva“ či „osvobození“, považujeme ji za přijatelnou.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Překladatelka užívá spojení „plakat pro někoho/něco“, ale já bych spíš napsala „plakat nad někým/něčím“. Co z toho je prosím správně? Nebo lze užít obojí? A není tam nějaký významový rozdíl?
Klíčové slovo:
plakat; plakat nad; plakat pro
Odpověď:
Valenční slovník Vallex 3.0, který je dostupný online, uvádí u hesla „plakat, plakávat“ tři možná předložková doplnění: „kvůli + 3. pád“, „pro + 4. pád“ a „nad + 7. pád“. V příkladech užití je spojení „pláče nad mrtvými / pro děti“. Tato doplnění jsou uvedena jako významové ekvivalenty. Můžete se tedy rozhodnout pro kteroukoli z variant.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo plakat, plakávat
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „v Karlíně“, nebo „na Karlíně“? Často slýchám spojení s předložkou „na“, ale docela mi to vadí.
Klíčové slovo:
na Karlíně; v Karlíně
Odpověď:
Faktem je, že předložka „na“ se v současné době dosti prosazuje na úkor předložky „v“. Ve spojení s městskou částí „Karlín“ však ve spisovných textech stále významně převažuje předložka „v“: v korpusu SYN v12 nalezneme 16 211 dokladů spojení „v Karlíně“ oproti pouhým 42 dokladům spojení „na Karlíně“. Doporučujeme proto užívat spojení s předložkou „v“.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno užít spojení „pečovatel sbírky“, nebo je správná pouze vazba „pečovatel o sbírku“?
Klíčové slovo:
pečovatel
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Vazba „pečovatel o něco“ je zcela jistě v pořádku, protože je transformací slovesné vazby „pečovat o něco“. Vedle toho se ale ve spisovné praxi často vyskytuje právě i vazba s bezpředložkovým druhým pádem. V korpusu SYN v12 můžeme najít 224 dokladů spojení „pečovatel něčeho“, což je zhruba o polovinu méně než u spojení „pečovatel o něco“ (u toho korpus ukazuje 441 dokladů). I tak ale lze konstatovat, že vazba s druhým pádem se vcelku užívá, přestože pro část uživatelů může být méně obvyklá. Můžete tedy užít jak spojení „pečovatel o sbírku“, tak „pečovatel sbírky“.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.